Rakovina kůže: vše co potřebujete vědět

Rakovina kůže se nejčastěji vyskytuje na místech vystavených slunečnímu záření, ale můžeme se s ní setkat i na jiných částech kůže, které obvykle slunečnímu záření nevystavujeme.

Obecně se kožní nádory dělí na melanomové a nemelanomové.

Mezi nemelanomové nádory patří například bazocelulární karcinom (bazaliom), dlaždicobuněčný karcinom (též označovaný jako skvamocelulární nebo spinocelulární karcinom či spinaliom), kožní lymfomy, karcinom z Merkelových buněk, protuberující dermatofibrosarkom (dermatofibrosacroma protuberans) nebo karcinom vycházející z mazových žlázek.

Mezi melanomové nádory patří maligní melanom a jeho různé formy.

Riziko rakoviny kůže můžete snížit tím, že omezíte vystavování kůže ultrafialovému (UV) záření ze slunce.

Měli byste si také pravidelně prohlížet mateřská znaménka a další léze na kůži a sledovat, zda se nemění jejich tvar, barva či charakter a v případě, že jakoukoli podobnou změnu zaznamenáte, je nutné okamžitě navštívit lékaře.

Včasná detekce rakoviny kůže podstatně zlepšuje prognózu a zvyšuje šanci na úspěšné vyléčení rakoviny kůže.

V České republice patří nemelanomové kožní nádory (spinaliom a bazaliom) mezi nejčastěji nově diagnostikovaná nádorová onemocnění (1).

A v posledních letech výrazně stoupá i četnost výskytu maligního melanomu, jehož roční incidence je více než 20 případů na 100 tisíc osob, což odpovídá více než 2000 případů ročně (2).

Příznaky

Rakovina kůže nejčastěji vzniká na těch částech kůže, které jsou vystaveny slunečnímu záření.

Proto nejčastěji postihuje oblast hlavy, obličeje, rtů, uší, krku, hrudníku, paží a rukou a u žen, které nosí sukně, také nohy.

Nicméně může se objevit také na částech těla, které obvykle slunečnímu záření nevystavujeme, jako jsou dlaně rukou nebo oblast třísel či genitálií.

Vzácné nejsou ani kožní nádory pod nehty na prstech nohou či rukou.

Rakovina kůže postihuje lidi se všemi typy a barvami pleti, včetně pacientů s tmavší barvou kůže.

I když je výskyt melanomu u osob s tmavou barvou kůže méně častý, než u osob se světlou barvou pleti, můžeme se i s tímto maligním nádorem setkat i u těchto osob, u kterých nejčastěji postihuje ty části těla, které běžně nevystavujeme slunečnímu záření, jako jsuo například plosky nohou nebo dlaně rukou.

Příznaky bazocelulárního karcinomu

Bazocelulární karcinom (bazaliom) se nejčastěji vyskytuje na částech těla vystavených ultrafialovému záření ze slunce, jako je například obličej nebo krk.

Bazocelulární karcinom (bazaliom) je nejčastějším nemelanomovým kožním nádorem a nejčastěji postihuje části těla vystavené působení slunce, jako je obličej, nos nebo krk.

Jedná se o nejčastější nemelanomový kožní nádor a tento druh rakoviny kůže patří mezi takzvané semi-maligní nádory, tedy nádory, které většinou bývají nezhoubné, ale díky jejich agresivnímu růstu někdy mohou malignizovat a stát se zhoubnými.

Bazaliom může vypadat například jako:

• Výrůstek na kůži perleťové či tělové barvy, který má na pohmat voskovitý charakter.
• Kožní léze červené barvy, bez známek rohovění, která se dlouhodobě nehojí
• Malá nahnědlá léze vypadající jako jizvička na kůži
• Hluboký nehojící se kožní vřed různé barvy, který má tendenci krvácet a může silně svědit.

Bazocelulární karcinom může také měnit vzhled (například mění barvu nebo se okolí léze začne olupovat) a jediným spolehlivým vyšetřením jak ho odlišit od ostatních druhů rakoviny kůže, je biopticky odebrat vzorek kožní léze a odeslat ho na mikroskopické vyšetření na patologii (takzvané histopatologické vyšetření).

