Černý kašel: vše co potřebujete vědět!

Černý kašel: vše co potřebujete vědět!
28. května 2020 22:00

Černý kašel (též dávivý kašel, pertuse nebo latinsky pertussis) je vysoce nakažlivé infekční bakteriální onemocnění dýchacího ústrojí, které se u některých lidí může projevovat, mimo jiné, jako záchvaty silného dávivého kašle, s následným lapáním po dechu a někdy i zvracením po skončení záchvatu kašle.

Obsah článku

  1. Příznaky
  2. Kdy vyhledat lékaře?
  3. Příčiny
  4. Rizikové faktory
  5. Komplikace
  6. Prevence a očkování proti černému kašli v ČR
    1. Očkování
    2. Preventivní (profylaktické) užívání léků
  7. Diagnostika
  8. Léčba
    1. Léky
    2. Další tipy na zmírnění příznaků
  9. Co si z článku odnést?

V dnešní době již proti tomuto onemocnění existuje účinné očkování a všechny děti v České republice jsou v rámci hexavakcíny proti této chorobě očkované, nicméně předtím než bylo očkování k dispozici, jednalo se o velice časté a běžné dětské onemocnění.

Nejčastěji se dnes s černým kašlem setkáváme u velmi malých dětí (do 1 roku věku), které ještě nedostaly všechny očkovací dávky dle očkovacího kalendáře  u kterých ještě neproběhla všechna očkování a u dospělých osob, u kterých již hladina protilátek klesla a nenechali se přeočkovat.

Vzhledem k odpůrcům očkování, se černý kašel dnes začíná objevovat stále častěji i mezi dětmi.

Černá kašel je závažné onemocnění, které vzácně může skončit i smrtí (zejména v případě malých dětí). Proto je velmi důležité očkovat nejen děti, ale také těhotné ženy a ostatní osoby, které jsou v častém styku s dětmi.

Vzhledem k tomu, že účinnost očkování s věkem slábne, začalo se v České republice přeočkovávat proti černému kašli ve věku 5 a 10 let věku dítěte. V dospělosti již přeočkování proti černému kašli již není povinné, nicméně je vhodné nechat si čas od času změřit hladinu protilátek a v případě potřeby se nechat přeočkovat.

Příznaky

Inkubační doba černého kašle je zhruba sedm až deset dní od nákazy, nicméně někdy může být i delší.

Zpočátku bývají příznaky mírné a připomínají běžné nachlazení, ale postupně se zhoršují.

Počáteční příznaky černého kašle jsou hlavně:

Zhruba po jednom až dvou týdnech se příznaky onemocnění zhorší a dochází k hromadění hlenu v dýchacích cestách, což vyvolává dlouhé a silné záchvaty kašle, které bývají spojeny s následujícími příznaky:

  • Zvracení
  • Cyanóza (zčervenání až zmodrání obličeje a sliznic)
  • Pocit velké únavy
  • Po ukončení záchvatu kašle se při nádechu někdy může objevit i typický houkavý zvuk.

Nicméně u řady lidí se toto houkání při nádechu nevyskytuje a jediným příznakem černého kašle jsou silné záchvaty dávivého kašle.

U dětí se někdy kašel nemusí vyskytnout vůbec a objevuje se dušnost a v některých případech i krátkodobá zástava dýchání.

Kdy vyhledat lékaře?

Lékaře okamžitě vyhledejte v případě, kdy jsou záchvaty kašle doprovázeny následujícími příznaky:

  • zvracení
  • červeným až modrým zbarvením kůže či sliznic obličeje či dutiny ústní (odborně cyanóza)
  • dušnost nebo dočasná zástava dýchání
  • při nádechu je slyšet typický houkavý zvuk

Příčiny

Původcem černého kašle je baktérie Bordetella pertussis. Nákaza se přenáší kapénkovou infekcí, což znamená, že infikovaná osoba při kašlání, kýchání a smrkání kolem sebe šíří kapénky s původcemonemocnění do vzduchu, které osoby nacházející se v dostatečné blízkosti mohou vdechnout a nakazit se.

Rizikové faktory

Nejvyšší riziko závažných komplikací a smrti na černý kašel mají neočkované děti do dvanácti měsíců věku (tedy děti, které buď nejsou očkované vůbec a/nebo ještě nedostaly všechny dávky vakcíny).

Komplikace

Úmrtí na černý kašel je poměrně vzácné, a pokud k němu dojde, jedná se většinou o neočkované nebo nedoočkované malé děti.

Většina lidí se z černého kašle uzdraví bez jakýchkoli následků, ale někdy se v souvislosti s dlouhotrvajícími záchvaty silného kašle mohou objevit komplikace, jako jsou například:

  • Poranění žeber (zlomeniny nebo zhmoždění či naražení žeber)
  • Abdominální hernie (břišní a brániční kýly)
  • Prasknutí drobných krevních cév v kůži nebo očním bělmu, což se může projevit drobnými červenými tečkami na kůži, které se odborně označují jako petechie nebo červeným okem.

U malých dětí (zejména kojenců mladších 6 měsíců) bývají komplikace černého kašle závažnější, a patří mezi ně například:

  • Zápal plic (pneumonie)
  • Dušnost a dočasná zástava dýchání
  • Dehydratace a hubnutí z důvodu problémů s krmením (nakrmit nebo nakojit kašlající dítě je velice obtížné, navíc často děti při kašli přijatou potravu vyzvrací)
  • Křeče
  • Poškození mozku

Vzhledem k tomu, že nejvyšší riziko komplikací je u dětí do 1 roku, ve většině případů probíhá léčba těchto pacientů v nemocnici. Komplikace mohou být život ohrožující pro děti mladší 6 měsíců.

Prevence a očkování proti černému kašli v ČR

Preventivní opatření proti černému kašli lze v zásadě rozdělit do dvou skupin, a to na očkování a profylaktické užívání léků (antibiotik).

Očkování

Nejlepší prevencí dávivého kašle je očkování.

Proto je v České republice očkování proti černému kašli součástí povinného plošného očkování a podle aktuálního očkovacího kalendáře se proti dávivému kašli očkuje takto (1):

  • 3 dávky v prvním roce života dítěte (ve třech, pěti a jedenácti měsících)
  • 1 posilovací dávka (Boostrix) v 5 letech
  • 1 posilovací dávka (Boostrix) v 10 letech

V dospělosti se již běžně přeočkování proti černému kašli neprovádí, nicméně Národní imunizační komise doporučuje nechat se proti černému kašli alespoň jednou přeočkovat takzvanou posilovací vakcínou (Boostrix).

U osob starších 65 let se doporučuje přeočkování proti černému kašli v případě, že jsou tyto osoby v kontaktu s malými dětmi.

Na základě doporučení Národní imunizační komise se rovněž doporučuje přeočkování proti černému kašli těhotným ženám, a to ve 3. trimestru, ideálně mezi 28. – 36. týdnem těhotenství.

Nežádoucí účinky očkování proti černému kašli jsou obvykle jen velmi mírné a patří mezi ně horečka, bolesti hlavy, únava a bolest/modřina v místě vpichu.

Preventivní (profylaktické) užívání léků

V případě, že se pacient setkal s osobou nakaženou dávivým kašlem, může lékař doporučit profylaktické (preventivní) užívání antibiotik na ochranu před infekcí.

Profylaktické užívání antibiotik po kontaktu s pacientem s černým kašlem, se doporučuje u:

  • Zdravotníků
  • Těhotných žen
  • Dětí mladších 12 měsíců
  • Osob s oslabenou imunitou, astmatem a dalšími chorobami, které zvyšují riziko těžkého průběhu onemocnění nebo rozvoje závažných komplikací
  • Osob, které žijí s osobou nakaženou černým kašlem v jedné domácnosti
  • Osob, které žijí v jedné domácnosti s osobou s oslabenou imunitou, astmatem a dalšími chorobami, které zvyšují riziko těžkého průběhu onemocnění nebo rozvoje závažných komplikací s osobou

Diagnostika

V časných stádiích onemocnění je diagnostika černého kašle velice obtížná, protože příznaky jsou stejné jako u běžného nachlazení, chřipky, zánětu hrtanu, průdušek a jiných respiračních infekcí.

V některých případech lékaři diagnózu černého kašle stanoví jen na základě odběru anamnézy, fyzikálního vyšetření a na základě typických záchvatů dávivého kašle.

Nicméně na definitivní potvrzení diagnózy je nutné doplnit další vyšetření, jako jsou například:

  • Výtěr z nosohltanu a/nebo krku: při tomto vyšetření lékař s pomocí vatové tyčinky nebo speciální odsávačky odebere vzorek sliznice z nosohltanu a odešle ho na mikrobiologické vyšetření za účelem zjištění nebo vyloučení přítomnosti původce černého kašle (baktérie Bordetella pertussis)
  • Laboratorní vyšetření krve: u diagnostiky infekčních onemocnění se nejčastěji provádí vyšetření krve označované jako krevní obraz a diferenciál, při kterém se stanovují počty krevních elementů (červených a bílých krvinek a krevních destiček). Při infekčním onemocnění bývá zvýšený počet bílých krvinek (odborně leukocytóza), které jsou odpovědné za obranyschopnost organizmu (je to logické, protože když se tělo musí bránit infekci potřebuje k tomu více bílých krvinek). Někdy se doplňuje ještě biochemické vyšetření krve, vyšetření funkce jater (jaterní testy) a další vyšetření. Všechna tato vyšetření jsou ale nespecifická a není podle nich možné jednoznačně stanovit diagnózu černého kašle (leukocyty neboli bílé krvinky budou zvýšené i při jiných respiračních infekcích, jako je chřipka, zápal plic, nachlazení, apod.).
  • Rentgen hrudníku: i když černý kašel primárně nepostihuje plíce, může se jako komplikace u některých pacientů objevit zápal plic k jehož odhalení může rentgenový snímek (skiagram hrudníku) pomoci.

Léčba

V případě malých dětí do 1 roku věku probíhá léčba černého kašle většinou za hospitalizace v nemocnici, protože v této věkové skupině je toto onemocnění nebezpečnější a hrozí vyšší riziko komplikací. V případě, že dítě zvrací přijatou potravu a tekutiny, je většinou nutné doplňovat tekutiny nitrožilní (intravenózní) infuzí. Pacienti s černým kašlem jsou v nemocnici většinou izolováni na infekčním oddělení, aby nešířili infekci dále.

Léčba starších dětí a dospělých ve většině případů může probíhat v domácím prostředí.

Léky

Základním způsobem léčby černého kašle jsou antibiotika. Ta se podávají jednak nemocnému a v některých případech i profylakticky osobám, se kterými sdílí společnou domácnost či zdravotníkům, kteří o něj pečují.

Antibiotika dokážou sice zabít baktérii Bordetella pertussis, která je původcem dávivého kašle, což pomáhá zkrátit dobu léčby, ale bohužel nedokážou moc ulevit od vlastních záchvatů kašle.

Stejně tak volně prodejné léky proti kašli (antitusika) proti černému kašli neúčinkují a jejich užívání se nedoporučuje.

Další tipy na zmírnění příznaků

Níže uvedené tipy sice černý kašel nevyléčí, ale mohou pomoci zkrátit dobu léčby a alespoň trochu zmírnit příznaky dusivého kašle.

  • Dostatek odpočinku: odpočívejte a spěte v tiché, tmavé a nepřetopené místnosti (na spaní se doporučuje teplota kolem 18°C). Chladnější vzduch méně dráždí ke kašli a pomáhá zmírnit záchvaty kašle.
  • Dostatek tekutin: na doplnění tekutin je nejlepší čistá voda a polévky. U dětí je důležité sledovat známky dehydratace (pláč bez sliz, suché rty, snížené vylučování moči) a tekutiny rychle doplňovat, protože jim hrozí dehydratace rychleji než dospělým.
  • Jezte menší porce jídla: vzhledem k tomu, že záchvaty kašle jsou někdy doprovázeny zvracením, je vhodné jíst raději menší porce jídla, aby se snížilo riziko zvracení.
  • Dbejte na čistotu vzduchu a časté větrání: snažte se udržovat pokud možno čistý vzduch v prostředí, ve kterém pobýváte. Některé látky (jako jsou například cigaretový kouř) zvyšují riziko záchvatů kašle. Proto je důležité často větrat a doma pokud možno nekouřit.
  • Chraňte ostatní před nákazou: pokud máte černý kašel, zakrývejte si při záchvatech kašle ústa a nos (nejlépe předloktím) a pokud chodíte mezi lidi, noste roušku či štít, abyste chránili ostatní před infekčními kapénkami.

Co si z článku odnést?

Černý kašel je závažné respirační onemocnění, způsobené baktérií Bordetella pertussis.

Příznaky jsou zpočátku stejné jako u běžného nachlazení či jiných onemocnění dýchacího traktu, ale po jednom až dvou týdnech se začnou zhoršovat a objeví se zejména záchvaty dusivého kašle, doprovázené dušností, zvracením a někdy také typickým houkavým zvukem při nádechu.

Léčba spočívá v užívání antibiotik a doplňování tekutin, nicméně antibiotika nepomohou zmírnit záchvaty kašle a „pouze“ zkracují dobu léčby.

Počet případů černého kašle v České republice v posledních letech stoupá.

Nejlepší prevencí je očkování, které je pro děti v ČR povinné (očkuje se v rámci hexavakcíny).

Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Mayoclinic.org

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 28. května 2020 22:00
Datum příští revize: 28. května 2022 22:00
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace