Dekongestiva: vše co potřebujete vědět

5. října 2022 5:30

Dekongestiva jsou léky, které přináší krátkodobou úlevu od pocitu ucpaného nosu při zánětech horních cest dýchacích, alergiích nebo zánětu vedlejších nosních dutin.

Obsah článku

  1. Lékové formy
  2. Kdo smí a nesmí dekongestiva užívat?
    1. Kojenci a děti
    2. Těhotné a kojící ženy
  3. Dávkování
  4. Nežádoucí účinky dekongestiv
  5. Užívání dekongestiv s dalšími léky (lékové interakce)
  6. Co si z článku odnést?

Tyto léky zmírňují překrvení sliznice nosní dutiny, protože stahují cévy, což vede ke snížení průtoku krve sliznicí a ke zmírnění projevů otoku.

Mezi látky s dekongesčními účinky patří například pseudoefedrin (antihistaminikum), oxymetazolin a další látky, strukturně podobné adrenalinu a noradrenalinu.

Mezi dekongestiva registrovaná v České republice, mimo jiné, patří:

  • Léky s účinnou látkou oxymetazolin: Afrin, Nasivin, Sinex
  • Léky s účinnou látkou xylometazolin: Olynth, Mar Rhino, Nasenspray, Nasic
  • Léky s účinnou látkou pseudoefedrin ze skupiny antihistaminik: Gripecton, Modafen, Nurofen Plus, Robicold
  • Ostatní antihistaminika, jako jsou například Allergodil, Dymistin, Dymistalan, apod. Tyto léky obsahují účinnou látku azelastin.

Lékové formy

Dekongestiva se prodávají v těchto lékových formách:

  • Nosní sprej
  • Nosní kapky
  • Tablety nebo tobolky
  • Vodný roztok nebo sirup
  • Ochucené prášky na přípravu horkých nápojů

Některé produkty obsahují jako účinnou látku jen dekongestivum, ale existují také léky, které obsahují i další účinné látky, které pomáhají nejen uvolnit ucpaný nos, ale působí také proti bolesti, horečce a kašli.

Na českém trhu můžete z těchto kombinovaných preparátů zakoupit například Paralen Plus, který obsahuje paracetamol (lék na bolest a horečku), pseudoefedrin (antihistaminikum, které pomáhá uvolnit ucpaný nos a současně pomáhá zmírnit další příznaky alergií, jako je slzení očí či vodnatý výtok z nosu) a dextrometorfan (lék ze skupiny opioidů, který tlumí dráždivý kašel).

Většina dekongestiv patří mezi volně prodejné léky a můžete si je zakoupit bez lékařského předpisu.

Je ale potřeba je užívat s rozumem, protože mohou mít i nežádoucí účinky a některé jsou i návykové.

Kdo smí a nesmí dekongestiva užívat?

Pro většinu lidí jsou dekongestiva bezpečná a mohou je užívat, nicméně tyto léky nejsou vhodné pro každého.

Poradit se s lékařem o vhodnosti užívání dekongestiv se předem musí lidé, kteří:

  • Užívají jiné léky
  • Mají diabetes
  • Mají vysoký krevní tlak
  • Mají hypertyreózu (abnormálně zvýšenou funkci štítné žlázy)
  • Mají zvětšenou prostatu (muži)
  • Trpí onemocněním ledvin, jater, srdce nebo oběhové soustavy
  • Mají zelený zákal (glaukom)

Kojenci a děti

Děti do 6 let nesmí dekongestiva užívat vůbec.

Děti ve věku 6 až 12 let smí dekongestiva užívat maximálně 5 dní. Poté je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Těhotné a kojící ženy

O bezpečnosti užívání dekongestiv v těhotenství nemáme dostatek informací, takže pokud jste těhotná, měla byste se vždy předem o užívání těchto léků poradit se svým lékařem.

Co se týče kojících žen tak zde platí, že se nedoporučuje užívání dekongestiv ve formě tablet, roztoků, sirupů nebo prášků (obecně léky určené k perorálnímu podání, tedy takové, které přijímáme ústy).

Dekongestiva ve formě nosních sprejů nebo kapek jsou při kojení většinou bezpečná, protože se nevylučují do mléka, nicméně je vždy vhodné se o jejich užívání poradit s lékařem.

Dodržujte také pokyny uvedené v příbalovém letáku. Pokud je v něm napsáno, že užívání příslušného léku není vhodné pro těhotné a kojící ženy, tak tento lék neužívejte.

Dávkování

Většina dekongestiv se užívá jednou až čtyřikrát denně.

Vždy pečlivě čtěte informace uvedené v příbalovém letáku a dodržujte předepsané dávkování.

Pokud si nejste jisti, požádejte o pomoc svého lékaře nebo lékárníka.

Dekongestiva ve formě nosních sprejů či kapek se nesmí užívat déle než týden, protože jejich dlouhodobé užívání může vést ke vzniku tolerance a ke zhoršení obtíží (jednoduše řečeno tyto léky přestanou po určité době fungovat).

