Syndrom krátkého střeva: vše co potřebujete vědět!

Syndrom krátkého střeva: vše co potřebujete vědět!
20. července 2020 7:40

Syndrom krátkého střeva je soubor příznaků, který se objevuje v případě, kdy kvůli příliš krátkému tenkému střevu (a s tím spojené nedostatečné ploše pro vstřebávání živin), lidské tělo nedokáže vstřebávat dostatek živin z přijaté potravy.

Obsah článku

  1. Příznaky
  2. Příčiny
  3. Diagnostika
  4. Léčba
  5. Co si z článku odnést?

 

Tenké střevo je úsek trávicí trubice mezi žaludkem a slepým střevem, ve kterém se vstřebává většina živin přijatých v potravě.

Syndrom krátkého střeva vzniká zejména v následujících případech:

  • Po operačním odstranění části tenkého střeva. Mezi onemocnění, při kterých může být nutné chirurgicky odstranit (resekovat) část tenkého střeva, mimo jiné, patří Crohnova choroba, nádory tenkého střeva (jsou naštěstí velmi vzácné), nádory žaludku, poranění střev následkem úrazu, poškození střev následkem léčby nádorových onemocnění (zejména při radioterapii) a/nebo při neprůchodnosti střev (ileu).
  • Při vrozených vadách trávicího traktu, kdy části tenkého střeva chybí nebo jsou poškozeny již od narození. Mezi vrozené vady trávicího traktu spojené se syndromem krátkého střeva, mimo jiné patří atrézie a stenózy tenkého střeva (atrézie znamená chybění nebo nedostatečné vyvinutí, stenóza je pak odborný termín pro zúžení tenkého střeva), malrotace střev nebo volvulus (zauzlení střev) a Mekoniový ileus.

Při syndromu krátkého střeva je většinou nutné dodržovat speciální diety a užívat vhodné doplňky stravy. V některých případech je nutné přijímat potravu nitrožilně (parenterálně), aby se předešlo malnutrici a podvýživě.

Příznaky

Mezi nejčastější příznaky syndromu krátkého střeva, mimo jiné, patří:

  • Průjem
  • Únava
  • Hubnutí
  • Podvýživa
  • Mastná, silně zapáchající stolice
  • Otoky dolních končetin

Příčiny

Hlavními příčinami syndromu krátkého střeva jsou vrozené vady trávicího ústrojí (například atrézie nebo stenózy částí tenkého střeva) a onemocnění či situace, při kterých je nutné chirurgicky odstranit části tenkého střeva (například nádorová onemocnění, ileus, Crohnova choroba, poranění střev následkem úrazu, komplikace radioterapie při léčbě nádorových onemocnění, apod.).

Diagnostika

V diagnostice syndromu krátkého střeva se uplatňuje řada různých vyšetření. V některých případech lékaři pacientům provádí vyšetření krve a stolice s cílem změřit koncentraci živin a vitamínů v krvi (například hladinu vitamínů B12, C nebo K, sodíku, draslíku, vápníku, hořčíku, železa a dalších živin a minerálů).

Mezi další vyšetření užívaná při diagnostice syndromu krátkého střeva patří zobrazovací metody, a to zejména počítačová tomografie (CT) a magnetická rezonance (MRI) nebo kolonoskopie. Mezi specializovaná vyšetření patří CT nebo MR enterografie (vyšetření střev s pomocí CT nebo MRI s podáním kontrastní látky), CT virtuální kolonoskopie nebo ultrazvukové vyšetření břicha (to má v diagnostice syndromu krátkého střeva jen orientační charakteru a slouží pro vyloučení jiných patologií, jako jsou žlučové kameny, biliární kolika nebo zánět slepého střeva).

Léčba

Způsob léčby syndromu krátkého střeva závisí na tom, jaká část tenkého střeva je postižena, na tom, zda má pacient intaktní tlusté střevo a také na rozhodnutípacienta.

Mezi nejčastěji používané způsoby léčby syndromu krátkého střeva, mimo jiné, patří:

  • Nutriční terapie: lidé se syndromem krátkého střeva musí dodržovat speciální dietu a užívat výživové doplňky. Některým lidem musí být potrava podávána nitrožilně (parenterální výživa) nebo prostřednictvím speciální sondy zavedené do střeva (enterální výživa, PEG, apod.). Smyslem nutriční terapie je dodat tělu pro život nezbytné živiny, vitamíny a minerály a zabránit tak rozvoji malnutrice (podvýživy).
  • Léky: kromě nutriční podpory užívají pacienti se syndromem krátkého střeva některé léky, zejména léky na snižování kyselosti žaludečních šťáv a/nebo omezení tvorby žaludečních kyselin, léky proti průjmům a léky na zlepšování vstřebávání živin z přijaté potravy.
  • Operace: v některých případech doporučují lékaři dětem i dospělým se syndromem krátkého střeva operaci. Používají se různé druhy operací, jejichž smyslem je jednak zpomalit průchod potravy přes zkrácené tenké střevo a tím zajistit vstřebání více živin a/nebo postupy umožňující prodloužení střeva (autologní gastrointestinální rekonstrukce) či transplantace tenkého střeva.

O vhodném způsobu léčby syndromu krátkého střeva se poraďte se svým lékařem.

Syndrom krátkého střeva spadá do kompetence interních lékařů – gastroenterologů.

Co si z článku odnést?

Syndrom krátkého střeva je soubor příznaků, který se objevuje u pacientů se zkráceným tenkým střevem, které je odpovědné za vstřebávání většiny živin a minerálů z přijaté potravy.

Nejčastější příčinou syndromu krátkého střeva jsou vrozené vady trávicího ústrojí a odstranění částí tenkého střeva z důvodu jiných onemocnění (například Crohnova choroba, nádory trávicího traktu, neprůchodnost střev, apod.) nebo kvůli úrazu.

Hlavními příznaky syndromu krátkého střeva jsou průjmy, hubnutí, podvýživa, únava a mastná, silně zapáchající stolice.

Léčba spočívá v dodržování speciální diety, užívání doplňků stravy (musí se užívat speciální doplňky stravy předepsané lékařem, nikoli volně prodejné potravinové doplňky v lékárnách) a léků. V některých případech se provádí i různé rekonstrukční či transplantační operace.

V případě podezření na syndrom krátkého střeva se obraťte na dětského nebo dospělého gastroenterologa.

Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Mayoclinic.org

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 20. července 2020 7:40
Datum příští revize: 20. července 2022 7:40
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace