Amyotrofická laterální skleróza: příznaky, příčiny, diagnostika a léčba

Amyotrofická laterální skleróza (ALS) neboli Charcotova choroba je neurodegenerativní onemocnění mozku. Nemoc je velmi progresivní a způsobuje degeneraci a postupnou ztrátu funkce motoneuronů. Motoneurony jsou buňky centrální nervové soustavy, které se podílejí na všech vůlí ovlivnitelných pohybech.

ALS postihuje nejčastěji dospělé osoby mezi 50 a 70 lety. Nemoc popsal v roce 1869 Jean Martin Charcot. Jedná se o poměrně vzácnou poruchu.

Rozlišujeme tři typy ALS:

• Sporadická ALS: nejčastější forma ALS
• Familiární ALS: ALS, která se již několikrát vyskytla v rodině, 5-10% případů
• Guamská ALS: podle extrémně častého výskytu ALS na tichomořském ostrově Guam v roce 1950

Příčiny amyotrofické laterální sklerózy

Příčina vzniku ALS je doposud nejasná. Uvažuje se o vlivu prodělaných onemocnění, vystavení toxinům a genetické predispozici. Podle některých odborníků hraje velkou roli také stres a vliv životního prostředí. Výše zmíněné rizikové faktory způsobí apoptózu (programované zničení) motoneuronů.

Příznaky amyotrofické laterální sklerózy

Počáteční příznaky ALS jsou poměrně nespecifické. Mezi tyto patří slabost, únava, náhodné pády a zakuckávání. Postupně dochází k zhoršování příznaků. Uvádí se však, že až při zničení 40% motoneuronů dojde k plnému projevu nemoci. Mozek postupem času úplně ztrácí schopnost řídit svaly a pacient je paralyzován. Psychické funkce nemocného však zůstávají plně zachovány.

Diagnostika amyotrofické laterální sklerózy

Diagnostika ALS je velmi komplikovaná a poměrně dlouhodobá záležitost. Doposud neexistuje test, který by jednoznačně určil, zda se jedná právě o ALS. Lékař provede velké množství diagnostických testů, mezi které patří například rentgenový snímek páteře, magnetická rezonance nebo biopsie svalů.

Léčba amyotrofické laterální sklerózy

ALS je neléčitelná a většinou končí smrtí nemocného. Přesto existují léky, které zpomalují degeneraci neuronů a mohou vést k prodloužení života. Velmi důležitou roli hraje také sociální péče a podpora rodiny nemocného - oboje vede ke zvyšování kvality života nemocného.