Co znamená bakterémie, co jí způsobuje a jak se léčí?

Bakterémie znamená přítomnost baktérií v krvi. Jedná se o poměrně běžný jev, který nemusí být nebezpečný, ale někdy může přerůst v závažné komplikace.

Baktérie se do krve mohou dostat při každodenních činnostech (například při necitlivém čištění zubů), při lékařských výkonech (například při operacích nebo u zubního lékaře) nebo při infekčních onemocněních, jako jsou zápal plic nebo zánět močových cest.

Riziko bakterémie rovněž stoupá u pacientů s umělou kloubní náhradou nebo onemocněním srdečních chlopní.

Bakterémie se obvykle neprojevuje žádnými příznaky, ale v případě oslabení organizmu nebo přemnožení baktérií v těle může dojít ke vzniku sepse (otravy krve) či dalších závažných infekcí.

V případě zvýšeného rizika komplikací spojených s bakterémií se pacientům před některými chirurgickými výkony (nebo během nich) podávají antibiotika (odborně se takové podání antibiotik označuje jako profylaktické).

V případě, že k proniknutí baktérií do krve dojde při běžných každodenních činnostech, jako je například čištění zubů, ve většině případů to pro jinak zdravého člověka nepředstavuje žádný problém, protože se při těchto aktivitách do krve dostane jen málo baktérií, se kterými si náš imunitní systém dokáže rychle poradit.

Pokud ale k průniku baktérií do krve dochází opakovaně nebo se baktérie v krvi přemnoží, jedná se o závažný až život ohrožující stav, který označujeme pojmem sepse.

K přemnožení baktérií v krvi obvykle dochází u osob s oslabenou imunitou nebo jiným závažným (například nádorovým) onemocněním.

Protože baktérie se krví mohou zanést do všech částí těla a vyvolat zde infekci, patří mezi komplikace bakterémie například:

• Meningitida (zánět mozkových blan)
• Encefalitida (zánět mozku)
• Endokarditida (zánět vnitřní výstelky srdce a srdečních chlopní)
• Osteomyelitida (zánět kostí a kostní dřeně)
• Infekční (septická) artritida (zánět kloubů)

Při bakterémii se baktérie obvykle uchytí a pomnoží na nějaké oslabené nebo poškozené části těla (například na poškozené srdeční chlopni).

Někdy mohou vznikat bakteriální kolonie na cizorodém materiálu v těle (například na centrálních žilních katetrech, umělých kloubech nebo srdečních chlopních) a odtud se pak postupně uvolňují do krve, což vede k závažným, opakovaným (recidivujícím) infekcím.

Příčiny bakterémie

Bakterémie vzniká například:

• při běžných každodenních aktivitách
• při chirurgických výkonech (včetně výkonů u zubního lékaře)
• jako komplikace některých bakteriálních infekcí
• při injekční aplikaci návykových látek (drog)

Běžné každodenní činnosti mohou i u zdravých lidí vyvolat bakterémii. Například při příliš silném čištění zubů dochází k poranění dásní a baktérie ze zubního plaku a dutiny ústní se dostávají do krevního oběhu. Baktérie se také mohou dostat do krve ze střev v průběhu trávení. U zdravých lidí ale bakterémie vyvolaná běžnými denními činnostmi způsobuje problémy jen velmi vzácně.

Chirurgické nebo zubní výkony mohou rovněž vyvolat bakterémii. Stejně jako při čištění zubů dochází při zubních výkonech (například při čištění na dentální hygieně nebo při trhání osmiček) k poranění dásní, což může vést k proniknutí baktérií do krevního oběhu. Obdobně je tomu i při chirurgických výkonech, kdy se baktérie dostávají do rány. Kolonie baktérií mohou infikovat také žilní vstupy nebo periferní močový katetr a odtud se šířit do krve.

K bakterémii může dojít také při chirurgickém ošetření infikovaných ran (bércové vředy, apod.) nebo při drenáži abscesů (ohraničená kolekce hnisu s vlastní stěnou), kdy se i přes maximálně sterilní prostředí mohou baktérie dostat do krve.

Při některých bakteriálních infekcích, jako je například kožní absces, flegmóna nebo zápal plic se baktérie rovněž mohou dostávat do krve a vyvolat bakterémii či sepsi. S bakterémií jsou spojeny také dětská bakteriální infekční onemocnění.

Injekční aplikace návykových látek (drog) může způsobit bakterémii, protože jehly používané narkomany bývají kontaminované baktériemi a viry, což může vést k bakterémii nebo infekci žloutenkou typu C.

Příznaky bakterémie

Bakterémie způsobená běžnými denními aktivitami, jako je například čištění zubů, ve většině případů nevyvolává žádné příznaky.

U bakterémie z ostatních příčin se mohou objevit různě závažné příznaky, jako je například horečka nebo zrychlený tlukot srdce (tachykardie).

Pokud se vyskytnou další závažnější obtíže, jako je například nízký krevní tlak (hypotenze), zimnice, třes, bolest břicha, nevolnost, zvracení, průjem, zrychlený dech (tachypnoe) a/nebo zmatenost, může se jednat o sepsi nebo septický šok, což je závažné, život ohrožující onemocnění, které může vyvolat multiorgánové selhání.

Diagnostika bakterémie

V případě podezření na bakterémii, sepsi nebo septický šok, vám lékař odebere vzorek krve a odešle ho na mikrobiologické vyšetření, ze kterého se stanovuje přítomnost baktérií a určuje jejich případná citlivost na antibiotika.

Baktérie

Někdy se kromě krve vyšetřují i jiné tělesné tekutiny, jako je hlen z krku, stolice nebo moč.

Léčba bakterémie

V léčbě bakterémie či sepse se jako hlavní léky používají antibiotika.

Kromě toho je součástí léčby také podpůrná terapie, spočívající v zavodnění organizmu, doplnění chybějících minerálů a živin a dostatku odpočinku.

V závažných případech, kdy pacient není schopen samostatně dýchat, může být nutné připojení na umělou plicní ventilaci.

V případě, že by zdrojem infekce mohl být žilní katetr, periferní močový katetr či jiný cizorodý materiál, je nutné ho před léčbou odstranit, aby se předešlo vrácení infekce.

Prevence bakterémie

V případě, že u pacienta existuje zvýšené riziko rozvoje komplikací spojených s bakterémií (například u pacientů s umělými klouby, srdečními chlopněmi nebo jiným závažným onemocněním), podávají se mu v rámci prevence antibiotika před vlastním výkonem, v jeho průběhu a po něm (takzvané profylaktické podávání antibiotik).

Antibiotické krytí pacienta chrání před rozvojem sepse a septického šoku.

Bakterémie vs bakteriurie

Bakterémie není totéž co bakteriurie. 

Zatímco bakterémie znamená přítomnost baktérií v krvi, bakteriurie je odborný termín označujíí přítomnost baktérií v moči.

Bakteriurie může být buď asymptomatická (pacient nemá žádné příznaky) nebo symptomatická (pacient má příznaky močové infekce).