Plíseň v uchu (otomykóza): vše co potřebujete vědět!

Otomykóza (otitis externa mycotica) je plísňová infekce v zevním zvukovodu. Plísňové infekce uší nejčastěji postihují osoby žijící v teplém, tropickém podnebí a lidi, kteří provozují vodní a plavecké sporty.

Plíseň v uchu je nejčastěji spojena s příznaky jako jsou zánět, suchá kůže, svědění a zapáchající výtok ze zvukovodu.

Plíseň v uchu lze většinou dobře vyléčit topicky aplikovanými ušními přípravky s antimykotickým (protiplísňovým) a protizánětlivým účinkem.

V tomto článku se dozvíte vše o otomykóze, včetně jejích příčin, příznaků, možností léčby a prevence.

Příčiny

Plíseň v uchu je infekční onemocnění vyvolané houbami (plísněmi).

Protože toto onemocnění nejčastěji postihuje zevní zvukovod, označujeme ho latinsky pojmem otitis externa mycotica (což v překladu znamená zánět zevního zvukovodu způsobený plísněmi).

Otomykózu mohou vyvolávat různé druhy plísní, ale nejčastějšími původci mykotických ušních infekcí jsou plísně rodu Aspergillus a Candida (kvasinky).

Plísně žijí všude kolem nás a setkáváme se s nimi každý den a pro zdravé lidi obvykle nepředstavují žádné problémy.

Nejčastějším původcem mykotických ušních infekcí jsou plísně rodu Aspergillus

Nicméně osoby s oslabenou imunitou jsou obecně náchylnější k infekčním onemocněním, včetně plísňových infekcí.

Plísním se nejlépe daří v teplém a vlhkém prostředí, takže vyšší riziko ušních plísňových infekcí mají obecně lidé žijící v tropickém a vlhkém podnebí.

Mezi další rizikové faktory otomykózy, mimo jiné, patří:

• Poranění zevního zvukovodu sluchátky, sluchovými ušními pomůckami nebo v důsledku nešetrného čištění (například při čištění uší vatovými tyčinkami - uchošťoury)
• Chronická kožní onemocnění, jako jsou ekzémy (dermatitidy)
• Diabetes mellitus
• Vodní sporty, jako jsou plavání nebo surfování
• Plavání v kontaminované vodě
• Nedostatek ušního mazu, který chrání kůži v zevním zvukovodu před vysušováním a potlačuje růst baktérií a plísní v uchu. Ve vysušené pokožce zevního zvukovodu snadno vznikají ragády (trhliny), kde se plíseň snadno uchytí. 

Příznaky

Plíseň v uchu se projevuje zejména těmito typickými příznaky:

• Zhoršení sluchu až úplné ohluchnutí na postižené ucho, což lékaři někdy mylně mohou považovat za funkční poruchu sluchu
• Praskání v uchu
• Pocit zalehlého ucha
• Zčervenání zevního zvukovodu
• Svědění ucha a zevního zvukovodu (jedná se o nejčastější příznaky mykotických ušních infekcí)
• Bolest ucha
• Otok ucha
• Olupování kůže ucha a zevního zvukovodu
• Zvonění (hučení) v uších (takzvaný tinnitus)
• Výtok z ucha různé barvy (bílá, žlutá, šedá, černá či zelená). Někdy může být i s příměsí krve.

Ve většině případů postihují plísňové infekce jen jedno ucho, ale někdy onemocnění může postihnout obě uši současně.

Diagnostika

Plíseň v uchu lze snadno zaměnit za jiné onemocnění.

Proto je vždy nutné navštívit ušního lékaře, pokud se objeví obtíže, jako je svědění, bolest nebo výtok z ucha.

Svědění ucha a zevního zvukovodu je nejčastějším příznakem plísňových ušních infekcí

Ušní lékař (ORL) postižené ucho vyšetří otoskopem (v podstatě lupa se světlem), kterým prohlédne zevní zvukovod až k bubínku a posoudí rozsah postižení.

V případě pochybností lékař odebere pacientovi z ucha vzorek sekretu, který odešle na další mikroskopické vyšetření jehož cílem je odlišit bakteriální infekci od mykózy.

Léčba

Na plíseň v uchu vám lékař může předepsat topicky užívané přípravky a/nebo systémově (celkově) užívané léky.

Topicky (místně) aplikovaná antimykotika zahrnují různé druhy ušních kapek, krémů či gelů, zatímco systémové léky proti plísním se užívají buď perorálně nebo (při těžkých infekcích) intravenózně.

Kromě toho v léčbě otomykózy hraje důležitou úlohu také odborné vyčištění uší.

Vyčištění a propláchnutí uší

Prvním krokem v léčbě otomykózy je vyčištění zevního zvukovodu od prachu a cizorodých látek, aby místně aplikované léky mohly lépe fungovat.

V případě, že je zevní zvukovod ucpaný ušním mazem (cerumen), odstraní lékař při čištění také zbytky ztvrdlého mazu.

Ušní lékaři k čištění uší využívají speciální přístroje, které zevní zvukovod propláchnou a odpad odsají.

Po vyčištění ucha je důležité zevní zvukovod vysušit, aby se zabránilo dalšímu růstu plísní.

Důležité upozornění: Nepokoušejte se čistit si uši doma sami s pomocí vatových tyčinek (uchošťourů) ani si zvukovod „amatérsky“ neproplachujte. Můžete tím váš stav ještě více zhoršit. Pokud máte zvukovod ucpaný zatvrdlým ušním mazem, požádejte ušního lékaře, aby vám předepsal ušní kapky na „změkčení“ ušního mazu a uši vám vyčistil.

Ušní kapky a další topicky (místně) aplikované přípravky

Plíseň v uchu se nejčastěji léčí s pomocí ušních kapek, které obsahují účinné látky působící proti plísním (antimykotika).

Studie naznačují, že na otomykózu nejlépe fungují ušní kapky obsahující 1% roztok antimykotika klotrimazol (1).

Antimykotické ušní kapky obsahují také další účinné látky, jako jsou například mikonazol, ekonazol nebo amfotericin B.

Některá topická ušní antimykotika se prodávají také ve formě krémů, gelů nebo mastí.

Mezi další účinné látky, které najdeme v místně podávaných ušních přípravcích proti plísním, mimo jiné, patří:

• Octan hlinitý
• Kyselina acetylsalicylová
• Peroxid vodíku

Tyto látky se přidávají do antimykotických ušních kapek a přípravků, protože pomáhají změkčovat strupy a ušní maz ve zvukovodu a usnadňují tak pronikání účinných látek ke zdroji plísňové infekce.

Perorálně užívané léky

Kromě místně podávaných antimykotických přípravků se v léčbě plísňových ušních infekcí uplatňují také perorální antimykotika, s účinnou látkou itrakonazol nebo vorikonazol.

Systémově podávané léky se používají u oportunních mykotických ušních infekcí, které nedostatečně reagují na místní léčbu a/nebo jsou na antimykotické ušní kapky rezistentní.

Perorálně užívaná antimykotika mohou způsobit problémy u jedinců s onemocněním jater, a tak se tyto léky smí užívat jen se souhlasem lékaře a jsou k dispozici jen na lékařský předpis.

Na zmírnění bolestí ucha při plísňových i jiných infekcích se užívají analgetika ze skupiny nesteroidních protizánětlivých léčiv (například ibuprofen) a/nebo paracetamol.

Komplikace

Komplikace plísňových infekcí uší jsou sice poměrně vzácné, ale přesto se mohou vyskytnout.

Pokud se otomykóza správně neléčí, může přejít do chronického stádia a může také poškodit ušní bubínek, způsobit ohluchnutí, zánět středního ucha (otitis media) nebo vnitřního ucha.

V extrémně závažném případě může mykotická infekce proniknout až do mozku a způsobit zde těžký zánět často doprovázený tvorbou abscesu. 

Nejčastěji se komplikace plísňových infekcí ucha objevují při opakované expozici u pacientů s oslabenou imunitou (například u diabetiků nebo lidí na onkologické léčbě při opakovaném plavání v kontaminované vodě).

Léčba komplikací otomykózy spočívá v perorálním nebo intravenózním podávání silných léků proti plísním a někdy je nutná i operace na opravu poškozených struktur (plastika).

Prevence

I když vždy není možné plísňovým infekcím uší zabránit, následující opatření snižují riziko na minimum:

• Neodstraňujte z uší maz, který přirozeně chrání před plísněmi i baktériemi a současně brání vysušování zvukovodu
• Po koupání či plavání si uši a zvukovody pečlivě osušte osuškou a vysoušečem vlasů, který nastavíte na mírný stupeň foukání a středně vysokou teplotu
• Při plavání v „neznámé“ vodě vždy používejte ochranné špunty do uší, které zabrání proniknutí vody do zvukovodu
• Nestrkejte si do uší žádné předměty (prsty, tužku, vatové tyčinky), které mohou způsobit poranění kůže a zvýšit tak riziko plísňové infekce.

Co si z článku odnést?

Otomykóza (otitis externa mycotica, plíseň v uchu) obvykle není nebezpečná a je většinou dobře léčitelná.

Léčba spočívá v lokální terapii a nejčastěji se používají ušní kapky, gely, masti či krém s antimykotickým účinkem. 

Nejčastějším příznakem otomykózy je svědění ucha, často doprovázené pocitem zalehlého ucha, bolestmi, zarudnutím a/nebo výtokem z ucha různé barvy od bílé a šedé, přes žlutou až po zelenou.

Někdy se může objevit i krvavý výtok.

U zdravého člověka je riziko ušních plísňových infekcí velmi malé a toto onemocnění postihuje spíše jedince s oslabenou imunitou nebo pacienty s diabetem či chronickým kožním onemocněním, jako je například ekzém (dermatitida).

Nejlepší prevencí otomykózy je vyhnout se koupání v kontaminované vodě a dokonalé vysušení uší a zvukovodu po koupání.

Pokud se objeví možné příznaky plísňové infekce, jako je například přetrvávající svědění uší nebo výtok z ucha, vyhledejte lékařskou pomoc.