Mukormykóza (černá plíseň): vše co potřebujete vědět

Černá plíseň neboli mukormykóza je závažné mykotické onemocnění vyvolané skupinou vláknitých hub označovaných jako mukormycety.

Tyto houby žijí všude kolem nás a nachází se například v půdě nebo v hnijících organických hmotách, jako jsou listy, komposty nebo shnilé dřevo.

Mukormycety se nachází spíše v zemi než ve vzduchu a nejlépe se jim daří v létě a na podzim.

Většina lidí se s mikroskopickými sporami těchto plísní setkává každý den, protože se jim prakticky nelze vyhnout.

Naštěstí jsou ale mukormycety pro většinu lidí neškodné a nepůsobí jim žádné potíže.

Nicméně u imunokompromitovaných jedinců (lidí s oslabeným imunitním systémem), jako jsou například lidé s nádorovými onemocněním nebo pacienti po transplantacích, kteří musí trvale či dlouhodobě užívat léky na potlačení imunity (kortikosteroidy),  může vdechnutí spor mukormycet vyvolat zápal plic (pneumonii) nebo zánět dutin, odkud se infekce může rozšířit následně rozšířit do celého těla.

Formy mukormykózy

Podle toho, kterou orgánovou soustavu mukormycety napadnou, rozlišujeme 5 forem mukormykózy:

• Rhinocerebrální mukormykóza: tato forma černé plísně postihuje vedlejší dutiny nosní, odkud se může rozšířit do mozku. Jedná se o nejčastější formu onemocnění u diabetiků a osob po transplantaci ledviny.
• Plicní (pulmonární) mukormykóza: této forma černé plísně postihuje nejčastěji osoby s nádorovým onemocněním, pacienty po orgánových transplantacích či transplantaci kmenových buněk.
• Gastrointestinální mukormykóza: tato forma černé plísně je nejčastější u dětí. Nejvíce jsou tímto onemocněním ohroženy předčasně narozené děti, děti s nízkou porodní hmotností a děti během prvního měsíce života, a to zejména tehdy, pokud prodělaly operaci, užívají antibiotika nebo léky, které zhoršují funkci imunitního systému (například kortikosteroidy).
• Kožní mukormykóza: pokud se spory mukormycet dostanou do těla přes poraněnou kůži (například při škrábnutí, po operacích, při popálení nebo jiném poranění kůže), vzniká kožní forma mukormykózy, která napadá hlavně lidi s oslabenou imunitou.
• Diseminovaná mukormykóza: tato forma černé plísně je nejzávažnější, protože při ní dochází k hematogennímu rozsevu (šíření krví) a onemocnění tak již postihuje celé tělo, včetně mozku, sleziny, srdce nebo kůže.

Původci mukormykózy

Mukormykózu způsobují houby (plísně) ze skupiny mukormycet.

Původcem mukormykózy jsou různé druhy plísní (hub), které patří mezi mukormycety. Tyto plísně žijí všude kolem nás.

Mezi nejčastější původce patří následující druhy plísní:

• Rhizopus
• Mucor
• Rhizomucor
• Syncephalastrum
• Cunninghamella bertholletiae
• Apophysomyces
• Lichtheimia

Diagnostika

Diagnostika mukormykózy je založena na odběru anamnézy, příznacích onemocnění, laboratorním vyšetření a tělesné prohlídce pacienta.

V případě podezření na mukormykózu plic či vedlejších dutin nosních vám lékaři odeberou vzorek hlenu (sputa) a ten vyšetří v laboratoři pod mikroskopem.

Při podezření na kožní formu mukormykózy je možné provést biopsii napadené tkáně s následným vyšetřením pod mikroskopem.

Někdy mohou lékaři doporučit také další vyšetření, jako je například CT hrudníku, ze kterého lze prokázat zánětlivé změny v plicním parenchymu odpovídající atypické pneumonii.

Z CT vyšetření ani z jiných zobrazovacích metod, jako jsou například magnetická rezonance (MRI) nebo ultrasonografie (ultrazvuk, UZ či US) nelze diagnózu mukormykózy potvrdit, protože tato vyšetření neumí zjistit původce.

Pomáhají nám ale vyloučit jiné příčiny pacientových obtíží nebo nasměrovat lékaře „správným směrem“.

Příznaky

Příznaky mukormykózy závisí na postižené části těla.

Pokud se u vás objeví některé z níže uvedených příznaků, vždy vyhledejte lékařskou pomoc.

Rhinocerebrální mukormykóza

Tato forma černé plísně postihuje vedlejší dutiny nosní (paranazální dutiny), odkud se může rozšířit do mozku.

Pacient se nakazí vdechnutím spor plísně, která onemocnění způsobuje.

Mezi příznaky rhinocerebrální formy mukormykózy patří:

• Otok tváře na jedné straně
• Bolest hlavy s pocitem tlaku v dutinách nebo na spáncích
• Pocit ucpaného nosu nebo ucpaných vedlejších nosních dutin
• Černé léze na nosní přepážce nebo na měkkém patře v dutině ústní, které se rychle zvětšují
• Horečka

Plicní mukormykóza

Tato forma černé plísně postihuje plíce a pacient se, stejně jako v případě rhinocerebrální formy nakazí vdechnutím spor.

Mezi příznaky plicní mukormykózy patří:

• Horečka
• Kašel
• Bolest na hrudi
• Dušnost

Kožní mukormykóza

Kožní forma černé plísně může vypadat jako malé puchýře či vřídky na kůži, přičemž napadená oblast bývá černá.

Mezi další příznaky patří bolest, zčervenání kůže, otok a teplá kůže v místě postižení (jedná se o takzvané Celsovy znaky zánětu).

Gastrointestinální mukormykóza

Tato forma černé plísně je častá u malých dětí, protože ty mají tendenci si strkat všechny předměty do úst a mukormycety se tak mohou dostat do jejich trávicího traktu.

Mezi příznaky gastrointestinální mukormykózy patří:

• Bolest břicha
• Nevolnost a zvracení
• Krvácení do trávicího traktu

Diseminovaná mukormykóza

Diseminovaná forma černé plísně postihuje nejčastěji osoby s oslabenou imunitou, které trpí jiným závažným onemocněním, jako je například rakovina nebo musí dlouhodobě užívat léky na potlačení imunity (například osoby po transplantacích orgánů).

Při této formě mukormykózy se mohou objevit příznaky všechny výše uvedené příznaky, a pokud černá plíseň napadne i mozek, může pacient ztratit vědomí a upadnout do komatu.

Léčba

Mukormykóza je závažné infekční onemocnění, které vyžaduje odbornou léčbu.

V léčbě se využívají léky proti plísním (antimykotika), a to hlavně amfotericin B, posakonazol a isavukonazol.

Tyto léky je možné podávat formou nitrožilní infúze (amfotericin B, posakonazol i isavukonazol) nebo perorálně (posakonazol či isavukonazol).

Běžně používaná antimykotika, jako jsou flukonazol, vorikonazol nebo echinokandiny v léčbě mukormykózy nefungují, protože nepůsobí proti původcům tohoto onemocnění.

V léčbě mukormykózy je často nutná také operace, při které se odstraní poškozená tkáň (debridement, nekrektomie).

Rizikové faktory mukormykózy

Mukormykóza je vzácné onemocnění, ale vyskytuje se častěji u osob, které mají nějaké závažnější zdravotní problémy a/nebo užívají léky, které zhoršují či potlačují fungování imunitního systému.

Mukormykóza (černá plíseň) ohrožuje zejména osoby s oslabenou imunitou, například po léčbě nádorových onemocnění nebo transplantacích orgánů

Mezi osoby, které černá plíseň ohrožuje nejvíce, mimo jiné, patří:

• Pacienti s diabetem, zejména ti, u kterých často dochází k rozvoji diabetické ketoacidózy
• Pacienti s nádorovým onemocněním
• Pacienti po orgánových transplantacích nebo transplantaci kmenových buněk, kteří užívají léky na potlačení imunity
• Pacienti s leukocytopenií (abnormálně nízkým množstvím bílých krvinek v krvi)
• Pacienti, kteří dlouhodobě užívají kortikosteroidy
• Drogově závislí, kteří si aplikují drogy nitrožilně
• Osoby po operacích, při kterých došlo k poranění kožního krytu
• Osoby s popáleninami a dalším poraněním kůže
• Osoby s nadbytkem železa v organizmu (přetížení železem nebo pacienti s hemochromatózou)
• Předčasně narozené děti a novorozenci s nízkou porodní hmotností (novorozenecká gastrointestinální mukormykóza)

Jak se černá plíseň přenáší?

Spory černé plísně žijí všude kolem nás a najdeme, a to zejména v půdě a ve vzduchu.

Prakticky každý z nás se s tímto druhem plísní někdy setká, ale u většiny lidí nezpůsobují mukormycety žádné obtíže.

Nejčastěji se lidé nakazí vdechnutím spor černé plísně nebo jejich zanesením do otevřených kožních ran (při poranění kůže, po operaci nebo při popáleninách).

Je černá plíseň nakažlivá?

Ne. Mukormykóza se nešíří mezi lidmi ani nepřechází z lidí na zvířata či naopak.

Jaká je prevence mukormykózy?

Je velice obtížné vyhnout se kontaktu s černou plísní, protože její spory žijí všude kolem nás, v okolním vzduchu i v půdě.

Bohužel nemáme ani účinné očkování či jinou formu pasivní imunizace proti mukormykóze.

Proto je jedinou možnou ochranou pro rizikové osoby snaha o minimalizaci kontaktu s těmito plísněmi.

Pokud máte oslabenou imunitu nebo jakýkoli jiný výše uvedený rizikový faktor, dodržujte následující zásady:

• Vyhněte se prašnému prostředí, jako jsou stavby nebo rušné ulice. Pokud v tomto prostředí musíte pobývat, vždy noste respirátor třídy alespoň N95 (FFP2) nebo lepší (FFP3).
• Vyhněte se pobytu ve vlhkých uzavřených prostorách, jako jsou například domy po povodních nebo vlhké sklepní místnosti.
• Při práci s půdou (například při zahradničení) vždy noste ochranné rukavice a vhodný oděv (kalhoty s dlouhými nohavicemi, plnou pracovní obuv, ochranné brýle, apod.).
• Rizikovým pacientům po transplantacích nebo pacientům, kteří se léčí s nádorovým onemocněním může lékař preventivně předepsat antimykotika (léky proti plísním), na ochranu před mukormykózou.

Co si z článku odnést?

Mukormykóza (černá plíseň) je vzácné onemocnění způsobené plísněmi (houbami) ze skupiny mukormycet.

Existuje několik forem černé plísně (rhinocerebrální, kožní, plicní, gastrointestinální a diseminovaná mukormykóza), přičemž každá se projevuje trochu jinými příznaky a postihuje poněkud jiné spektrum osob.

Nejvíce jsou černou plísní ohroženi imunokompromitovaní pacienti, kteří mají z různých důvodů zhoršenou imunitu (osoby s nádorovým onemocněním, pacienti po transplantacích, diabetici, novorozenci s nízkou porodní hmotností a předčasně narozené děti, apod.).

Léčba mukormykózy spočívá v užívání léků ze skupiny antimykotik (protiplísňové léky), přičemž mezi nejpoužívanější léky patří amfotericin B, posakonazol a isavukonazol.

Někdy je nutná i operační léčba, která spočívá v odstranění mrtvé či poškozené tkáně (nekrektomie, debridement).