Co jsou febrilní křeče, jak vypadají a co dělat?

Febrilní křeče jsou často až děsivě vypadající záchvaty vyskytující se při horečce, které nejčastěji postihují děti ve věku 6 měsíců až 3 roky.

Méně často postihují starší děti ve věku 4 - 7 let, přičemž po sedmém roce věku a před dovršením šestého měsíce věku jsou velmi vzácné.

Zřídka se febrilní křeče mohou objevit i u dospělých.

Statisticky jsou febrilní křeče poměrně časté a podle dostupných údajů postihují nekomplikované febrilní křeče zhruba 2 - 5 % dětí do 6 let (1, 2).

I když febrilní křeče mohou vypadat strašidelně, zejména v případě, kdy se s nimi u dětí setkáváme poprvé, nicméně většina pacientů, kteří trpí nekomplikovanými záchvaty febrilních křečí, se úplně uzdraví, a to bez jakýchkoli následků.

V tomto článku se dozvíte jakými příznaky se febrilní křeče u dětí i dospělých projevují, jakou první pomoc byste měli postižené osobě poskytnout a kdy je nutné okamžitě spěchat k lékaři.

Druhy febrilních křečí

Podle délky trvání a rozsahu postižení se febrilní křeče dělí do 3 skupin, a to na:

• Nekomplikované (simplexní) febrilní křeče: tento typ febrilních křečí trvá několik sekund až 15 minut, přičemž záchvaty se během 24 hodin objeví jen jednou a postihují celé tělo, nikoli jen jeho jednu stranu. Nekomplikované febrilní křeče jsou nejčastější.

• Komplikované (komplexní) febrilní křeče: tento typ febrilních křečí trvá déle než 15 minut, vyskytuje se častěji než jednou za 24 hodin a/nebo postihují jen jednu stranu těla.

• Febrilní status epilepticus: takto označujeme jakýkoli záchvat febrilních křečí, který trvá déle než 30 minut.

Jaké jsou příznaky febrilních křečí?

Mezi hlavní příznaky febrilních křečí patří:

• Náhlé strnutí celého těla doprovázené trhavými pohyby (záškuby) končetin. Tento příznak odborně označujeme jako generalizovaný záchvat, který může být klonický (jen se záškuby svalstva), tonický (jen strnutí celého těla) nebo tonicko-klonický (strnutí těla následované záškuby svalstva)

• Ztráta vědomí, někdy spojená s uvolněním sfinkterů, což může vést k tomu, že se postižená osoba pomočí či pokálí

• Horečka nad 38°C, která sice není vlastním příznakem febrilních křečí, ale zvýšení tělesné teploty nad tuto hranici je nezbytně nutnou podmínkou k tomu, aby se tyto záchvaty mohly objevit.

Výše uvedené příznaky nejčastěji trvají jen několik vteřin nebo minut a většinou postihují celé tělo. Pokud trvají déle než 15 minut, opakují se několikrát během 24 hodin a/nebo jsou lokalizované na konkrétní část či stranu těla, označujeme je jako komplikované. Pokud záchvaty trvají déle než 30 minut, označujeme je jako febrilní status epilepticus.

Febrilní křeče vypadají podobně jako epileptický záchvat a projevují se, mimo jiné, strnutím celého těla a nekontrolovatelnými záškuby končetin.

Někdy mohou po opětovném nabytí vědomí u pacientů s febrilními křečemi přetrvávat neurologické příznaky, jako jsou světloplachost nebo zmatenost a/nebo se mohou objevit závažnější příznaky, jako jsou nevolnost, zvracení nebo problémy s dýcháním.

První pomoc při febrilních křečích

První pomoc při febrilních křečích u dítěte i dospělého je následující:

• Uložte pacienta do stabilizované polohy, zůstaňte s ním a změřte jak dlouho záchvaty trvají.

• Nevkládejte pacientovi nic do úst, včetně léků, nápojů či potravin. Při křečích totiž hrozí riziko pokousání jazyka, což může vyvolat silné, obtížně stavitelné krvácení.

• Odstraňte ostré nebo těžké předměty z dosahu dítěte při záchvatu, aby se o ně neporanilo.

• Nesnažte se pacienta držet za končetiny, nesahejte mu do úst ani mu jinak bránit v pohybu, můžete mu i sobě způsobit závažná poranění.

• Dbejte na to, aby dítě během nemoci nosilo volný oděv, který mu nebrání v pohybu.

Okamžitě volejte záchrannou službu (číslo 155 nebo 112), pokud:

• má vaše dítě febrilní křeče poprvé a/nebo je mladší 6 měsíců

• záchvat trvá déle než 5 minut a stále pokračuje, bez známek zlepšení

• se záchvat vyskytne v době, kdy se dítě léčí s jiným závažným onemocněním, jako je například rakovina mozku, klíšťová encefalitida nebo zánět mozkových blan (meningitida)

• má postižená osoba problémy s dýcháním (je dušná, nemůže se nadechnout, objeví se modré zbarvení konečků prstů, rtů a sliznic)

• se objeví meningeální příznaky (ztuhnutí šíje, světloplachost, nemožnost ohnout hlavu na hrudník a/nebo zvednout nohy nad podložku)

• je dítě extrémně spavé, apatické a/nebo zvrací

I když je pravděpodobnost trvalého poškození mozku při febrilních křečích velmi nízká, je nutné vždy pacienta důkladně vyšetřit, pokud se tento typ záchvatu objeví poprvé.

Pokud vaše dítě již febrilní křeče mělo, trvají méně než 5 minut, probíhají "obvyklým způsobem" a stav pacienta se nezhoršuje, není hned nutné volat záchranku, ale stačí pacienta uložit do stabilizované polohy a během záchvatů mu nic nevkládat do úst.

První pomoc při febrilních křečích spočívá v uložení pacienta do stabilizované polohy a odstranění nebezpečných předmětů z jeho dosahu. Pacientovi také nesmíte nic strkat do úst (včetně léků)!

Pokud vaše dítě již febrilní křeče mělo, ale probíhají jinak než obvykle (postihují jinou část těla) nebo jsou delší než 5 minut či se stav pacienta zhoršuje a objeví se některý z výše uvedených příznaků (dušnost, zvracení, spavost, apatie, světloplachost, meningeální jevy, apod.), okamžitě volejte záchrannou službu.

Medikamentózní léčba febrilních křečí

Studie naznačují, že podávání antipyretik (léků na snížení horečky), jako jsou například nesteroidní protizánětlivé lékynebo paracetamol, nemá vliv na to, zda se záchvaty febrilních křečí objeví či nikoli.

Antipyretika proto můžete vašemu dítěti podávat na úlevu od horečky a dalších příznaků onemocnění, ale rozvoji febrilních křečí nezabrání.

Na nekomplikované febrilní křeče se obvykle žádné léky nepředepisují, protože záchvat trvá několik vteřin až minut a ve většině případů stačí jen postupovat podle výše uvedených zásad první pomoci.

Pokud ale vaše dítě trpí na opakované či komplikované febrilní křeče (záchvaty trvají déle než 15 minut nebo nastupují i při velmi diskrétním zvýšení tělesné teploty či jsou spojeny se závažnými komplikacemi), může vám lékař předepsat léky na uklidnění (nejčastěji benzodiazepniny, jako je například lorazepam nebo diazepam), které se podávají do konečníku (rektálně) jako čípek, bezprostředně po zachycení zvýšené teploty či horečky.

Nicméně tyto léky se nikdy nesmí užívat dlouhodobě a jejich užívání je vázáno jen na lékařský předpis a doporučení.

Co pacienta čeká u lékaře?

Při prvním záchvatu febrilních křečí musí lékař vyloučit jinou příčinu pacientových obtíží (včetně epileptického záchvatu).

Proto vám lékaři často doporučí, aby vaše dítě zůstalo jeden až dva dny v nemocnici, dokud nebudou provedena všechna potřebná vyšetření a známé jejich výsledky.

Důležité je, abyste lékaři byli schopni říci, jak dlouho záchvat trval či trvá a co mu předcházelo (zda dítě mělo či nemělo horečku, další příznaky, apod.).

Mezi vyšetření, která lékařům mohou v diagnostice příčiny febrilních křečí pomoci, patří:

• lumbální punkce: při tomto vyšetření lékaři odeberou vzorek mozkomíšního moku z dolní části bederní páteře a odešlou ho na vyšetření do laboratoře. Z lumbální punkce lze zjistit známky různých chorob mozku, včetně infekčních, neurodegenerativních či nádorových onemocnění

• magnetická rezonance: vyšetření na magnetické rezonanci dokáže odhalit různá onemocnění, která mohou být příčinou záchvatů či febrilních křečí a využívá se zejména u recidivujících (opakovaně se vracejících) komplikovaných záchvatů.

• elektroencefalografie (EEG): toto vyšetření slouží k měření aktivity mozku a lze z něj odhalit například epilepsii a další onemocnění.

• laboratorní vyšetření krve či moči: z těchto vyšetření lze zjistit například původce močových či jiných infekcí, které mohou být příčinou horečky a potažmo i febrilních křečí.

Jaké jsou příčiny febrilních křečí?

Přesnou příčinu vzniku febrilních křečí neznáme, ale tyto záchvaty se vždy vyskytují při onemocněních spojených se zvýšením tělesné teploty a nejčastěji se rozvíjí ve fázi rozvoje horečnatého onemocnění.

Infekční onemocnění

U dětí je příčinou horečky či zvýšené teploty nejčastěji infekční onemocnění, jako je chřipka, zánět středního ucha, záněty mandlí (akutní tonzilitida neboli angína spojená s vysokými horečkami a tvorbou hnisavých povlaků na mandlích, které označujeme jako čepy), plané neštovice nebo pátá či šestá nemoc.

Nejčastěji se febrilní křeče vyskytují u dětí s horečkami způsobenými virovou infekcí, zejména virem chřipky, herpes viry, jako je například virus HHV-6 (herpes virus šestého typu), který je původcem šesté nemoci nebo virus planých neštovic a pásového oparu (varicella-zoster virus).

Záchvaty febrilních křečí může vyvolat i onemocnění COVID-19, které je způsobené novým koronavirem (SARS-CoV-2) (2).

Dědičnost (genetika)

Někdy jsou predispozice (náchylnost) k febrilním křečím geneticky podmíněné.

Pokud jste v dětství měli febrilní křeče nebo se tyto záchvaty vyskytly u staršího sourozence vašeho dítěte, je vyšší riziko, že se s tímto problémem setkají i vaši další potomci.

Genetici také odhalili několik genů, které zvyšují pravděpodobnost febrilních křečí u jejich nosičů.

Očkování

Vzácně se febrilní křeče mohou vyskytnout i po očkování.

Je to dáno tím, že po očkování často dochází ke zvýšení tělesné teploty, což může vést ke křečím.

Nicméně jednak se febrilní křeče po očkování vyskytují opravdu jen zřídka a navíc nijak neovlivňují účinek očkování ani nezanechávají žádné trvalé následky v podobě poškození mozku, apod.

Poraďte se se svým dětských praktickým lékařem o možném přínosu a rizicích očkování.

Opakované záchvaty febrilních křečí

Studie naznačují, že u zhruba třetiny dětí, které při infekčním horečnatém onemocnění prodělaly záchvat febrilních křečí se tento problém vyskytne i při následující infekci.

Nejčastěji se další záchvaty febrilních křečí objeví do roka od první epizody.

Vyšší riziko opakovaných záchvatů febrilních křečí při dalších infekčních onemocněních mají:

• děti, u kterých se první záchvat dostavil před dovršením 1,5 roku (18 měsíců) věku

• děti, u kterých jsou febrilní křeče nebo epilepsie podmíněny geneticky

• děti, u kterých se febrilní křeče dostavily za méně než 1 hodinu po naměření zvýšené teploty či horečky a/nebo při horečkách menších než 40°C.

• děti, u kterých byl první záchvat komplikovaný (měli více než jednu epizodu křečí za 24 hodin a/nebo záchvat trval déle než 15 minut)

• děti, které chodí do mateřských škol nebo jeslí (pobyt mezi svými vrstevníky zvyšuje riziko přenosu běžných dětských horečnatých onemocnění, jako jsou chřipka nebo plané neštovice)

Děti, u kterých se febrilní křeče vyskytly po očkování (což je velmi vzácné), mají stejné riziko opakovaných záchvatů jako děti, které febrilní křeče měly po infekčním horečnatém onemocnění.

Komplikace febrilních křečí

Většina rodičů má při febrilních křečích obavy z epilepsie, ale není to tak horké, jak se zdá.

I když je pravda, že febrilní křeče zvyšují pravděpodobnost rozvoje epilepsie v pozdějším věku, je toto riziko i tak velmi malé.

Pravděpodobnost epileptického záchvatu u zdravého člověka je zhruba 1 - 2 % (tedy tento problém postihne zhruba 1 až 2 lidi ze sta).

Pravděpodobnost epileptického záchvatu u osoby, která v dětství prodělala záchvat febrilních křečí se zvyšuje na zhruba 5 %, což představuje 5 lidí ze 100.

Epilepsie vs febrilní křeče

Febrilní křeče nejsou totéž co epilepsie, i když se obě onemocnění projevují do značné míry podobnými příznaky.

Jedná se ale o dvě rozdílná onemocnění.

Zatímco febrilní křeče se objevují výhradně při horečce, epilepsie je označení pro záchvat, vzniklý bez horečky.

Nejčastější příčinou epilepsie jsou úrazy, vývojové vady mozku a/nebo některá onemocnění mozku, jako jsou nádory nebo závažné mozkové infekce.

Febrilní křeče u dospělých

Výskyt febrilních křečí v dospělosti je velmi vzácný, pokud se záchvaty v souvislosti s horečkou objeví, může se jednat o známku závažného onemocnění a je nutné okamžitě navštívit lékaře, aby se zjistila příčina tohoto problému.

Co si z článku odnést?

Febrilní křeče jsou nejčastějším záchvatovitým onemocněním dětí ve věku 6 měsíců až 5 let a během života postihnout zhruba 2 - 5 % dětí.

Zdaleka nejčastěji se vyskytují u dětí ve věku 6 měsíců až 3 roky, a to v souvislosti s horečnatým infekčním onemocněním, nejčastěji virového původu (chřipka, plané neštovice, pátá či šestá nemoc, apod.).

Uložení pacienta do stabilizované polohy je poměrně jednoduché a s trochou cviku to určitě zvládnete.

Tento problém se ale může vyskytnout i u bakteriálních infekcí, jako jsou záněty středouší, akutní tonzilitida nebo meningitida.

Hlavními příznaky jsou generalizované záchvaty, které se projevují neovladatelnými záškuby končetin (klonické křeče) a strnutím těla (tonické křeče).

Někdy může pacient i dočasně ztratit vědomí a kontrolu nad svěrači, což se projeví pokálením nebo pomočením.

Podle délky trvání a dalších faktorů se febrilní křeče dělí na nekomplikované, komplikované a febrilní status epilepticus.

U většiny pacientů se vyskytují nekomplikované záchvaty, které trvají několik sekund až minut.

První pomoc při febrilních křečích spočívá v uložení pacienta do stabilizované polohy, odstranění ostrých a nebezpečných předmětů z jeho dosahu a v zákazu podávání čehokoli (včetně léků) do úst.

U komplikovaných febrilních křečí mohou lékaři pacientům předepsat čípky s léky na uklidnění (diazepam, lorazepam, apod.), které se podávají rektálně.