Hypertenzní krize: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba

Hypertenzní krize je velmi nebezpečný stav, který může ohrozit pacienta na životě. Projevuje se zvýšením krevního tlaku na hodnoty nad 210/130 mm Hg. Krevní tlak je způsoben krví, která cévou protéká a působí na stěnu cévy. Hodnota krevního tlaku na různých místech krevního řečiště je různá, tradičně se v medicíně pracuje s tlakem krve ve velkých tepnách.

Normální krevní tlak se pohybuje kolem 120/80 mm Hg. První číselný údaj je tzv. systolický tlak, který měříme při systole neboli stahu srdce. Diastolický tlak je nižší a je dán diastolou (uvolněním) srdce. 

Příčiny hypertenzní krize

Hypertenzní krize je nejčastěji následkem dlouhodobé chronické hypertenze (zvýšený tlak), nebo vysazení léků na snížení tlaku. Ke vzniku akutní hypertenzní krize může dojít po úrazech hlavy, při krvácení do mozku nebo akutním infarktu myokardu. Hypertenzní krize však může být také prvním příznakem nemoci, např. stenózy renální tepny (zúžení tepny, která zásobuje ledviny).

Příznaky a komplikace hypertenzní krize

Při hypertenzní krizi trpí nemocný velkými bolestmi hlavy, křečemi, nevolností a zvracením. Může být velmi neklidný nebo naopak spavý. Tento stav může vyústit až v kóma, které je způsobené poškozením mozku. Hypertenzní krize může mít však velké množství komplikací, které jsou dané faktem, že příliš vysoký tlak krve může poškodit orgány, které mohou v těžkých případech selhat. Primárně se jedná o edém (otok) mozku. Dalším velmi citlivým orgánem jsou ledviny, jejichž funkce se postupně zhoršuje, a pokud nedojde k okamžitému léčení, přestávají plnit svou funkci.  

Na základě průběhu pak rozlišujeme dvě formy onemocnění:

Emergentní hypertenzní krize se projevuje velmi rychlým selháváním orgánů a akutně ohrožuje nemocného na životě.

Urgentní hypertenzní krize je provázena postupným poškozením orgánů, nemocný však není v ohrožení života.

Diagnostika hypertenzní krize

Diagnostika je zaměřena na měření tlaku krve. To se nejčastěji provádí tonometrem. Dále by měl mít lékař na paměti anamnézu pacienta, kde se bude pravděpodobně vyskytovat dlouhodobě zvýšený tlak. Stav orgánů lze získat různými vyšetřovacími metodami- rentgenem, CT (počítačová tomografie) nebo MR (magnetická rezonance).

Léčba hypertenzní krize

Včasné zahájení léčby je velmi důležité pro udržení funkce orgánů. Nezbytá je okamžitá hospitalizace, u emergentních případů na jednotce JIP nebo ARO, v případě urgentních pacientů na interním oddělení. Zde dojde k léčbě antihypertenzivy (léky na snížení krevního tlaku). Pomoci mohou také diuretika (léky na odvodnění organizmu). Velmi důležitá je léčba primární hypertenze, která je dlouhodobá a zahrnuje také celkové změny životního stylu a stravovacích návyků.