Příznaky spinocelulárního karcinomu

Spinocelulární karcinom (též skvamocelulární karcinom nebo spinaliom) je maligní kožní nádor, který se, stejně jako bazaliom, nejčastěji vyskytuje na částech těla vystavených působení ultrafialového záření ze slunce (obličej, krk, uši, apod.).

Spinocelulární karcinom (též squamocelulární karcinom neboli spinaliom) je druhým nejčastějším nemelanomovým kožním nádorem

U lidí s tmavou barvou kůže postihuje tento nádor naopak oblasti, které nejsou vystaveny působení UV záření ze slunce (dlaně rukou, plosky nohou, třísla, genitál, apod.).

Stejně jako bazaliom, může mít i spinaliom velmi různorodý vzhled, přičemž nejčastěji vypadá jako (3):

• Červený nodulus na kůži se známkami rohovění
• Plochá kožní léze se olupující se krustou (strupem).

Příznaky melanomu

Narozdíl od spinaliomu a bazaliomu postihuje maligní melanom kteroukoli část těla a může se objevit i na jinak naprosto normální dosud zdravé kůži nebo vyrůst z malignizovaného mateřského znaménka či pihy (névu).

U mužů se nejčastěji melanom vyskytuje na obličeji a trupu, zatímco u žen se tato forma rakoviny kůže vyskytuje nejčastěji na bércích a dolních končetinách.

U obou pohlaví se melanom může vyskytnout i na kůži, která nebyla vystavena působení slunečního záření nebo v dalších tkáních, kde se vyskytují melanocyty (malignizované buňky, ze kterých melanomy vyrůstají).

Mezi takové tkáně patří například oční duhovka, nehtové lůžko nebo oblast pod nehty na nohou i rukou.

Maligní melanom může vypadat velmi různorodě. Proto je důležité pravidelně sledovat mateřská znaménka a další kožní léze, zda nedochází ke změně jejich charakteru či barvy

Stejně jako u všech kožních nádorů je ke 100% průkazu melanomu nutné histopatologické vyšetření, protože melanom může vypadat velmi různorodě.

Mezi typické příznaky melanomu patří:

• Větší hnědá skvrna na kůži nepravidelných tvarů s tmavšími okrsky uvnitř či v okolí
• Névus (piha) nebo mateřské znaménko, které změní svou barvu, velikost či charakter a/nebo začne krvácet
• Malá léze s nepravidelnými okraji a okrsky, které mají různou barvu (červená, růžová, bílá, modrá, černá, apod.)
• Bolestivá léze, která svědí nebo pálí
• Tmavé léze na dlaních, chodidlech, špičkách prstů nebo sliznici dutiny ústní, nosu, pochvy (vaginy) nebo řiti (anu).

Příznaky méně častých ostatních druhů rakoviny kůže

Mezi další, méně časté kožní nádory, mimo jiné, patří:

• Kaposiho sarkom: jedná se o vzácnou formu rakoviny kůže, která vzniká z malignizovaných buněk krevních cév a projevuje se jako červené až fialové skvrny na kůži či sliznicích. Kaposiho sarkom postihuje hlavně lidi s oslabenou imunitou, zejména pacienty s AIDS (tento nádor patří mezi nejčastější nádorová onemocnění u pacientů s AIDS) a pacienty, kteří dlouhodobě užívají léky na potlačení imunity (například lidé po transplantacích orgánů nebo s chronickým autoimunitním onemocněním). Obecně mají vyšší riziko Kaposiho sarkomu Afričané, a starší lidé italské či východoevropské národnosti se židovskými předky.
• Karcinom z Merkelových buněk: tento nádor vypadá jako bulka červené až modré barvy a vyrůstá z Merkelových buněk, které jsou uloženy na bazální membráně v hlubších částech kůže. Karcinom z Merkelových buněk se nejčastěji vyskytuje v oblasti hlavy, krku a trupu.
• Karcinom z mazových žlázek: jedná se o velmi vzácnou, ale agresivní formu rakoviny kůže, při níž nádor vychází z buněk kožních mazových žlázek. Nádor vypadá jako tvrdé nebolestivé bulky na kůži, které se mohou vyskytnout kdekoli na těle, ale nejčastěji se vyskytují na očním víčku, což je problém, protože si je lékaři často pletou s ostatními onemocněními očních víček, jako jsou například ječné nebo vlčí zrno.

Kdy navštívit lékaře?

Pokud máte na kůži mateřská znaménka nebo pihy, měli byste pravidelně (ideálně jednou ročně) chodit ke kožnímu lékaři na kontrolu znamének, aby se případný problém odhalit včas.

Stejně tak je nutné okamžitě zajít ke kožnímu lékaři pokud zaznamenáte jakékoli změny na kůži, které by mohly mít charakter nádoru.

Jedná se, mimo jiné, o následující situace:

• Změna barvy či charakteru mateřského znaménka nebo pihy
• Zvětšení velikosti jakékoli kožní léze
• Zaznamenáte krvácení nebo svědění pihy či máte pocit, jako by se mateřské znaménko začalo "rozpíjet" a nepravidelně roztahovat do stran jako kaňka inkoustu.
• Na kůži se objeví nová léze jakéhokoli vzhledu či charakteru, která se do několika dnů až dvou týdnů nezhojí.

I když platí, že ne každá kožní léze musí mít hned nádor, je vhodné zajít ke kožnímu lékaři vždy, pokud máte jakékoli pochybnosti.

Dnešní dermatovenerologické ordinace mají k dispozici speciální dermatoskopické přístroje, které srovnávají vzhled lézí s databází miliónů podobných lézí z celého světa a dokážou tak s vysokou pravděpodobností říci, zda se jedná o potenciálně nádorové postižení kůže či benigní lézi.

Příčiny

Příčinou rakoviny kůže jsou mutace v DNA různých druhů kožních buněk.

Díky těmto mutacím vznikají abnormální buňky, které se vymknou imunitnímu dohledu organizmu a začnou nekontrolovatelně růst a tvořit nádorové masy (tumory).

Z jakých buněk vznikají kožní nádory?

Rakovina kůže nejčastěji vychází z buněk nejvrchnější vrstvy kůže, kterou označujeme jako pokožku (epidermis).

Je tvořena několika vrstvami buněk, které se neustále obnovují a chrání tak hlubší vrstvy kůže před poškozením a také pronikáním infekce do těla.

Epidermis je tvořena třemi hlavními druhy buněk:

• Buňky dlaždicového epitelu (též označované jako dlaždicové, skvamózní nebo spinózní buňky): tyto buňky leží na povrchu pokožky a jejich hlavní funkcí je ochrana hlubších vrstech kůže.
• Buňky bazální membrány (též označované jako bazální buňky): tyto buňky tvoří nové dlaždicové buňky a nachází se na bazální mebráně tesně pod buňkami dlaždicového epitelu.
• Melanocyty: tyto buňky tvoří kožní barvivo melanin a nachází se ve spodní části epidermis. Pokud je kůže vystavena působení ultrafialového záření ze slunce, tvoří melanocyty více kožního pigmentu, což slouží jako ochrana hlubších vrstev kůže před poškozením slunečním zářením.

Některé druhy nemelanomových kožních nádorů vznikají také z buněk uložených hlouběji v kůži (v části zvané škára - dermis). Mezi takové nádory patří například karcinom z buněk mazových žláz nebo karcinom z merkelových buněk.

Léčba a prognóza rakoviny kůže závisí na typu nádoru (ze kterých buněk vychází) a také na stupni pokročilosti.

Ultrafialové záření a další možné příčiny kožních nádorů

K poškození DNA kožních buněk často dochází vlivem ultrafialového záření, které je součástí slunečního záření a využívá se také při "umělém opalování" v soláriích.

Na druhou stranu mnoho kožních nádorů vzniká i v místech, která nejsou vystavena působení UV záření, takže je jasné, že se na vzniku těchto nádorů kromě ultrafialového záření podílí mnohem více faktorů, jako jsou toxiny z ovzduší, které na kůži působí nebo některá onemocnění, která oslabují imunitní systém.

Rizikové faktory

Mezi faktory, které zvyšují riziko rakoviny kůže, mimo jiné, patří:

• Světlá barva kůže: i když rakovina kůže postihuje všechny osoby bez rozdílu barvy pokožky, osoby, které mají méně kožního pigmentu (melaninu) a mají tak světlou barvu kůže (blonďáci, zrzci, apod.) mají menší ochranu před škodlivými účinky UV záření a tím i vyšší riziko kožních nádorů. Pokud máte blonďaté nebo zrzavé vlasy a světle zbarvené oči a současně se snadno či rychle na slunci spálíte, máte vyšší riziko, že dostanete rakovinu kůže, než osoby s tmavší barvou kůže, které mají více melaninu.
• Spálení kůže sluncem v dětství: pokud jste se v dětství někdy na slunci spálili tak, že došlo k tvorbě puchýřků na kůži, máte vyšší riziko rakoviny kůže v dospělosti. Rizikovým faktorem je ale také spálení kůže sluncem v dospělosti.
• Nadměrné slunění: pokud trávíte většinu času na slunci bez ochrany kůže vhodnými krémy s vysokým ochranným faktorem nebo oblečením, máte vyšší riziko rakoviny kůže. Stejně tak časté opalování nebo pobyt v soláriích či používání zdrojů ultrafialového záření (například různé lampy, jako je například takzvané horské slunce), zvyšuje riziko rakoviny kůže. Opalování je přirozenou reakcí kůže na ozáření ultrafialovým zářením.
• Pobyt ve slunečném či vysokohorském prostředí: lidé, kteří žijí v tropickém či vysokohorském podnebí, jsou častěji vystaveni negativním účinkům ultrafialového záření ze slunce, než lidé žijící v chladnějším podnebí. Bydlení ve vysokých nadmořských výškách, kde je sluneční záření nejsilnější, rovněž zvyšuje riziko rakoviny kůže.
• Pihy (névy) a mateřská znaménka: lidé, kteří mají na těle velké množství mateřských znamének, pih nebo abnormálních névů, označovaných jako "dysplastické névy" mají vyšší riziko rakoviny kůže. Abnormální névy jsou nepravidelných tvarů a jsou obvykle větší než běžné pihy (névy), a proto mají i výraznější potenciál zvrhnout se v maligní bujení. Pokud máte na těle dysplastické névy, vždy je pravidelně kontrolujte a sledujte, zda se nemění jejich barva, tvar či charakter. Pokud se tak stane, okamžitě navštivte kožního lékaře.
• Kožní prekancerózy: některé kožní léze či onemocnění patří mezi takzvané prekancerózy. Jedná se o léze, u kterých je prokázáno, že postupně malignizují a vzniká z nich rakovina kůže. Kožní prekancerózy jsou tak významným rizikovým faktorem nádorových onemocnění kůže a objevují se zejména na místech vystavených častému působení ultrafialového záření ze slunce a mohou vypadat velice různorodě, například jako hrubé, olupující se skvrny na kůži různé barvy, od hnědé po růžovou. Mezi kožní prekancerózy mimo jiné, patří také některá kožní onemocnění, jako je třeba aktinická keratóza.
• Výskyt rakoviny kůže v rodině: riziko rakoviny kůže zvyšuje i výskyt tohoto onemocnění v rodině (u rodičů nebo sourozenců pacienta).
• Prodělání rakoviny kůže v minulosti: pokud jste již v minulosti onemocněli kožním nádorovým onemocněním, máte rovněž vyšší riziko rakoviny kůže než běžná populace.
• Oslabená imunita: lidé s oslabenou imunitou mají vyšší riziko rakoviny kůže. Týká se to například pacientů s AIDS, osob na onkologické léčbě a/nebo po transplantacích orgánů, které dlouhodobě užívají léky na potlačení imunity.
• Ozáření radioaktivním zářením: lidé, kteří prodělali radioterapii kvůli akné nebo kožním ekzémům (dermatitidám) mají vyšší riziko rakoviny kůže, zejména bazaliomů.
• Některé toxické látky: dlouhodobý kontakt s některými toxickými látkami, jako je například arzen, zvyšuje riziko rakoviny kůže.

Prevence

Většina druhů kožních nádorů je do určité míry preventabilní, takže s pomocí vhodných opatření lze snížit riziko rakoviny kůže na minimum.

V prevenci rakoviny kůže dodržujte následující opatření:

• Vyhněte se pobytu na přímém slunci mezi 11 - 15:00: sluneční paprsky mají největší sílu v době mezi 11. a 15. hodinou. V této době byste se neměli zbytečně působení UV záření ze slunce vystavovat a raději venkovní aktivity posuňte na pozdější podvečerní čas. Paradoxně to platí i v zimním období nebo při zatažené obloze. Ultrafialové záření totiž vstřebáváme po celý rok a mraky poskytují jen malou ochranu před jeho škodlivými účinky. Pokud se vyhnete slunění v době, kdy je sluneční záření nejintenzivnější, snížíte tím riziko spálení kůže sluncem a tím i riziko rakoviny kůže. I každé jednotlivé spálení přispívá ke zvýšení rizika rakoviny kůže, takže je dobré se chránit. Pokud již musíte chodit ven na slunce, vždy používejte opalovací krém s vysokým ochranným faktorem SPF (nad 30, u moře nebo v horách pak nad 50).
• Opalovací krémy používejte celoročně: opalovací krémy byste měli používat celoročně, i když je venku zataženo. Používejte krémy s ochranným faktorem SPF alespoň 30 a dbejte na namazání všech míst, vystavených účinkům slunečního záření, včetně ušních boltců, rtů, hřbetů rukou, nosu, apod. Pokud se koupete nebo silně potíte, každé dvě hodiny ochrannou vrstvu obnovte nanesením nové vrstvy krému.
• Noste vhodné oblečení: opalovací krémy chrání před ultrafialovým zářením jen částečně, a proto je tuto ochranu dobré doplnit vhodným oblečením. Noste trika s dlouhým rukávem a kalhoty s dlouhými nohavicemi a klobouk se širokou krempou (poskytuje lepší ochranu než čepice s kšiltem). Nezapomeňte také na kvalitní sluneční brýle, ideálně takové které chrání jak před ultrafialovým zářením typu A (UVA), tak před ultrafialovým zářením typu B (UVB). Na trhu existuje také fotoprotektivní oblečení, které ještě lépe pohlcuje ultrafialové záření ze slunce a chrání tak před poškozením kůže.
• Vyhněte se soláriím: častý pobyt v soláriích je významným rizikovým faktorem pro vznik kožních nádorů, což potvrzuje řada studií (4).
• Pozor na fotosenzitivní léky: některé často používané léky, včetně antibiotik, zvyšují citlivost kůže ke slunečnímu záření. Proto vždy pečlivě čtěte příbalové letáky a poslouchejte pokyny lékaře a pokud takové léky užíváte, vyhněte se pobytu na přímém slunci a dodržujte další výše uvedená preventivní opatření.
• Pravidelně si prohlížejte svou kůži a všechny změny ihned oznamte svému lékaři: pravidelně si prohlížejte kůži, včetně citlivých oblastí (třísla, genitál, řiť, apod.), a pokud zaznamenáte změnu tvaru, barvy, charakteru či počtu mateřských znamének nebo pih a/nebo zjistíte jakékoli nové kožní léze, vždy neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc. Požádejte vašeho partnera, aby prohlédl místa na kůži, kam si nevidíte (například na zádech, apod.). Sledujte také změny zbarvení oční duhovky a změny pod nehty (například nové hnědé či černé tečky pod nehty nebo na špičkách prstů, apod.).

Diagnostika

Diagnostika rakoviny kůže spočívá ve vyšetření lézí pohledem a dermatoskopem (speciální přístroj s lupou, který kožnímu lékaři umožňuje detailněji si lézi a její okraje prohlédnout).

Dnes existují i dermatoskopy napojené na rozsáhlou počítačovou databázi obrázků jednotlivých kožních nádorů, které umí vyhodnotit rizikovost jednotlivých lézí a stanovit pravděpodobnost jejich malignizace.

Dermatoskop je vlastně lupa s jejíž pomocí může kožní lékař pečlivě prohlédnout jednotlivé léze a zhodnotit jejich rakovinotvorný potenciál. V dnešní době k tomu často využívá i umělou inteligenci nebo databázi miliónů nálezů z celého světa.

Nicméně konečnou a přesnou informaci o tom, zda se skutečně jedná o kožní nádor či nikoli podá jen kožní biopsie (odebrání vzorku tkáně z léze) a následné histopatologické vyšetření pod mikroskopem.

Z histopatologického vyšetření lze také určit konkrétní typ nádoru.

Určení typu a stupně pokročilosti kožního nádoru

Každý nádor, včetně kožních, lze klasifikovat podle tří následujících kritérií:

• Typ nádoru (typing): stanovuje se podle tkáně, respektive typu buněk, ze kterých vychází (například karcinom z merkelových buněk, karcinom z buněk mazových žlázek nebo maligní melanom vycházející z melanocytů). Typ nádoru se určí z histopatologického vyšetření.
• Stupeň zralosti (diferenciace) nádoru (grading): ten se opět zjistí z histopatologického vyšetření a v zásadě se jedná o zhodnocení toho, jak moc je nádor podobný normálním buňkám nebo tkáním, ze kterých vychází. Čím je nádor těmto buňkám podobnější, tím lepší bývá jeho prognóza a naopak čím více se od těchto buněk liší, tím je obvykle závažnější a horší.
• Rozsah onemocnění (staging): jedná se o zhodnocení celkového rozsahu onemocnění. U kožních nádorů, jako je maligní melanom se používají různé klasifikace, které hodnotí například hloubku prorůstání nádoru do okolních struktur a jeho celkovou velikost (Breslowova a Clarkova klasifikace). V případě podezření na rozšíření nádoru do dalších struktur, jako jsou lymfatické uzliny nebo vnitřní orgány, lékaři provádí další vyšetření, jako jsou biopsie sentinelové uzliny, CT (výpočetní tomografie) vyšetření s kontrastem nebo magnetická rezonance (MRI), které určí skutečný rozsah postižení.

Léčba

Léčba kožních nádorů a prekanceróz závisí na velikosti, druhu, hloubce prorůstání a také lokalizaci lézí.

V některých případech stačí jen nádor chirurgicky odstranit a žádná další léčba není nutná.

Chirurgické odstranění kožního nádoru kryoablací tekutým dusíkem, laserem, harmonickým skalpelem nebo elektrokauterem patří mezi nejčastěji používané způsoby léčby rakoviny kůže

Jindy je ale nutná kombinace více různých postupů.

Mezi hlavní způsoby chirurgické léčby kožních nádorů, mimo jiné, patří:

• Kryoterapie: drobné nádory v raném stádiu nebo prekancerózy jako je aktinická keratóza, může lékař odstranit jejich zmrazením velmi nízkou teplotou, nejčastěji tekutým dusíkem. Nízká teplota způsobí nevratné poškození nádorových buněk a nádor pak po několika dnech sám odpadne a rána se zahojí.
• Chirurgická excize (vyříznutí) nádoru: větší nádory lze odstranit vyříznutím (excizí), přičemž se současně odstraňuje i lem zdravé tkáně kolem nádoru, aby byla jistota, že došlo k odstranění všech nádorových buněk. Chirurgická excize se provádí různými nástroji, včetně harmonického skalpelu nebo ostré lžičky (kyrety).
• Odstranění nádoru laserem, elektrokauterem nebo chemickou ablací: někdy lze nádor odstranit laserem (odpařením) nebo elektrokauterem nebo s pomocí chemických látek, které ho rozloží. Výhodou laserové ablace je lepší hojení tkáně. Nicméně konečné rozhodnutí o operačním postupu vždy závisí na dohodě mezi lékařem a pacientem a také na lokalizaci nádoru.
• Mohsova mikrografická operace: tato mikrochirurgická operační technika se používá zejména při odstraňování hlubokých bazocelulárních karcinomů (bazaliomů) a spočívá v šetrném odstranění nádoru s minimem poškození okolních struktur. Při této operaci lékaři postupně odstraňují jednotlivé vrstvy tkáně a nechávají je vyšetřit pod mikroskopem, aby se zjistilo, zda obsahují nádorové buňky či nikoli. Jakmile pak již nejsou ve vzorku nádorové buňky zachyceny, operace může skončit a nedochází tak k výraznému poškození okolních struktur.

Kromě chirurgických metod se u pacientů s rakovinou kůže uplatňují také následující možnosti léčby:

• Radioterapie: tato technika spočívá v ozáření nádorových buněk ionizujícím zářením (například rentgenem), které nádorové buňky zabije. Využívá se zejména na odstranění zbytku nádoru po chirurgické excizi nebo na zmenšení nádoru před operací.
• Chemoterapie: tento způsob léčby je založen na cytotoxických léčivech, které zabíjí nádorové buňky. U kožních nádorů se často používají krémy či roztoky, které se aplikují topicky přímo na nádor, ale pokud se rakovina rozšířila do dalších částí těla, může být nutná i systémová chemoterapie, která se nejčastěji podává intravenózně v několika cyklech.
• Fotodynamická terapie: jedná se o moderní způsob léčby nejen kožních nádorů, kdy lékaři nádorové buňky ničí s pomocí laseru a léků, které zvyšují citlivost nádorových buněk na světlo.
• Biologická léčba (imunomodulační terapie): biologická léčba využívá sílu našeho vlastního imunitního systému. Jedná se o speciální léky, které aktivují náš imunitní systém tak, že sám od sebe nádorové buňky zabije. Tento způsob léčby se uplatňuje nejen u pacientů s rakovinou kůže, ale i u řady dalších nádorových i autoimunitních onemocnění, jako jsou například nádory prsu nebo roztroušená skleróza.

Co si z článku odnést?

Kožní nádory patří mezi nejčastější nádory nejen v České republice, ale i v celém světě.

Obecně se rozdělují na nemelanomové a melanomové.

Mezi nejčastější nemelanomové nádory patří bazocelulární karcinom (bazaliom) a spinocelulární karcinom (spinaliom nebo skvamocelulární karcinom).

Mezi nejčastější melanomové nádory patří maligní melanom.

Kožní nádory souvisí s poškozením kůže ultrafialovým zářením ze slunce, a tak jim lze do značné míry předcházet tím, že se budete vyhýbat nadměrnému pobytu na slunci a budete se před jeho paprsky chránit opalovacími krémy s vysokým ochranným faktorem a vhodnými oděvy.

Prognóza a léčba jednotlivých typů kožních nádorů závisí na druhu nádoru a stupni jeho pokročilosti.

V případě maligního melanomu je prognóza velmi dobrá, pokud jsou zachyceny včas, kdy tento nádor ještě neprorostl do hlubších vrstev kůže a nezaložil vzdálené metastázy.

Stupeň pokročilosti maligního melanomu se hodnotí podle takzvané Breslowovy a Clarkovy klasifikace.

Všichni lidé by si měli pravidelně kontrolovat svou kůži, včetně pih a mateřských znamének, a pokud zaznamenáte jakékoli změny jejich charakteru či zbarvení, začnou se zvětšovat a/nebo krvácet či svědit, vyhledejte neprodleně lékařskou pomoc.

V ideálním případě byste měli jednou za rok chodit na kontroly ke kožnímu lékaři, kde vám znaménka prohlédnou a vyšetří a vyhodnotí riziko jejich možné malignizace (přeměny ve zhoubný nádor).