Otřes mozku: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba

Otřes mozku je onemocnění, které snad zažil každý člověk na vlastní kůži. Stačí jen špatně spadnout na hlavu a problém je tu. Naštěstí se nejedná o závažný stav a problémy s tímto stavem spojené, jako je nevolnost, závratě či zvracení poměrně rychle zmizí.

Otřes mozku je prvním ze tří stupňů poškození mozku, které bývají následkem úrazu. 

1. Komoce (otřes) mozku je nejmírnější ze všech typů.
2. Kontuze (zhmoždění) mozku vzniká silou větší intenzity.
3. Komprese (stlačení) mozku vzniká masivním krvácením, které utlačuje mozek.

Otřes mozku je tak definován jako porucha mozkových funkcí následkem neadekvátní síly, která způsobí nadměrné pohyby mozku a jeho otřesy.

Nejčastěji vzniká při sportovních úrazech, rvačkách, autonehodách nebo pádech. Velmi náchylné ke vzniku otřesu mozku jsou malé děti, které nemají dostatečně vyvinutý pud sebezáchovy a často přecení své síly. Zejména v letních měsících bychom tak hlavně při sportu měli dbát zvýšené opatrnosti. 

Příčiny otřesu mozku

Mozek je uložen v lebce, která je tvořena kostmi a má ho chránit před poškozením. Okolí mozku je vyplněno mozkomíšním mokem, který eliminuje otřesy. Pokud však dojde k velkému nárazu, tekutina nepojme všechnu sílu a mozek narazí do kostěných stěn lebky. 

Příznaky otřesu mozku

Okamžitě po úrazu ztrácí nemocný vědomí. Podle délky bezvědomí dělíme otřes mozku na tři stupně:

První stupeň je charakteristický ztrátou vědomí na dobu maximálně pěti minut. Druhý stupeň otřesu mozku je doprovázen bezvědomím, které trvá do 15 minut. Třetí stupeň komoce mozku je charakteristický maximálně 30 minutovým bezvědomím.

Pokud je nemocný v bezvědomí déle než 30 minut, nejedná se již o otřes, ale o zhmoždění mozku. Po znovunabytí vědomí trpí nemocný spavostí a nevolností, která může být následována zvracením. Dále se přidává tzv. retrográdní amnézie, pacient si nepamatuje na okolnosti vedoucí k úrazu a na momenty, které se odehrály těsně po něm. 

Diagnostika otřesu mozku

Pokud jedinec utrpí pád nebo náraz, který je následován výše zmíněnými projevy, měl by okamžitě vyhledat lékaře. Ten určí diagnózu na základě popisu situace a aktuálních příznaků. Dále může pomoci také rentgenový snímek mozku nebo vyšetření pomocí počítačové tomografie (CT). 

Léčba otřesu mozku

Nemocný, který prodělal otřes mozku, by měl dodržovat klidový režim a měl by být pod dohledem. Lékař většinou doporučí krátkodobou hospitalizaci v nemocnici, kde je pacient pod stálým dohledem odborníků. Další léčba je čistě symptomatická, nemocný může užívat například analgetika na potlačení bolesti hlavy.

Komplikace otřesu mozku

Otřes mozku může mít jednoduchý průběh, může se však také velmi zkomplikovat. Velkým problémem je již samotný úraz, při němž může dojít například k poranění páteře nebo vnitřních orgánů. S otřesem mozku je dále spojené skryté krvácení do mozku, které může nemocného ohrozit na životě a fraktury (zlomeniny) lebky. Důležitá je také prevence vzniku poranění- ke sportu se doporučuje užívání helmy, která mozek ochrání.