Co je aerofagie? Příčiny, příznaky a možnosti léčby?

Aerofagie je odborný lékařský termín pro spolykání abnormálního množství vzduchu. Jejími nejčastějšími příznaky jsou říhání, plynatost a nadýmání a jsou velmi podobné příznakům jiných poruch trávení.

Je normální, že při mluvení, jídle nebo smíchu polykáme nějaký vzduch, ale lidé s aerofagií spolykají takové množství vzduchu, že to vyvolá nepříjemné trávicí potíže, jako jsou distenze žaludku, nadýmání, říhání nebo plynatost.

Nejčastějšími příčinami aerofagie jsou hltání přijaté potravy, žvýkání žvýkačky, špatně padnoucí rovnátka nebo CPAP přístroj a některá duševní onemocnění.

Aerofagie může být chronická (dlouhodobá) nebo akutní (krátkodobá) a souvisí s řadou tělesných i duševních faktorů.

Jaké jsou příznaky?

Podle některých studií každý člověk během jídla a pití spolyká až 2 litry vzduchu. Většiny spolykaného vzduchu se zbavíme bezprostředně po jídle ve formě říhání (krkání), zatímco část projde celým trávicím traktem až do konečníku a odejde z těla ve formě větrů (prdění).

Většina lidí nemá se spolykáním vzduchu a jeho následným vyloučením z těla říháním či větry žádný problém, ale lidé s aerofagií spolykají tak velký objem vzduchu, že se u nich začnou projevovat nepříjemné obtíže.

Nejčastější příčinou aerofagie je hltání potravy nebo jiné faktory životního stylu (kouření, pití perlivých nápojů či žvýkání žvýkačky)

Studie publikovaná v časopise Alimentary Pharmacology and Therapeutics zjistila, že 56 % lidí s aerofagií si stěžuje na časté říhání, 27 % na nadýmání a 19 % na bolest břicha a distenzi (roztažení) žaludku a břicha (1).

Podle další studie publikované v časopise Gastroenterology, jsou příznaky abdominální distenze nejmírnější ráno, pravděpodobně kvůli tomu, že tělo přes noc přebytečný vzduch z těla vyloučí flatulencí (větry) (2).

Říhání a nadměrná plynatost tak patří mezi nejčastější příznaky aerfogagie.

Podle studie společnosti Merck průměrný člověk vypustí větry zhruba 13 – 21x za den (3).

Lidé s aerofagií pak trpí plynatostí a větry vypouští mnohem častěji.

Aerofagie vs funkční dyspepsie

I když jsou příznaky aerofagie do značné míry podobné příznakům funkční dyspepsie (poruchy trávení) jedná se o dvě různá onemocnění.

U lidí s takzvaným horním dyspeptickým syndromem se kromě typických příznaků aerofagie, jako jsou plynatost, nadýmání, větry, abdominální distenze a bolest břicha, vyskytují také závažnější příznaky, jako jsou nevolnost, zvracení, pocit plnosti i po konzumaci malého množství jídla či pití a/nebo nevysvětlitelné hubnutí.

Příčiny aerofagie

Důvodů, proč polykáme abnormálně velký objem vzduchu je celá řada, přičemž mezi nejčastější příčiny aerofagie patří:

Chyby při konzumaci potravy a dýchání

Způsob jakým dýcháme, jíme a pijeme může podstatně ovlivnit množství spolykaného vzduchu.

Mezi nejčastější důvody aerofagie patří:

• Hltání potravy, bez dostatečného rozkousání každého sousta
• Mluvení při jídle
• Časté žvýkání žvýkačky
• Pití slámkou (brčkem)
• Kouření (při kouření máte otevřená ústa, což zvyšuje množství spolykaného vzduhu)
• Dýchání ústy
• Extrémní fyzická námaha (cvičení, práce)
• Pití sycených (perlivých) nápojů
• Špatně nasazená rovnátka nebo zubní protéza

Medicínské příčiny

Lidé s chorobami, při kterých je nutná takzvaná neinvazivní ventilační podpora (neinvazivní plicní ventilace), což je podpora dýchání bez zavedení hadičky (endotracheální kanyly) do průdušnice nosem či ústy.

Asi nejčastěji se s aerofagií setkáváme u CPAP (přístroj zajišťující kontinuální přetlak v dýchacích cestách při léčbě spánkové apnoe).

Aerofagie může být způsobena také špatným nasazením CPAP přístroje nebo zubních rovnátek

Syndrom obstrukční spánkové apnoe je onemocnění, při kterém během spánku dochází k zablokování dýchacích cest, obvykle poklesem měkkého patra.

To vede k nežádoucím příznakům, jako je chrápání a krátkodobá zástava dechu (většinou jen na několik sekund).

Pacienti se spánkovou apnoe pak trpí poruchami spánku a chrápáním „obtěžují“ své okolí.

Přístroj CPAP zajišťuje nepřetržitý mírný přetlak v dýchacích cestách, čímž brání uzavření dýchacích cest během spánku a podstatně snižuje chrápání a další nežádoucí projevy obstrukční spánkové apnoe.

Součástí CPAP přístroje je speciální maska, kterou si pacient musí před spaním nasadit na obličej.

Pokud si tuto masku nenasadíte správně, může dojít ke spolykání velkého množství vzduchu (aerofagie) se všemi nežádoucími důsledky a příznaky (říhání, větry, bolest břicha, apod.).

Studie provedená na pacientech, kteří v léčbě syndromu spánkové apnoe využívali CPAP přístroj naznačuje, že až 50 % uživatelů CPAP přístrojů má alespoň jeden příznak aerofagie (4).

Mezi osoby, které potřebují neinvazivní (či invazivní) plicní ventilaci a jsou tak ohroženi aerofagií, patří i pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) nebo lidé s některými typy srdečního selhání.

Duševní onemocnění a poruchy

Studie, která srovnávala pacienty s funkční dyspepsií a aerofagií zjistila, že až 19 % pacientů s aerofagií trpí úzkostmi.

Naproti tomu u pacientů s horní funkční dyspepsií se úzkost vyskytovala jen u 6 % z nich (5).

Spojitost mezi úzkostnou poruchou a aerofagií naznačuje i další studie publikovaná v časopise American Journal of Gastroenterology.

V této studii bylo zjištěno, že pokud účastníci výzkumu nevěděli o tom, že jsou právě sledováni, říhali mnohem méně, než když věděli o tom, že jsou jejich příznaky zaznamenávány.

Autoři studie vyslovili hypotézu, že aerofagie tak může být do jisté míry „naučeným vzorcem chování“, který pomáhá lidem s úzkostnými poruchami vypořádat se se stresem.

Diagnostika

Vzhledem k tomu, že příznaky aerofagie jsou do značné míry podobné příznakům dalších trávicích potíží, jako jsou refluxní choroba jícnu, potravinové alergie nebo neprůchodnost střev (ileus), zaměří se lékaři v diagnostice především na vyloučení těchto příčin.

Pokud se nezjistí žádné onemocnění, které by obtíže pacienta vysvětlovalo a příznaky se objevují opakovaně, může se jednat o aerofagii.

Léčba

Léčba aerofagie spočívá ve změně životního stylu, psychoterapii, řečové terapii a užívání léků.

Léky

Léky jsou až poslední volbou v léčbě aerofagie a měli bychom je užívat jen se souhlasem lékaře a až poté, co selhaly ostatní způsoby léčby.

Mezi léky užívané v léčbě aerofagie patří přípravky, které způsobují rozpad bublin plynu ve střevech a brání vzniku pěny v trávicím traktu.

Mezi takové léky patří zejména přípravky s účinnou látkou simetikon (v ČR se prodávají pod obchodními názvy Espumisan, Imodium Plus nebo Meteospasmyl).

Řečová terapie a psychoterapie

Nácvik správné techniky mluvení pod dohledem zkušeného terapeuta je důležitou součástí léčby chronické aerofagie.

Kromě toho se v léčbě aerofagie uplatňují i další psychoterapeutické postupy (včetně kognitivně-behaviorální terapie), jejichž cílem je:

• Uvědomit si nadměrné polykání vzduchu
• Nácvik správných dýchacích technik (pomalé dýchání)
• Nácvik účinných postupů na zmírnění příznaků stresu a úzkosti

Studie publikovaná v časopise Behavior Modification popisuje léčbu ženy s chronickým říháním (7).

Po sérii behaviorálních terapií se podařilo snížit počet říhnutí za 5 minut z 18 na 3, přičemž tyto výsledky přetrvávaly i na kontrole za 1,5 roku.

Režimová opatření

Následující režimová opatření pomáhají zmírnit příznaky aerofagie:

Konzumujte potravu po malých soustech a každé sousto před spolknutím pečlivě a důkladně rozkousejte (mělo by zůstat v dutině ústní alespoň 15 sekund)

• Změňte způsob polykání potravy a nápojů
• Jezte se zavřenou pusou
• Při jídle dýchejte pomalu a hluboce
• Naučte se dýchat nosem, ne ústy
• Vyhněte se zlozvykům, které příznaky aerofagie zhoršují, jako jsou kouření, pití sycených nápojů nebo častému žvýkání žvýkaček
• Naučte se správně nasazovat rovnátka, CPAP či další přístroje pro neinvazivní dechovou podporu
• Pokud je aerofagie spojena s úzkostí či stresem, vyhledejte odbornou pomoc a naučte se s těmito jevy pracovat tak, aby vás v životě obtěžovaly co nejméně.

Co si z článku odnést?

Aerofagie je označení pro spolykání abnormálně velkého množství vzduchu, což se projevuje řadou nepříjemných příznaků, jako jsou říhání, větry, nadýmání nebo bolest břicha.

Příznaky aerofagie bývají nespecifické a jsou velmi podobné příznakům jiných trávicích potíží, jako je například horní dyspeptický syndrom.

Proto je vždy nutné v rámci diagnostiky nejprve vyloučit jinou příčinu pacientových obtíží a teprve pokud se nezjistí žádné vyvolávající onemocnění, je možné stanovit diagnózu aerofagie.

Léčba aerofagie spočívá v psychoterapii a řečové terapii (nácvik správných technik dýchání, mluvení a nácvik práce se stresem a úzkostí), režimových opatření (nácvik správné techniky příjmu potravy, zanechání  zlozvyků, které obtíže způsobují, apod.) a v užívání léků, které rozpouští bublinky plynu v trávicím traktu a brání tvorbě pěny (léky s účinnou látkou simetikon, jako je například Espumisan).

Pokud vás opakovaně či dlouhodobě obtěžují příznaky aerofagie či trávicích potíží (bolest břicha, nadýmání, plynatost, říhání, nevysvětlitelné hubnutí, nevolnost či zvracení po jídle, nechutenství, apod.), vyhledejte lékařskou pomoc.