Syndrom horní duté žíly: vše co potřebujete vědět!

Horní dutá žíla (vena cava superior) je žíla, která přivádí odkysličenou krev z horní poloviny těla do pravé srdeční síně. Jako syndrom horní duté žíly označujeme sekundární (jinou nemocí způsobené) zablokování průtoku krve v této žíle nejčastěji krevní sraženinou nebo útlakem zvenčí.

Nejčastěji příčinou syndromu horní duté žíly jsou nádorová onemocnění, krevní sraženiny (mohou vzniknout například jako komplikace spojené se zavedením centrálního žilního katetru, který se do horní duté žíly zavádí a někdy se v jeho okolí může vytvořit trombus – krevní sraženiny, která žílu ucpe), některá autoimunitní onemocnění nebo záněty plic a mediastina (například tuberkulóza). Syndrom horní duté žíly je akutní zdravotní problém, který vyžaduje neprodlenou lékařskou pomoc.

Co je syndrom horní duté žíly?

Horní dutá žíla je jedna ze dvou největších žil v těle, které dopravují odkysličenou krev z těla zpátky do srdce.

Zatímco horní dutá žíla odvádí do pravé srdeční síně odkysličenou krev z hlavy, krku a hrudníku, druhá velká žíla označovaná jako dolní dutá žíla (vena cava inferior) odvádí do pravé srdeční síně odkysličenou krev z břicha, pánve a dolních končetin.

Horní dutá žíla se nachází uprostřed hrudníku, v jeho zadní části (zadní mediastinum) a je obklopena lymfatickými (mízními) uzlinami.

Jako syndrom horní duté žíly označujeme soubor příznaků, které vznikají v případě útlaku této žíly zvenčí nebo zablokování průtoku krve sraženinou či jinak.

Mezi příznaky syndromu horní duté žíly patří dušnost, motání hlavy (závrať) a otoky v horní polovině těla (zejména otoky paže a ramene).

Příčiny

Syndrom horní duté žíly nejčastěji vzniká sekundárně, jako komplikace jiného zdravotního problému, jako jsou například nádorová onemocnění nebo zduřelé lymfatické uzliny, které mohou horní dutou žílu utlačovat a bránit tak normálnímu průtoku krve.

Mezi nejčastější příčiny syndromu horní duté žíly, mimo jiné patří:

• Nádorová onemocnění jako jsou například lymfomy, nádory plic, štítné žlázy, jícnu, krku, prsu, mediastina, tlustého střeva, žaludku a další, a to jak primární nádory, tak metastázy.
• Infekční onemocnění v oblasti hrudníku a mediastina: tuberkulóza, těžká pneumonie
• Krevní sraženina (trombus), nejčastěji jako komplikace zavedeného centrálního žilního katetru nebo kardiostimulátoru
• Autoimunitní onemocnění, jako jsou například Behcetova choroba
• Zvětšené lymfatické uzliny z jakéhokoli důvodu (nádorových onemocnění, infekčních chorob, autoimunitních chorob, apod.)

Příznaky

Pokud překážka nebo komprese nezpůsobí úplnou blokádu průtoku krve horní dutou žilou, pacient nemusí pociťovat vůbec žádné příznaky.

Nicméně ve většině případů se i u částečné blokády vyskytují mírné příznaky, kterým ale řada lidí nepřikládá důležitost.

Pokud dojde k totálnímu ucpání horní duté žíly sraženinou nebo útlakem objeví se závažné příznaky, které mají tendenci se zhoršovat.

Mezi nejčastější příznaky spojené se syndromem horní duté žíly, mimo jiné, patří:

• kašel
• dušnost nebo potíže s polykáním
• chrapot
• bolest na hrudi
• vykašlávání krve
• zvýšená náplň krčních žil
• otoky paže, ramene nebo obličeje
• stridor (pískání při nádechu či výdechu)
• nevolnost a zvracení
• závrať
• zčervenání kůže na krku nebo na hrudníku

Syndrom horní duté žíly u dětí

Vzácně se může syndrom horní duté žíly vyskytnout i u dětí. V takovém případě se vždy jedná o závažný stav, který vyžaduje neodkladnou lékařskou péči (je potřeba volat záchranku).

Děti mají průdušnici (tracheu) menší a pružnější než dospělé osoby, a rychleji se tak u nich rozvíjí dušnost. Proto je nutné děti pečlivě sledovat a jakmile se objeví dušnost či jiné příznaky spojené se syndromem horní duté žíly, je nutné neprodleně jednat.

Příznaky syndromu horní duté žily u dětí jsou stejné jako u dospělých a nejčastější příčinou bývá lymfom (rakovina mízních uzlin).

Syndrom dolní duté žíly v těhotenství

Na konci druhého a po celý třetí trimestr těhotenství se mohou u těhotných žen vyskytnout stejné příznaky jako při syndromu horní duté žíly kvůli útlaku druhé z velkých žil (dolní duté žíly) rostoucí dělohou s plodem. Dolní dutá žíla odvádí odkysličenou krev z břicha, pánve a dolních končetin a při jejím útlaku se objevují příznaky jako jsou závrať nebo nízký krevní tlak v poloze vleže na zádech. Při poloze na levém boku tyto příznaky obvykle odezní.

Odborně se tomuto syndromu říká syndrom dolní duté žíly.

Diagnostika

V případě, že se lékař domnívá, že by pacient mohl mít syndrom horní duté žíly, provede nejprve fyzikální vyšetření zaměřené zejména na sledování zvýšené náplně žil v horní polovině těla (zejména na krku).

Současně se pacienta zeptá, zda nemá další příznaky syndromu horní duté žíly, jako je dušnost a otoky horní končetiny.

Na potvrzení diagnózy syndromu horní duté žíly a také za účelem zjištění vyvolávající příčiny bude pacient odeslán k vyšetření zobrazovacími metodami, jako jsou například:

• Rentgen hrudníku: smyslem tohoto vyšetření je orientačně odhalit, zda v mediastinu nejsou zvětšené uzliny a zda pacient má nebo nemá na plicích metastázy, primární nádory a/nebo zánětlivé postižení (tuberkulóza, zápal plic).
• Počítačová tomografie (CT): toto vyšetření dokáže odhalit nejen zánětlivá onemocnění nebo nádory, ale také poměrně přesně zjistit, zda jsou v mediastinu zvětšené uzliny a/nebo zda není horní dutá žíla ucpaná sraženinou (trombem). K tomu slouží vyšetření označované jako CT angiografie.
• Venografie: toto vyšetření se dnes již provádí poměrně vzácně, protože ho do značné míry nahradila CT angiografie. Jeho smyslem je vstříknutí kontrastní látky s barvivem do žíly a následné pořízení rentgenového snímku, což nám může ukázat místo, kde jsou cévy ucpané sraženinou nebo kudy neprotéká krev z jiného důvodu.
• Ultrazvuk: ultrazvukové vyšetření pomůže odhalit některé nádory a také krevní sraženiny v horních končetinách.

Pokud je příčinou zablokování horní duté žíly nádor, odeberou lékaři jeho vzorek a vyšetří ho pod mikroskopem (patologické vyšetření) s cílem zjistit konkrétní typ nádoru, včetně jeho biologického chování (benigní – nezhoubný, maligní – zhoubný). Znalost typu nádoru, který syndrom horní duté žíly vyvolal je důležité pro správnou léčbu.

Léčba

Ve většině případů není možné syndrom horní duté žíly úplně vyléčit a léčba se zaměřuje na odstranění vyvolávající příčiny. Pokud je příčinou nádor, lékaři se snaží ho buď odstranit operací nebo ho alespoň zmenšit tak, aby přestal tlačit na horní dutou žílu. V léčbě nádorů se kromě chirurgického odstranění nádoru uplatňují také další metody, jako jsou chemoterapie, radioterapie (ozařování) nebo biologická léčba.

V případě, že je příčinou krevní sraženina na špičce centrálního žilního katetru, podají se pacientovi léky na rozpuštění krve a/nebo je možné se pokusit sraženinu odstranit operačním zákrokem zvaným trombektomie. Někdy tuto operaci ale nelze provést.

Další možností jak zabránit útlaku horní duté žíly je vložení stentu, což je drátěná výztuha potažená plastem, která se zastrčí do žíly a udrží jí otevřenou.

Pokud není jiná možnost, lze provést bypassovou operaci, kdy se uzavřená část horní duté žíly přemostí.

Prognóza

Ve většině případů se příznaky syndromu horní duté žíly podaří podstatně zmírnit do jednoho měsíce od zahájení léčby. Nicméně vzhledem k tomu, že nejčastější příčinou tohoto onemocnění jsou nádory, závisí celková prognóza na druhu nádoru a jeho stupni pokročilosti.

Co si z článku odnést?

Syndrom horní duté žíly je závažný, někdy až život ohrožující útlak horní duté žíly nebo její ucpání krevní sraženinou. Nejčastější příčinou bývají nádorová onemocnění, zejména lymfomy, ale také nádory plic, mediastina, štítné žlázy, žaludku, jícnu, pleury a další.

Mezi příznaky syndromu horní duté žíly patří zvýšená náplň krčních žil, dušnost, závrať, vykašlávání krve, otoky horní končetiny a další.

V pozdních stádiích těhotenství (na konci druhého a po celý třetí trimestr) se u těhotných žen mohou objevit podobné příznaky, zejména závrať a prudký pokles krevního tlaku v poloze vleže na zádech, protože rostoucí děloha s plodem tlačí na dolní dutou žílu, která odvádí odkysličenou krev z dolní poloviny těla do srdce. V takovém případě tento syndrom označujeme jako syndrom dolní duté žíly.

V těhotenství pacientkám obvykle přinese úlevu poloha vleže na levém boku.

Léčba syndromu horní duté žíly závisí na vyvolávajícím onemocnění. Pokud je příčinou krevní sraženina, je možné jí rozpustit nebo odstranit. V případě útlaku nádorem nebo zvětšenými uzlinami je nutné zahájit léčbu příslušného nádoru, která by pacientovi měla ulevit.

V případě, že se u vás objeví některý z výše uvedených příznaků, je nutné neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.