Nedostatek bílých krvinek (leukopenie): vše co potřebujete vědět

Leukopenie (též leukocytopenie) je odborný termín, kterým označujeme abnormálně nízký počet bílých krvinek v krvi. Pokud máme málo bílých krvinek, jsme náchylnější k infekčním onemocněním, protože bílé krvinky jsou důležitou součástí našeho imunitního systému a zajišťují obranyschopnost organizmu.

V krvi se nachází různé druhy krevních buněk. Bílé krvinky, které také označujeme jako leukocyty pomáhají v boji proti infekčním onemocněním, mikrobům či cizorodým látkám, zatímco červené krvinky (erytrocyty) zajišťují zásobování tkání a buněk kyslíkem a krevní destičky (trombocyty) jsou důležité pro srážlivost krve.

Lidé s leukopenií mají abnormálně nízký počet bílých krvinek v krvi, což snižuje obranychopnost jejich organizmu a zvyšuje náchylnost k infekcím.

Tento článek popisuje příčiny leukopenie, příznaky, kterými se tento stav projevuje a možnosti léčby tohoto problému.

Co je leukopenie?

Bílé krvinky pomáhají bojovat proti infekcím. Lidé s nedostatkem bílých krvinek jsou tak náchylnější k infekcím a fungování jejich imunitního systému je zásadně oslabeno.

U zdravého člověka je v jednom mikrolitru (1 μl nebo 1 mm³) krve přibližně 4 500 a 10 000 bílých krvinek bez ohledu na jejich konkrétní typ.

Jako leukopenii označujeme stav, kdy počet bílých krvinek (leukocytů) v jednom mikrolitru krve klesne pod hodnotu 4000.

Bílé krvinky se tvoří v kostní dřeni a jsou důležitou součástí imunitního systému.

Nedostatek bílých krvinek (leukopenie) zvyšuje náchylnost k infekčním onemocněním

Pokud jich máme málo, bojuje náš imunitní systém proti infekcím a dalším onemocněním s podstatně menší účinností.

Existuje 5 druhů bílých krvinek a každý druh chrání před různými typy infekcí:

• Neutrofily (neutrofilní granulocyty): tyto buňky tvoří 55 - 77 % z celkového počtu bílých krvinek a pomáhají v boji proti plísňovým (mykotickým) a bakteriálním infekcím (1).
• Lymfocyty: lymfocyty jsou druhým početně nejvíce zastoupeným druhem bílých krvinek a chrání organizmus zejména před virovými infekcemi.
• Bazofily (bazofilní granulocyty): bazofilní granulocyty jsou nejméně početně zastoupeným druhem bílých krvinek a podílí se zejména na zánětlivých reakcích vyvolaných alergeny.
• Monocyty: monocyty jsou největší bílou krvinkou, podílí se na boji proti baktériím, plísním i virům a pomáhají také při reparaci (opravě) zánětem poškozené tkáně.
• Eozinofily (eozinofilní granulocyty): tento druh bílých krvinek se uplatňuje v boji proti parazitům a hrají také roli v rozvoji alergických reakcích a některých onemocněních, jako je například astma.

Existuje tedy 5 druhů leukocytopenie, podle toho, kterých bílých krvinek má postižený pacient nedostatek.

Leukopenie vs neutropenie

Někteří lékaři považují termíny leukopenie a neutropenie za synonyma, nicméně každý z těchto termínů označuje něco trochu jiného.

Leukopenie je obecný termín, který označuje abnormálně nízký počet bílých krvinek bez ohledu na jejich druh.

Naproti tomu neutropenie (též neutrocytopenie) je označení pro nedostatek neutrofilů (neutrofilních granulocytů), početně nejvíce zastoupený druh bílých krvinek.

Neutropenie je tedy jednou z podskupin leukopenie.

Počet neutrofilů v krvi je důležitým indikátorem rizika infekce.

Absolutní počet neutrofilů je vyšetření, při kterém se v krvi přesně změří počet neutrofilních granulocytů. Toto vyšetření se provádí například při podezření na leukémii či jiná onemocnění kostní dřeně.

Může také lékařům pomoci zjistit, jak organizmus reaguje na léčbu různých onemocnění, včetně chemoterapie.

Příznaky

Leukopenie nemá žádné specifické příznaky, které by signalizovaly abnormální snížení počtu bílých krvinek.

Obecně platí, že lidé s leukopenií jsou náchylnější k infekcím, které se projevují příznaky jako jsou horečka, pocení nebo zimnice.

U osob, které mají nedostatek bílých krvinek se mohou objevit také další příznaky, v závislosti na konkrétní příčině (viz. dále).

Příčiny

Příčinou leukopenie jsou jednak onemocnění, která narušují tvorbu bílých krvinek v kostní dřeni a také některé léky a způsoby léčby některých onemocnění (například chemoterapie nebo radioterapie).

Onemocnění, která mohou způsobit leukopenii

Mezi onemocnění, které mohou způsobit abnormální nedostatek bílých krvinek, mimo jiné, patří: Viral infections:

• Akutní virové infekce, jako jsou nachlazení, chřipka nebo COVID-19 mohou způsobit dočasné snížení počtu bílých krvinek. Virové infekce totiž mohou narušit tvorbu bílých krvinek v kostní dřeni.
• Onemocnění kostní dřeně a krevních buněk: mezi onemocnění, která mohou způsobit leukopenii patří například aplastická anémie, myelodysplastické syndromy nebo hypersplenismus (výrazně zvýšená funkce sleziny).
• Nádorová onemocnění: leukémie a další druhy nádorových onemocnění mohou způsobit poškození kostní dřeně a narušení tvorby bílých krvinek, což způsobí jejich nedostatek.
• Infekční onemocnění: mezi infekční onemocnění, která mohou způsobit leukopenii patří například AIDS nebo tuberkulóza. Podle studie z roku 2015 mají vyšší riziko leukopenie ženy s tuberkulózou (2).
• Autoimunitní choroby: některé autoimunitní choroby zabíjí bílé krvinky a mohou tak způsobit jejich nedostatek. Příklady takových chorob jsou například systémový lupus erythematodes nebo revmatoidní artritida.
• Geneticky podmíněné (vrozené) choroby: mezi geneticky podmíněné příčiny leukopenie patří například Kostmannův syndrom (těžká vrozená neutropenie) nebo hypogamaglobulinémie.
• Malnutrice: mezi vitamíny a minerály, jejichž nedostatek může způsobit leukopenii, mimo jiné, patří vitamín B12, kyselina listová, měď nebo zinek.
• Sarkoidóza: jedná se o abnormální reakci imunitního systému, při které v těle vznikají drobné zánětlivé okrsky. Pokud postihne kostní dřeň, může být sarkoidóza příčinou leukopenie.

Léky a způsoby léčby

Léčba nádorových onemocnění může ovlivnit počet bílých krvinek a způsobit leukopenii.

Mezi způsoby léčby, u kterých se může vyskytnout nedostatek bílých krvinek patří:

• chemotherapie
• radioterapie
• transplantace kostní dřeně

Rovněž některé léky ovlivňují počet bílých krvinek a mohou způsobit leukopenii nebo trombocytopenii.

Mezi tyto léky, mimo jiné, patří:

• interferony užívané v léčbě roztroušené sklerózy
• lamotrigin nebo valproát sodný užívané v léčbě epilepsie nebo jako stabilizátory nálady
• bupropion (amfebutamon), antidepresivum užívané také jako lék na odvykání kouření
• klozapin, lék ze skupiny antipsychotik, užívaný například v léčbě schizofrenie
• minocyklin, lék ze skupiny antibiotik
• imunosupresiva, jako jsou například sirolimus, tacrolimus, cyklosporiny nebo mofetil-mykofenolát
• steroidní léky
• penicilin

V případě, že vám lékař při vyšetření krve zjistí leukopenii, dejte mu seznam všech léků, které užíváte, aby vám mohl případně předepsat jiné, které tyto problémy nezpůsobují.

Pseudoleukopenie

U pacientů s infekčním onemocněním může někdy dočasně dojít k poklesu počtu bílých krvinek pod normální hodnotu. Pokud se po odeznění infekce počet bílých krvinek upraví, hovoříme o pseudoleukopenii.

V případě, že i po odeznění infekčního onemocnění abnormálně nízký počet bílých krvinek přetrvává, jedná se o leukopenii.

Léčba

Léčba leukopenie závisí na vyvolávající příčině.

Pokud jsou příčinou nízkého počtu bílých krvinek léky, které užíváte, předepíše vám lékař alternativní léky, které tyto nežádoucí účinky nemají.

Vždy ale platí, že byste žádné léky neměli nikdy vysazovat bez předchozího souhlasu svého lékaře.

Léčba leukopenie závisí na vyvolávající příčině

V případě, že je příčinou leukopenie nádorové onemocnění nebo způsoby léčby, které se v v terapii rakoviny využívají, může vám lékař doporučit dočasné přerušení léčby, dokud se počet bílých krvinek neupraví.

V léčbě leukopenie způsobené chemoterapií nebo u vrozených forem tohoto onemocnění se používají růstové faktory, jako je například faktor stimulující kolonie granulocytů.

Studie z roku 2015 zjistila, že riziko leukopenie je podstatně nižší, pokud se při chemoterapii užívají inhibitory tyrosinkináz (ITK), jako je například erlotinib (Tarceva) (3).

V léčbě a prevenci leukopenie se uplatňují také následující tipy, které snižují riziko infekčních onemocnění:

• zdravé stravování
• dostatek odpočinku
• dávejte pozor na různá poranění, včetně řezných ran či škrábanců
• dodržujte zásady hygieny

V případě, že máte nedostatek bílých krvinek je nutné se hlídat a důsledně léčit veškerá infekční onemocnění. K tomu se užívají léky ze skupiny antibiotik (léky proti bakteriálním infekcím) nebo antimykotik (léky proti plísňovým infekcím).

Co si z článku odnést?

Leukopenie je označení pro abnormální snížení počtu bílých krvinek v jednom mililitru krve pod hodnotu 4000.

Vzhledem k tomu, že bílé krvinky jsou důležitou součástí imunitního systému, vede jejich nedostatek ke zvýšené náchylnosti k infekčním či dalším onemocněním.

Leukopenie bývá nejčastěji způsobena vrozenými poruchami krvetvorby, některými chorobami (například onemocnění kostní dřeně, nádorová, infekční nebo autoimunitní onemocnění), ale mohou jí způsobit i některé léky.

Při léčbě nedostatku bílých krvinek je často nutné vysadit některé léky nebo dočasně přerušit léčbu nádorových onemocnění.

V léčbě leukopenie pomáhají také faktory stimulující kolonie granulocytů a změny životního stylu (dodržování zdravého životního stylu a zásad zdravé výživy, dostatek pohybu a odpočinku, apod.).

V prevenci leukopenie uděláte nejlépe, když budete chodit k lékaři na pravidelné odběry krve v rámci preventivních prohlídek tak, aby se abnormální snížení počtu bílých krvinek zachytilo včas a mohla být nasazena vhodná léčba.