Pokud se vaše obtíže do týdne nezlepší, vždy se poraďte se svým lékařem.

Nežádoucí účinky dekongestiv

Ve většině případů nemají dekongestiva žádné nežádoucí účinky nebo jsou nežádoucí reakce jen velmi mírné.

Dekongestiva bychom nikdy neměli užívat dlouhodobě, protože po čase přestávají fungovat. Mezi jejich další nežádoucí účinky patří podráždění nosní sliznice, zvýšení krevního tlaku, ospalost nebo bolest hlavy.

Dekongestiva bychom nikdy neměli užívat dlouhodobě, protože po čase přestávají fungovat. Mezi jejich další nežádoucí účinky patří podráždění nosní sliznice, zvýšení krevního tlaku, ospalost nebo bolest hlavy.

Mezi nejčastější nežádoucí účinky dekongestiv patří:

  • Ospalost a únava (tento problém je spojený zejména s dekongestivy ze skupiny antihistaminik, poraďte se v lékárně nebo s lékařem, který přípravek je pro vás vhodný a nezpůsobuje ospalost)
  • Podráždění nosní sliznice
  • Zvýšení krevního tlaku (vzhledem k vazokonstrikčním účinkům může dlouhodobé užívání dekongestiv způsobit arteriální hypertenzi)
  • Bolest hlavy
  • Nevolnost nebo pocit na zvracení
  • Kožní reakce (vyrážka, kopřivka)
  • Sucho v ústech
  • Neklid nebo úzkost

Tyto nežádoucí účinky by měly odeznít jakmile přestanete dekongestiva užívat.

Mezi nejzávažnější nežádoucí účinky dekongestiv, které jsou naštěstí velmi vzácné, patří halucinace a těžká alergická reakce (anafylaxe).

Hlavními příznaky anafylaxe jsou dušnost, sípání, pocit tísně či tlaku na hrudi, knedlík v krku, pocit na omdlení, motání hlavy a ztráta vědomí.

Pokud se některý z výše uvedených příznaků v souvislosti s užíváním dekongestiv objeví, přestaňte ihned dekongestiva užívat a okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

Užívání dekongestiv s dalšími léky (lékové interakce)

Pokud užíváte jakékoli jiné léky, vždy se předem poraďte se svým lékařem o vhodnosti užívání léků na uvolnění ucpaného nosu.

Dekongestiva mohou zvyšovat nebo snižovat účinky některých dalších léčiv.

Například užívání dekongestiv spolu s antidepresivy (léky na deprese a další psychiatrická onemocnění) může vést k život ohrožujícímu vzestupu krevního tlaku.

Je také důležité dbát zvýšené opatrnosti při užívání dekongestiv, které obsahují další účinné látky, jako je například výše uvedený Paralen Plus, který obsahuje také paracetamol (lék na horečku) a dextrometorfan (lék tlumící dráždivý kašel).

Pokud takové léky užíváte, neberte si již nic dalšího na horečku ani na kašel, protože hrozí překročení bezpečných dávek těchto léků a další nežádoucí účinky.

Co si z článku odnést?

Dekongestiva jsou léky na uvolnění ucpaného nosu při alergiích, zánětech horních cest dýchacích nebo zánětech vedlejších dutin nosních (sinusitida).

Tyto léky fungují tak, že díky vazokonstrikci (stažení cév) snižují překrvení nosní sliznice, což vede k jejímu splasknutí a k uvolnění pocitu ucpaného nosu.

Mezi nejčastěji používaná dekongestiva patří některá antihistaminika (zejména pseudoefedrin) a také léky obsahující látky podobné adrenalinu (například oxymetazolin).

Dekongestiva jsou k dispozici v různých lékových formách, včetně tablet a tobolek, nosních sprejů, ochucených prášků k přípravě horkých nápojů, nosních kapek nebo sirupů.

Obvykle se dekongestiva užívají 1 – 4x denně a nesmí se užívat déle než týden.

Při delším užívání totiž tyto léky přestávají fungovat a naopak obtíže zhoršují.

Děti do 6 let by dekongestiva neměly užívat vůbec.

Užívání dekongestiv v těhotenství a při kojení je nutné předem konzultovat se svým lékařem.

Mezi nežádoucí účinky dekongestiv patří podráždění nosní sliznice, sucho v ústech, vzestup krevního tlaku, bolest hlavy, apod.

Vzácně se při užívání dekongestiv může vyskytnout těžká alergická reakce (anafylaxe) spojená s dušností, tlakem na hrudi, sípáním, laryngospasmem, pocitem knedlíku v krku a v závažných případech i s bezvědomím.

O užívání dekongestiv se vždy poraďte se svým lékařem, i když je většina preparátů volně prodejných.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

NHS.UK

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 5. října 2022 5:30
Datum příští revize: 5. října 2024 5:30
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace