Splenektomie a život bez sleziny

Splenektomie a život bez sleziny
5. května 2020 22:14

Slezina je orgán oválného tvaru uložený v levé brániční klenbě na levé straně břicha (v levém podžebří). Je důležitou součástí imunitního systému, protože funguje jako zásobárna bílých krvinek, které se podílí na obraně organizmu před infekčními a dalšími chorobami. Další funkcí sleziny je odstraňování poškozených a starých červených krvinek z krve.

Obsah článku

  1. Proč se slezina odstraňuje?
    1. Onemocnění krve
    2. Splenomegalie (zvětšená slezina)
    3. Ruptura sleziny
    4. Nádorová onemocnění (rakovina)
    5. Infekce
  2. Druhy splenektomií
    1. Otevřená splenektomie
    2. Laparoskopická splenektomie
  3. Výhody odstranění sleziny
  4. Rizika splenektomie
  5. Jaká je příprava na splenektomii?
  6. Délka rekonvalescence
  7. Život bez sleziny

V některých případech je nutné slezinu odstranit, což se provádí chirurgickým výkonem označovaným jako splenektomie.

Život bez sleziny je docela dobře možný, nicméně po splenektomii nevyhnutelně dochází k určitému oslabení a zhoršení funkce imunitního systému.

Lidé bez sleziny tak mají vyšší riziko infekčních onemocnění, takže se jim doporučuje očkování proti závažným sezónním či jiným infekčním chorobám (například proti chřipce, pneumokokovým infekcím nebo menigokokové infekci). Někdy může lékař doporučit i profylaktické (preventivní) užívání antibiotik, na ochranu před bakteriálními infekcemi.

Proč se slezina odstraňuje?

Důvodů pro odstranění sleziny je celá řada.

Mezi nejčastější indikace splenektomie, mimo jiné, patří:

  • poranění sleziny
  • splenomegalie (zvětšená slezina) nebo ruptura sleziny, které mohou být následkem onemocnění nebo poranění
  • některá vzácná onemocnění krve
  • rakovina sleziny a/nebo rozsáhlé cystické změny ve slezině
  • infekce

Onemocnění krve

Ke splenektomii se někdy přistupuje u anémií a dalších onemocnění krve, které nereagují na jinou léčbu.

Mezi taková onemocnění, mimo jiné, patří:

  • srpkovitá anémie
  • hemolytická anémie
  • idiopatická trombocytopenická purpura (ITP)
  • polycytemia vera
  • primární polycytémie (též polycythaemia vera, PV nebo Vaquezova choroba)

Splenomegalie (zvětšená slezina)

Při některých virových nebo bakteriálních infekcích (například infekční mononukleóza nebo syfilis) může dojít ke zvětšení sleziny.

Zvětšená slezina zachycuje obrovské množství krevních buněk a destiček.

To může vést k velkému snížení počtu zdravých červených krvinek a krevních destiček v krvi (anémie a trombocytopenie) a v nejzávažnějším případě až k ucpání a zablokování sleziny, rozvoji zánětu a/nebo ruptuře sleziny, která se většinou musí ihned operovat, protože pacienta může ohrozit na životě.

Ruptura sleziny

Ruptura sleziny může být způsobena traumatickým poraněním (například při autonehodě, pádech, apod.) nebo onemocněním, které způsobí masivní splenomegalii a rupturu.

Ve většině případů se při ruptuře sleziny provádí její odstranění (splenektomie), protože pacientovi hrozí rozsáhlé vnitřní krvácení a smrt, nicméně v některých případech (zejména u dětí) se pacient jen sleduje a slezina se nechá zahojit a neodstraňuje se.

Tento způsob léčby ruptury sleziny (tedy ponechání sleziny in situ bez splenektomie) vyžaduje specializované pracoviště a důsledné a časté kontroly, při kterých se sleduje vývoj stavu pacienta a při náhlém zhoršení je indikovaná okamžitá splenektomie.

Nádorová onemocnění (rakovina)

Rakovina sleziny je velmi vzácná, nicméně může být indikací ke splenektomii, stejně jako některá další nádorová onemocnění krve a lymfatických uzlin (leukémie, non-Hodgkinské i Hodgkinské lymfomy a další podobné nádory). Indikací k odstranění sleziny jsou i komplikované nebo velké cysty ve slezině, u kterých hrozíprasknutí a riziko vnitřního krvácení.

Infekce

Pokud infekční onemocnění sleziny nereaguje na antibiotika ani jinou léčbu, může se v okolí vytvořit absces (ohraničená kolekce hnisu), který je nutné odstranit, často společně se slezinou.

Druhy splenektomií

Splenektomie se dělí na otevřenou a laparoskopickou (minimálně invazivní).

Při obou těchto výkonech se pacient uvede do celkové anestézie.

Otevřená splenektomie

Při otevřené splenektomii se vede řez středem břicha, následně chirurg slezinu vyjme a ránu sešije stehy.

Otevřená splenektomie se doporučuje v případě ruptury sleziny (aby bylo možné lépe provést revizi okolí a zastavit případné zdroje krvácení) nebo v případě, kdy má pacient srůsty z předchozích břišních operací a operační pole by pro laparoskopickou operaci bylo nepřístupné nebo nepřehledné.

Laparoskopická splenektomie

Tento postup odstranění sleziny je minimálně invazivní a pacient se po výkonu uzdraví rychleji než při otevřené splenektomii.

Při laparoskopickém odstranění sleziny lékař provede několik drobných otvorů do břicha, kterými následně dovnitř zastrčí kameru a chirurgické nástroje, s jejichž pomocí slezinu odstraní.

Před laparoskopickou splenektomií si lékař nejprve prohlédne místo výkonu a v případě potřeby se může rozhodnout laparoskopii přerušit a slezinu odstranit otevřenou operací.

Výhody odstranění sleziny

Odstranění sleziny představuje poměrně náročný operační výkon (bez ohledu na to, zda se provádí otevřenou operací či laparoskopicky) a splenektomie navíc podstatně zhoršuje fungování imunitního systému. Z tohoto důvodu se splenektomie provádí pouze tehdy, jestliže je to opravdu nutné.

Výhodou splenektomie je skutečnost, že odstraněním sleziny lze vyléčit některá onemocnění, která způsobila rupturu sleziny nebo její zvětšení a mohla by pacienta bez odstranění sleziny zabít.

V případě úrazové ruptury sleziny, může splenektomie pacientovi zachránit život.

Rizika splenektomie

Rizika splenektomie jsou stejná jako rizika jakéhokoli jiného většího chirurgického výkonu a patří mezi ně zejména:

  • ztráty krve při operaci
  • alergická reakce nebo dechové potíže související s anestézií
  • tvorba krevních sraženin
  • infekce operační rány
  • cévní mozková příhoda nebo infarkt myokardu

Mezi rizika přímo související s odstraněním sleziny, mimo jiné patří:

  • trombóza portální žíly (ta odvádí krev z trávicího traktu do jater a vzniká soutokem vena splenica, což je žíla odvádějící krev ze sleziny a vena mesenterica superior, což je žíla odvádějící krev z části střev do jater).
  • kýla v operační ráně (kýla v jizvě)
  • zánět pobřišnice a další břišní infekce
  • kolaps plíce
  • poškození orgánů v okolí sleziny, jako jsou žaludek, tračník (tlusté střevo) nebo slinivka břišní (pankreas)
  • kolekce hnisu (absces) pod bránicí

Rizika jsou stejná jak pro otevřenou tak laparoskopickou splenektomii.

Jaká je příprava na splenektomii?

Důležité je lékaře před operací pravdivě informovat o tom, jaké léky užíváte (včetně doplňků stravy a volně prodejných léků) a také o tom, zda nemůžete být těhotná (pokud jste žena v plodném věku).

Lékaři vás také před odstraněním sleziny obvykle naočkují proti některým virovým a bakteriálním onemocněním (například proti pneumokokovi, chřipce, meningokokovi, apod.), protože odstranění sleziny vede k oslabení imunitního systému.

Pravděpodobně také dostanete profylakticky antibiotika, aby se co nejvíce snížilo riziko pooperační infekce.

Před operací a během operaci vám lékaři mohou podat také krevní transfúzi na doplnění krevních destiček a červených krvinek a na vyrovnání krevních ztrát při operaci.

Lékaři také pacientům mohou doporučit, aby před operací přestali užívat některé léky. Zejména se jedná o léky na ředění krve nebo další léky, které mohou zhoršovat srážlivost krve.

Stejně tak nebudete smět několik hodin před operací jíst ani pít.

Délka rekonvalescence

Doba léčby po splenektomii závisí na celkové závažnosti stavu pacienta a na rozsahu případného poranění nebo onemocnění.

Pacienti se po splenektomii obvykle uzdraví do čtyř až šesti týdnů, nicméně v hospitalizace v nemocnici trvá jen několik dní po operaci.

Poraďte se s lékařem o tom, kdy můžete začít vést normální aktivní život a věnovat se sportu a dalším činnostem, které provádíte.

Život bez sleziny

Obecně je prognóza pacientů po odstranění sleziny velmi dobrá, zejména v případě, že pacient netrpí žádným jiným závažným onemocněním.

Bez sleziny se dá normálně žít a splenektomie výrazně nezkracuje délku života, nicméně je potřeba si uvědomit, že nevyhnutelně dojde ke zhoršení fungování imunitního systému.

Proto je vhodné dodržovat doporučení lékařů, zejména se nechat naočkovat proti běžným patogenům (pneumokok, meningokok, chřipka, klíšťová encefalitida a další onemocnění) a v případě potřeby a na základě doporučení lékaře profylakticky (preventivně) užívat antibiotika.

Preventivní užívání antibiotik je v době antibiotické rezistence poněkud kontroverzním tématem, nicméně v některých případech je preventivní užívání antibiotik opodstatněné.

Platí to zejména pro děti mladší pěti let, pacienty do 12. měsíců po splenektomii a pacienty, kteří mají sníženou imunitu po transplantacích, chemoterapii či jiných onemocněních.

Řiďte se pokyny svého lékaře.

Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Healthline.com

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 5. května 2020 22:14
Datum příští revize: 5. května 2022 22:14
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace