Hemotorax (hemothorax): vše co potřebujete vědět

Hemotorax (hemothorax) je odborný lékařský termín, kterým se označuje přítomnost volné krve v pohrudniční (pleurální) dutině. Jedná se o kolekci krve mezi hrudní stěnou a plícemi.

Příčin hemotoraxu je celá řada, přičemž tou nejčastější bývají úrazy hrudníku (traumatický hemotorax), při kterých dojde k poranění interkostálních (mezižeberních) cév.

Mezi typické příčiny úrazového hemotoraxu patří autonehody (náraz na volant), pády z výšky nebo tupá poranění hrudníku (například kopnutí do hrudníku).

S hemotoraxem se můžeme setkat jak při uzavřených poraněních hrudníku (například při zlomeninách žeber nebo hrudní kosti), tak při penetrujících poraněních (střelné nebo bodné rány, apod.), kdy se hemothorax často vyskytuje v kombinaci pneumothoraxem (nahromaděním vzduchu v pohrudniční dutině) a kolapsem plíce (atelektázou).

Existuje i neúrazový hemotorax, který nevzniká následkem traumatu hrudní stěny, ale kvůli onemocnění plic, pleury nebo mediastina (například tuberkulóza nebo některá nádorová onemocnění).

Příznaky hemotoraxu jsou velmi různorodé a závisí na rozsahu postižení.

V diagnostice hemotoraxu se využívají zobrazovací metody i fyzikální vyšetření.

Hemotorax je závažné, život ohrožující onemocnění, jehož léčba spočívá v odsátí krve z pohrudniční dutiny a zástavě krvácení.

Rychlá fakta o hemotoraxu

Hemotorax vzniká při poraněním pohrudniční dutiny zvenčí (extrapleurálně) nebo zevnitř (intrapleurálně).

Extrapleurální poranění pohrudniční dutiny jsou spojena s poraněním hrudní stěny zvenčí (například náraz hrudníku na volant při autonehodě), zatímco intrapleurální poranění pohrudniční dutiny jsou spojena s poraněním hrudní stěny zevnitř (například nahlodání tepen hrudní stěny nádory pleury či mediastina a/nebo chorobami plic, jako je třeba tuberkulóza).

S hemotoraxem je často spojený pneumotorax, což je patologická přítomnost vzduchu v pleurální dutině.

Mezi příznaky hemotoraxu patří bolest na hrudi, zrychlený srdeční tep (tachykardie) a bušení srdce (palpitace).

Léčba hemotoraxu i pneumotoraxu spočívá v hrudní drenáži, kdy se krev a/vzduch s pohrudniční dutiny odsají speciální hadičkou napojenou na podtlakový odsávací systém. Někdy je nutné poraněné orgány nebo cévy opravit otevřenou hrudní operací (například při disekci aorty).

Příčiny

Při hemotoraxu se krev hromadí v pohrudniční (pleurální) dutině, což je prostor mezi hrudní stěnou a plící.

Do těchto míst se krev může dostat různým způsobem, přičemž mezi nejčastější příčiny hemotoraxu patří:

Úrazy hrudníku

Při úrazech hrudníku často dochází k ruptuře pohrudnice (pleury), která vystýlá pohrudniční dutinu. Při prasknutí pleury dochází k rozlití krve do pohrudniční dutiny, která pak nemá kam odtékat.

I minimální poranění hrudní stěny nebo plic může způsobit hemotorax.

Vzhledem k tomu, že hemotorax může být život ohrožující a vyžaduje okamžitou léčbu, je dnes nedílnou součástí péče o pacienty po úrazech, jako jsou autonehody nebo pády z výšky, vyšetření hrudníku a břicha zobrazovacími metodami, aby se vyloučilo krvácení do dutiny břišní (hemoperitoneum), pohrudniční dutiny (hemotorax), osrdečníku (hemoperikard), mozku a dalších prostor lidského těla a také traumatické změny na vnitřních orgánech a skeletu.

Mezi zobrazovací metody používané v diagnostice traumatických změn v těle po úrazech patří zejména výpočetní tomografie (CT) a ultrazvuk (takzvaný FAST protokol - Focused Assessment with Sonography for Trauma).

Ostatní příčiny

Kromě úrazového hemothoraxu existuje i mnoho neúrazových příčin krvácení do pohrudniční dutiny.

Mezi ty nejčastější, mimo jiné, patří:

• infekční onemocnění plic nebo pleury, jako jsou například tuberkulóza nebo zánět pohrudnice
• některá nádorová onemocnění, zejména nádory pleury, mediastina a plic
• plicní embolie, což je onemocnění způsobené uzavřením některé z větví plicnice krevní sraženinou, která se do plicních tepen nejčastěji dostane z periferního oběhu, například z hlubokého žilního systému dolní končetiny.
• poruchy srážlivosti krve při některých onemocněních, jako je například hemofilie
• užívání léků na ředění krve (antikoagulancií)
• poškozením cév v plicní tkáni, například při plicním infarktu (vyskytuje se často při plicní embolii)
• roztržením stěny plicních s pohrudničních cév z důvodu vysokého krevního tlaku (arteriální hypertenze)

Hemotorax může být také způsoben iatrogenně (zásahem lékaře), například při zavádění centrálního žilního katetru nebo při hrudních operacích.

Vzácně může k rozvoji hemotoraxu dojít bez zjevné příčiny (spontánní hemotorax).

Pokud je spolu s krví v pleurální dutině přítomen i vzduch (pneumotorax), označujeme tento stav jako hemopneumotorax (hemopneumothorax).

Příznaky

Hemotorax se projevuje různými příznaky, které mohou být různě závažné, od mírných, až po život ohrožující, v závislosti na rozsahu poranění.

Mezi nejčastější příznaky hemotoraxu patří:

• bolest na hrudi, a to zejména při nádechu
• studená, opocená kůže
• bušení srdce a tachykardie (zrychlený srdeční tep)
• nízký tlak krve (hypotenze)
• rychlé, namáhavé nebo mělké dýchání (tachypnoe)
• dušnost
• úzkost
• zmatenost
• motání hlavy

Za masivní hemotorax se označuje stav, kdy se v pohrudniční dutině nahromadí velký objem krve (nad 1 l). Tento stav může vést k šoku, multiorgánovému selhání a smrti.

Pokud má pacient kromě hemotoraxu i pneumotorax či jiná související onemocnění (hemoperikard), mohou se objevit i další příznaky, jako je srdeční tamponáda nebo kolaps plic.

Diagnostika

V diagnostice hemotoraxu hrají zobrazovací metody nezastupitelnou roli, zejména pak ultrazvukové a CT vyšetření.

Hemotorax je někdy možné diagnostikovat i z prostého rentgenového snímku hrudníku, ale toto vyšetření je jen orientační a nedokáže zjistit poškození dalších orgánů hrudníku.

Ultrazvukové (FAST protokol) a CT vyšetření jsou dvě hlavní zobrazovací metody nejen v diagnostice hemotoraxu

Proto je při podezření na hemotorax vždy nutné provést kontrastní CT vyšetření a ultrazvukové vyšetření podle protokolu FAST.

Rentgen hrudníku

Z rentgenového snímku hrudníku lze zjistit přítomnost většího množství tekutiny v pleurální dutině a případně také zlomeniny skeletu hrudníku (žebra, hrudní kost, obratlová těla, apod.). Nicméně toto vyšetření je jen orientační a značně nespecifické (stejný nebo podobný obraz mají na sumačním rentgenovém snímku i jiná onemocnění), a proto bychom ho neměli v diagnostice hemotoraxu využívat jako metodu první volby.

Výpočetní tomografie (CT)

Výpočetní tomografie (CT vyšetření) umožňuje lékařům detailně zobrazit celou pohrudniční dutinu, včetně jednotlivých orgánů, což je při úrazech velmi důležité, protože tak lze zjistit například zdroj krvácení nebo poškození jednotlivých orgánů. Navíc je CT vyšetření skvělé i v diagnostice fraktur skeletu.

Ultrazvukové vyšetření

Ultrazvukové vyšetření se v diagnostice hemotoraxu využívá zejména na urgentním příjmu velkých nemocnic, kdy je nutné co nejrychleji zjistit přítomnost volné tekutiny (krve) v dutině břišní, osrdečníku (perikardu), dutině hrudní a malé pánvi a orientačně zhodnotit poškození orgánů (například rupturu sleziny) tak, aby se případná urgentní operace mohla provést co možná nejrychleji, bez zbytečného odkladu.

Někdy se na hemotorax přijde náhodou při punkci pleurálního výpotku nejasné etiologie.

Pokud je barva odsáté tekutiny načervenalá, může se jednat o hemotorax.

Léčba

Léčba hemotoraxu spočívá v léčbě vyvolávající příčiny.

Pokud je příčinou hemotoraxu jen drobné nezávažné poranění hrudní stěny, často postačí jen hrudní drenáž, kdy se do poraněné pleurální dutiny zvenčí zastrčí hadička napojená na uzavřený odsávací systém, přes který se nahromaděná krev a tekutina v pohrudniční dutině odsaje.

Po odsátí krve z hrudní dutiny se také sníží tlak na plíce, které mají možnost se při dýchání více roztáhnout, což pacientovi uleví od dušnosti a dalších nežádoucích příznaků.

Při masivním hemotoraxu je často nutná neodkladná život zachraňující operace, aby se zastavilo krvácení přímo u zdroje.

Rizikové faktory

Rizikovými faktory pro vznik hemotoraxu jsou zejména kontaktní sporty, kdy hrozí riziko poranění pohrudniční dutiny a/nebo rozsáhlé operační výkony v oblasti hrudníku (například transplantace plic nebo operační výkony na srdci), kdy se může hemotorax objevit pooperačně, jako komplikace.

Komplikace hemotoraxu

Hemotorax je spojený také s řadou komplikací, mezi něž patří například:

• Problémy s plícemi: krev nahromaděná v pleurální dutině utlačuje (komprimuje) plíci, což může vést k jejímu kolapsu (atelektáza) a k respiračnímu selhání.
• Infekce: neléčený hemotorax může způsobit zánět plic, pohrudnice nebo pleurální výpotek (fluidothorax).
• Fibrózní a adhezivní změny pohrudnice a/nebo plicní tkáně: hemotorax zvyšuje riziko adhezivních změn a/nebo fibrotizace pohrudnice a plicní tkáně, což může pacientovi působit různé potíže, jako jsou dušnost nebo vyšší náchylnost k infekcím.
• Opouzdřený (kapsovaný) hemotorax: pokud krev v pohrudniční dutině zůstane příliš dlouho, tělo kolekci krve ohraničí (opouzdří) a vzniknou krevní sraženiny (koagula), které není možné odsát přes hrudní drenáž, takže se musí odstranit videothorakoskopií nebo otevřenou operací. Navíc je opouzdřený hemotorax náchylnější k infekcím, což může vést k tvorbě hnisu v pohrudniční dutině (empyém).

Co si z článku odnést?

Hemotorax (hemothorax) je odborný lékařský termín pro patologickou přítomnost krve v pohrudniční dutině.

Jde o závažný, život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou léčbu.

Nejčastější příčinou hemotoraxu je úraz hrudníku, například při autonehodě nebo následkem pádu či rvačky.

Ke vzniku hemotoraxu dochází například při fraktuře žeber nebo hrudní kosti.

Mezi příznaky hemotoraxu patří například dušnost, tachykardie, zrychlené, mělké dýchání, motání hlavy a bledá, opocená kůže.

V diagnostice hemotoraxu hrají důležitou a nezastupitelnou roli zobrazovací metody, zejména CT a ultrazvuk.

Léčba hemotoraxu spočívá v odsátí nahromaděné krve z pohrudniční dutiny (hrudní drenáž).

Někdy je nutná i otevřená operace na zastavení krvácení z poraněných cév.