Bolest zápěstí: vše co potřebujete vědět!

Bolest zápěstí: vše co potřebujete vědět!
15. září 2020 5:33

Bolest zápěstí je často způsobena úrazem či náhlým poraněním, při kterých dochází k vymknutí či frakturám zápěstních kloubů. Mezi další časté příčiny bolesti zápěstí patří také opakované namáhání ruky a zápěstí, artróza nebo syndrom karpálního tunelu.

Obsah článku

  1. Příznaky
  2. Kdy vyhledat lékaře?
  3. Příčiny
    1. Úrazy
    2. Degenerativní změny (artróza)
    3. Revmatoidní artritida
    4. Útlakové syndromy (například syndrom karpálního tunelu a syndrom Guyonova kanálu)
    5. Ganglion
    6. Kienböckova choroba
  4. Rizikové faktory
  5. Prevence
  6. Diagnostika
    1. Fyzikální vyšetření
    2. Zobrazovací metody
    3. Artroskopie
    4. Elektromyografie (EMG) – vyšetření vodivosti periferních nervů
  7. Léčba
    1. Léky a injekce
    2. Rehabilitace
    3. Konzervativní léčba zlomenin a poranění měkkých tkání (repozice, sádra, ortéza)
    4. Operační léčba
  8. Co si z článku odnést?

Vzhledem k tomu, že příčin bolesti zápěstí je velmi mnoho a mohou se projevit různými příznaky, jako jsou například bolest celého zápěstí, bolest zápěstí na malíkové (ulnární) či palcové (radiální) straně, brnění rukou či prstů, je i diagnostika příčiny často velice obtížná.

Nicméně přesto je přesná diagnostika příčiny pacientových obtíží zásadní pro léčbu a rekonvalescenci pacientů.

Příznaky

Jak již název onemocnění napovídá je nejčastějším příznakem bolesti zápěstí prostě bolest. Nicméně charakter této bolesti závisí na vyvolávající příčině.

Například bolest zápěstí při artróze pacienti popisují jak tupou bolest, zatímco syndrom karpálního tunelu se nejčastěji projevuje jako pocit mravenčení nebo brnění ruky či prstů, a to zejména v noci.

Zjistit příčinu bolesti zápěstí lze někdy také jen podle místa bolesti.

Kdy vyhledat lékaře?

Ne vždy je při bolestech zápěstí nutné hned běžet k lékaři. Menší poranění, jako je namožené zápěstí nebo natažení svalů, obvykle dobře reagují na ledové obklady, odpočinek a volně prodejné léky proti bolesti.

Jestliže výše uvedené postupy nefungují a bolesti zápěstí přetrvávají déle než několik dní a/nebo se stále zhoršují, je nutné co nejrychleji vyhledat lékaře.

Pozdní zahájení léčby podstatně prodlužuje dobu rekonvalescence a může vést k omezení pohyblivosti zápěstí či trvalým následkům.

Příčiny

Bolesti či zhoršená pohyblivost zápěstí a ruky se mohou objevit při poškození kterékoli části zápěstí.

Mezi nejčastější příčiny bolestí zápěstí, mimo jiné, patří:

Úrazy

Jednou z nejčastějších příčin bolestí zápěstí jsou úrazová poranění, která nejčastěji vznikají nejen při pádech, ale také při dlouhodobém přetěžování zápěstí a ruky.

  • Pády: k poranění zápěstí nejčastěji dochází při pádech dopředu na nataženou ruku. Tyto pády mohou způsobit naražení nebo zlomeniny kostí, zejména pak zlomeniny kosti vřetenní (radius), kosti loketní (ulna) a/nebo zlomeniny zápěstních kůstek (nejčastěji se láme os scaphoideum, os triquetrum a os lunatum). Fraktura os scaphoideum (zápěstní kůstka, která se nachází na palcové straně zápěstí) někdy nebývá na poúrazovém rentgenu vidět a je proto nutné v případě přetrvávajících bolestí znovu vyhledat lékaře. Neléčená fraktura os scaphoideum může vést k trvalým následkům v podobě přetrvávající bolesti zápěstí a zhoršení pohyblivosti zápěstí.
  • Dlouhodobá jednostranná zátěž (přetěžování): všechny činnosti, při kterých dochází k opakovaným, jednostranným pohybům zápěstí (například tenis, běžecké lyžování, práce u pásu, omítání stěn, práce na počítači, apod.) mohou časem vyvolat zánět měkkých tkání kolem kloubů a v nejzávažnějších případech způsobit i stresové zlomeniny. Ty nejčastěji vznikají v případě, kdy nejste trénovaní a provádíte jednostranné pohyby přetěžující zápěstíopakovaně po dobu několika hodin (například jste 10 let neměli raketu v ruce a jdete si zahrát tenisový turnaj nebo dlouhý zápas, apod.). Jedním z příkladů stresové zlomeniny, která vyvolává bolest palce u ruky, je onemocnění zvané De Quervainova nemoc. Při tomto onemocnění dochází k chronickému zánětu a otokům měkkých tkání, což způsobuje dráždění šlach dlouhého přitahovače (musculus abductor pollicis longus) a krátkého natahovače palce (musculus extensor pollicis brevis), které se upínají konec vřetenní kosti a probíhají kostně-vazivovým kanálkem kolem bodcovitého výběžku kosti vřetenní (processus styloideus radii).

Degenerativní změny (artróza)

Artróza je degenerativní onemocnění chrupavek, které pokrývají kloubní plochy kostí. To časem vede ke snížení kloubních štěrbin, tvorbě okrajových kostních výrůstku a dalším změnám v kloubech, což se projevuje silnými bolestmi a omezenou pohyblivostí kloubů.

Artróza karpálních (zápěstních) kůstek je poměrně vzácná a nejčastěji vzniká po úrazech zápěstí (zlomeniny zápěstních kůstek, apod.).

Revmatoidní artritida

Revmatoidní artritida je autoimunitní onemocnění, při kterém náš vlastní imunitní systém napadne naše vlastní tkáně. Toto onemocnění velmi často postihuje právě zápěstí, a to obvykle oboustranně. Proto je revmatoidní artritida jednou z častých příčin bolesti zápěstí.

Útlakové syndromy (například syndrom karpálního tunelu a syndrom Guyonova kanálu)

Syndrom karpálního tunelu  vzniká pří zvýšeném tlaku na nervus medianus v karpálním tunelu (canalis carpi) na zápěstí, kudy tento nerv prochází do dlaně.

Útlak je nejčastěji způsoben okolními strukturami (měkké tkáně a vazivo), které při dlouhodobém opakovaném namáhání zbytní a tlačí na nervus medianus, což se projevuje bolestí zápěstí a nepříjemnými pocity brnění či mravenčení prstů, a to zejména v noci.

Někdy mohou na nervus medianus tlačit také nádory (například lipomy), volná tekutina a/nebo další struktury (například cysty – viz. dále).

V případě, že pacient udává bolesti a brnění na malíkové straně ruky, může být příčinou potíží takzvaný syndrom Guyonova kanálu, který se nachází na malíkové straně ruky, těsně vedle karpálního tunelu a prochází v něm ulnární nerv (nervus ulnaris). Pokud dojde k jeho útlaku (ze stejných příčin jako u syndromu karpálního tunelu), může se to projevit, mimo jiné, bolestmi zápěstí.

Ganglion

Ganglion je odborný lékařský termín, kterým, mimo jiné, označujeme cystu nejasného původu. Nejčastěji vzniká na hřbetní straně zápěstí (může ale vzniknout i kdekoli jinde na těle) a může být velmi bolestivá, přičemž někdy se bolest při pohybu zhoršuje a někdy se naopak může zlepšit.

Kienböckova choroba

Toto onemocnění nejčastěji postihuje mladší, fyzicky aktivní dospělé pacienty a projevuje se narušením cévního zásobení poloměsíčité kůstky (os lunatum) v zápěstí, což vede k její nekróze (intravitální odúmrti) a kolapsu. Hlavními příznaky Kienböckovy choroby jsou bolest a zhoršení pohyblivosti zápěstí.

Rizikové faktory

Bolest zápěstí může postihnout každého, bez ohledu na to, zda máte sedavé zaměstnání nebo dostatek pohybu.

Riziko bolesti zápěstí zvyšují následující věci:

  • Sportování: úrazy zápěstí velmi často vznikají při sportování. Rizikové jsou všechny sporty, které opakovaně zatěžují zápěstí, jako jsou například kopaná, tenis, bowling, golf, gymnastika nebo jízda na snowboardu.
  • Jednostranné přetěžování zápěstí: bolest zápěstí se může objevit také při chronickém (dlouhodobém) přetěžování zápěstí a/nebo špatné technice provádění pohybů. Prakticky každá činnost, která jednostranně zatěžuje zápěstí, může vyvolat bolesti a další problémy.
  • Některá onemocnění a stavy: riziko syndromu karpálního tunelu a s ním spojených bolestí zápěstí zvyšují také některá onemocnění, jako jsou diabetes, obezita, revmatoidní artritida nebo dna. Vyšší riziko syndromu karpálního tunelu a bolestí zápěstí mají také těhotné ženy.

Prevence

Nepředvídatelným událostem, které způsobí úrazy zápěstí a s nimi související bolesti, někdy nelze zabránit, nicméně dodržováním následujících tipů snížíte riziko bolestí zápěstí na minimum:

  • Posilujte kosti: asi jediná věc, kterou můžeme pro prevenci fraktur (zlomenin kostí) udělat, je dbát na zdraví kostí. To především znamená dostatečný přísun vápníku (doporučuje se 1000 mg vápníku denně pro dospělé osoby a 1200 mg vápníku denně pro ženy nad 50 let). Potravin, které jsou bohatým zdrojem vápníku, je celá řada a v případě potřeby vám lékař může předepsat i vhodné doplňky stravy.
  • Vyhněte se pádům: nejčastější příčinou úrazů zápěstí je pád na nataženou dlaň. Při těchto pádech dochází ke zlomeninám zápěstí (hlavně k takzvané Collesově fraktuře), což je samozřejmě spojeno s bolestmi zápěstí. Měli bychom proto dbát na prevenci pádů. Důležité je hlavně nosit vhodnou obuv a dbát na bezpečnost a ochranu zdraví doma i v práci (například zajistit dostatečné osvětlení, instalace zábradlí na schodech, instalace vhodných úchopových prvků v koupelně, apod.).
  • Při sportování používejte ochranné prostředky: při jízdě na kole, kopané, jízdě na kolečkových bruslích nebo snowboardu a také při dalších rizikových sportech, je vhodné používat chrániče zápěstí.
  • Dbejte na ergonomii: používání počítačové myši je jednou z nejčastějších příčin syndromu karpálního tunelu. Proto, pokud pracujete na počítači, dbejte na to, abyste měli zápěstí neustále v uvolněné, neutrální poloze. Existují speciální ergonomické klávesnice nebo gelové či pěnové polštářky, které pomáhají zmírnit namáhání zápěstí a snižují tak riziko syndromu karpálního tunelu a bolestí zápěstí.

Diagnostika

Součástí diagnostiky bolestí zápěstí je fyzikální vyšetření a zobrazovací metody. někdy lze s výhodou využít i artroskopii a/nebo stimulační vyšetření vodivosti periferních nervů (EMG - elektromyografie).

Fyzikální vyšetření

Při fyzikálním vyšetření lékař:

  • zkontroluje stav vašeho zápěstí (napětí, otoky, viditelné deformity)
  • ověří pohyblivost zápěstí (požádá pacienta o provádění různých pohybů, kterými ověří, zda nedošlo ke zhoršení rozsahu pohybů)
  • ověří sílu úchopu a předloktí (například vás chytne za ruce a požádá vás o maximální stisk – sleduje se tím, zda je stisk stejně silný na obou rukou).

Zobrazovací metody

Ve většině případů je pro zjištění příčiny bolesti zápěstí doplnit vyšetření následujícími zobrazovacími metodami:

  • Rentgen: toto vyšetření se u bolestí zápěstí používá nejčastěji a dokáže odhalit fraktury, degenerativní změny (artrózu) a také osteolytické změny (porušení struktury kostí infekcí nebo nádory).
  • CT (počítačová tomografie): počítačová tomografie je podrobnější než rentgen a používá se k odhalení fraktur a strukturálních změn, které nejsou na rentgenu vidět.
  • Magnetická rezonance (MRI): toto vyšetření využívá silné magnetické pole k detailnímu zobrazení kostí a měkkých tkání.
  • Ultrasonografie: ultrazvukové vyšetření je vyšetření neinvazivní a nezatěžuje pacienta rentgenovým zářením ani magnetickým polem. Nicméně využití ultrazvuku v diagnostice příčin bolesti zápěstí je limitováno. S pomocí ultrazvuku nelze diagnostikovat fraktury ani další strukturální změny na kostech, ale někdy toto vyšetření může pomoci v diagnostice ruptur šlach a svalů a/nebo ve zjišťování přítomnosti cyst (například ganglionů), volné tekutiny (krev) nebo hluboké žilní trombózy.

Artroskopie

Pokud se nepodaří příčinu bolesti zápěstí zjistit ani ze zobrazovacích metod, může lékař doporučit artroskopické vyšetření, což je invazivní vyšetření prováděné přístrojem zvaným artroskop.

Artroskop je dutá trubička velikosti větší tužky, kterou lékař zasune do zápěstí přes malý řez v kůži. Tato trubička obsahuje světlo a malou kameru, jejíž obraz se přenáší na velký televizní monitor. Artroskopie je dosud považována za zlatý standard v diagnostice dlouhotrvajících bolestí zápěstí. V některých případech lze artroskopii využít i léčebně (například k odstranění kloubních myšek či „vyčištění“ bolavého místa od fragmentů, krve a patologické tekutiny).

Elektromyografie (EMG) – vyšetření vodivosti periferních nervů

Vyšetření vodivosti periferních nervů (EMG – elektromyogram) se hojně využívá zejména v případě podezření na syndrom karpálního tunelu. Toto vyšetření měří elektrické výboje, které vznikají ve svalech. Do svalu se zavede tenká elektroda, která zaznamenává elektrickou aktivitu svalu v klidu a při pohybu a sleduje se, zda v karpálním tunelu nedochází ke zpomalení vodivosti nervů.

Léčba

Léčba bolesti zápěstí závisí na vyvolávající příčině, závažnosti problému, věku a také celkovém zdravotním stavu pacienta.

Mezi způsoby léčby bolesti zápěstí patří léky, rehabilitace (fyzioterapie), konzervativní léčba zlomenin a chirurgické metody (operace).

Léky a injekce

V léčbě bolesti zápěstí se užívají analgetika, jako jsou například ibuprofen, nimesulid nebo paracetamol. Slabší léky proti bolesti si můžete zakoupit v lékárně jako volně prodejné léky, silnější léky proti bolesti vám pak může předepsat lékař.

Hlavním problémem léků proti bolesti je skutečnost, že neřeší příčinu potíží, ale přináší jen úlevu od problému (bolesti).

V některých případech mohou od bolestí zápěstí pomoci speciální injekce, které obsahují anestetikum (lék proti bolesti) a kortikoidy (léky na zmírnění zánětu a otoků).

Rehabilitace

Fyzioterapie (rehabilitační léčba) nabízí celou řadou možností jak zmírnit bolesti zápěstí způsobené úrazy nebo problémy se svaly či šlachami.

Kromě klasických rehabilitačních metod založených na mobilizaci poraněných končetin a tkání, se v rehabilitační léčbě bolesti zápěstí setkáváme také s moderními postupy, jako je například rázová vlna, která rozruší poraněnou tkáň a nastartuje proces hojení.

Rehabilitace má také nezastupitelnou úlohu v pooperační léčbě.

Součástí rehabilitace také může být posouzení pracovního prostředí z hlediska ergonomie (a odstranění věcí či návyků, které bolesti zápěstí způsobují).

Konzervativní léčba zlomenin a poranění měkkých tkání (repozice, sádra, ortéza)

U všech zlomenin (zápěstí nevyjímaje) je nutné zlomené kosti správně srovnat tak, aby se fraktura dobře zahojila a co nejméně ovlivňovala hybnost postižených kloubů.

Srovnání kostních fragmentů po zlomenině se odborně označuje jako repozice a obvykle je spojena se znehybněním postižené kosti, aby se zlomenina mohla zhojit. Ke znehybnění se používá sádra a dlahy (například náplasťové dlahy pro fraktury článků prstů).

V případě poranění měkkých tkání lékaři někdy pacientům doporučí nošení ortézy, která rovněž pomáhá znehybnit klouby a poskytne tak měkkým tkáním, jako jsou šlachy, vazy a svaly čas na zhojení. Ortézy se také často používají u bolestí zápěstí způsobených přetěžováním opakovanými pohyby.

Operační léčba

V některých případech je v léčbě bolesti zápěstí nutné přistoupit k operaci.

Operace, se používají zejména v léčbě následujících problémů:

  • Komplikované fraktury: pokud není možné zajistit dostatečně kvalitní repozici kostních fragmentů konzervativně (tedy s pomocí sádrové či jiné dlahy), používá se k léčbě fraktur operační léčba. Odborně označujeme operační léčbu zlomenin slovem osteosyntéza a tato metoda spočívá v užívání různých druhů způsobů fixace (například nitrodřeňové nebo zevní dlahy, zevní fixátory, tahové šrouby nebo Kirschnerovy dráty). V závažných případech je někdy nutné provést operační náhradu celého kloubu (totální endoprotéza). Na horní končetině se nejčastěji setkáváme s endoprotézami ramenních kloubů a osteosyntézou distálních částí předloketních kostí.
  • Syndrom karpálního tunelu: operační léčba syndromu karpálního tunelu spočívá v přerušení vazivového pruhu, který překrývá karpální tunel (canalis carpi) a v odstranění zbytnělých měkkých tkání v karpálním tunelu. Někdy se nastřihává i vazivový obal nervus medianus. Smyslem je uvolnit tlak na tento nerv a zbavit tak pacienta nepříjemných pocitů brnění a mravenčení prstů a bolestí zápěstí.
  • Sutura (sešití) šlach, svalů nebo vazů: v případě, že za bolestmi zápěstí stojí přetržená nebo natržená šlacha, sval či vaz, provádí lékaři jejich suturu (sešití).

Co si z článku odnést?

Bolest zápěstí je jedním z nejčastějších důvodů návštěvy ortopedů, neurologů a praktických lékařů. Příčin těchto potíží je celá řada, včetně úrazů zápěstí, chronického přetěžování zápěstí (například při sportu nebo v práci) nebo útlakové syndromy (nejčastěji syndrom karpálního tunelu nebo syndromu Guyonova kanálu).

Kromě bolesti se problémy se zápěstím projevují také dalšími nepříjemnými příznaky, jako jsou brnění prstů, otoky nebo zhoršení pohyblivosti.

Léčba spočívá v užívání léků, rehabilitaci a operačních postupech.

Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Mayoclinic.org

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 15. září 2020 5:33
Datum příští revize: 15. září 2022 5:33
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace