Prevence infarktu myokardu: vše co potřebujete vědět

Nejlepší prevencí infarktu myokardu je změna životního stylu. Platí to jak pro osoby, které dosud infarkt myokardu neprodělaly, tak pro lidi, kteří již toto onemocnění někdy prodělali a chtějí se vyhnout recidivě.

V prevenci kardiovaskulárních onemocnění (včetně infarktu myokardu či cévní mozkové příhody) se uplatňují následující:

• snížení cholesterolu v krvi konzumací zdravé, vyvážené stravy s omezením nezdravých tuků
• zanechání kouření
• pravidelná kontrola krevního tlaku a jeho udržování ve zdravém rozmezí
• udržování tělesné hmotnosti ve zdravém rozmezí

Co je infarkt myokardu?

Infarkt myokardu neboli srdeční infarkt je život ohrožující onemocnění, při kterém v důsledku přerušení zásobení části srdeční svaloviny (myokardu) kyslíkem a živinami dochází k jejímu odumření.

Příčinou infarktu myokardu je kornatění tepen (ucpání tepen zásobujících srdeční svalovinu sklerotickými pláty a nasedající krevní sraženinou - trombem).

Kardiovaskulární onemocnění (včetně infarktu myokardu) jsou celosvětově nejčastější příčinou smrti.

Proto je dobré dbát na prevenci a snažit se těmto chorobám vyhnout.

Mezi příznaky infarktu myokardu patří svíravá bolest na hrudi, která má tendenci vyzařovat do dolní čelisti, ramene nebo třísel a je spojena s příznaky jako je dušnost, motání hlavy, ztráta vědomí, pocení, nevolnost nebo zvracení.

V některých případech může infarkt myokardu skončit i smrtí.

Prevence infarktu myokardu

V prevenci infarktu myokardu se uplatňuje změna životního stylu, která stojí na 4 hlavních zásadách, a to na snížení hladiny cholesterolu v krvi, dostatku pohybu, zanechání kouření a udržování krevního tlaku a tělesné hmotnosti ve zdravém rozmezí.

Snížení hladiny LDL cholesterolu v krvi

Nezdravé stravování založené na konzumaci potravin s vysokým obsahem nezdravých tuků, přispívá k rozvoji aterosklerózy tepen a zvyšuje riziko infarktu myokardu.

Čím déle nezdravé tuky jíme, tím vyšší je riziko tvorby sklerotických plaků v tepnách.

Nezdravé tuky obsahují "špatný" cholesterol, který je odpovědný za rozvoj aterosklerózy.

Existují dva hlavní typy cholesterolu:

• LDL cholesterol (cholesterol obsahující lipoproteiny o nízké hustotě - z anglického low-density lipoprotein - LDL): tento druh cholesterolu obsahuje převážně tukovou složku a jen velmi malé množství bílkovin a protože je odpovědný za "ucpávání" cév a ukládání cholesterolových plaků do jejich stěny, označujeme ho jako "zlý", "špatný" nebo "nezdravý" cholesterol 
• HDL cholesterol (cholesterol obsahující lipoproteiny o vysoké hustotě - z anglického high-density lipoprotein - HDL): tento druh cholesterolu se naopak skládá převážně z bílkovin a obsahuje jen malé množství tuku. Narozdíl od LDL cholesterolu pomáhá HDL cholesterol snižovat ukládání cholesterolových plaků do cévních stěn a je proto označován jako "dobrý", "hodný" nebo "zdravý" cholesterol

Kromě toho existují také dva druhy tuků, a to nasycené a nenasycené.

V prevenci kardiovaskulárních onemocnění bychom se měli vyhnout potravinám s vysokým obsahem nasycených tuků, které zvyšují hladinu LDL cholesterolu v krvi a měli bychom naopak do jídelníčku zařazovat zdravé tuky, které zvyšují hladinu HDL cholesterolu v krvi.

Mezi potraviny bohaté na nasycené tuky, mimo jiné, patří:

• smažené potraviny
• tučné maso a uzeniny
• máslo
• slanina
• tvrdé sýry
• průmyslově vyráběné pochutiny a cukrovinky s přidaným palmovým nebo kokosovým olejem a s transmastnými tuky

V prevenci kardiovaskulárních onemocnění (včetně infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody) se doporučuje takzvaná středomořská dieta, která je založena na konzumaci ryb, ovoce a zeleniny a zdravých tuků.

Máslo a tvrdé sýry můžete v prevenci kardiovaskulárních onemocnění střídmě konzumovat, ale je lepší je nahradit zdravými rostlinnými oleji, jako je například olivový olej.

Mezi ryby, jejichž konzumace je v prevenci infarktu myokardu nejvhodnější patří například losos, sardinky nebo slanečci, nicméně můžete s mírou jíst i jiné mořské ryby.

Je ale vhodné vybírat si kvalitní ryby s prověřeným složením, protože mořské ryby jsou často kontaminovány rtutí.

Ryby jsou také bohatým zdrojem omega-3 mastných kyselin, které rovněž pomáhají v prevenci kardiovaskulárních onemocnění.

Nejlepší je užívat omega-3 mastné kyseliny v přirozené formě z potravin, užívání doplňků stravy nedoporučujeme, pokud vám tyto doplňky nepředepíše lékař.

Některé doplňky stravy mohou i škodit.

Proto se vždy o užívání jakýchkoli doplňků stravy poraďte s lékařem.

Kouření

Kouření je významným rizikovým faktorem pro vznik kardiovaskulárních onemocnění, protože zvyšuje krevní tlak a podílí se na vzniku aterosklerózy.

Pokud se tedy snažíte o prevenci infarktu myokardu je vhodné s kouřením přestat.

Kouření je významným rizikovým faktorem infarktu myokardu a cévní mozkové příhody

Poraďte se ve specializovaném centru pro odvykání kouření, které najdete v každém krajském městě.

Vysoký krevní tlak

Dlouhodobě vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze) vede ke zvýšenému namáhání cév, což zvyšuje riziko infarktu myokardu.

Kromě užívání léků na snížení krevního tlak, kterým říkáme antihypertenziva (patří mezi ně různé skupiny léků, jako jsou ACE inhibitory, sartany, betablokátory, blokátory kalciového kanálu, apod.) můžete krevní tlak snížit také dodržováním zásad zdravé výživy, omezením konzumace alkoholických nápojů, udržováním tělesné hmotnosti ve zdravém rozmezí a pravidelnou pohybovou aktivitou.

Strava a vysoký krevní tlak

Zdravé stravování je důležité také v prevenci i léčbě vysokého krevního tlaku.

Navíc je nutné omezit denní příjem soli, protože zvyšuje krevní tlak a čím více soli (chloridu sodného) jíte, tím vyšší krevní tlak budete mít.

Proto by denní příjem soli neměl přesáhnout 2,4 g, což je zhruba jedna kávová lžička.

Na snížení krevního tlaku je nejlepší nízkotučná dieta s dostatkem vlákniny (celozrnná rýže, chléb nebo těstoviny) a dostatek ovoce a zeleniny.

Ovoce a zelenina navíc obsahují důležité živiny, vitamíny a minerály, které prospívají nejen našemu srdci, ale i celému organizmu.

Každý z nás by měl denně sníst 5 porcí ovoce a zeleniny.

Alkohol

Pravidelná konzumace většího množství alkoholu zvyšuje krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi, což zvyšuje riziko infarktu myokardu.

Ideální je alkohol vůbec nepít, ale pokud ho pijete, nepřekračujte následující limity:

• 14 jednotek alkoholu týdně, což představuje zhruba 2 litry vína nebo 3 l středně silného piva (s obsahem alkoholu do 5 %)
• pokud pravidelně pijete 14 jednotek alkoholu týdně je lepší toto množství rozložit do několika dnů, než si jednou pořádně zavdat, a pak celý týden nepít.

Vyhněte se nárazovému pití většího množství alkoholu najednou s cílem se opít.

Nárazové pití způsobuje náhlý vzestup krevního tlaku, což může být nebezpečné a podstatně zvýšit riziko infarktu nebo cévní mozkové příhody.

Výzkum prokázal, že lidé, kteří prodělali infarkt myokardu a nezanechají nárazového pití, mají dvakrát vyšší riziko úmrtí na infarkt myokardu či cévní mozkovou příhodu než lidé, kteří po infarktu či mozkové mrtvici pít přestanou nebo konzumaci alkoholu razantně omezí.

Zdravá tělesná hmotnost

Nadváha a obezita se podílí na zvýšení krevního tlaku a tím zvyšují i riziko infarktu myokardu.

Proto je v prevenci kardiovaskulárních onemocnění nutné dbát na udržování tělesné hmotnosti ve zdravém rozmezí.

Jak jste na tom si můžete vypočítat podle indexu tělesné hmotnosti (BMI - Body Mass Index).

Ten si vypočtete tak, že svojí tělesnou hmotnost v kilogramech vydělíte druhou mocninou vaší výšky v metrech.

Pokud tedy například vážíte 80 kg a měříte 180 cm, váš index tělesné hmotnosti vypočtete jako 80/1,8² což je 80/3,24 a tedy 24,69.

Hodnoty indexu tělesné hmotnosti v rozmezí 18,5–25 jsou považovány za normální, hodnoty pod 18,5 označujeme jako podvýživu, hodnoty 25 - 30 jako nadváhu a hodnoty nad 30 jako obezitu (při hodnotách nad 35 pak hovoříme o těžké obezitě).

Z hlediska prevence infarktu je ideální udržovat si index tělesné hmotnosti do 25.

Pamatujte si, že i snížení hmotnosti o pár kilogramů podstatně snižuje riziko infarktu myokardu.

Nejlepší způsob jak zhubnout je kombinace zdravého stravování a dostatku pohybu.

Zázračné doplňky stravy na hubnutí ani zázračné diety vám sami o sobě nepomohou a jen budete zbytečně vyhazovat peníze.

Při hubnutí můžete jíst všechno, nepřejídat se a měli byste do jídelníčku zařadit hlavně dostatek ovoce a zeleniny a omezit příjem tučných jídel a červeného masa.

Pokud k tomu přidáte aktivní pohyb po dobu alespoň 30 minut minimálně 5x týdně (stačí klidně i rychlá chůze), určitě nějaké to kilo shodíte.

Dostatek pohybu

Pěstování aktivního životního stylu s dostatkem pohybu pomáhá udržet krevní tlak ve zdravém rozmezí (do 140/90) a je také účinnou prevencí nadváhy a obezity a tedy i infarktu myokardu.

V prevenci infarktu myokardu se doporučují nízkointenzivní aktivity, jako je rychlá chůze, plavání nebo jízda na kole. Naopak vysokointenzivní cvičení, jako je například fotbal nebo squash nejsou pro každého vhodné.

Dostatek pohybu je jedním z nejlepších způsobů prevence infarktu myokardu

V prevenci vzniku infarktu lékaři doporučují minimálně 30 minut pohybové aktivity alespoň 5x týdně.

Než začnete provozovat jakoukoli novou fyzickou aktivitu, vždy se předem poraďte se svým lékařem.

Nezačínejte v 50. letech běhat, když jste předtím každý den 8 hodin seděli u stolu, apod.

Tím si koledujete akorát o zranění.

Co si z článku odnést?

Infarkt myokardu je život ohrožující onemocnění způsobené ucpáním věnčitých (koronárních) tepen, které zásobují srdeční svalovinu kyslíkem a živinami krevní sraženinou nebo aterosklerotickými pláty.

V prevenci infarktu myokardu a kardiovaskulárních onemocnění (včetně například cévní mozkové příhody) se uplatňují zejména zdravá výživa (dostatek ovoce a zeleniny, ryby, omezení soli, zvýšení příjmu HDL cholesterolu a snížení příjmu LDL cholesterolu, apod.), udržování krevního tlaku a tělesné hmotnosti ve zdravém rozmezí a skoncování s kouřením.

Zdravý životní styl s dostatkem pohybu je to nejlepší co pro své zdraví můžete udělat.

O vhodné prevenci kardiovaskulárních onemocnění se poraďte se svým lékařem.