Zápal plic (pneumonie): vše co potřebujete vědět!

Zápal plic (pneumonie): vše co potřebujete vědět!
26. prosince 2021 20:35

Zápal plic je zánětlivé onemocnění plicní tkáně způsobené viry, bakteriemi, ale i různými chemickými látkami či například alergií. Patří mezi onemocnění dolních cest dýchacích, spolu s například bronchitidou (zánět průdušek). Podle průběhu rozeznáváme typ akutní a chronický, tj. trvající déle než tři měsíce. Pneumonie je hned třetí nejčastější příčinou smrti ve světě a velmi často se vyskytuje jako komplikace respiračních onemocnění, například v období chřipek a viróz.

Obsah článku

  1. Jaké jsou příznaky zápalu plic?
    1. Jak poznat zápal plic při COVID-19?
  2. Kdy navštívit lékaře?
  3. Jaké věkové skupiny zápal plic postihuje?
  4. Jak vzniká zápal plic?
    1. Komunitní pneumonie
    2. Nozokomiální pneumonie
    3. Virové pneumonie
    4. Pneumonie vyvolané plísněmi
    5. Ventilátorové pneumonie
  5. Rizikové skupiny
  6. Diagnostika
  7. Léčba
    1. Režimová opatření (domácí léčba)
    2. Léky
    3. Léčba v nemocnici
    4. Léčba aspirační pneumonie
  8. Jak dlouho trvá léčba zápalu plic?
  9. Komplikace pneumonie
  10. Prevence zápalu plic
  11. Kontrola po léčbě
  12. Co si z článku odnést?

Zápal plic (též zánět plic nebo pneumonie) je zánětlivé postižení jedné nebo obou plic. Nejčastějším původcem jsou baktérie, ale toto onemocnění mohou vyvolat i viry, jako je například virus chřipky nebo SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění COVID-19.

Virové zápaly plic se někdy označují termínem atypická nebo intersticiální pneumonie.

Jaké jsou příznaky zápalu plic?

Příznaky zápalu plic mohou nastoupit velmi rychle od nákazy (do 24 - 48 hodin) nebo se rozvíjí postupně a pomalu během několika dnů i týdnů.

Mezi hlavní příznaky pneumonie patří:

  • kašel, který může být suchý (neproduktivní) nebo produktivní (vlhký) s hleny různé barvy (od žluté, přes zelenou až po nahnědlou či narůžovělou, což značí příměs krve)
  • dýchací potíže až dušnost: při zápalu plic se objevuje mělké a zrychlené dýchání (tachypnoe), často spolu s dušností, která může být námahová i klidová
  • zrychlený srdeční tep (tachykardie) a/nebo bušení srdce (palpitace)
  • zvýšená teplota až vysoká horečka: při zápalu plic se běžně setkáváme s vysokými horečkami (nad 38°C), nicméně někteří pacienti mohou mít jen lehce zvýšenou teplotu (subfebrilie), v rozmezí 37°C - 38°C.
  • zimnice a pocení
  • nechutenství: závažnější onemocnění, jako je pneumonie bývají často spojena s nechutí k jídlu
  • bolest na hrudi, která se zhoršuje při dýchání a při kašli

Mezi další časté příznaky zápalu plic patří:

Jak poznat zápal plic při COVID-19?

Covidový zápal plic je virová pneumonie způsobená novým koronavirem (SARS-CoV-2).

Projevuje se zejména vysokými horečkami, ztrátou čichu či zhoršení vnímání chuti k jídlu a suchým kašlem s postupně se zhoršující dušností.

Pokud se domníváte, že byste mohli mít COVID-19 pneumonii je nutné co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc, ideálně v nejbližší nemocnici.

Kdy navštívit lékaře?

Pokud máte příznaky, které by mohly být známkou covidové pneumonie (vysoké horečky se ztrátou čichu či chuti, záchvaty suchého kašle a stále se zhoršující dušnost), vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc v nejbližší nemocnici.

Pokud máte jen mírné příznaky zápalu plic (kašel, horečky, pocení, nechutenství), bez potenciálně závažných obtíží, jako jsou například dušnost, vykašlávání krve (hemoptýza), modré zbarvení sliznic, pocit na zvracení, motání hlavy a/nebo ztráta vědomí, zavolejte svému praktickému lékaři a poraďte se s ním o nejvhodnějším řešení.

Pokud se objevíněkterý z následujících příznaků, je vždy nutné okamžitě volat záchranku na čísle 155 (případně 112).

  • dušnost
  • vykašlávání krve
  • cyanóza (modré zbarvení rtů a sliznic)
  • vyrážka připomínající drobné modré či červené tečky, které mohou splývat (petechie)
  • studený pot a zimnice
  • horečka nereagující na volně prodejné léky proti horečce (antipyretika), jako jsou například paracetamol nebo nesteroidní protizánětlivé léky
  • zmatenost nebo silná únava
  • ztráta vědomí, pocity na omdlení nebo na zvracení
  • zástava močení (anurie) nebo výrazné snížení denního množství vyloučené moči (pod 0,5 litru - oligurie)

Jaké věkové skupiny zápal plic postihuje?

Pneumonie se vyskytuje ve všech věkových skupinách, ale častěji postihuje starší osoby s oslabenou imunitou nebo velmi malé děti a novorozence, kteří ještě nemají dostatečně zralý či vyvinutý imunitní systém.

Jak vzniká zápal plic?

Zápal plic je zánětlivé postižení plicní tkáně, které může být způsobeno infekcí (nejčastěji baktériemi, méně často viry nebo plísněmi) nebo poškozením plicní tkáně chemickými látkami, které vyvolá zánětlivou odpověď (například při vdechnutí - aspiraci žaludečního obsahu nebo při nadýchání se toxických látek či zplodin).

Obecně lze zápaly plic rozdělit do následujících skupin:

Komunitní pneumonie

Tímto pojmem označujeme bakteriální záněty plic vyvolané běžně se vyskytujícími bakteriálními kmeny v populaci.

Nejčastějšími bakteriálními původci komunitní pneumonie jsou streptokoky (Streptococcus pneumonie neboli pneumokok) a stafylokoky (zejména Staphylococcus aureus).

Bakteriální zápal plic mohou vyvolat i některé jiné druhy baktérií, jako jsou například baktérie rodu Neisseria, které jsou častým původcem bakteriální meningitidy, ale mohou vyvolat i pneumonii.

Nozokomiální pneumonie

Pojmem nozokomiální pneumonie označujeme zápal plic způsobený baktériemi žijícími v nemocničním prostředí.

Tento zápal plic typicky způsobují rezistentní kmeny baktérií, jako jsou Klebsielly (Klebsiella pneumoniae), pseudomonády (Pseudomonas aeruginosa) nebo E. coli (Escherichia coli).

Mezi nozokomiální pneumonie se také řadí některé stafylokokové pneumonie, zejména ty vyvolané rezistentními kmeny zlatého stafylokoka (MRSA).

Průběh těchto pneumonií bývá většinou závažnější, protože jejich původci jsou často rezistentní na běžná antibiotika a lékaři tak musí nasadit speciální či záložní antibiotika (například karbapenemy, colistin nebo vankomycin).

Virové pneumonie

Virový zápal plic postihuje plicní intersticium, což je veškerá vazivová a mízní tkáň zevně od plicních sklípků - alveolů.

Nejčastějším původcem pneumonie jsou baktérie, nicméně zápal plic mohou vyvolat i některé viry, jako jsou například viry chřipky nebo nový koronavirus SARS-CoV-2

Nejčastějším původcem pneumonie jsou baktérie, nicméně zápal plic mohou vyvolat i některé viry, jako jsou například viry chřipky nebo nový koronavirus SARS-CoV-2

Mezi časté původce virových pneumonií patří například viry chřipky, virus HIV, herpes viry nebo nový koronavirus (SARS-CoV-2), který vyvolává covidovou pneumonii.

V léčbě virových pneumonií nelze využít antibiotika a léčba je tak spíše symptomatická.

Na některé viry (například herpes viry, virus chřipky nebo virus HIV) pak máme poměrně účinná antivirotika, což jsou léky, které brání množení viru v organizmu.

Pneumonie vyvolané plísněmi

Mezi možné původce zápalu plic patří také některé druhy plísní (hub).

Nejčastěji se plísňové pneumonie vyskytují u imunokompromitovaných osob (lidé se sníženou imunitou například kvůli léčbě nádorových onemocnění nebo při jiném základním onemocnění, jako je například AIDS).

Nejčastějšími původci plísňových pneumonií jsou vláknité plísně zvané aspergilly (například Aspergillus flavus) nebo pneumocysty (Pneumocystus jirovecii či carinii).

Ventilátorové pneumonie

Ventilátorová pneumonie je druh zápalu plic, který vzniká jako komplikace u pacientů v intenzivní péči, dlouhodobě připojených na plicní ventilaci. Jeho původci jsou různé mikroorganizmy z orofaryngu, které pacient při připojení na ventilátor dlouhodobě vdedchuje a může tak dojít k jejich přemnožení v plicích.

Rizikové skupiny

Mezi osoby, u kterých je nutné počítat s vyšší pravděpodobností výskytu pneumonie patří:

  • novorozenci a velmi malé děti
  • senioři (osoby nad 65 let věku)
  • kuřáci
  • pacienti s některými dalšími chorobami, jako jsou astma, cystická fibróza, onemocnění srdce, ledvin nebo jater
  • osoby s oslabenou imunitou, například lidé, kteří nedávno prodělali závažnější onemocnění, jako je chřipka nebo AIDS, lidé s nádorovým onemocněním na chemoterapii nebo pacienti, kteří dlouhodobě užívají léky na potlačení imunity z důvodu transplantace orgánů, apod.

Diagnostika

Diagnostika pneumonie se skládá z následujících kroků:

  • Odběr anamnézy: cílené dotazy na příznaky pacienta, užívané léky, prodělaná onemocnění, apod.
  • Fyzikální vyšetření: nedílnou součástí diagnostiky pneumonie je fyzikální vyšetření, zejména pak poslechové vyšetření hrudníku fonendoskopem. Při pneumonii lékař může lékař při poslechovém vyšetření hrudníku slyšet patologické fenomény (chrůpky).
  • Laboratorní a mikrobiologická vyšetření: z laboratorních vyšetření je v diagnostice pneumonie velmi důležité mikrobiologické vyšetření hlenu, který lze získat výtěrem z krku nebo ještě lépe aspirací při bronchoskopickém vyšetření (BAL - bronchoalveolární laváž). Toto vyšetření pomáhá odhalit původce onemocnění (baktérie, viry, plísně, apod.), což může pomoci při rozhodování o léčbě (jaká antibiotika nasadit, apod.). Mikrobiologické vyšetření hlenu a dalších tělesných tekutin někdy označujeme také pojmem kultivace. Mezi další laboratorní vyšetření používaná v diagnostice zápalu plic patří laboratorní vyšetření krve (krevní obraz a diferenciál, CRP, mineralogram, glykémie, jaterní testy, apod.), ze kterého lze odhalit známky zánětu a mnoho dalších informací.
  • Zobrazovací metody: v diagnostice pneumonie hrají zásadní roli zobrazovací metody, zejména obyčejný rentgenový snímek hrudníku, kde nalézáme konsolidace charakteru zánětlivých změn. Podle distribuce těchto konsolidací lze do jisté míry odhalit původce onemocnění. Například COVID-19 pneumonie je charakteristická vícečetnými obláčkovitými konsolidacemi v periferii plicních křídel, zatímco bronchopneumonie se vyskytují spíše centrálně, kolem hilu. Speciálním případem je takzvaná pleuropneumonie, což je zápal plic postihující plicní parenchym v těsném okolí pleury (pohrudnice). Ještě přesnější informace o distribuci konsolidací v plicním parnechymu pak podá CT vyšetření (výpočetní tomografie), ze kterého lze navíc odhalit i mnoho dalších onemocnění, jako je například plicní fibróza, nádory plic, apod.

Obecně platí, že diagnostika pneumonie může být obtížná, protože řada dalších onemocnění, jako jsou astma, nachlazení a další záněty horních cest dýchacích nebo zánět průdušek (bronchitida).

Proto je při pochybnostech důležité vyšetření zobrazovacími metodami (RTG hrudníku), ze kterého lze pneumonii poměrně spolehlivě odhalit.

Léčba

Léčba pneumonie spočívá v režimových opatřeních (dostatek tekutin, odpočinek a užívání léků na horečku) a v užívání léků.

Režimová opatření (domácí léčba)

Bez ohledu na vyvolávající příčinu je při léčbě pneumonie dodržovat následující režimová opatření:

  • Dostatek tekutin: dostatečný přísun tekutin chrání před dehydratací. Dospělý člověk by měl denně vypít 2,5 až 3 litry tekutin. V případě pneumonie je nejlepší neslazený vlažný čaj nebo čistá voda.
  • Volně prodejné léky na horečku a bolest: na snižování horečky, zmírnění zánětlivé odpovědi a bolesti můžete užívat volně prodejné léky na horečku a bolest, jako jsou paracetamol, nesteroidní protizánětlivé léky nebo aspirin.

Při užívání volně prodejných léků na horečku a bolest platí tyto zásady.

  • aspirin ani žádné jiné léky s kyselinou acetylsalicylovou (například superpyrin, anopyrin, acylpyrin, apod.) nikdy nepodávejte dětem do 16 let, protože hrozí riziko rozvoje vzácného Reyova syndromu. Stejně tak aspirin nepodávejte nikomu, kdo má alergii na kyselinu acetylsalycilovou.
  • nesteroidní protizánětlivé léky (například ibuprofen) neužívejte v následujících případech: pokud máte astma, onemocnění ledvin nebo jste prodělali žaludeční vředy či trpíte poruchami trávení (dyspepsie).

Volně prodejné léky na kašel se v léčbě pneumonie nedoporučují, protože nemáme dostatek informací o jejich účinnosti.

Na zmírnění kašle můžete pít čaj s medem a citrónem.

Pokud kouříte, měli byste alespoň na dobu léčby pneumonie přestat, protože kouření prodlužuje dobu rekonvalescence a poškozuje plicní parenchym.

Léky

Mezi léky předepisované na léčbu zápalů plic patří:

  • antibiotika, pokud je původcem zápalu plic baktérie
  • antivirotika, pokud je původcem pneumonie virus, proti kterému existují dostupná antivirotika
  • antimykotika, což jsou léky proti plísňovým infekcím,
  • protizánětlivé léky, jako jsou kortikosteroidy
  • monoklonální protilátky, které pomáhají v léčbě některých závažných pneumonií, jako je například COVID-19 pneumonie

Některé léky na zápal plic se podávají perorálně (ústy), zatímco jiné se musí aplikovat nitrožilně (intravenózně) ve formě infúze.

Nekomplikovanou pneumonii je někdy možné léčit v domácím prostředí, zatímco v závažnějších či těžších případech je nutná léčba za hospitalizace v nemocnici.

Důležité je vždy dodržovat léčbu předepsanou lékařem a poctivě dobrat celou předepsanou dávku léků.

Platí to zejména u antibiotik, kdy se pacientům často po několika dnech uleví a mají tendenci léčbu předčasně ukončit.

Není to ale správné, protože se tím podporuje rezistence baktérií na antibiotika.

Proto vždy doberte celou dávku antibiotik.

Léčba v nemocnici

V případě závažných obtíží či rozvoje komplikací se pneumonie léčí za hospitalizace v nemocnici.

V léčbě bakteriálního zápalu plic hrají důležitou roli antibiotika, která se někdy musí podávat nitrožilně (intravenózní infúzí).

V léčbě bakteriálního zápalu plic hrají důležitou roli antibiotika, která se někdy musí podávat nitrožilně (intravenózní infúzí).

V takovém případě lékaři pacientovi nasadí agresivní léčbu, která může zahrnovat:

  • intravenózní podávání antibiotik přímo do žíly ve formě infúze, pokud je původcem pneumonie bakteriální infekce
  • rehydratační a podpůrná terapie, rovněž podávaná formou nitrožilních infuzí, která slouží k doplnění tekutin, vitamínů a dalších živin a minerálů
  • oxygenoterapie: pokud má pacient příznaky dušnosti podávají mu lékaři inhalačně kyslík a to formou kyslíkové masky či brýlí. V extrémně závažných případech, jako je například covidová pneumonie, může být nutné pacienta připojit na umělou plicní ventilaci nebo ECMO (mimotělní membránová oxygenace), které dočasně převezmou funkci plic a zajistí zásobování kyslíkem po dobu, než se zánětem postižené plíce zotaví.

Léčba aspirační pneumonie

Aspirační pneumonie vzniká podrážděním plicní tkáně vdechnutými chemickými látkami nebo cizím tělesem.

Její léčba je obdobná jako léčba jiných typů pneumonie s tím rozdílem, že pokud je v dýchacích cestách překážka nebo hlenová zátka, je nutné jí odstranit s pomocí bronchoskopu.

Jak dlouho trvá léčba zápalu plic?

Léčba zápalu plic je dlouhodobá (trvá až 6 měsíců) a vaše obtíže se po zahájení léčby budou zmírňovat jen velmi pomalu.

Obecně platí, že po zahájení léčby by mělo dojít k postupnému odeznívání příznaků, a to zhruba v následujícím časovém rámci:

  • 1 týden od zahájení léčby: odeznění horeček
  • 4 týdny od zahájení léčby: podstatné zmírnění bolestí na hrudi a vykašlávání hlenu
  • 6 týdnů od zahájení léčby: podstatné zmírnění dušnosti a kašle
  • 3 měsíce od zahájení léčby: většina příznaků by měla již odeznít, nicméně může přetrvávat silná únava
  • 6 měsíců od zahájení léčba: úplné odeznění všech příznaků

Komplikace pneumonie

Komplikace zápalu plic nejčastěji postihují malé děti, seniory, osoby se sníženou imunitou a také pacienty s některými jinými závažnými chorobami jako je například diabetes.

Mezi nejčastější komplikace pneumonie patří:

  • zánět pohrudnice (pleuritida), který vzniká při přestupu zánětu z plic na pohrudnici (pleuru), což je blána vystýlající dutinu hrudní zevnitř, která pokrývá i povrch plic
  • plicní absces: tato komplikace postihuje nejčastěji pacienty s nozokomiálními bakteriálními záněty plic vyvolané pseudomonádami, klebsiellami, stafylokoky nebo e.coli. Tyto baktérie vytváří v plicích prstenčitá ložiska charakteru abscesu. Proto se někdy tento typ pneumonie označuje také jako abscedující pneumonie. Někdy se plicní absces může vyskytnout i jako komplikace běžných komunitních pneumonií nebo u zápalů plic vyvolaných plísněmi. Obvykle k tomu dochází u pacientů se závažnými chorobami, jako jsou AIDS nebo nádorová onemocnění a/nebo u lidí závislých na drogách či alkoholu.
  • otrava krve (sepse): jedná se o závažné onemocnění, které je způsobeno proniknutím baktérií způsobujících pneumonii do krve, což vede k rozšíření infekce do celého těla a selhávání jednotlivých orgánů (včetně plic). Projevuje se vysokými horečkami (nebo naopak extrémně nízkými tělesnými teplotami pod 36°C), zrychlením tepové frekvence (tachykardie), zrychleným dýcháním (tachypnoe) a abnormálním snížením krevního tlaku (hypotenze).

Prevence zápalu plic

I když je příčinou většiny pneumonií bakteriální infekce dolních cest, která se za normálních okolností nepřenáší z osoby na osobu, je vhodné dodržovat následující hygienická opatření, aby se zabránilo dalšímu šíření baktérií:

  • při kašlání a kýchání si zakryjte ústa a nos čistým kapesníkem nebo předloktím.
  • při smrkání používejte pouze papírové kapesníky, které po použití ihned vyhoďte do koše, aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy (baktérie dokážou přežít i několik hodin či dní poté, co je ve formě hlenu vysmrkáte).
  • myjte si často ruce teplou vodou a mýdlem a používejte šetrné dezinfekční prostředky na ruce.

Snažte se také pěstovat zdravý životní styl.

Vhodné je například zanechat kouření, protože tabák poškozuje plíce a zvyšuje riziko pneumonie i rakoviny plic.

Stejně tak dlouhodobá konzumace většího množství alkoholu oslabuje přirozenou ochranu plic před infekcemi a zvyšuje riziko pneumonie.

Pacienti se zvýšeným rizikem pneumonie by se měli nechat naočkovat vakcínou proti pneumokokům, kteří patří mezi nejčastější původce komunitních pneumonií.

Vhodné je také každoroční přeočkování proti chřipce.

Kontrola po léčbě

Po léčbě těžkého zápalu plic může lékař pacienta nějakou dobu sledovat, aby se ujistil, že pneumonie nezanechala na plicích pacienta trvalé následky v podobě fibrózy.

Na těchto kontrolách pacient absolvuje poslechové vyšetření hrudníku fonendoskopem, rentgen hrudníku a také funkční vyšetření plic (spirometrie).

Pravidelné kontroly po prodělání pneumonie se doporučují u pacientů starších 50 let a u kuřáků.

Co si z článku odnést?

Zápal plic je zánětlivé onemocnění plicní tkáně, jehož původcem jsou baktérie, viry nebo plísně.

Příčinou pneumonie mohou být také chemické látky, které se do plic dostanou aspirací (vdechnutím).

Příznaky zápalu plic jsou velmi různorodé a patří mezi ně vysoké horečky, dušnost, produktivní či neproduktivní kašel, únava, zrychlený tep a dýchání, vykašlávání krve a další.

Léčba virového zápalu plic spočívá v režimových opatřeních (dostatek tekutin a odpočinku), oxygenoterapii a užívání léků (antipyretika, analgetika a v některých případech též antivirotika).

Bakteriální zápal plic se léčí antibiotiky a v léčbě plísňových pneumonií se používají antimykotika (léky proti plísním).

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

NHS.UK

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 26. prosince 2021 20:35
Datum příští revize: 26. prosince 2023 20:35
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace