Co je Mallory-Weissův syndrom, jak se projevuje a léčí?

Mallory-Weissův syndrom (též označovaný jako gastro-ezofageální lacerace nebo Mallory-Weissova lacerace) není onemocnění jako takové, ale spíše skupina příznaků, které vznikají v důsledku podélné trhliny (lacerace) v horní části trávicího traktu, a to zejména v jícnu a v místě, kde jícen přechází v žaludek (takzvaná gastroezofageální junkce a částečně i kardie žaludku).

Projevuje se hlavně krvácením do trávicího traktu a zvracením čerstvé krve. Toto onemocnění se diagnostikuje (a zároveň i léčí) endoskopickým vyšetřením zvaným gastroskopie. Při tomto vyšetření vám lékař zasune ústy přes jícen a do žaludku hadičku s kamerou a dalšími nástroji, s jejichž pomocí lze krvácení zastavit. U méně závažných případů Mallory-Weissova syndromu není žádná speciální léčba nutná a krvácení samo ustane a trhlina se časem sama zahojí. V závažných případech se endoskopicky uzavírají přívodní cévy zásobující jícen a žaludek, což vede k zastavení krvácení. Na trhlinu se někdy také používají speciální tkáňová lepidla, která usnadňují a urychlují hojení. V tomto článku se dozvíte co je Mallory-Weissův syndrom, jaké jsou nejčastější příčiny a příznaky tohoto stavu a jaké jsou možnosti léčby. 

Co je Mallory-Weissův syndrom?

Mallory-Weissův syndrom, označovaný také termínem gastro-ezofageální lacerace či trhlina, je název označující krvácení a další příznaky způsobené trhlinou v horní části trávicího traktu. jak vidíte na obrázku níže, horní část trávicího traktu se skládá z jícnu, žaludku a duodena (dvanáctníku). 

Horní část trávicího traktu - anatomie

Trhlina nejčastěji vzniká na těchto dvou místech horního trávicího traktu:

• Gastro-ezofageální junkce což je odborné označení místa, kde jícen přechází v žaludek; nebo
• Na sliznici horní části žaludku (odborně se této části žaludku říká kardie a nemá to nic společného se srdcem:).

Mallory-Weissův syndrom poprvé popsali v roce 1929 nezávisel na sobě dva lékaři, doktoři Mallory a Weiss, kteří si všimli, že některým lidem po nadměrné konzumaci alkoholu se silně zvedá žaludek a začnou úporně zvracet zvratky s příměsí krve.

Co způsobuje Mallory-Weissův syndrom a kdo je jím ohrožen?

Trhlinu ve stěně žaludku či v místě přechodu jícnu v žaludek, která vyvolává Mallory-Weissův syndrom může způsobit všechno, co vede k náhlému prudkému zvýšení tlaku v žaludku či dolní části jícnu. U většiny lidí tato trhlina vzniká v důsledku opakovaného zvracení a pocitu obracení žaludku, bez ohledu na vyvolávací příčinu zvracení. Někdy může trhlina vzniknout také při silném kašli, říhání nebo při zvedání těžkým břemen. Někdy se příčinu vzniku trhliny nepodaří určit vůbec (1, 2).

Mallory-Weissův syndrom nejčastěji postihuje lidi mezi 30. - 50. rokem, ale může se objevit v každém věku. Je častější u mužů než u žen a více ohroženi jsou také lidé s brániční kýlou  (takzvanou hiátovou hernií), která vzniká v důsledku uvolnění bránice v místě kudy prochází jícen, což vede k tomu, že se do otvoru natlačí i kardie žaludku, což mimo, jiné může vést k typickým projevům jako je gastroezofageální reflux či pálení žáhy. Navíc je v důsledku natlačení žaludku do otvoru v bránici pro jícen (hiatus esophageus) toto místo náchylnější ke vzniku trhlin při zvracení. 

Na vysvětlenou dodáváme, že bránice je hlavní dýchací sval, který se nachází mezi dutinou hrudní a břišní a při dýchání se pohybuje nahoru a dolů. 

Mezi nejčastější příčiny Mallory-Weissova syndromu patří epizody nezřízené konzumace alkoholu, ale trhliny v žaludku či jícnu mohou vzniknout i u těhotných žen, které často zvrací v důsledku těhotenské (ranní) nevolnosti nebo u některých poruch příjmu potravy, jako je například bulimie (opakované epizody záchvatovitého přejídání následované svévolně vyvolaným zvracením).

Mezi další, méně časté, příčiny Mallory-Weissova syndromu patří také silné a dlouhotrvající záchvaty kašle nebo zvedání těžkých břemen.   

Jaké jsou příznaky Mallory-Weissova syndromu?

Nejčastějším příznakem Mallory-Weissova syndromu je zvracení s příměsí jasně červené (nenatrávené) krve. Tyto příznaky se často objevují při opakovaném silném zvracení a zvedání žaludku. Množství vyzvracené krve se liší podle konkrétní osoby. U většiny lidí je příměs krve ve zvratcích jen minimální, ale v závažných případech může při zvracení dojít k velkým ztrátám krve (2).

Méně častým příznakem Mallory-Weissova syndromu je přítomnost krve ve stolici (takzvaná meléna). V tomto případě se vždy jedná nikoli o čerstvou, ale o natrávenou krev (protože pochází ze žaludku a musí dotéci přes střeva do konečníku, kde dojde k jejímu natrávení trávicími enzymy). Stolice s natrávenou krví je tmavě černá až dehtovitá a velmi silně zapáchá. 

Důvod proč je stolice s natrávenou krví tmavě černá je ten, že při štěpení krve trávicími enzymy ve střevech a žaludku dochází ke změně její barvy z jasně červené na černou. 

Někteří lidé s Mallory-Weissovým syndromem také trpí bolestmi břicha. V důsledku krevních ztrát se u některých pacientů vyskytují také další projevy, jako jsou únava, ospalost nebo pocit motání hlavy (závrať), případně vám lékař může naměřit při krevním odběru nedostatek železa.

V případě velké ztráty krve může dojít až ke ztrátě vědomí. 

Upozornění: Zvracení krve (hematemeza nebo hematemeze) je příznak, který se objevuje nejen při Mallory-Weissově syndromu, ale také při dalších onemocněních, jako jsou žaludeční vředy, záněty žaludku (gastritida) nebo jícnu (ezofageitida). Zvracení krve v důsledku Mallory-Weissova syndromu se objevuje zhruba u 5 případů hematemeze ze 100. V každém případě je nutné okamžitě vyhledat lékaře, pokud zvracíte krev, máte krev ve stolici nebo vás trápí některé z výše uvedených příznaků. 

Jak se Mallory-Weissův syndrom diagnostikuje?

Mallory-Weissův syndrom se nejčastěji diagnostikuje endoskopickým vyšetřením zvaným gastroskopie (3). 

Gastroskopie je diagnosticko-terapeutický výkon, při kterém lékař prohlíží horní část trávicího ústrojí s pomocí přístroje zvaného endoskop (fibroskop). Proto se toto vyšetření také někdy označuje jako endoskopické. Endoskop je tenká, ohebná hadička tlustá zhruba jako malíček na ruce. Při gastroskopii lékař endoskop ústa zavede do jícnu a dále do žaludku a duodena. Na špičce endoskopu je světlo a malá kamera, s jejichž pomocí lékař prohlíží zevnitř horní trávicí trakt. Po stranách endoskopu se nachází ještě druhý kanál, kterým je možné zavést další nástroje (například skalpel, kleště nebo kauter, což je nástroj umožňující elektrokoagulaci, tedy zastavení krvácení s pomocí elektrické energie). Díky tomu je možné při gastroskopii problém nejen diagnostikovat, ale také hned léčit.

Při gastroskopii lékař vidí, zda je trhlina způsobující krvácení při Mallory-Weissově syndromu stále vidět a také může určit místo, kde přesně se nachází a zda stále krvácí.

Jak probíhá léčba Mallory-Weissova syndromu?

První věc, kterou lékaři musí udělat při podezření na Mallory-Weissův syndrom je ujistit se, zda je pacient oběhově stabilní. V případě velké ztráty krve se nejprve doplní tekutiny nitrožilní infuzí (nejčastěji se podává Plasmalyte, fyziologický roztok nebo Ringer laktát). V závažných případech dostane pacient i krevní transfúzi. Lékaři vám také budou měřit tlak a pulz a sledovat jak reagujete na léčbu. 

Většinou vám také lékaři odeberou krev, aby zjistili kolik krve jste ztratili v důsledku krvácení (to se zjistí například podle koncentrace železa a počtu krevních buněk) a také aby se přesvědčili, zda netrpíte poruchou srážlivosti krve. V této souvislosti se vás také mohou zeptat, zda užíváte léky na srážení krve (Warfarin, Rivaroxaban či jiné) a případně je dočasně vysadit, než se problém s krvácením vyřeší.

Při nevolnosti a zvracení vám lékaři podají léky, které vám od těchto příznaků uleví.

Někdy, u pacientů, kteří nevykazují žádné známky přetrvávajícího krvácení a jsou stabilní, je možné léčbu provádět ambulantně, bez nutnosti zůstat v nemocnici. To ale vždy závisí na rozhodnutí lékaře a je lepší v nemocnici raději zůstat dokud nebude problém s Mallory-Weissovým syndromem vyřešen. 

Další léčba závisí na tom, zda trhlina stále krvácí či ne. To se zjistí při gastroskopii a je důležité si pamatovat, že většinou při gastroskopickém vyšetření již krvácet nebudete, což je samozřejmě ta lepší možnost (4).

Pokud trhlina stále krvácí

Pokud trhlina ve sliznici žaludku či jícnu stále krvácí, pokusí se lékař při gastroskopii krvácení zastavit, některou z následujících  možností:

• Oprava trhliny či její uzavření mechanicky, a to speciálními kovovými svorkami (hemoklipy).
• Podvázání krvácejících cév. Tomuto postupu se říká ligace.
• Elektrokoagulace: jedná se o zastavení krvácení spálením krvácejících cév elektrickou energií.
• Aplikace adrenalinu (epinefrinu) do okolí místa krvácení. Adrenalin způsobuje vazokonstrikci (stažení cév), což pomáhá zastavit krvácení.
• Použití speciálního tkáňového lepidla na vyplnění defektu a zastavení krvácení.

V některých případech se používá kombinace několika výše uvedených metod. 

Velmi vzácně se může stát, že výše uvedené možnosti léčby nevedou k zastavení krvácení. V takovém případě se provádí výkon zvaný angiografie, při kterém se provede uzavření krvácející cévy embolizací.

Při tomto výkonu se do cévního řečiště vstříkne speciální barvivo a pod rentgenem se hledá céva, která krvácí (tomuto postupu se říká angiografie). Po přesné lokalizaci místa krvácení se do krvácející cévy vstříkne speciální látka, která krvácení zastaví a vytvoří v uzavřeném místě zátku (sraženinu). Tomuto procesu se říká embolizace. 

Pokud se krvácení nepodaří zastavit ani s pomocí embolizace, nastupuje otevřená operace, kdy chirurg poraněné cévy uzavře a trhlinu zašije.

Pokud trhlina již nekrvácí

Jestliže při gastroskopii nejsou nalezeny známky krvácení, není nutná žádná speciální léčba a trhlina se časem sama zahojí. Nicméně většinou budete muset zůstat několik dní v nemocnici na pozorování, kdy lékaři budou sledovat, zda nekrvácíte z rekta (do stolice) a zda nedochází ke zhoršení vašeho stavu. Někdy vám také lékaři nasadí léčbu zaměřenou na snížení tvorby žaludeční kyseliny, aby se urychlilo a usnadnilo hojení trhliny. 

Jaká je prognóza Mallory-Weissova syndromu?

Prognóza Mallory-Weissova syndromu je obvykle velmi dobrá. U většiny lidí krvácení samo ustane a není nutná žádná další léčba, protože se trhlina sama zahojí během několika dnů.

Někdy se Mallory-Weissův syndrom může vyskytnout i opakovaně, zejména při dalším prudkém zvracení či silném kašli. Vyšší riziko recidivy také mají osoby, u kterých došlo k silnému krvácení. 

Co si z článku odnést?

Mallory-Weissův syndrom je skupina příznaků, zahrnující krvácení z horní části trávicího ústrojí (hlavně jícnu a žaludku) v důsledku nadměrného zvracení, kašle či tělesné námahy. Vyšší riziko mají také lidé s hiátovou hernií. Obvykle se vyskytuje mezi 30. až 50. rokem věku a ohroženi jsou zejména alkoholici, těhotné ženy a osoby s poruchami příjmu potravy, u kterých dochází často k silnému zvracení, které může způsobit krvácející trhlinu ve stěně jícnu či žaludku. Léčba Mallory-Weissova syndromu je založená na zastavení krvácení a užívání léků, které přinesou úlevu od nevolnosti a zvracení. Často je také nutné doplnit tekutiny nebo provést krevní transfúzi. Toto onemocnění je nutné léčit v nemocnici. Pokud se u vás objeví příznaky Mallory-Weissova syndromu, jako jsou zvracení krve, krev ve stolici, únava či závrať po epizodách zvracení nebo se necítíte dobře, vždy okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.