Výsledky nové studie možná změní způsob léčby infarktu myokardu

Výsledky nové studie možná změní způsob léčby infarktu myokardu
25. října 2018 20:29

Infarkt myokardu patří mezi život ohrožující onemocnění, při kterém dochází k přerušení dodávek krve do srdeční svaloviny, nejčastěji kvůli krevní sraženině, která ucpe koronární tepny (cévy vyživující srdeční svalovinu – myokard). Nová studie ze Švédska přinesla zajímavá zjištění, která by mohla změnit stávající doporučený způsob léčby infarktu myokardu.

Obsah článku

  1. Podílí se na rozvoji infarktu myokardu i některé protilátky?
  2. Množství těchto protilátek v krvi u lidí po infarktu je vysoké
  3. Tento objev by mohl změnit současné doporučené postupy léčby infarktu myokardu
  4. Co si z článku odnést?

Podílí se na rozvoji infarktu myokardu i některé protilátky?

Protilátky neboli imunoglobuliny (Ig) jsou druhy bílkovin vyráběné plazmatickými buňkami lidského těla. Plazmatické buňky jsou speciální krevní buňky (patří do skupiny takzvaných bílých krvinek), které se podílí na zajišťování obranyschopnosti organizmu.

Protilátky cirkulují v organizmu a likvidují škodlivé mikroby (baktérie, viry, parazity, apod.) a další cizorodé látky.

Existuje řada různých druhů protilátek (imunoglobulinů) a každý druh má trochu jiné funkce.

Vědci z Institutu Karolinska (švédsky Karolinska Institutet) ve švédské Solně nyní zjistili, že některé protilátky, které jsme dříve spojovali hlavně s revmatologickými chorobami, se v obrovském počtu vyskytují také u lidí, kteří prodělali infarkt myokardu.

Jedná se o takzvané antifosfolipidové protilátky (aPL), což jsou abnormální protilátky, které reagují s některými látkami, obsaženými v tělu vlastních tkáních, jako jsou například kardiolipin (lipoprotein) a beta-2 glykoprotein-I (plazmatická bílkovina)

Vědci tvrdí, že antifosfolipidové protilátky se v organizmu obvykle ve větším množství vyskytují při revmatických chorobách, jako je například systémový lupus erytematodes neboli zkráceně lupus.

Přítomnost těchto protilátek v těle zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin v organizmu. To se děje například při některých autoimunitních chorobách, jako je antifosfolipidový syndrom (APS), kdy tělo z ničeho nic začne produkovat nadměrné množství antifosfolipidových protilátek aPL.

Množství těchto protilátek v krvi u lidí po infarktu je vysoké

Autoři nedávno provedené studie, jejíž závěry byly publikovány v časopise Annals of Internal Medicine, tvrdí, že u mnoha lidí, kteří nemají žádnou revmatickou chorobu a prodělali infarkt myokardu, je nápadně vysoká hladina antifosfolipidových protilátek aPL (1).

Autoři studie současně potvrdili, že důvod, proč si až dosud nikdo nevšiml, jak často mají lidé po infarktu vysokou hladinu antifosfolipidových protilátek aPL v krvi je ten, že dosavadní studie byly příliš malé na to, aby poskytly dostatek relevantních údajů.

Této nové studie se zúčastnilo 800 osob ze 17 švédských nemocnic, kteří poprvé prodělali infarkt myokardu.

Aby bylo možné výsledky srovnat s kontrolní skupinou, zařadili autoři do studie také stejný počet zdravých osob, které tvořily kontrolní skupinu.

Lékaři odebrali lidem z první skupiny (tedy těm, kteří prodělali infarkt myokardu) krev v 6. a 10. týdnu po infarktu. Hledali tři konkrétní druhy antifosfolipidových protilátek (aPL), a to imunoglobuliny G (IgG), M (IgM) a A (IgA).

Výsledky studie byly překvapivé. Lékaři zjistili, že 11% účastníků, kteří prodělali infarkt měli v krvi antifosfolipidové protilátky aPL, které reagovaly jaks kardiolipinem tak s beta-2 glykoproteinem-I. To je 10x více lidí než v kontrolní skupině osob, které infarkt neprodělaly.

Profesorka Elisabet Svenungsson, autorka studie, řekla: „Dlouho jsem byla přesvědčená o tom, že některé protilátky se v organizmu vyskytují častěji, než si myslíme, ale teprve nyní jsme měli dostatečně velký vzorek pacientů, abychom mohli provést kvalitní studii.“

Tento objev by mohl změnit současné doporučené postupy léčby infarktu myokardu

„Bylo velkým překvapením, když jsme zjistili, jak velký počet pacientů po prvním infarktu, měl nezvykle vysoký počet antifosfolipidových protilátek", vysvětluje profesorka Svenungsson.

Nejvyšší počet antifosfolipidových protilátek byl zaznamenán ve třídě imunoglobulinů IgG, které jsou nejčastěji spojovány se zvýšeným rizikem tvorby krevních sraženin.

Lékaři nicméně přiznávají, že odebrali pouze jednu sadu vzorků krve, což nemusí úplně přesně odrážet vývoj počtu antifosfolipidových protilátek aPL v čase a může se například jednat o jednorázovou reakci organizmu na infarkt myokardu.

Nicméně, pokud by zvýšená hladina antifosfolipidových protilátek přetrvávala déle než 3 měsíce, znamenalo by to, že účastníci studie mají antifosfolipidový syndrom (APS), který podstatně zvyšuje riziko tvorby krevních sraženin.

Profesorka Svenungsson říká, že „v takovém případě by podle stávajících doporučení měla být těmto pacientům doživotně předepsána antikoagulační léčba warfarinem na snížení rizika tvorby nových krevních sraženin. A to by mohlo změnit současná doporučení pro diagnostiku a léčbu infarktu myokard."

Co si z článku odnést?

Infarkt myokardu je jednou z nejčastějších příčin smrti ve vyspělých zemích celého světa. Toto onemocnění se, mimo jiné, projevuje bolestí na hrudi s vyzařováním do horní končetiny, čelisti nebo třísel a dalšími vegetativními příznaky (pocení, nevolnost, ztráta vědomí, apod.). Hlavní příčinou infarktu myokardu je krevní sraženina, která ucpe koronární tepny, které zásobují srdeční svalovinu krví. Protože poškozený srdeční sval nemůže čerpat krev do celého těla, je nutná správná a rychlá léčba.

Nové studie ukazují, že lidé, kteří prodělali infarkt myokardu mají často vyšší hladinu antifosfolipidových protilátek, zejména pak ze třídy imunoglobulinů G (IgG). Tyto protilátky podstatně zvyšují riziko tvorby krevních sraženin, a pokud další studie potvrdí, že lidé po infarktu skutečně dlouhodobě mají zvýšenou hladinu antifosfolipidových protilátek (čemuž se odborně říká antifosfolipidový syndrom), bude pravděpodobně nutné doživotně užívat léky na ředění krve.

Nicméně zatím stále platí stávající doporučené postupy léčby infarktu myokardu a je důležité poslouchat a řídit se doporučením vašeho lékaře, který vám včas případné změny v léčbě vysvětlí. 

Pomohl Vám tento web? Chtěli byste nás finančně podpořit, abychom pro Vás mohli psát více kvalitních článků? Klikněte sem!.
Sdílet článek
Tags:
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Medicalnewstoday.com

Zdroje obrázků:

Pixabay.com

Článek naposled aktualizován: 25. října 2018 20:29
Datum příští revize: 25. října 2020 20:29
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace