Grawitzův tumor (renální karcinom): vše co potřebujete vědět!

Karcinom ledviny (dříve označovaný jako Grawitzův tumor nebo hypernefrom) je primárně malign adenokarcinom z epitelu renálních (ledvinových) tubulů a patří mezi nejčastější maligní renální tumory.

Nejedná se o jeden nádor, ale o skupinu nádorů podobného typu.

Grawitzův tumor nejčastěji postihuje pacienty ve věku 50 - 70 let a jeho hlavním příznakem je makroskopická hematurie (okem viditelná krev v moči), která se vyskytuje u zhruba 60 % pacientů. 

Na zobrazovacích metodách má tento druh nádorů ledvin různorodý vzhled. Může vypadat jako homogenní solidní nádor, nebo v něm mohou být nekrotické či cystické změny a někdy bývá prokrvácený.

Epidemiologie

Adenokarcinomy epitelu renálních tubulů (Grawitzovy tumory) se nejčastěji vyskytují u pacientů ve věku 50 - 70 let, přičemž častěji jsou postiženi muži (zhruba v poměru 2:1).

Adenokarcinom ledviny patří mezi 8. nejčastější nádor u dospělých a představuje 2 % všech maligních druhů rakoviny. Co se týče maligních nádorů ledvin u dospělých, tak 80 - 90 % z nich patří mezi karcinomy (1).

Rizikové faktory

Mezi faktory, které zvyšují riziko karcinomů ledvin, mimo jiné, patří:

• kouření
• obezita
• dialýza
• léčba cyklofosfamidy (chemoterapeutikum)
• hypertenze (vysoký krevní tlak)
• transplantace ledviny

Příznaky

Mezi nejčastější příznaky renálního karcinomu patří:

• makroskopická hematurie (vyskytuje se až u 60 % pacientů)
• bolest nebo tlak v boku či v zádech (vyskytuje se až u 40 % pacientů)
• hmatná rezistence na boku pod žebry (vyskytuje se u 30 - 40 % pacientů)

Všechny tři výše uvedené příznaky současně se však vyskytují jen u 10 - 15 % pacientů a často se onemocnění zjistí při CT vyšetření (vyšetření na počítačové tomografii) náhodně, nejčastěji při zjišťování příčiny hematurie (přítomnosti krve v moči).

Ve více než polovině případů se renální karcinom zachytí náhodně při vyšetření prováděných z jiných důvodů.

Paraneoplastické syndromy

U zhruba 25 % pacientů s nádory ledvin se vyskytují paraneoplastické syndromy. Jedná se o onemocnění a příznaky, které jsou způsobeny nádorovým onemocněním či v přímé souvislosti s ním.

Mezi nejčastější paraneoplastické syndromy u renálního karcinomu patří (2):

• hyperkalcémie (vysoký vápník v krvi) (u 20 % pacientů)
• hypertenze (vysoký krevní tlak) (u 20 % pacientů)
• polycytémie (kvůli abnormálně vysoké sekreci hormonu erytropoetinu) (u zhruba 5 % pacientů)
• Staufferův syndrom (dysfunkce jater, která nesouvisí s metastázami)
• limbická encefalitida
• testikulární feminizace (syndrom úplné androgenní rezistence)

Jak karcinomy ledvin vypadají?

Mikroskopicky je adenokarcinom ledviny nádorem z epitelu ledvinových tubulů a vyskytuje se v celé řadě různých histologických variant, mezi něž patří například (3, 4):

• světlobuněčný renální karcinom (též renální karcinom z jasných buněk) (70 - 80 %): tento nádor vychází z buněk epitelu proximálních tubulů a jsou pro něj charakteristické velké buňky se světlou cytoplazmou. Jsou bohatě vaskularizované (zásobené krví)
• papilární renální karcinom (13 - 20 %): tento nádor vychází z buněk epitelu distálních tubulů ledvin a může být multifokální (vyskytovat se na několika místech současně) a bilaterální (vyskytnout se na obou ledvinách současně). Tento nádor se nejčastěji vyskytuje i dialyzovaných pacientů.
• chromofobní renální karcinom (5 %): vychází z interkalárních buněk sběracího kanálku ledviny
• tubulocystický renální karcinom (méně než 1 %): tento nádor je velmi vzácný, ale má nejhorší prognózu a často postihuje mladší pacienty

Související onemocnění

V některých případech může karcinom ledviny souviset s následujícími onemocněními a stavy:

• syndrom von Hippel-Lindau (von Hippel-Lindauova choroba): pacienti s tímto syndromem mají vyšší riziko oboustranného renálního karcinomu, zejména světlobuněčného karcinomu
• tuberózní skleróza
• geneticky podmíněné syndromy, které jsou rizikovým faktorem pro nádory ledvin

Renální karcinom nejčastěji metastazuje do plic, kostí, lymfatických uzlin, jater, nadledvin a mozku (4).

Diagnostika

Diagnostika nádorů ledvin spočívá zejména ve zobrazovacích metodách a biopsii.

Ze zobrazovacích metod se v diagnostice adenokarcinomů ledvin uplatňují zejména ultrazvuk, CT vyšetření a magnetická rezonance.

Nález renálního karcinomu je často náhodný (například při běžném ultrazvukovém vyšetření břicha nebo při CT vyšetření vylučovacího traktu při zjišťování příčin hematurie).

K potvrzení diagnózy renálního karcinomu je nutné provést histologické vyšetření vzorku nádorové tkáně, k jejímuž odběru se využívá biopsie ledviny.

Diferenciální diagnostika

Ne všechny nádory ledvin jsou zhoubné.

Mezi benigní nádory ledvin patří například renální adenom nebo onkocytom, angiomyolipom nebo cysty v ledvinách.

Léčba a prognóza

Nejčastějším způsobem léčby renálního karcinomu je radikální nefrektomie, tedy odstranění celé ledviny.

V některých případech je možná i parciální resekce ledviny (tedy odstranění části ledviny, ve které se nádor nachází a ponechání zbytku ledviny v těle). Parciální resekce ledviny se používá zejména u papilárních renálních karcinomů.

Radikální nefroktomie se provádí laparoskopicky nebo otevřením dutiny břišní (laparotomií).

U některých pacientů lze využít také další metody léčby, jako jsou radiofrekvenční ablace nebo kryoablace (zničení nádorové tkáně radioaktivním zářením nebo zmrazením).

Prognóza renálního karcinomu závisí na histologickém podtypu a také na stadiu onemocnění.

Nejlepší prognózu má papilární renální karcinom (pravděpodobnost pětiletého přežití je 90 %) a světlobuněčný karcinom (pravděpodobnost pětiletého přežití je 70 %).

Prognosticky nejhorší je tubulocystický renální karcinom.

Z hlediska prognózy nádorů ledvin je obrovský rozdíl mezi tumory ve stadiu I a stadiu IV:

• stadium I: pravděpodobnost pětiletého přežití je 90 %
• stadium II: pravděpodobnost pětiletého přežití je 50 %
• stadium III: pravděpodobnost pětiletého přežití je 30 %
• stadium IV: pravděpodobnost pětiletého přežití je 5 %

Přibližně jedna třetina nově diagnostikovaných nádorů ledvin má již při záchytu vzdálené metastázy.

Co si z článku odnést?

Grawitzův tumor je dříve používaný název pro adenokarcinomy ledviny. Dnes je tento termín již zastaralý a tyto zhoubné nádory ledvin souhrnně označujeme jako karcinom ledviny nebo renální karcinom.

Hlavními příznaky nádorů ledvin jsou hematurie (přítomnost krve v moči), bolest boku nebo zad a v některých případech i hmatná rezistence v místě nádoru.

Příčin nádorů ledvin je celá řada a mezi hlavní rizikové faktory patří kouření, obezita, dialýza a vysoký krevní tlak.

Léčba zhoubných nádorů ledvin spočívá v odstranění nádoru. Nejčastěji se provádí totální nefrektomie (odstranění celé postižené ledviny), v některých případech je možné část ledviny zachovat, a pak hovoříme o parciální nefrektomii.

Mezi další způsoby léčby renálních karcinomů patří chemoterapie, radioterapie nebo biologická (imunomodulační) léčba.

Pokud zjistíte přítomnost krve v moči, je nutné co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc.