Co způsobuje častou únavu a ospalost a jak se jich zbavit?

Únava, ospalost či bolest hlavy jsou naprosto normální, zejména po dlouhém a náročném dni v práci. Nicméně nadměrná únava dokáže zásadně narušit náš každodenní režim a podstatně zhoršuje kvalitu života.

Mezi nejčastější příčiny věčné únavy a ospalosti patří nedostatek spánku a/nebo jeho špatná kvalita.

Někdy může být ospalost také známkou více či méně závažného onemocnění.

Ospalost či únava mohou být také nežádoucím účinkem některých léků.

Tento článek popisuje příčiny ospalosti a únavy, doprovodné příznaky a možnosti léčby.

Příčiny

Ospalost je poměrně široký pojem a u každého se projevuje trochu jinak.

Obecně jí lze definovat jako pocit únavy, slabosti a únavy, který přetrvává dlouhodobě (po celý den a/nebo déle).

Nadměrná ospalost je poměrně častý problém.

Studie z roku 2019 publikovaná v časopise Nature Communications naznačuje, že se s únavou a ospalostí potýká zhruba 10 – 20 % lidí (1).

Příčin únavy a ospalosti je celá řada a léčba se pak u každé příčiny může podstatně lišit.

Spánková deprivace

Spánková deprivace je označení pro stav, kdy postižená osoba nemá dostatek spánku.

Podle Americké akademie pro spánkovou medicínu (AASM – The American Academy of Sleep Medicine) potřebuje dospělá osoba alespoň 7 až 8 hodin spánku denně, aby se následující den cítila odpočatá a mohla normálně fungovat (2).

Nicméně podle akademie až 20 % dospělých trpí nedostatkem spánku.

Pokud se dostatečně nevyspíte v noci, budete se nejspíše následující den cítit ospalí.

Jestliže nedostatkem spánku z nějakého důvodu trpíte dlouhodobě, můžete být pocit únavy a malátnosti setrvalý.

Mezi nejčastější příčiny spánkové deprivace patří:

• Přepracovanost a/nebo nepravidelný pracovní či denní režim
• Některá onemocnění
• Nedodržování režimových opatření (například pití kávy těsně před spaním, apod.)

Pokud je příčinou nadměrné únavy nějaké onemocnění je pro zmírnění obtíží nezbytné zahájit léčbu vyvolávající příčiny.

V ostatních případech často ke zlepšení kvality a délky spánku postačí jen režimová opatření.

Nespavost

Nespavost je porucha spánku, která se projevuje obtížným usínáním nebo naopak časným probuzením.

Lidé, kteří trpí nespavostí se cítí unavení a ospalí, ale nedokážou usnout nebo se během noci opakovaně budí.

Nespavost se projevuje mnoha různými příznaky, přičemž mezi ty nejčastější patří:

• Neschopnost usnout
• Opakované probouzení se během noci
• Probuzení brzy po ránu a neschopnost opět usnout

Nespavost se obtížně diagnostikuje.

Ve většině případů lékaři nespavost diagnostikují poté, co vyloučí ostatní možné poruchy spánku.

Léčba

Léčba nespavosti je založena na kombinaci různých technik a léčebných postupů.

Kromě behaviorálních technik, které mají pacienta naučit správnou spánkovou hygienu se při léčbě nespavosti užívají také léky, jako jsou sedativa, hypnotika nebo antidepresiva.

Vzhledem k návykovosti těchto léků je nutné je užívat výhradně se souhlasem lékaře a vždy jen po krátkou, nezbytně nutnou dobu.

Pokud trpíte nespavostí můžete vyzkoušet také následující techniky.

Syndrom obstrukční spánkové apnoe

Syndrom obstrukční spánkové apnoe je stav, kdy postižená osoba během spánku dočasně přestane dýchat.

Jedná se o poměrně častou příčinu silné únavy a ospalosti.

Syndrom spánkové apnoe je jednou z častých příčin věčné únavy a ospalosti. V jeho léčbě se využívá neinvazivní plicní ventilace s pomocí přístroje CPAP.

Existují dvě formy syndromu obstrukční spánkové apnoe:

• Obstrukční spánková apnoe (OSA): tato forma onemocnění je spojena s poklesem měkkého patra v zadní části hrdla, což vede k zablokování dýchacích cest a dočasné zástavě dýchání
• Centrální spánková apnoe (CSA): při této formě onemocnění mozek krátkodobě přestane vysílat signály potřebné k aktivaci dýchacích svalů.

Existuje také smíšený typ spánkové apnoe, který spojuje obě výše uvedené formy.

Epizody krátkodobé zástavy dýchání se při syndromu spánkové apnoe vyskytují opakovaně a často (i několiksetkrát), což podstatně narušuje spánkový cyklus pacienta.

Mezi časté příznaky syndromu spánkové apnoe patří hlasité chrápání a lapání po dechu.

V průběhu epizody spánkové apnoe dochází k dočasnému zastavení přísunu kyslíku do těla, což může vést i k řadě dalších problémů, jako je nepravidelný srdeční rytmus nebo bušení srdce (palpitace).

Časem se tak u pacientů mohou rozvinout i závažná chronická onemocnění, jako je arteriální hypertenze (vysoký krevní tlak) nebo srdeční selhání.

Syndrom spánkové apnoe nejčastěji postihuje lidi s nadváhou a obezitou.

Proto lékaři postiženým pacientům kromě standardní léčby doporučují, aby zhubli.

Léčba

Léčba syndromu spánkové apnoe spočívá zejména v těchto postupech:

• Neinvazivní plicní ventilace s pomocí přístroje CPAP (pozitivní tlak podávaný kontinuálně do dýchacích cest): součástí tohoto zařízení je maska, kterou si pacient nasadí na obličej a přístroj mu během spánku do dýchacích cest vhání lehce natlakovaný vzduch, čímž vytváří pozitivní přetlak v dýchacích cestách, který brání kolapsu měkkého patra.
• Ústní pomůcky: tyto pomůcky vypadají podobně jako chránič zubů nebo rovnátka a během spánku udržují dolní čelist v lehce předsunuté poloze, což brání kolapsu měkkého patra a obstrukci dýchacích cest.

Syndrom neklidných nohou

Syndrom neklidných nohou je onemocnění, které se projevuje nutkavou potřebou pohybovat nohama, i když jsou v klidu.

Toto onemocnění také často vyvolává nepříjemné pocity v nohách.

Příznaky syndromu neklidných nohou se mohou projevovat jak ve spánku tak během dne.

Lidé se syndromem neklidných nohou mají často problémy s nespavostí a nemohou usnout.

Mezi příznaky syndromu neklidných nohou patří například opakované trhavé pohyby nebo křeče do nohou během noci, což pacienta budí a narušuje jeho spánek.

Následující den pak můžete pociťovat velkou únavu a ospalost.

Někteří lékaři se domnívají, že příčinou syndromu neklidných nohou je kolísání hladin dopaminu, což je neurotransmiter odpovědný za řízení svalových pohybů.

Léčba

V léčbě mírných forem syndromu neklidných nohou se uplatňují zejména režimová opatření, jako je nácvik správné spánkové hygieny, dostatek pohybu a zanechání kouření.

Naproti tomu v případě závažnějších příznaků pacienti potřebují léky na regulaci hladiny dopaminu a železa v organizmu.

Chronický únavový syndrom

Chronický únavový syndrom je onemocnění projevující se extrémní únavou trvající déle než šest měsíců, kterou nelze vysvětlit žádným vyvolávajícím onemocněním.

Únava se obvykle zhoršuje po fyzické či dušení práci, ale neodeznívá ani přes dostatek odpočinku a spánku.

Léčba

Léčba chronického únavového syndromu spočívá ve změně životního stylu (režimová opatření), v psychoterapeutických metodách, jako je behaviorální terapie a také v užívání některých léků, jako jsou antidepresiva nebo silné léky na bolest užívané též například v léčbě fibromyalgie (gabapentin, pregabalin, duloxetin, amitriptylin, apod.).

Narkolepsie

Narkolepsie je neurologické onemocnění, které se projevuje usínáním v nevhodnou dobu.

Lidé s narkolepsií obvykle trpí silnou a přetrvávající únavou a ospalostí během celého dne a často se u nich vyskytují i další příznaky, jako jsou například:

• Poruchy spánku
• Spánková paralýza
• Halucinace

Léčba

Léčba narkolepsie nejčastěji spočívá v užívání stimulancií, což jsou léky, které pacientovi pomáhají udržet se v bdělém stavu a současně snižují pocit únavy a ospalosti.

V léčbě halucinací a epizod spánkové paralýzy se uplatňují také antidepresiva.

Kromě toho v léčbě narkolepsie pomáhají krátké epizody spánku během dne, což pomáhá zmírnit projevy únavy a ospalosti.

Deprese

Deprese je spojena s poruchami spánku.

Pacienti často trpí abnormální dlouhodobou únavou, která neodezní ani po dostatečně dlouhém spánku.

Někteří pacienti s depresí mohou trpět také „nadměrnou spavostí“, kdy spí déle než je obvyklé a přesto se necítí odpočatí.

Problémy se spánkem navíc zhoršují příznaky deprese a pacient se tak dostátá do začarovaného kruhu.

Silná únava a ospalost patří mezi časté příznaky deprese.

Mezi další možné příznaky tohoto onemocnění pak patří například:

• Pocity smutku
• Pocity beznaděje
• Úzkost
• Zhoršená schopnost soustředění
• Zhoršení paměti

Léčba

Léčba deprese spočívá v psychoterapii a užívání léků (antidepresiv).

Na trhu existuje několik druhů antidepresiv, jako jsou inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitory zpětného vychytávání noradrenalinu a serotoninu (SNRI), tricyklická antidepresiva a mnoho dalších.

Z psychoterapeutických metod se v léčbě deprese uplatňuje například kognitivně behaviorální terapie a interpersonální terapie (3).

Onemocnění srdce a cév

Onemocnění srdce a cév, jako jsou například srdeční selhávání, infarkt myokardu nebo poruchy srdečního rytmu zhoršují zásobení organizmu kyslíkem, což se může projevit extrémní únavou a ospalostí.

V léčbě těchto onemocnění se využívají různé druhy léků a také operační výkony, jako jsou například katetrizační ablace.

Důležitá je také prevence v podobě změny stravovacích návyků, zanechání kouření a dostatku pohybu.

Onemocnění štítné žlázy

Štítná žláza produkuje hormony, které ovlivňují růst a metabolizmus organizmu.

Jedním z příznaků její snížené funkce je i chronická únava i ospalost.

Léčba spočívá v doplnění chybějících hormonů (substituční léčba syntetickými hormony – například léky Letrox nebo Euthyrox).

Onemocnění dýchacích cest a plic

Některá onemocnění dýchacích cest, jako je například zánět nosohltanu, sinusitida nebo zápal plic se mohou projevovat také chronickou ospalostí či únavou.

Mezi onemocnění plic, která mohou způsobit únavu a ospalost patří například CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc) a další onemocnění zhoršující výměnu kyslíku mezi plícemi a okolním prostředím.

Léčba spočívá v užívání léků (například antibiotik na zápal plic nebo kortikosteroidů při CHOPN), v režimových opatřeních (dechová rehabilitace, odpočinek, zdravé stravování, posilování imunitního systému, apod.).

Některé léky

Pocit únavy a ospalosti bývá také nežádoucím účinkem některých léků, jako jsou například:

• Antihistaminika (léky užívané v léčbě alergií)
• Antipsychotika (léky užívané v psychiatrii v léčbě duševních poruch, jako je například schizofrenie)
• Antidepresiva (léky užívané v léčbě depresí, chronických bolestí a dalších onemocnění)
• Anxiolytika (léky na odstranění nebo zmírnění úzkosti)
• Antihypertenziva (léky na vysoký krevní tlak)

Pokud užíváte jakékoli léky a objeví se ospalost či únava, informujte o této skutečnosti svého lékaře.

V případě, že jsou tyto nežádoucí účinky závažné, může vám lékař předepsat jiné léky nebo změnit dávkování.

Doprovodné příznaky

Únava a ospalost nejsou onemocnění jako taková, ale příznaky spánkové deprivace nebo jiného vyvolávajícího onemocnění.

Mezi jejich doprovodné příznaky patří:

• Neschopnost se soustředit
• Malátnost
• Zhoršení paměti
• Zhoršení psychické i fyzické výkonnosti
• Pocit ztráty motivace a únavy během celého dne
• Problémy se vstáváním z postele ráno po probuzení
• Časté pospávání během dne
• Výpadky pozornosti
• Nechutenství
• Podrážděnost

Pokud je příčinou únavy a ospalosti nějaké jiné vyvolávající onemocnění, mohou se objevit i další příznaky.

Diagnostika

Diagnostika příčiny únavy a ospalosti je často velmi obtížná, protože příčin je mnoho.

Nicméně zjištění vyvolávající příčiny obtíží je nutné k tomu, aby se nasadila správná léčba.

Součástí diagnostiky jsou kromě odběru anamnézy také další vyšetření, mezi něž patří například laboratorní vyšetření krve, neinvazivní laboratorní vyšetření mozkové aktivity (EEG – elektroencefalogram) či polysomnografie, což je vyšetření ve spánkové laboratoři, kdy lékaři během spánku u pacienta zaznamenávají mozkovou aktivitu (vlny), hladinu kyslíku v organizmu a sledují také pohyby těla.

Léčba nadměrné únavy a ospalosti

Léčba únavy a ospalosti závisí na vyvolávající příčině.

I když existují léky na spaní (hypnotika a sedativa), lékaři je neradi předepisují (a dělají dobře), protože jsou návykové a po jejich vysazení pacient již nemusí být schopen usnout vůbec.

V léčbě chronické únavy a ospalosti mohou pomoci i režimová opatření, například snížení konzumace kávy a dalších nápojů s obsahem kofeinu

Proto se vždy, kromě léčby vyvolávajícího onemocnění, pacientům v první fázi doporučují jen režimová opatření, jako jsou například:

• Konzumace vyvážené a zdravé stravy
• Omezení příjmu kofeinu a alkoholu
• Pravidelné cvičení (dostatek pohybu)
• Spaní v dobře větrané, spíše chladnější místnosti
• Teplá koupel před spaním
• Dodržování pravidelného spánkového kalendáře

Co si z článku odnést?

Ospalost a únava jsou normální, pokud jste se předchozí noc nedostatečně nebo špatně vyspali.

Nicméně dlouhodobá přetrvávající únava a ospalost může být známkou poruchy spánku a/nebo jiného onemocnění.

Pokud vás ospalost a únava trápí dlouhodobě či opakovaně, měli byste vyhledat lékařskou pomoc, aby se zjistila vyvolávající příčina a lékař mohl doporučit vhodnou léčbu.

Léčba únavy a ospalosti spočívá v odstranění vyvolávající příčiny, v režimových opatřeních a v užívání léků.

V některých případech je nutné i operační řešení.