Co jsou polypy, jaké druhy existují a jaké jsou možnosti léčby?

Polyp je abnormální výrůstek na sliznici, který na sliznici buď nasedá celou plochou (takzvaný přisedlý polyp, který vypadá jako drobný výstupek) nebo na sliznici visí jako malá stopka (takzvaný stopkatý polyp). Většina polypů je malá a jejich šířka nepřesahuje 1,3 cm.

Nejčastěji se polypy vyskytují v tlustém střevě (na tračníku a konečníku), ale můžeme se s nimi setkat i na dalších místech, mezi která, mimo jiné, patří (1, 2, 3):

• ušní kanál
• žaludek
• tenké střevo (hlavně duodenum)
• hlasivky
• nos
• děloha (endometrium)
• děloha (krček neboli hrdlo děložní)
• pochva
• močový měchýř
• žlučník
• konečník

Většina polypů je benigní, tedy nezhoubných. Ale protože polypy vznikají abnormálním růstem buněk, mohou časem přerůst v maligní (zhoubné) nádory. Proto se polypy považují za prekancerózy, což znamená stav předcházející vzniku nádoru (4).

K ověření biologického chování polypu (tedy toho, zda se jedná o maligní nebo benigní výrůstek) je nutné provést biopsii.

Ta spočívá v odebrání malého kousku polypózně změněné tkáně, který se prozkoumá pod mikroskopem s cílem zjistit přítomnost nádorových buněk.

Léčba polypů závisí na postiženém orgánu, na velikosti polypů a také na tom, zda se jedná o polypy benigní nebo maligní.

Jaké jsou příznaky polypů?

Příznaky polypů se liší podle místa, kde se polyp vyskytuje.

V tabulce níže popisujeme nejčastější druhy polypů, jejich lokalizaci a příznaky, kterými se mohou projevit.

Většina polypů je nenádorových a nezpůsobují žádné potíže až do pozdních stádií. Nicméně z některých polypů, mimo jiné třeba, v žaludku, tlustém střevě, žlučníku nebo endometriu, může vyrůst maligní (zhoubný) nádor.

Jaké jsou příčiny vzniku polypů?

Příčiny vzniku polypů se liší podle místa, kde se nachází. Například polypy na hlasivkách vznikají často následkem poranění (například po intubaci při poranění endotracheální kanylou nebo při dlouhodobém přetěžování hlasivek).

Někdy je tvorba polypů dána geneticky (vrozené poruchy, jako je například familiární adenomatózní polypóza).

A někdy se příčina vzniku polypů nezjistí vůbec.

Mezi známé příčiny vzniku polypů patří:

• zánět
• cizí těleso
• cysta
• tumory
• mutace v genech tlustého střeva (familiární adenomatózní polypóza)
• chronický zánět žaludku
• nadbytek estrogenů

Polypy vznikají abnormálně rychlým dělením buněk (tedy stejným způsobem jako nádory). Proto, i když je většina polypů benigních, se někdy mohou zvrtnout ve zhoubný (maligní) nádory.

Jaké jsou rizikové faktory pro vznik polypů?

Rizikové faktory závisí na místě, kde se polypy vyskytují a liší se podle jednotlivých lokalit.

Tlusté střevo

Rizikové faktory pro vznik polypů v tlustém střevě a konečníku (kolorektální polypy) jsou hlavně:

dlouhodobě nezdravé stravování (konzumace potravin s vysokým obsahem tuků a nízkým obsahem vlákniny)

• vyšší věk (nad 50 let)
• výskyt polypů nebo nádorů tlustého střeva v rodině
• kouření a alkohol
• nespecifické střevní záněty, jako jsou Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida
• obezita
• nedostatek pohybu
• špatně léčený nebo neléčený diabetes 2. typu

Vyšší riziko polypů v tlustém střevě a konečníku mají také osoby tmavé pleti (Afroameričané).

Žaludek

Rizikové faktory pro vznik polypů v žaludku jsou:

• věk – častější výskyt ve středním a vyšším věku
• bakteriální záněty žaludku
• familiární adenomatózní polypóza (FAP), vzácné genetické (dědičné) onemocnění
• pravidelné a dlouhodobé užívání inhibitorů protonové pumpy (léky na snížení kyselosti žaludečních šťáv – např. omeprazol, pantoprazol, apod.).

Nosní polypy

Rizikové faktory pro vznik nosních polypů jsou:

• chronické záněty vedlejších nosních dutin (sinusitida)
• alergie
• astma
• cystická fibróza
• přecitlivělost (alergie) na aspirin a další léky s obsahem kyseliny salicylové

Ostatní

Kuřáci a muži mají obecně vyšší riziko vzniku polypů v močovém měchýři. Ženy starší 40. let a ženy, které rodily, mají vyšší riziko vzniku endometriálních děložních polypů.

Riziko polypů na děložním krčku (cervikální polypy) se zvyšuje u žen starších 20. let a v období těsně před přechodem (premenopauzální období).

Vyšší riziko vzniku polypů na hlasivkách mají osoby s refluxní chorobou jícnu a lidé, kteří chronicky (dlouhodobě) přetěžují své hlasivky (zpěváci, učitelé, apod.).

Rizikové faktory pro vznik polypů ve žlučníku jsou záněty žlučníku nebo žlučníkové kameny (cholecystolitiáza).

Rizikové faktory pro vznik ušních polypů nejsou známé.

Požádejte lékaře, aby vám poskytl další informace o rizikových faktorech pro vznik polypů v oblasti, která vás zajímá.

Diagnostika polypů

Kromě odběru anamnézy a fyzikálního vyšetření lékaři v diagnostice polypů nejčastěji užívají zobrazovací metody, zejména počítačovou tomografii (CT), magnetickou rezonanci (MRI) nebo ultrazvuk. Tyto metody ale neumí přesně říci, zda se jedná o polyp nebo jiné onemocnění, takže je často nutné v případě podezření odebrat vzorek tkáně polypu a vyšetřit ho pod mikroskopem.

Takovému vyšetření se říká biopsie a odběry polypoidní tkáně se provádí různými metodami, v závislosti na místě výskytu polypů, jako jsou například:

• PAP stěry při vyšetření polypů ve vagině nebo na děložním krčku
• Gastroskopie (esofagoduodenoskopie) při biopsii polypů v žaludku a duodenu (první úsek tenkého střeva těsně za žaludkem)
• Kolonoskopie pro odběr vzorků tkáně z tlustého střeva a konečníku
• Bronchoskopie nebo laryngoskopie pro odběr vzorků tkáně z hlasivek
• Cystoskopie pro odběr vzorků tkáně z močového měchýře

Léčba polypů

Některé polypy nevyžadují žádnou léčbu, zejména pokud lékaři potvrdí, že se jedná o benigní výrůstky a nehrozí u nich maligní zvrat. Polypy na hlasivkách obvykle sami odezní pokud hlas přestanete namáhat a absolvujete hlasovou terapii.

V některých případech je nutné polypy chirurgicky odstranit, jako prevenci rizika jejich budoucí transformace ve zhoubný nádor.

Léčba polypů obecně závisí na celé řadě faktorů, mezi které patří:

• biologické chování polypů (zda se jedná o benigní, nezhoubné nebo maligní, zhoubné polypy)
• celkový počet zjištěných polypů (v případě velkého množství polypů v jedné lokalitě je na místě zvažovat odstranění polypů, protože s vyšším počtem polypů roste riziko jejich maligního zvratu)
• místo, kde se polypy nachází
• velikost polypů

Kolorektální polypy mohou lékaři odstranit při kolonoskopii, což je vyšetření spočívající v zasunutí hadičky do konečníku a tlustého střeva, kterou se dovnitř prostrčí kamera a další nástroje na zobrazení sliznice tlustého střeva a rekta a případné odstranění (odštípnutí) polypů.

U hormonálně dependentních polypů (tedy polypů, které souvisí s hormony) na děložním krčku nebo endometriu, vám lékař může předepsat hormonální léky (progestin, agonisté gonadoliberinů – GRH, apod.). Tato hormonální léčba zvýší tvorbu některých hormonů, které potlačují jejich další růst, což vede ke zmenšení jejich velikosti.

V léčbě nosních polypů mohou pomoci kortikosteroidy.

Obvykle lékaři nejprve používají méně invazivní postupy (léky) a teprve pokud léčba nezabere, přistupuje se k chirurgickému odstranění polypů (operaci).

Někdy to ale není možné a polypy se musí chirurgicky odstranit co nejrychleji.

Prognóza

Prognóza pacientů s polypy závisí na druhu polypů, na tom, zda se jedná o benigní nebo maligní polypy a také na celkovém zdravotním stavu pacienta.

Benigní polypy ve většině případů nejsou žádným důvodem k obavám, ale lékaři někdy doporučují jejich preventivní odstranění.

Někdy se benigní polypy mohou změnit v maligní polypy nebo mohou narušovat kvalitu života pacienta (například endometriální nebo cervikální děložní polypy mohou způsobit neplodnost a nosní polypy zase často způsobují trvale ucpaný nos).

V takových případech ne na místě jejich chirurgické odstranění.

S výjimkou polypů na tlustém střevě je riziko, že odstraněné polypy na stejném místě znovu vyrostou, velmi nízké.

Nicméně u polypů na tlustém střevě a konečníku je riziko recidivy vysoké, a to až 30%.

Proto budete po odstranění polypů pravidelně sledováni, zhruba v intervalech 3 až 5 let.

Prevence polypů

Zabránit vzniku polypů není vždy možné.

Například neexistuje prevence nosních nebo děložních polypů.

Naproti tomu pěstování zdravého životního stylu snižuje riziko vzniku polypů v tlustém střevě a konečníku a tím i riziko kolorektálních karcinomů (zhoubných nádorů tlustého střeva a konečníku).

Mezi vhodné způsoby prevence patří:

• zdravé stravování s dostatečným přísunem ovoce, zeleniny a celozrnných potravin
• omezení konzumace alkoholu
• zanechání kouření
• pravidelné cvičení a dostatek pohybu pro udržení tělesné hmotnosti ve zdravém rozmezí

Poraďte se se svým lékařem o dalších možnostech prevence polypů, a to zejména v případě, kdy se polypy vyskytují nebo vyskytly u vašich rodičů, sourozenců a dalších příbuzných.

Co si z článku odnést?

Polypy jsou výrůstky na sliznicích různých orgánů těla, které vznikají při nadměrném dělení (množení) buněk.

Nenádorové (benigní) polypy a polypy, které pacientům nezpůsobují žádné potíže ani je neomezují v provádění každodenních činností, většinou nevyžadují žádnou léčbu.

I tak ale lékaři doporučují pravidelné sledování benigních polypů a/nebo jejich preventivní odstranění.

Nádorové (maligní) polypy, polypóza (mnohočetný výskyt polypů) nebo polypy, které pacientům zhoršují kvalitu života (například děložní polypy, které způsobují neplodnost nebo zhoršují projevy krvácení při menstruaci nebo nosní polypy způsobující trvale ucpaný nos), je nutné léčit.

Mezi možnosti léčby polypů patří zejména jejich chirurgické nebo endoskopické odstranění, případně užívání léků (hlavně u hormonálně závislých polypů).

Pokud se u vás objeví závažné příznaky polypů (i jiných onemocnění), jako jsou například silné krvácení při menstruaci, krev ve stolici, bolest nebo krvácení po pohlavním styku, nevysvětlitelné bolesti břicha, zvracení, nevolnosti nebo náhle vzniklý chrapot, měli byste neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.