Co je gastrin, jaké jsou jeho funkce a referenční hodnoty?

Co je gastrin, jaké jsou jeho funkce a referenční hodnoty?
11. září 2021 9:56

Gastrin je peptidový hormon odpovědný za obnovu sliznice žaludku, podporu žaludeční motility a uvolňování kyseliny chlorovodíkové (HCl). Tento hormon uvolňují G buňky, které se nachází na sliznici antra žaludku (odborně antrum pylori) a duodena (dvanáctníku).

Obsah článku

  1. Jaká je funkce gastrinu v organizmu?
  2. Referenční hodnoty gastrinu a související měření
  3. Onemocnění spojená se zvýšenou koncentrací gastrinu v krvi (hypergastrinémií)?
    1. Zollingerův-Ellisonův syndrom (ZES)
    2. Helicobacter pylori
    3. Hypochlorhydrie či achlorhydrie
    4. Vysazení inhibitorů protonové pumpy
  4. Léčba
  5. Co si z článku odnést?

Uvolňování gastrinu je řízeno z hypotalamu a parasympatickým nervovým systémem (zejména bloudivým nervem - nervus vagus), které vydají signál ke zvýšení produkce gastrinu uvolňováním regulačního působku GRP (polypeptidu řídícího uvolňování gastrinu, anglicky gastrin releasing polypeptid) poté, co se změní prostředí v žaludku po přijetí potravy (například dojde k distenzi neboli roztažení žaludku přijatou potravou, zvýší se hodnota pH v žaludku, zjistí se přítomnost některých živin, jako jsou aminokyseliny nebo peptidy, apod.) (1).

Na základě této stimulace pak G buňky začnou tvořit a uvolňovat hormon gastrin.

K potlačení (inhibici) uvolňování gastrinu dochází na základě snížení hodnoty pH v žaludku (čím je pH nižší, tím je prostředí kyselejší a naopak) a také opačně působícím hormonem, který označujeme jako somatostatin.

Jaká je funkce gastrinu v organizmu?

Gastrin v těle plní zejména následující funkce:

  • Stimuluje uvolňování žaludeční kyseliny (HCl), a to na základě zvýšení tvorby histaminu v enterochromafinních buňkách žaludečního fundu, což vede k aktivaci tvorby a uvolňování kysleiny chlorovodíkové z parietálních buněk žaludeční sliznice.
  • Stimuluje růst a obnovu žaludeční sliznice, a to na základě potlačení apoptózy (zániku) epitelových buněk a na základě podpory migrace nových buněk do žaludeční sliznice.
  • Stimuluje motilitu (peristaltiku) žaludku, aby se lépe rozmělnila přijatá potrava.

Referenční hodnoty gastrinu a související měření

Normální referenční rozmezí koncentrace gastrinu v krvi se poněkud liší u jednotlivých laboratoří, ale v zásadě se pohybuje v rozmezí 28 - 115 mU/l.

Někdy se udávají i hodnoty v ng/l, které jsou stejné (tedy 1 mU/l = 1 ng/l) (2).

Měření koncentrace gastrinu v krvi má význam především v diagnostice různých onemocnění, zejména některých nádorů slinivky, které mohou gastrin vytvářet a abnormálně tak zvyšovat jeho hladinu v těle.

Tyto nádory označujeme jako gastrinomy a je s nimi spojený takzvaný Zollingerův-Ellisonův syndrom (též označovaný jako Zollinger-Ellisonův syndrom), který se projevuje opakovanými průjmy a recidivujícími peptickými vředy v důsledku nadbytku žaludeční kyseliny.

Kromě stanovení koncentrace gastrinu v krvi se při podezření na Zollingerův-Ellisonův syndrom provádí další vyšetření, zejména takzvaný pentagastrinový test, kterým se měří koncentrace žaludeční kyseliny v žaludeční šťávě.

Provedení tohoto testu je poměrně složité a vyžaduje zavedení nazogastrické sondy nebo endoskopu do žaludku a následnou stimulaci sekrece kyseliny chlorovodíkové pentagastrinem (odtud název Pentagastrinový test). Někdy se používá ke stimulaci i histamin (Lamblingův test) nebo hormon inzulin (3).

Cílem tohotovyšetření je změřit bazální sekreci kyseliny chlorovodíkové v žaludku (bez stimulace) a maximální sekreci kyseliny chlorovodíkové v žaludku po stimulaci.

Pokud je bazální i maximální sekrece kyseliny chlorovodíkové v žaludku vysoká i přes nízké pH žaludečních šťáv, je diagnóza Zollingerova-Ellisonova syndromu velmi pravděpodobná.

Pentagastrinový test se používá také v diagnostice karcinoidového syndromu u pacientů s minimálními či žádnými příznaky nebo u pacientů s normální hladinou kalcitoninu, u kterých je podezření na medulární karcinom štítné žlázy (pentagastrinový test vyvolá u těchto pacientů abnormální zvýšení hladiny kalcitoninu v krvi).

Další využití pentagastrinového testu je u pacientů po odstranění části štítné žlázy (parciální tyroidektomie), kdy se s jeho pomocí zjišťuje, zda pacientovi zbyly nějaké parafolikulární (C) buňky, které jsou za tvorbu kalcitoninu odpovědné.

V nukleární medicíně se pentagastrinový test využívá v diagnostice Meckelova divertiklu (4).

Onemocnění spojená se zvýšenou koncentrací gastrinu v krvi (hypergastrinémií)?

Jakýkoli patologický proces, který vede k nekontrolovatelné (neinhibované) sekreci gastrinu a tím i žaludeční kyseliny způsobuje žaludeční (peptické) vředy.

Mezi onemocnění, která jsou spojována s abnormálně vysokou koncentrací gastrinu v krvi, mimo jiné, patří:

Zollingerův-Ellisonův syndrom (ZES)

Tento syndrom je charakterizován těmito čtyřmi příznaky:

  • Gastrinom (nádor slinivky způsobující hypersekreci hormonu gastrinu)
  • Hypersekrece (abnormálně vysoká tvorba) kyseliny chlorovodíkové v žaludku
  • Žaludeční vředy
  • Sekretorický průjem (vodnatá řídká stolice způsobená poruchou sekrece některých látek v trávicí soustavě)

Hlavní příčinou Zollingerova-Ellisonova syndromu je nádor slinivky (gastrinom), která patří mezi neuroendokrinní nádory a je pro něj charakteristická nadměrná tvorba hormonu gastrinu, což postupně vede k nadprodukci žaludeční kyseliny, narušení stěny žaludku peptickým vředem a rozvoji příznaků.

Gastrinom je nádor slinivky, který je častou příčinou hypergastrinémie i Zollingerova-Ellisonova syndromu

Gastrinom je nádor slinivky, který je častou příčinou hypergastrinémie i Zollingerova-Ellisonova syndromu

Diagnóza Zollingerova-Ellisonova syndromu se stanovuje na základě tří parametrů:

  • Abnormálně vysoká koncentrace gastirnu v krvi (musí být mnohem vyšší než horní hraniční mez - 115 mU/l)
  • Zvýšená bazální sekrece kyseliny chlorovodíkové (nalačno)
  • Nízké pH v žaludku (pod 2,0)

Helicobacter pylori

Zánět žaludku vyvolaný baktérií Helicobacter pylori sekundárně způsobuje zvýšenou koncentraci gastrinu v krvi, a to proto, že přímo potlačuje tvorbu somatostatinu v D-buňkách, což vede k neregulované sekreci gastrinu (5).

Nadměrná sekrece gastrinu vede ke snížení pH v žaludku, což nakonec způsobí narušení sliznice žaludku a tvorbu žaludečních (peptických) vředů.

Hypochlorhydrie či achlorhydrie

Hypochlorhydrie je odborný lékařský termín pro sníženou tvorbu žaludeční kyseliny, zatímco achlorhydrie označuje úplnou nepřítomnost kysleiny chlorovodíkové v žaludku.

Pokud se v žaludku netvoří dostatek žaludeční kyseliny, přestane fungovat zpětnovazební regulace sekrece gastrinu a tělo se snaží neustále podporovat tvorbu žaludeční kyseliny abnormální sekrecí gastrinu.

Nejčastější příčinou hypochlorhydrie a achlorhydrie je pernicinózní anémie, například v důsledku zhoršeného vstřebávání vitamínu B12 a kyseliny listové nebo kvůli jejich kritickému nedostatku (hypovitaminóza až avitaminóza).

Vitamín B12 i kyselina listová jsou důležité pro tvorbu červených krvinek a jejich dlouhodobý nedostatek vede ke zhoubné chudokrevnosti (pernicinózní anémii).

Vysazení inhibitorů protonové pumpy

Inhibitory protonové pumpy jsou léky, které snižují tvorbu žaludečních kyselin a pacienti s trávicími potížemi nebo vředovou chorobou žaludku a duodena (často vyvolanou Helicobacter pylori) je musí užívat dlouhodobě.

Po jejich vysazení může krátkodobě dojít ke zvýšení koncentrace gastrinu v krvi v důsledku narušení přirozeného regulačního mechanizmu pro uvolňování tohoto hormonu.

Nicméně tento stav se většinou rychle upraví a časem se po vysazení inhibitorů protonové pumpy koncentrace gastrinu v krvi normalizuje.

Léčba

Léčba onemocnění souvisejících s abnormálně vysokou koncentrací gastrinu v krvi (hypergastrinémie) závisí na vyvolávající příčině.

Pokud je příčinou hypergastrinémie zánět žaludku vyvolaný Helicobacter pylori, využívají se v léčbě antibiotika v kombinaci s inhibitory protonové pumpy nebo blokátory histaminových receptorů.

V léčbě hypergastrinémie mají své místo jak konzervativní metody (léky), tak chirurgické postupy (operační odstranění gastrinomu)

V léčbě hypergastrinémie mají své místo jak konzervativní metody (léky), tak chirurgické postupy (operační odstranění gastrinomu)

U Zollingerova-Ellisonova syndromu je nutné nejprve odstranit nádor operačně (pokud je to možné) a následně pacient užívá léky na snížení tvorby žaludeční kyseliny (inhibitory protonové pumpy, blokátory histaminových receptorů, apod.) a podporu motility žaludku.

Pokud je příčinou hypergastrinémie hypochlorhydrie způsobená nedostatkem vitamínu B12 nebo kyseliny listové, je nutné tyto vitamíny doplnit, nejčastěji injekčně a poté perorálně konzumací vhodných potravin nebo lékařem doporučených doplňků stravy.

Co si z článku odnést?

Gastrin je hormon uvolňovaný G-buňkami sliznice antra žaludku a duodena, který stimuluje uvolňování žaludeční kyseliny a podporuje růst žaludeční sliznice.

Jeho normální koncentrace v krvi je 28 - 115 mU/l.

Zvýšená hladina gastrinu způsobuje neřízené uvolňování žaludeční kyseliny, což vede ke vzniku peptických vředů a dalších potíží.

Ke zvýšení koncentrace gastrinu v krvi může dojít při některých onemocněních (Zollingerův-Ellisonův syndrom, nádory slinivky, zánět žaludku vyvolaný Helicobacter pylori nebo hypochlorhydrie).

Léčba zvýšené hladiny gastrinu závisí na vyvolávající příčině.

Někdy postačí jen užívání léků, zatímco jindy je nutná operace.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Pubmed.com

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 11. září 2021 9:56
Datum příští revize: 11. září 2023 9:56
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace