Paličkovité (Hippokratovy) prsty: vše co potřebujete vědět

1. listopadu 2020 15:10

Jako paličkovité prsty (latinski digiti Hippocratici) označujeme paličkovité zduření konečků prstů s nehty ve tvaru hodinového sklíčka a zvýšením takzvaného Lovibondova úhlu mezi nehtem a pokožkou nad 180°. Mezi další příznaky paličkovitých prstů patří zčervenání konečků prstů, změknutí kutikuly (okraj kůže, který kryje místo, ze kterého vyrůstá nehet).

Obsah článku

  1. Příznaky
  2. Příčiny
  3. Proč některá onemocnění způsobují paličkovité prsty?
  4. Diagnostika
    1. Diagnostika onemocnění, která mohou paličkovité prsty způsobit
  5. Léčba
  6. Co si z článku odnést?

Protože se má za to, že paličkovité prsty objevil slavný lékař Hippokratés, označuje se tento příznak také někdy pojmem Hippokratovy prsty.

Existuje primární a sekundární forma paličkovitých prstů.

Primární forma nesouvisí s žádným onemocnění a je vrozená (dědí se z generace na generaci), zatímco sekundární forma souvisí s jiným základním onemocněním, nejčastěji s onemocněním plic, srdce, jater nebo s nádorovými chorobami, kdy se paličkovité prsty často vyskytují v rámci paraneoplastického syndromu (soubor příznaků souvisejících s nádorovým onemocněním, paličkovité prsty jsou jedním z příznaků onemocnění zvaného hypertrofická osteoartropatie, které se často vyskytuje u některých nádorových onemocnění).

Samotné paličkovité prsty nepředstavují zdravotní problém, ale protože se často jedná o příčinu některých závažných onemocnění, je vždy nutné vyhledat lékařskou pomoc a zjistit, co tyto změny na konečcích prstů a nehtech způsobilo.

Příznaky

Paličkovité prsty se nejčastěji objevují na rukou, ale mohou se vyskytnout i na nohou. Většinou jsou postiženy obě strany (tedy prsty obou rukou nebo obou nohou).

Jak paličkovité prsty vypadají se můžete podívat na tomto obrázku:

Paličkovité prsty na rukou s nehty tvaru hodinových sklíček

Paličkovité prsty na rukou s nehty tvaru hodinových sklíček

Hlavním příznakem paličkovitých prstů je typické paličkovité zduření konečků prstů, se zaoblením nehtů do tvaru hodinového sklíčka. Nehty jsou také měkké, snadno praskají a okolí nehtového lůžka může být červené. Oblast nehtového lůžka bývá měkčí než u zdravých lidí.

U osob s primární formou paličkovitých prstů je tento problém vrozený a dědí se po rodičích. V takovém případě se příznaky paličkovitých prstů objeví v dětství či v období dospívání a nebudou se dále zhoršovat. Mezi nejčastější příznaky primárních paličkovitých prstů patří typické paličkovité rozšíření konečků prstů a nehty tvaru hodinového sklíčka (1).

Naproti tomu u sekundárních paličkovitých prstů je příčinou jiné onemocnění, a proto se tento problém v nějaké době nejprve objeví a postupně se zhoršuje, v závislosti na progresi základního onemocnění.

Sekundární paličkovité prsty se projevují následujícími příznaky:

  • Paličkovité zduření konečků prstů a vyboulení nehtů do tvaru hodinového sklíčka (stejný příznak jako u primárních paličkovitých prstů)
  • Změknutí nehtů a nehtového lůžka, což vede k tomu, že nehty na konečcích prstů jakoby „plavou“ a nejsou pevně uchyceny v nehtovém lůžku a navíc se v nehtech snadno tvoří praskliny či žlábky
  • Vymizení ostrého přechodu mezi nehtem a kůží
  • Zčervenání nehtového lůžka

Příčiny

Primární paličkovité prsty jsou dědičné onemocnění a přenáší se přes některé geny, podobně jako třeba barva očí, tvar nehtů nebo tělesná výška.

Primární paličkovité prsty tedy nesouvisí s žádným onemocněním, ale jedná se jen o tělesný znak.

Paličkovité prsty jsou spojeny s různými geny, zejména pak s genem HPGD a SCCO2A1 (2).

Sekundární paličkovité prsty vznikají vždy v důsledku jiných onemocnění, nejčastěji chronických onemocnění srdce a plic. Nejčastěji se objevují u nádorů plic, nicméně mohou se objevit i u dalších onemocnění plic, srdce, štítné žlázy nebo trávicího ústrojí.

Mezi onemocnění spojená s paličkovitými prsty, mimo jiné, patří (3):

  • Rakovina plic
  • Intersticiální plicní fibróza
  • Plicní absces a další hnisavá onemocnění plic (pneumonie, empyém)
  • Plicní tuberkulóza
  • Lymfomy v plicní lokalizaci
  • Městnavé selhání srdce
  • Infekční endokarditida
  • Vrozené srdeční vady spojené s cyanózou (například Eisenmengerův syndrom)
  • Bronchiektázie
  • Cystická fibróza
  • Další druhy nádorových onemocnění, jako jsou nádory jater, trávicího ústrojí nebo Hodgkinův lymfom
  • Střevní zánětlivá onemocnění, jako jsou například Crohnova choroba, ulcerózní kolitida nebo syndrom dráždivého tračníku
  • Cirhóza jater
  • Celiakie
  • Dyzentérie (úplavice)
  • Gravesova-Basedowova choroba
  • Nadměrná funkce štítné žlázy
  • Cévní malformace nebo jiné narušení cévního zásobení postižené končetiny (v takovém případě se paličkovité prsty vyskytují jen na postižené končetině, tedy jednostranně)

Proč některá onemocnění způsobují paličkovité prsty?

Hlavní problém, který způsobuje paličkovité prsty je nedostatečné zásobení těla kyslíkem. Odborníci se domnívají, že změny tvaru konečků prstů a nehtů, které jsou s paličkovitými prsty spojeny, vznikají jako reakce organizmu na nedostatek kyslíku.

V rámci této reakce dochází k nadměrnému růstu měkkých tkání pod nehtovým lůžkem, což vede k vybulení nehtového lůžka, rozšíření konečků prstů a ke změně tvaru nehtů do hodinového sklíčka. Tento nadměrný růst měkkých tkání je důsledkem zánětlivé odpovědi organizmu na nedostatek kyslíku a je spojený s proliferací (růstem) malých kapilár a cév v nehtovém lůžku.

Při nedostatku kyslíku v organizmu se tělo snaží zajistit krevní zásobení „nedokrvených“ částí, a to tak, že začne tvořit nové cévy. Hlavním spouštěčem novotvorby cév v oblasti nehtového lůžka i jinde v organizmu je bílkovina označovaná jako vaskulární endoteliální růstový faktor (VEGF), který tělo při nedostatku kyslíku začne tvořit ve zvýšené míře, což vyvolá růst cév a tím i vznik paličkovitých prstů (4).

Diagnostika

Pokud jsou paličkovité prsty spojeny s nějakým onemocněním, rozvíjí se jednotlivé příznaky postupně a zpočátku jsou změny jen velmi malé. Většinou je prvním příznakem ztráta typického úhlu mezi nehtovým lůžek a kůží (tzv. Lovibondův úhel – viz. dále).

Proto, pokud zaznamenáte jakékoli změny v oblasti prstů či nehtů na rukách či na nohou nebo se objeví příznaky, jako jsou brnění končetin, neprodleně vyhledat lékařskou pomoc, aby se zjistila příčina potíží.

Existuje několik objektivních diagnostických kritérií, které se používají pro posouzení změn při paličkovitých prstech.

Mezi tato kritéria, mimo jiné, patří:

  • Lovibondův úhel: za normálních okolností je úhel mezi nehtovým lůžkem a kůží menší než 180°, typicky kolem 160°. U osob s paličkovitými prsty je tento úhel větší než 180°.
  • Schamrothovo znamení (Schamrothův test): jedná se o nejčastěji prováděný test při diagnostice paličkovitých prstů. Pokud k sobě přiložíte stejné prsty obou rukou tak, aby se konečky prstů dotýkaly, objeví se v místě odkud z prstu vyrůstá nehet okénko ve tvaru kosočtverce (připomíná diamant). Pokud toto okénko zmizí, jedná se o příznak paličkovitých prstů.
  • Poměr mezi distálními a středními články prstů: za normálních okolností je tloušťka distálního článku prstů (článek na kterém se nachází nehet) menší než tloušťka středního článku prstu. Pokud je tento poměr opačný, může to být známkou paličkovitých prstů.

Jak se měří Lovibondův úhel a co je Schamrothovo znamení nejlépe pochopíte z tohoto obrázku:

Lovibondův úhel a Schamrothův test

Lovibondův úhel a Schamrothův test

Diagnostika onemocnění, která mohou paličkovité prsty způsobit

Sekundární paličkovité prsty vznikají v důsledku řady chronických onemocnění, a proto je nutné neprodleně vyhledat lékaře, jakmile se první příznaky paličkovitých prstů objeví, aby se co nejrychleji stanovila diagnóza vyvolávajícího onemocnění.

Pokud se paličkovité prsty objeví u pacientů se známým chronickým onemocněním plic, srdce nebo jiných orgánů, jejichž příznakem mohou být paličkovité prsty, je rovněž nutné vždy pečlivě pacienta vyšetřit a zjistit, zda nedošlo k progresi základního onemocnění.

Mezi vyšetření používaná v diagnostice vyvolávající příčiny paličkovitých prstů, mimo jiné, patří:

Fyzikální vyšetření, jehož cílem je vyšetřit pacienta od hlavy až k patě a zhodnotit dýchání, kožní změny, nepravidelnosti srdečního tepu, vysoký tlak, apod.

  • Pulzní oxymetrie, která se používá k měření saturace krve kyslíkem
  • Vyšetření plicních funkcí
  • Vyšetření arteriálních krevních plynů (ASTRUP)
  • Vyšetření hrudníku a břicha zobrazovacími metodami (rentgen, počítačová tomografie – CT, magnetická rezonance – MRI, ultrazvuk)
  • Laboratorní vyšetření krve (krevní obraz a diferenciální počet krevních elementů, hladina iontů v krvi, jaterní testy, vyšetření funkce ledvin – urea, kreatinin, vyšetření funkce štítné žlázy)
  • Elektrokardiogram (EKG) k posouzení činnosti srdce
  • Biopsie, což je odběr kousku podezřelé tkáně a vyšetření v laboratoři pod mikroskopem s cílem zjistit přítomnost nádorových, zánětlivých či jiných onemocnění.

Léčba

Ve většině případů nepředstavují abnormální velikost a tvar konečků prstů a nehtů žádný závažný problém z hlediska funkce, ale v případě sekundárních paličkovitých prstů může tento příznak signalizovat i některá závažná onemocnění, která je nutno správně a rychle léčit.

Protože paličkovité prsty jsou ve většině případů příznakem různých onemocnění, spočívá jejich léčba v odstranění vyvolávající příčiny a tedy v léčbě základního onemocnění.

Mezi možnosti léčby paličkovitých prstů, tak mimo jiné, patří:

  • Protizánětlivá a protiinfekční léčba: tento způsob léčby se užívá v léčbě zánětlivých onemocnění, která mohou být původcem paličkovitých prstů. Patří sem například zánětlivá onemocnění plic (abscesy, zápal plic, chronická obstrukční plicní nemoc, apod.), střevní zánětlivá onemocnění (Crohnova choroba, syndrom dráždivého tračníku, apod.), záněty srdce (endokarditida, myokarditida, apod.) a další onemocnění. Protizánětlivá a protiinfekční léčba spočívá v užívání léků (například kortikoidy, léky proti alergiím, antibiotika, apod.).
  • Léčba nádorových onemocnění: v léčbě nádorových onemocnění se uplatňuje řada různých postupů, včetně léčby chirurgické, chemoterapie, radioterapie nebo biologické léčby (imunoterapie).
  • Hormonální léčba: u některých onemocnění štítné žlázy nebo jiných žláz s vnitřní sekrecí a/nebo po jejich odstranění (například pro nádor), se používá hormonální substituční léčba, kdy se pacientovi podávají syntetické hormony, které příslušná žláza produkuje
  • Implantace kardiostimulátoru a/nebo defibrilátoru: tato léčba se užívá u onemocnění srdce, zejména u různých druhů arytmií, srdečního selhávání, apod.

V léčbě paličkovitých prstů se samozřejmě uplatňují i další postupy, podle toho, co je příčinou pacientových problémů.

Co si z článku odnést?

Jako paličkovité prsty označujeme prsty se zduřelými konečky a nehty ve tvaru hodinového sklíčka. Může se jednat o geneticky daný tělesný znak (podobně jako se dědí například barva očí nebo vlasů) anebo o známku chronických onemocnění plic, srdce, jater a dalších orgánů.

V případě, že jsou paličkovité prsty způsobeny geneticky označujeme tento stav jako primární paličkovité prsty, pokud jsou způsobeny jiným onemocnění, označujeme tento stav jako sekundární paličkovité prsty.

Příčin sekundárních paličkovitých prstů je celá řada, zejména pak chronická onemocnění plic a srdce (nádory plic, záněty plic, plicní fibróza, záněty srdce, apod.), ale také onemocnění jater (cirhóza), nespecifická střevní zánětlivá onemocnění (například Crohnova choroba) nebo nádory trávicího ústrojí či mízních uzlin.

Léčba paličkovitých prstů spočívá v léčbě vyvolávajícího onemocnění.

Mezi možnosti léčba tak patří například chirurgická léčba (operační odstranění nádorů či abscesů), užívání léků (protizánětlivá a protiinfekční terapie), hormonální léčba či implantace kardiostimulátoru či defibrilátoru.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Verywellhealth.com

Zdroje obrázků:

Anotační obrázek upraven podle Canva.com

Obrázek Schamrothova testu upravený podle Medicowesome

Obrázek paličkovitých prstů upravený podle Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0 - Desherinka

 

 

Článek naposled aktualizován: 1. listopadu 2020 15:10
Datum příští revize: 1. listopadu 2022 15:10
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace