Jak poznat nemocná játra, co onemocnění jater způsobuje a jak se léčí?

Játra jsou orgán klínovitého tvaru, který je uložený v pravém podžebří, tedy v pravém horním kvadrantu břicha. Játra jsou poměrně velkým orgánem, u dospělého člověka váží zhruba 1200 - 1500 g a patří mezi parenchymové orgány, což jsou orgány, které kromě pojiva, cév a nervů obsahují také funkční epitelovou tkáň.

Dalším příkladem parenchymových orgánů v lidském těle jsou ledviny, plíce nebo slezina.

Hlavní funkcí jater je zpracování přijaté potravy a zbavování těla toxických (jedovatých) látek.

Nemoci jater mohou být geneticky podmíněné (vrozené) nebo získané.

Mezi časté získané příčiny nemocných jater patří virové infekce (např. virové hepatitidy), nadměrná konzumace alkoholu nebo obezita.

Onemocnění jater často postupně progredují a mohou vést k trvalým změnám v játrech (nahrazení funkční jaterní tkáně fibrózní tkání - odborně se tento stav označuje jako cirhóza) a k selhání jater, což je život ohrožující stav.

Při včasné a správné léčbě jaterních onemocnění je prognóza většiny jaterních onemocnění dobrá, protože játra mají určitou regenerační schopnost.

Tento článek popisuje nejčastější příčiny a příznaky onemocnění a poškození jater, včetně možností léčby.

Dozvíte se také kdy vyhledat lékařskou pomoc.

Příznaky

Onemocnění jater často zpočátku probíhají bezpříznakově a první příznaky se objeví až při závažném poškození jater.

Často se také známky poškození jater zachytí náhodně, například při rutinním odběru krve, kdy se zjistí například zvýšené jaterní testy nebo zvýšený bilirubin (hyperbilirubinémie).

Jaterní onemocnění a poškození jaterních buněk se, mimo jiné, mohou projevit následujícími příznaky:

• žluté zbarvení kůže a očního bělma (žloutenka)
• bolest břicha a voda v břiše (ascites)
• otoky dolních končetin, zejména v oblasti kotníků
• svědění kůže (pruritus)
• tmavě zbarvená moč
• nápadně světle zbarvená stolice
• chronická únava
• nevolnost a zvracení
• ztráta chuti k jídlu (nechutenství) a další dyspeptické obtíže
• snadná tvorba modřin
• neurologické příznaky (zmatenost, poruchy kognitivních funkcí, delirium, apod.), které souhrnně označujeme jako jaterní encefalopatie

Kdy vyhledat lékaře?

V případě, že se objeví některé z výše uvedených příznaků, je nutné vyhledat lékařskou pomoc. U závažných případů, jako je náhle vzniklá krutá bolest břicha, zvracení, motání hlavy nebo dušnost, je nutné lékařskou pomoc vyhledat okamžitě.

Příčiny

Onemocnění jater mají mnoho různých příčin.

Mezi ty nejčastější patří infekce (například virové hepatitidy), poruchy imunitního systému, geneticky podmíněné (vrozené) příčiny, nádorová onemocnění a ostatní příčiny, jako jsou například toxické poškození jaterních buněk léky (například při předávkování paracetamolem), alkoholem, jedy (například otrava houbami).

Infekční onemocnění

Hlavními původci jaterních onemocnění jsou paraziti a viry, které způsobují zánět jaterní tkáně a zhoršení funkcí jaterních buněk.

Viry, které způsobují onemocnění jater se šíří krví, spermatem, kontaminovanou vodou nebo potravinami nebo blízkým kontaktem s nakaženým člověkem.

Nejčastějšími původci infekcí jater jsou:

• Vir hepatitidy typu A
• Vir hepatitidy typu B
• Vir hepatitidy typu C
• Vir hepatitidy typu D
• Vir hepatitidy typu E

S výjimkou viru hepatitidy typu B (VHB), který je DNA virem, jsou ostatní viry způsobující virové hepatitidy RNA viry.

K dispozici je očkování proti virům hepatitidy typu A a B, před ostatními je nutno se chránit.

Poruchy imunitního systému (autoimunitní onemocnění)

Jaterní onemocnění mohou být někdy způsobena také poruchami imunitního systému. Tato onemocnění označujeme jako autoimunitní, protože při nich náš vlastní imunitní systém začne napadat játra a způsobí poškození jaterních buněk.

Mezi příklady autoimunitních onemocnění jater, mimo jiné, patří:

• Autoimunitní hepatitidy
• Primární biliární cholangitida (též primární biliární cholangoitida)
• Primární sklerózující cholangitida

Geneticky podmíněná (vrozená) onemocnění

Abnormální geny zděděné po jednom nebo obou rodičích mohou způsobit hromadění různých látek v játrech, protože tělu chybí enzymy k jejich odbourání či přeměně a nemůže je tak vyloučit.

Mezi příklady geneticky podmíněných poruch jater, mimo jiné, patří:

• Hemochromatóza
• Wilsonova choroba
• Deficit alfa-1 antitrypsinu (AAT)
• Gilbertův syndrom

Nádorová onemocnění

K poškození jater může dojít také v důsledku nádorových onemocnění. Nádory mohou být zhoubné (maligní) nebo nezhoubné a mohou postihovat nejen játra, ale i žlučové cesty nebo žlučník.

Mezi příklady nádorových onemocnění, která mohou způsobit zhoršení jaterních funkcí, mimo jiné, patří:

• nezhoubné nádory jater (například adenom)
• zhoubné nádory jater (například hepatocelulární karcinom)
• zhoubné nádory žlučníku a žlučových cest (například cholangiokarcinom)

Ostatní příčiny jaterních onemocnění

Mezi další časté příčiny nemocných jater, mimo jiné, patří:

• Chronický abúzus alkoholu (nadměrné holdování alkoholu)
• Ukládání tuku do jaterních buněk (nealkoholická steatóza jater)
• Nežádoucí účinky některých léků (například paracetamol je při nadměrném užívání hepatotoxický)
• Některé rostlinné látky a jedy (například mykotoxiny nebo některé alkaloidy)

Rizikové faktory

Mezi faktory, které zvyšují riziko onemocnění jater, mimo jiné, patří:

• nadměrná konzumace alkoholu
• obezita
• diabetes druhého typu
• tetování a piercing
• užívání drog (zejména těch aplikovaných injekčně a sdílenými jehlami, kde hrozí vysoké riziko hepatitidy typu C)
• krevní transfúze (před rokem 1992)
• nechráněný sex
• nechráněný kontakt s krví či tělesnými tekutinami nakažených osob
• kontakt či práce s některými chemickými látkami či jedy
• výskyt jaterních onemocnění v rodině

Komplikace

Komplikace spojené s nemocnými játry závisí na příčině potíží. Neléčená jaterní onemocnění mohou progredovat až do jaterního selhání, což je život ohrožující onemocnění.

Prevence

Ne vždy je možné vzniku onemocnění jater zabránit (například geneticky podmíněná onemocnění často nelze předvídat ani jim zabránit).

Omezení konzumace alkoholu pomáhá v prevenci onemocnění jater

Na druhou stranu je vhodné snažit se o minimalizaci rizika poškození jater, čehož lze dosáhnout dodržováním následujících opatření:

• Umírněná konzumace alkoholu: za umírněnou konzumaci alkoholu se považuje denní příjem méně než 20 g čistého alkoholu denně u žen (odpovídá zhruba jedné dvoudecové sklence vína), respektive méně než 40 g čistého alkoholu denně u mužů (odpovídá zhruba dvěma pivům denně). Zjednodušeně se tak někdy uvádí, že ženy mohou pít 1 alkoholický nápoj denně (rozuměj 1 nápoj s obsahem alkoholu do 20 g denně, což odpovídá cca 1 sklence vína o objemu 2 dcl) a muži 2 alkoholické nápoje denně (rozuměj 2 piva s max. obsahem alkoholu do 4%). Tato množství jsou sice považována za bezpečná, ale každodenní pití rozhodně není správné ani zdravé z dlouhodobého hlediska, byť by to bylo ve výše uvedeném limitu. Za rizikové pití u žen se považuje konzumace více než 8 alkoholických nápojů (160 g čistého alkoholu) týdně, respektive více než 15 alkoholických nápojů (300 g čistého alkoholu) týdně u mužů.
• Vyhněte se rizikovému chování: pokud si chcete nechat udělat tetování nebo piercing vždy si vyberte takový salón, který vám zaručí čisté a bezpečné poskytnutí služeb. Při nechráněném sexu s novým nebo neznámým partnerem vždy používejte kondom. Nesdílejte jehly s ostatními osobami a neužívejte návykové látky.
• Nechte se očkovat: proti virové hepatitidě typu A a B existuje účinné očkování. Využijte tuto možnost a nechte se očkovat.
• Pozor na léky: léky na předpis i volně prodejné léky užívejte pouze v případě potřeby a nepřekračujte doporučené nebo předepsané dávky. Pokud užíváte jakékoli léky nekonzumujte alkoholické nápoje. Než začnete užívat jakékoli doplňky stravy, vitamíny (včetně bylinných potravinových doplňků či přírodních rostlinných výtažků), vždy se poraďte se svým lékařem.
• Vyhněte se kontaktu s krví a tělesnými tekutinami ostatních lidí: viry způsobující záněty jater (hepatitidy) se mohou přenést například při nechtěném poranění o jehlu ve zdravotnictví nebo při nepoužívání předepsaných ochranných prostředků při úklidu. Dávejte si na to pozor. I jedno poranění či drobná neopatrnost se vám může vymstít.
• Pozor a jídlo a pití: před jídlem si vždy důkladně umyjte ruce teplou vodou a mýdlem. V rozvojových zemích nikdy nepijte vodou z kohoutku, ale vždy pijte pouze balenou vodu, kterou si čistěte i zuby a myjte ruce.
• Dodržujte bezpečnostní předpisy při práci se zdraví škodlivými látkami: při používání přípravků na hubení hmyzu (insekticidy), plísní (fungicidy), nátěrových hmot a dalších toxických látek vždy dodržujte pokyny výrobce pro jejich používání a současně vždy pečlivě dodržujte bezpečnostní předpisy (používejte předepsané osobní ochranné prostředky, včetně ochranných brýlí, rukavic, bot a vhodného oděvu). Dbejte na to, aby se tyto chemikálie nedostaly do kontaktu s pokožkou, což znamená nosit oděv s dlouhým rukávem a používat ochranný štít, přilbu, rukavice a další ochranné pomůcky.
• Udržujte si tělesnou hmotnost ve zdravém rozmezí: obezita je jednou z příčin nealkoholické steatózy jater, což se může projevit zhoršením jejich funkce. Proto se snažte udržet si tělesnou hmotnost ve zdravém rozmezí. To znamená dodržovat zásady zdravé výživy a mít dostatek spánku a pohybu.

Diagnostika

Zjištění příčiny poškození jater je důležité pro nasazení správné léčby.

Nedílnou součástí diagnostiky je odběr anamnézy a fyzikální vyšetření.

Kromě toho se při vyšetření jater využívají také následující diagnostické metody:

• Laboratorní vyšetření krve: k vyšetření funkce jater slouží specializované vyšetření krve označované jako jaterní testy. Z nich se zjišťuje hladina jaterních enzymů, jako jsou alaninaminotransferáza (ALT), aspartátaminotransferáza (AST), gamaglutamyltransferáza (GGT, GMT), alkalická fosfatáza (ALP, AF). Navíc se měří celková koncentrace bilirubinu v krvi, jehož zvýšená hladina může být známkou poškození jater nebo krvetvorby. Kromě toho se z krve dělají vyšetření na některá geneticky podmíněná onemocnění a vrozené metabolické poruchy.
• Zobrazovací metody: mezi zobrazovací metody, které pomáhají zjistit příčinu jaterních onemocnění patří ultrazvuk, magnetická rezonance nebo CT vyšetření (počítačová tomografie).
• Biopsie jater: při biopsii se z jater odebere malý kousek tkáně, který se nabarví a odešle na patologii, kde se vyšetří pod mikroskopem. Z biopsie lze zjistit například známky nádorových, zánětlivých či dalších onemocnění jater. Biopsie se nejčastěji provádí dlouhou jehlou, která se zavádí do jater přes kůži.

Léčba

Léčba nemocných jater závisí na příčině onemocnění.

U některých onemocnění jater pomohou režimová opatření, jako jsou například omezení konzumace alkoholu, snížení tělesné hmotnosti, nebo změna jídelníčku.

Mezi režimová opatření, která pomáhají v léčbě jaterních onemocnění, mimo jiné patří:

• Omezení konzumace alkoholických nápojů (ideální je nepít alkohol vůbec)
• Vyhněte se červenému masu, zdraví škodlivým transmastným tukům a potravinám, které obsahují přidané cukry či fruktózový sirup. Jezte dostatek ovoce a zeleniny.
• Alespoň 5x týdně se po dobu 30 minut věnujte středně náročné fyzické aktivitě (například rychlá chůze, běh, cvičení, apod.).
• V případě, že máte nadváhu snižte denní kalorický přísun o 500 - 1000 kalorií.

V některých případech je nutné užívat léky (například léky na snížení cholesterolu, apod.).

U nádorových onemocnění se užívají různé léčebné modality, včetně radioterapie, chemoterapie, biologické léčby či operační (chirurgické) léčby.

V případě těžkého poškození jater, kdy již není naděje že by se situaci podařilo změnit jiným způsobem léčby, se provádí transplantace jater.

Na trhu se dají koupit doplňky stravy na detoxikaci jater či organizmu a výrobci uvádí, že pomáhají zbavit tělo toxických látek a obnovit funkci jater.

Pamatujte si, že žádné zázračné doplňky stravy na játra neexistují a účinnost těchto doplňků nebyla dosud potvrzena kvalitními randomizovanými studiemi.

Nějaké studie se provádí s ostropestřcem mariánským, ale zatím není jednoznačně potvrzeno, že by tato látka nějak zásadně pomáhala.

Koupě takových doplňků stravy jsou jen vyhozené peníze a některé doplňky stravy mohou škodit.

Mezi rostlinné látky a extrakty, které mohou poškodit funkci jater, mimo jiné, patří:

• vitamín A (užívaný v nadměrném množství)
• chvojník čínský (ma-chuang)
• ožanka kalamandra
• kozlík lékařský
• jmelí
• šišák
• kostival lékařský
• polej obecná (máta polej)
• pepřovník opojný

Vždy se proto předem poraďte s lékařem, než si zakoupíte jakýkoli přírodní nebo bylinný doplněk stravy a bez předchozího souhlasu lékaře neužívejte žádné potravinové doplňky ani léky.

Co si z článku odnést?

Příčin nemocných jater je celá řada, od nadměrného užívání alkoholu, přes virové hepatitidy a autoimunitní či geneticky podmíněná onemocnění, až po nádory jater.

Léčba spočívá v léčbě vyvolávající příčiny.

Detoxikační kúry a zázračné přípravky na zlepšení funkce jater v drtivé většině případů nefungují a jsou to jen vyhozené peníze.

Nejlepší léčbou je prevence, která spočívá ve vyhýbání se alkoholu, zdravém stravování a udržování tělesné hmotnosti ve zdravém rozmezí.