Q horečka: vše co potřebujete vědět

Q horečka neboli horečka Q je infekční onemocnění způsobené baktérií Coxiella burnetii. Ve většině případů probíhá onemocnění velmi mírně s lehkými chřipce podobnými příznaky (akutní forma onemocnění). Řada lidí dokonce nemá vůbec žádné příznaky (bezpříznaková forma onemocnění). Velmi vzácně se může horečka Q vracet opakovaně (chronická forma onemocnění) a způsobit závažné poškození srdce, jater, mozku nebo plic.

Horečka Q patří mezi takzvané zoonózy, což je odborné označení pro onemocnění, která na lidi přenáší zvířata.

Nejčastějšími přenašeči horečky Q jsou ovce, kozy a hovězí dobytek (krávy).

Přenos nákazy probíhá kapénkovou infekcí, a to vdechováním prachu kontaminovaného močí nakažených zvířat (například ve chlévě nebo na venkovních pastvinách).

Mezi osoby, které jsou vystaveny nejvyššímu riziku nákazy Q horečkou patří zemědělci, veterináři a pracovníci zabývající se výzkumem na zvířatech.

Mírně probíhající případy horečky Q se rychle vyléčí s pomocí antibiotik. Obvykle se pacientům podává tetracyklinové antibiotikum druhé generace zvané doxycyklin (v ČR se prodává pod obchodním názvem Deoxymykoin). Ve většině případů postačí antibiotika užívat několik týdnů, nicméně v případě, že se Q horečka vrací, může pacient užívat antibiotika po dobu až 18 měsíců.

Příznaky

Inkubační doba horečky Q  (čas, který uplyne mezi nákazou a objevením se prvním příznaků onemocnění) je 3 – 60 dní, přičemž ve většině případů s první příznaky objeví za 3 – 30 dní od nákazy.

Někteří lidé nemusí mít žádné příznaky horečky Q, i když jsou nakaženi.

V případě, že se příznaky horečky Q objeví, patří mezi ně, mimo jiné:

• vysoká horečka (až kolem 41°C)
• silné bolesti hlavy
• únava
• zimnice a třesavka
• kašel
• nevolnost
• zvracení
• průjem
• zvýšená citlivost na světlo (světloplachost)

Příčiny

Příčinou horečky Q je baktérie Coxiella burnetii, jejímž běžným hostitelem jsou ovce, kozy a další hospodářská zvířata (zejména hovězí dobytek). Nicméně tato baktérie může také infikovat domácí zvířata, včetně psů, koček a králíků.

Nakažená zvířata vylučují baktérie v moči, stolici, mateřském mléce a také v placentě či plodové vodě.

Tím se baktérie dostávají do půdy na pastvinách, ve dvorech či chlévech, kde jsou nakažená zvířata chována.

K nákaze člověka dochází nejčastěji vdechnutím kontaminovaného prachu.

Rizikové faktory

Mezi rizikové faktory, které zvyšují riziko nákazy baktériemi způsobujícími horečku Q, mimo jiné, patří:

• Zaměstnání: pracovníci v některých oborech mají vyšší riziko nákazy, zejména v případě, kdy pracují se zvířaty nebo jejich produkty. Mezi nejohroženější skupinu patří lidé pracující v zemědělství, jako jsou například veterináři, řezníci, chovatelé hospodářských zvířat, pracovníci ve veterinárním výzkumu, traktoristé, apod.
• Místo pobytu: pokud bydlíte v blízkosti farem nebo zemědělských usedlostí či provozů, máte vyšší riziko horečky Q, protože baktériemi kontaminovaný prach se může vzduchem šířit i na velkou vzdálenost.
• Pohlaví: vyšší riziko, že se u nich rozvine symptomatická akutní horečka Q mají muži.
• Roční období: i když se Q horečka může vyskytnout v kteroukoli roční dobu, nejvíce případů zaznamenáváme v dubnu a květnu

Rizikové faktory chronické formy horečky Q

Riziko rozvoje závažnější, chronické formy horečky Q, mají lidé s následujícími problémy:

• Onemocněním srdečních chlopní
• Onemocněním cév
• Oslabenou imunitou
• Zhoršenou funkcí ledvin

Komplikace

Recidivující horečka Q (takzvaná chronická forma) může poškodit srdce, plíce, játra a mozek a způsobit, mimo jiné, následující komplikace:

• Endokarditida: jedná se o zánět vnitřní vrstvy srdeční stěny (endokardu), při kterém může dojít k těžkému až život ohrožujícímu poškození srdečních chlopní. Endokarditida je proto nejzávažnější komplikací horečky Q.
• Zápal plic (pneumonie): u některých lidí s horečkou Q se může rozvinout zápal plic (pneumonie), který může způsobit syndrom akutní dechové tísně (ARDS), což je závažný stav, při kterém dochází k narušení zásobování orgánů kyslíkem a živinami, což může vést až k jejich selhání.
• Komplikace v těhotenství: chronická horečka Q zvyšuje riziko potratu, může vyvolat předčasný porod s nízkou porodní hmotností novorozence a/nebo způsobit porod mrtvého plodu.
• Poškození jater: u některých lidí s horečkou Q se může rozvinout zánět jater (hepatitida), který způsobuje zhoršení jejich funkce.
• Meningitida (zánět mozkových blan): v některých případech může při horečce Q dojít k rozvoji meningitidy neboli zánětu mozkových blan, což je zánětlivé postižení obalů mozku, které se, mimo jiné, projevuje světloplachostí, bolestí hlavy, zvracením, nevolností, horečkami, zmateností a dalšími příznaky.

Diagnostika

Diagnostika horečky Q spočívá v odběru a laboratorním vyšetření krve. V případě podezření na chronickou formu onemocnění se provádí také vyšetření zobrazovacími metodami.

Laboratorní vyšetření krve

Smyslem tohoto vyšetření je odebrat pacientovi krev a zjistit v ní přítomnost protilátek proti baktériím Coxiella burnetii.

Kromě toho se vyšetřuje také krevní obraz (množství jednotlivých typů krevních buněk – červených a bílých krvinek a množství krevních destiček), CRP (C-reaktivní protein, jehož zvýšená koncentrace v krvi je známkou zánětu) a jaterní testy (stanovení hladin jaterních enzymů v krvi, které slouží pro zjišťování funkcí jater).

Zobrazovací metody

Mezi zobrazovací metody užívané v diagnostice Q horečky patří zejména rentgen, CT, nebo magnetická rezonance (MRI) hrudníku a také ultrasonografické vyšetření srdce.

• Rentgen nebo CT (počítačová tomografie) hrudníku: u některých lidí může horečka Q způsobit zápal plic, který lze diagnostikovat s pomocí rentgenu nebo CT hrudníku.
• Ultrasonografie srdce: v případě podezření na horečku Q může lékař doporučit ultrazvukové (ultrasonografické) vyšetření srdce. To se provádí buď transthorakálně (zevně přes hrudní stěnu) nebo zevnitř přes stěnu jícnu (jako takzvané jícnové echo, při kterém pacient musí ultrazvukovou sondu „spolknout“ do jícnu). Ultrazvukové vyšetření srdce pomáhá zjistit správnou funkci srdečních chlopní.
• Magnetická rezonance srdce: magnetická rezonance je nejpřesnější vyšetření funkce a anatomie srdce a v oprávněných (indikovaných) případech ho lze využít i v rámci diagnostiky horečky Q nebo jejích komplikací.

Léčba

Léčba Q horečky spočívá v užívání antibiotik. Nejčastěji lékaři předepisují tetracyklinová antibiotika (obvykle doxycyklin). Doba antibiotické léčby závisí na tom, zda má pacient akutní nebo chronickou formu horečky Q. U akutních forem Q horečky pacienti užívají antibiotika obvykle dva až tři týdny.

Lidé s chronickou formou horečky Q obvykle užívají kombinaci antibiotik po dobu nejméně 18 měsíců. Navíc, i po úspěšném vyléčení chronické formy horečky Q musí pacient pravidelně až několik let docházet na kontroly k lékaři, aby se případný návrat infekce včas zachytil a zahájila další léčba.

U asymptomatických (bezpříznakových) pacientů s Q horečkou nebo u velmi mírně probíhajících případů tohoto onemocnění se stav často sám upraví i bez antibiotické léčby. Nicméně u těhotných žen se v případě Q horečky užívání antibiotik doporučuje a pokud není možné předepsat doxycyklin, užívají se jiná antibiotika.

V případě, že Q horečka způsobila endokarditidu a poškození srdečních chlopní, musí pacienti často na operaci, při které se poškozená chlopeň nahradí jinou (transplantace chlopně).

Prevence

V Austrálii, kde je nejvíce případů horečky Q na světě, je pro lidi s vysokým rizikem (zejména pro pracovníky v zemědělství) k dispozici očkování proti Q horečce. V České republice vakcína proti Q horečce k dispozici není, nicméně se proti tomuto onemocnění v ohrožených místech očkují přímo hospodářská zvířata.

Protože se Q horečka může přenášet také mlékem hospodářských zvířat, doporučuje se v rámci prevence pít pouze pasterizované mléko a jíst jen pasterizované mléčné výrobky.

Pasterizace je způsob ošetření mléka a mléčných výrobků, při kterém dochází k zabití baktérií, které by mohly vyvolat závažná onemocnění, včetně Coxiella burnetii.

Co si z článku odnést?

Q horečka je velice vzácná zoonóza neboli infekční onemocnění přenášené ze zvířat na člověka. Jejím původcem je baktérie Coxiella burnetii.

Ve většině případů má toto onemocnění jen mírný průběh (asymptomatická a akutní forma onemocnění), nicméně při chronické formě horečky Q hrozí riziko závažných komplikací, jako jsou poškození srdečních chlopní, meningitida nebo záněty plic či jater.

Léčba horečky Q spočívá v užívání antibiotik.

V některých případech je nutná i náhrada poškozených srdečních chlopní umělými chlopněmi.

V České republice je výskyt Q horečky naštěstí jen velmi vzácný, nicméně čas od času dochází k importu (dovezení) onemocnění ze zemí, kde se vyskytuje častěji (například Austrálie nebo Nizozemsko).