Výšková nemoc: vše co potřebujete vědět

Výšková nemoc je onemocnění připomínající otravu alkoholem (kocovinu), které se objevuje při rychlém vycestování do vysokých nadmořských výšek nad 2500 m.

Výšková nemoc je někdy označována také jako akutní horská nemoc, která vzniká právě při rychlém výstupu z nízkých do vysokých nadmořských výšek.

Kromě toho existuje ještě chronická horská nemoc, která se objevuje při dlouhodobém pobytu v horách a má závažnější příznaky, jako jsou polycytémie, hyperviskozita krve, vazokonstrikce, plicní hypertenze a pravostranné srdeční selhání. 

V tomto článku se budeme zabývat výškovou nemocí, tedy akutní formou horské nemoci.

Pokud rychle nepřijmete potřebná opatření a není zahájena léčba, může být výšková nemoc život ohrožující.

Náchylnost k rozvoji akutní horské nemoci ovlivňuje věk, pohlaví a celková fyzická zdatnost.

Stejně tak platí, že pokud jste jednou při rychlém vystoupání do vysokých nadmořských výšek výškovou nemocí neonemocněli, neznamená to, že se tento problém nemůže objevit při dalším výstupu.

Příznaky

Příznaky výškové nemoci se obvykle rozvinou za 6 až 24 hodin po pobytu ve vysokohorském prostředí ve výškách více než 2500 m nad mořem.

Příznaky akutní horské nemoci se podobají příznakům těžké kocoviny a patří mezi ně například:

• Bolest hlavy
• Nevolnost a zvracení
• Motání hlavy
• Únava
• Nechutenství
• Dušnost

Obtíže se obvykle zhoršují v noci.

Výšková nemoc není pouze chorobou horolezců, ale může postihnout i turisty, kteří rychle, během krátké doby vystoupají do nadmořských výšek převyšujících 2500 m.

V České republice se s výškovou nemocí setkáme jen vzácně, protože naše nejvyšší hora Sněžka má nadmořskou výšku „jen“ 1603 m.

Nicméně například v Alpách, v Tibetu nebo v jižní Americe se do vysoké nadmořské výšky můžeme dostat poměrně snadno, a proto se při pobytu v těchto oblastech můžeme setkat i s akutní horskou nemocí.

Prevence

Nejlepší prevencí výškové nemoci je cestovat do nadmořských výšek nad 2500 m pomalu.

Většinou trvá několik dní, než se naše tělo „přizpůsobí“ pobytu ve vyšších nadmořských výškách.

Proto byste měli dodržovat následující zásady:

• Pokud možno se vyhněte přímým letům z nízkých do vysokých nadmořských výšek nad 2500 m
• Před výstupem nad 2500 m nejprve pobývejte alespoň 2 – 3 dny v nižších nadmořských výškách (například jeden den ve výšce 1500 m a 2 dny ve výškách kolem 2000 m nad mořem)
• Dbejte na to, aby denní převýšení, které překonáte, bylo méně než 500 m (ideálně v rozmezí 300 – 500 m)
• Poté co překonáte převýšení 600 – 900 m si dopřejte jeden den odpočinku
• V horách ve vyšších nadmořských výškách vždy každé 3 až 4 dny odpočívejte
• Pijte dostatek tekutin
• Vyhněte se kouření a požívání alkoholických nápojů
• Během prvních 24 hodin pobytu v nadmořské výšce nad 2500 m se vyhněte zvýšené fyzické námaze
• Jezte lehkou stravu s vysokým obsahem kalorií

Léky

V prevenci výškové nemoci se uplatňují následující léky:

• Acetazolamid (Diluran): tento lék ze skupiny inhibitorů karboanhydrázy stimuluje dechové centrum (způsobí metabolickou acidózu, která vyvolá aktivaci dechového centra a zvýší saturaci krve kyslíkem) a pomáhá v prevenci i léčbě výškové nemoci
• Ibuprofen (nebo jiné nesteroidní protizánětlivé léky) a paracetamol na bolesti hlavy
• Léky na nevolnost (například prometazin) a zvracení (antiemetika)

Některé léky na zvracení, nevolnost a bolest hlavy si můžete zakoupit v lékárně jako volně prodejné nebo si je nechte před cestou do vysokých nadmořských výšek předepsat lékařem.

Acetazolamid vám musí předepsat lékař, ale pokud se chystáte do výšky více než 2500 m nad mořem, měli byste si ho nechat předepsat.

V rámci prevence výškové nemoci byste měli 1 až 2 dny před výstupem začít užívat acetazolamid (v dávkách předepsaných lékařem).

Současně byste měli dodržovat výše uvedená preventivní opatření (tedy nechat si dostatek času na odpočinek a aklimatizaci, pravidelně odpočívat a pít dostatek tekutin).

Pokud se příznaky výškové nemoci objeví i přes preventivní užívání acetazolamidu, výstup přerušte, sestupte do nižší nadmořské výšky a pokračujte až tehdy, když se budete opět cítit lépe.

Léčba

Léčba výškové nemoci spočívá jednak v režimových opatřeních a v užívání léků.

Režimová opatření

Pokud se objeví příznaky výškové nemoci:

• Přerušte výstup na alespoň 24 – 48 hodin
• Máte-li bolesti hlavy, vezměte si ibuprofen nebo paracetamol
• Jestliže se objeví příznaky nevolnosti nebo máte pocit na zvracení, vezměte si léky na nevolnost (prometazin).
• Pijte dostatek tekutin
• Nekuřte, nepijte alkohol a vyhněte se nadměrné fyzické námaze
• Pokud se do 24 hodin obtíže nezmírní, sestupte do výšky pod 1600 m a vyčkejte, dokud vaše potíže neodezní
• Pokračujte ve výstupu až tehdy, když se cítíte dobře

Léky

Mezi léky užívané v léčbě výškové nemoci patří:

• Acetazolamid (Diluran): tento lék vám pomůže zmírnit obtíže spojené s výškovou nemocí
• Ibuprofen nebo paracetamol pomáhají při bolestech hlavy
• Léky na nevolnost (například prometazin) a zvracení

Pokud obtíže do 2 – 3 dnů neodezní nebo se stále zhoršují, vyhledejte lékařskou pomoc.

V léčbě a prevenci výškové nemoci se uplatňují různé léky, jako je například acetazolamid nebo prometazin

Lékař může kromě výše uvedené léčby předepsat na výškovou nemoc (zejména pokud se rozvinou komplikace onemocnění) také následující léky:

• Glukokortikoidy (dexametazon): tyto léky pomáhají zmírnit edém (otok) mozku
• Betasympatomimetika (salmeterol): tyto léky pomáhají zvýšit lymfatickou drenáž v plicích a mozku a přináší tak úlevu od nežádoucích projevů výškové nemoci
• Blokátory kalciového kanálu (nifedipin) a inhibitory fosfodiesterázy 5 (sildenafil nebo tadalafil): tyto léky pomáhají zabránit rozvoji plicní hypertenze a dalšímu zhoršování výškového edému plic u pacienta s výškovou nemocí.
• Oxygenoterapie: inhalační podávání kyslíku maskou nebo brýlemi.

Komplikace

Pokud budete příznaky výškové nemoci ignorovat a nebudete dodržovat výše uvedená opatření, mohou se rozvinout život ohrožující komplikace postihující mozek či plíce (výškový otok mozku a plic), které připomínají otravu alkoholem.

Výškový edém (otok) mozku

Výškový edém mozku (anglicky HACE – High altitude cerebral oedema) je otok mozku způsobený nedostatkem kyslíku

 Mezi příznaky výškového otoku mozku patří:

• Bolest hlavy
• Slabost
• Nevolnost a zvracení
• Zmatenost
• Zhoršení koordinace pohybů
• Halucinace (sluchové i zrakové): stav, kdy postižená osoba vidí a slyší věci, které ve skutečnosti neexistují.

Osoba s výškovým edémem mozku si často neuvědomuje, že je nemocná. Postižení pacienti často tvrdí, že jsou v pořádku a problémy bagatelizují (například chtějí, aby jim ostatní účastníci výpravy dali pokoj, tvrdí, že to přejde, apod.).

Výškový otok mozku se může rozvinout velmi rychle (během několika hodin) a pokud není okamžitě zahájena léčba, může vést až ke smrti pacienta.

Léčba výškového edému mozku spočívá ve 3 krocích:

• Okamžitý přesun do nižší nadmořské výšky (ideálně pod 1600 m)
• Podání dexametazonu
• Oxygenoterapie: inhalace kyslíku z lahve

Dexametazon je glukokortikoid (lék na bázi steroidů), který zmírňuje otok mozku. Profesionální horolezci a vysokohorští turisté by ho vždy měli vozit sebou, aby byl v případě potřeby ihned k dispozici.

Pokud není možné ihned sestoupit do nižších nadmořských výšek, přerušte výstup a užívejte dexametazon po celou dobu, dokud se podmínky nezlepší a nebude možné sestup realizovat.

Dexametazon by měl příznaky výškového otoku mozku zmírnit a udržet na přijatelné úrovni.

Měli byste také co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc v nemocnici, kde vám bude poskytnuta doplňující léčba.

Výškový plicní edém

Výškový otok plic neboli výškový plicní edém (anglicky HAPE – High altitude pulmonary oedema) je závažná komplikace akutní horské nemoci, při které dochází k hromadění tekutiny v pleurální dutině (fluidothorax nebo lidově též voda na plicích).

Mezi příznaky výškového edému plic patří:

• Modré zbarvení kůže nebo rtů (cyanóza)
• Dušnost, zejména klidová
• Pocit tlaku na hrudi
• Přetrvávající kašel s vykašláváním narůžovělého nebo bělavého hlenu (sputa)
• Únava a slabost

Příznaky výškového plicního edému se typicky objevují po několika dnech pobytu ve vysoké nadmořské výšce.

Pokud není okamžitě zahájena léčba, může být tato komplikace smrtelná.

Léčba výškového edému plic spočívá v následujících 3 krocích:

• Okamžitý přesun do nižších nadmořských výšek (ideálně pod 1600 m)
• Podání léku nifedipin
• Oxygenoterapie: podání kyslíku z lahve

Nifedipin je lék ze skupiny blokátorů kalciového kanálu, který se užívá například v léčbě vysokého krevního tlaku a srdečního selhání a mimo jiné, pomáhá i zmírnit pocit tlaku a tísně na hrudi při plicním edému.

Proto by měl být vždy součástí vaší lékárničky, pokud se vydáváte na cestu do hor.

Stejně jako u výškového edému mozku i u výškového plicního edému platí, že byste měli co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc v nemocnici, kde vám bude poskytnuta následná péče a léčba.

Co si z článku odnést?

Výšková nemoc je onemocnění připomínající kocovinu (otravu alkoholem), která vzniká při rychlém přesunu z prostředí s nízkou nadmořskou výškou do prostředí s vysokou nadmořskou výškou nad 2500 m.

Projevuje se příznaky jako jsou únava, dušnost, nevolnost nebo bolest hlavy a pokud se tyto obtíže ignorují, může dojít k rozvoji závažných až život ohrožujících komplikací v podobě výškového edému mozku nebo plic.

Pokud se objeví příznaky výškové nemoci nebo komplikace v podobě výškového edému mozku či plic, je nutné co nejrychleji sestoupit do nižších nadmořských výšek a okamžitě zahájit léčbu

Příčinou výškové nemoci je pokles parciálního tlaku kyslíku ve vzduchu, což vede k hypoxémii (abnormálně nízkému množství kyslíku v krvi).

Při vysokohorské turistice je důležitá zejména prevence výškové nemoci.

Měli bychom se v první řadě vždy snažit vystupovat do vysokých nadmořských výšek po etapách a pomalu, aby organizmus měl čas se na změny koncentrace kyslíku ve vzduchu adaptovat.

V léčbě výškové nemoci se uplatňují jednak režimová opatření (sestup do nižších nadmořských výšek, pití dostatku tekutin) a také léky (antiemetika, jako je například prometazin na nevolnost a zvracení, acetazolamid na podporu dýchacího centra prodloužené míchy a na zvýšení koncentrace kyslíku v krvi a ibuprofen či paralen na bolesti hlavy).

Pokud se rozvinou komplikace v podobě výškového edému mozku či plic, je nutné podávat také dexametazon na zmírnění edému mozku či nifedipin na zmírnění nežádoucích příznaků edému plic (tíseň či tlak na hrudi s vykašláváním bělavého nebo narůžovělého sputa) a pokud možno inhalovat kyslík z lahve (oxygenoterapie).

Proto byste vždy při vysokohorské turistice měli mít sebou v lékárničce zásoby následujících léků: paralen, ibuprofen, dexametazon, acetazolamid a nifedipin a ideálně také kyslíkové bomby na podporu dýchání).

Pokud se rozvinou komplikace výškové nemoci je také vždy nutné (kromě sestupu do nižších nadmořských výšek a zahájení výše uvedené léčby) vyhledat lékařskou pomoc v nemocnici, kde vám poskytnout další péči.