Co je aspirace?

Co je aspirace?
12. září 2019 4:20

Aspirace má v medicíně dva významy. Jednak je to lékařský termín označující vdechnutí cizího tělesa nebo tekutiny do dýchací trubice (trachea) a plic a jednak se pojmem aspirace označuje lékařský zákrok spočívající v odsátí nežádoucí tekutiny z tělesných dutin s pomocí tenké trubičky nebo injekční stříkačky.

Obsah článku

  1. Co je aspirace?
    1. Aspirace (vdechnutí) do plic
    2. Aspirace (odsátí) jako lékařský výkon
  2. Příznaky aspirace
  3. Příčiny aspirace
  4. Rizikové faktory
  5. Komplikace
  6. Aspirace u dětí
  7. Kdy vyhledat lékaře?
  8. Léčba
  9. Prevence
  10. Co si z článku odnést?

Aspirace ve smyslu vdechnutí cizího tělesa nebo nápoje může způsobit kašel, tíseň na hrudi, dušnost a někdy i udušení pacienta.

Dochází k ní buď ojediněle a náhodně (každému člověku někdy „zaskočí“ sousto a namísto do jícnu se dostane do dýchací trubice) nebo se může jednat o chronickou aspiraci, která je způsobena nějakým jiným základním onemocněním.

V tomto článku se dozvíte co aspirace znamená a popíšeme si příčiny, rizikové faktory a komplikace aspirace. Dozvíte se také o možnostech léčby a prevence aspirace a kdy vyhledat lékaře.

V neposlední řadě se zaměříme i na aspiraci u dětí.

Co je aspirace?

Jak již víte, má aspirace v medicíně dva významy. Označuje jednak onemocnění nebo zdravotní problém a jednak lékařský výkon.

Aspirace (vdechnutí) do plic

Aspirace do plic je onemocnění, které vzniká při vdechnutí cizorodých látek do trachei (dýchací trubice) a do plic.

K aspiraci do plic často dochází v případě, kdy člověku zaskočí sousto při jídle nebo pití a namísto do jícnu se dostane do trachei.

Další cizí materiály a tekutiny, které člověk může aspirovat (vdechnout), jsou například:

  • voda (při plavání nebo vodních hrátkách)
  • sliny
  • obsah žaludku (včetně žaludečních šťáv a zvratků) – tento druh aspirace je velmi nebezpečný a může vyvolat aspirační pneumonii a člověka zabít
  • kouř, dým nebo prach

Tyto látky mohou částečně nebo úplně zablokovat dýchací cesty a podráždit plíce, což vede ke kašli, dušnosti a dalším příznakům.

Aspirace (odsátí) jako lékařský výkon

Aspirace může také znamenat lékařský zákrok, při kterém lékař s pomocí tenké trubičky nebo jehly odsaje patologickou tekutinu z plic, kloubů, abscesů nebo z ostatních orgánů a tkání těla.

Aspirace se často provádí při odběru vzorků tekutiny k dalšími vyšetření pod mikroskopem nebo v laboratoři, kde se hledají známky infekce, nádorové buňky nebo přítomnost některých jiných látek.

Příznaky aspirace

Někdy aspirace nevyvolává žádné příznaky, ale pokud dojde k částečnému ucpání dýchací trubice nebo podráždění plic vdechnutou látkou, mohou se u pacienta objevit následující příznaky:

Příčiny aspirace

Za normálních okolností se potrava a nápoje, které konzumujeme dostává z úst do hltanu a jícnu a odtud pak do žaludku a střev.

K aspiraci do plic dochází v případě, kdy se nějaká látka chybně namísto do jícnu dostane do průdušnice (dýchací trubice) a do plic.

K tomu může dojít buď náhodně například při hltání nebo mluvení při jídle, ale častěji aspirace postihujeosoby, které mají potíže s polykacím reflexem nebo ovládáním jazyka, k čemuž dochází hlavně u pacientů po cévní mozkové příhodě, krvácení do mozku nebo u osob s jiným neurologickým postižením.

Další možnou příčinou aspirace je operace v celkové anestézii, kdy se obsah žaludku může dostat zpět jícnem do úst a následně ho pacient může aspirovat do plic a průdušnice, protože při anestézii je člověk vlastně v řízeném bezvědomí a nemůže ovládat svaly a další struktury, které v bdělém stavu pomáhají aspiraci zabránit.

Riziko aspirace je důvodem, proč musí pacient před operací v celkové anestézii nějakou dobu hladovět. Je to kvůli tomu, aby měl během operace prázdný žaludek a snížilo se tak riziko aspirace během chirurgického výkonu.

Další prevencí aspirace, kterou anesteziologové (lékaři, kteří, mimo jiné, na sále uspávají pacienty před operací) používají je takzvaná intubace, což je stav, kdy je pacientovi do průdušnice zavedena takzvaná endotracheální kanyla, která jí uzavře a za pacienta tak během operace dýchá přístroj a do průdušnice a do plic se tak žaludeční obsah prakticky nemůže dostat.

Riziko aspirace do plic také zvyšují některá onemocnění, zejména pak onemocnění neurologická.

Rizikové faktory

S aspirací se v průběhu života setká prakticky každý, když omylem vdechne jídlo nebo pití, ale některá onemocnění riziko aspirace podstatně zvyšují.

V roce 2015 byla provedena studie, která zkoumala rizikové faktory aspirace u 105 lidí, kteří prodělali alespoň jednu cévní mozkovou příhodu (1).

Výzkum naznačuje, že účastníci s následujícími chorobami mají až 7x vyšší riziko aspirace než běžná populace:

  • dysfagie, což je lékařský termín pro polykací potíže
  • osoby s chybějícím nebo nedostatečně vyvinutým dávivým reflexem
  • osoby se zhoršenou mobilitou (pohyblivostí)
  • osoby s neurologickými chorobami, jako je například Parkinsonova nemoc

Další faktory, které zvyšují riziko aspirace, jsou:

  • intoxikace (otrava) alkoholem nebo drogami, což může narušit vědomí a kvalitu reflexních odpovědí
  • demence
  • refluxní choroba jícnu

Komplikace

Při aspiraci se do plic mohou dostat cizorodé a zdraví škodlivé látky, které mohou vyvolat celou řadu potíží.

Pokud pacient například spolu s patologickým obsahem vdechne baktérie do plic, může to vyvolat těžký zápal plic, který se odborně nazývá aspirační pneumonie.

Mezi příznaky aspirační pneumonie, mimo jiné, patří:

Při aspiraci toxických (jedovatých) par se může rozvinout onemocnění zvané chemická pneumonitida.

Slovo pneumonitida znamená, že se jedná o onemocnění, které není způsobeno bakteriální ani jinou infekcí, nicméně příznaky chemické pneumonitidy jsou velice podobné příznakům aspirační pneumonie.

Aspirace u dětí

Některá zdravotnická zařízení tvrdí, že aspirace je u dětí poměrně běžným problémem a že jí rodiče nebo pečovatelé většinou zaregistrují až poté, co se u dítěte rozvine chronický kašel (2).

V roce 2016 byla provedena studie, v jejímž rámci byly přezkoumány chorobopisy 102 dětí, u kterých bylo po aspiraci provedeno endoskopické vyšetření průdušek (bronchoskopie). Výsledky naznačují, že 49 dětí mělo v průdušnici a průduškách vdechnutý obsah, hlavně kousky ořechů nebo semen (3).

Příznaky aspirace u dětí nemusí být vždy úplně stejné jako u dospělých a kromě chronického nebo dlouhotrvajícího kašle, jsou s aspirací u dětí často spojeny také následující potíže:

  • potíže s krmením (kojením) nebo dušnost při krmení – dítě nejí či neprospívá a málo saje
  • chrapot nebo sípání
  • časté zápaly plic
  • nadměrné slinění

Mezi rizikové faktory pro vznik aspirace u dětí, mimo jiné, patří:

  • refluxní choroba jícnu
  • rozštěp patra
  • neurologická onemocnění (například mozková obrna nebo svalové dystrofie)
  • chronická onemocnění srdce
  • předčasný porod (nedonošenost)

Možnosti léčby chronické aspirace u dětí zahrnují léky na snížení kyselosti žaludku, psychoterapie nebo operace.

Kdy vyhledat lékaře?

Ne vždy je při aspiraci nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Nicméně pokud se člověk dusí, zkuste ho udeřit několikrát mezi lopatky a pokud to nepomůže zkuste Heimlichův manévr a zavolejte záchranku (4).

Volat záchranku byste, kromě dušení, měli volat vždy v následujících případech:

  • pokud pacient obtížně nebo namáhavě dýchá
  • pokud se pokožka, sliznice nebo nehty zbarví do modra
  • pokud si pacient stěžuje na bolesti na hrudi
  • pokud pacient sípe

Příznaky aspirace se nemusí objevit bezprostředně po vdechnutí patologického obsahu, někdy trvá několik hodin a dní než se rozvinou.

Pokud se po aspiraci objeví následující příznaky, vyhledejte lékařskou pomoc:

  • horečka
  • zvýšená tvorba hlenů a slin
  • chronický kašel
  • vykašlávání krve
  • silně zapáchající hlen

Léčba

Způsob léčby aspirace závisí na celkové závažnosti příznaků a také na vdechnuté látce.

Někdy není žádná léčba nutná.

Pokud je vdechnuté cizí těleso, jako je například kus jídla, stále v průduškách, mohou se ho lékaři pokusit odstranit bronchoskopií, při které se do průdušek zastrčí dutá trubička nebo hadička s kamerou na konci, přes kterou lze někdy cizí těleso z průdušek vyjmout.

Pokud se rozvine aspirační pneumonie může pacientovi lékař předepsat antibiotika.

Pokud je příčinou aspirace jiné onemocnění, jako je například cévní mozková příhoda nebo porucha polykání, je vhodnou léčbou logopedie a řečová terapie, která mimo jiné pomáhá procvičovat svaly v krku a také zlepšuje polykací reflex, čímž se riziko aspirace snižuje.

V léčbě chronické aspirace mohou pomoci také změny životního stylu a stravovacích návyků (nejíst jídla, která způsobují pálení žáhy). Pokud se stav pacienta nelepší a nemůže kvůli riziku aspirace přijímat potravu, je někdy nutná umělá výživa přes nasogastrickou sondu nebo jinak.

Prevence

V prevenci aspirace může pomoci:

  • dobře kousat potravu a jíst po menších porcích
  • vyvarovat se jídel, která lze jen obtížně kousat, jako je například tlusté maso
  • nejíst a nepít vleže
  • nedávat dětem potraviny, které se dají snadno vdechnout, jako jsou ořechy, semena nebo vinnou révu
  • pokud máte potíže s polykáním, vyzkoušejte řečovou terapii (logopedii) a další způsoby na zlepšení polykání
  • před operací dodržujte pokyny lékaře a nejezte
  • pokud užíváte léky, které mohou nepříznivě ovlivnit polykání, řekněte lékaři o tom, že je užíváte. Obecně byste měli lékaře vždy informovat o tom, jaké léky a doplňky stravy užíváte, včetně přírodních potravinových doplňků.

Co si z článku odnést?

Pojmem aspirace se v medicíně označuje jednak onemocnění spojené s vdechnutím patologického obsahu, zbytků jídel, zvratků, toxických plynů, apod. do průdušnice a do plic a také lékařský zákrok, při kterém se s pomocí jehly nebo odsávací trubičky odsaje patologická tekutina z různých míst těla pacienta (například odsátí pleurálního výpotku z pohrudničních dutin, odsátí tekutiny z břicha, kloubů, apod.).

Závažnost příznaků aspirace se liší podle druhu a množství vdechnuté látky a také podle celkového zdravotního stavu pacienta.

Jedním z nejčastějších příznaků aspirace je kašel.

V případě vdechnutí toxických látek se mohou rozvinout komplikace, jako je aspirační pneumonie. Také některá onemocnění, jako je dysfagie (poruchy polykání) nebo refluxní choroba jícnu, zvyšují riziko aspirace.

V případě aspirace malého množství patologického obsahu většinou není nutná žádná léčba.

Nicméně pokud se vdechnutý obsah zasekne v průduškách nebo plicích je nutné urychleně jednat a pokusit se cizí těleso odstranit bronchoskopicky. Jako první pomoc při dušení vdechnutým tělesem slouží údery mezi lopatky a Heimlichův manévr.

Pokud se rozvinou komplikace v podobě aspirační pneumonie, může být nutná antibiotická léčba.

V případě chronické aspirace je nutné léčit vyvolávající příčinu.

Řečová terapie a logopedie pomáhají zlepšit polykací techniku a ovládání jazyka a snižují tak riziko aspirace. Tento způsob léčby se užívá u pacientů po neurologických onemocněních (cévní mozková příhoda, Parkinsonova choroba, apod.), která jsou spojena se zvýšeným rizikem aspirace. 

Pomohl Vám tento web? Chtěli byste nás finančně podpořit, abychom pro Vás mohli psát více kvalitních článků? Klikněte sem!.
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Medicalnewstoday.com

Zdroje obrázků:

Pixabay.com

Článek naposled aktualizován: 12. září 2019 4:20
Datum příští revize: 12. září 2021 4:20
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace