6 prozánětlivých potravin, které byste neměli jíst

Zánětlivý proces může být prospěšný či škodlivý, v závislosti na konkrétní situaci. Na jednu stranu se jedná o přirozený způsob, kterým tělo chrání sebe samotné při zranění či nemoci.

Zánět pomáhá tělu bránit se proti cizorodým činitelům a vede ke stimulaci procesu hojení. Na druhou stranu, zánětlivý proces probíhající dlouhodobě (tzv. chronický zánět) představuje proces pro tělo škodlivý.

Takový proces je spojen se zvýšeným rizikem vzniku cukrovky, kardiovaskulárních onemocnění, obezity a mnoha dalších zdravotních problémů (1, 2, 3).

Zajímavá je skutečnost, že zásadní roli v otázce zánětu hrají konzumované potraviny. V článku uvádíme šest prozánětlivých potravin, které v těle podporují vzniku zánětu a jejichž konzumaci byste měli raději omezit.

Cukr a fruktózový sirup

Cukr sacharóza a ovocný cukr fruktóza představují dva hlavní typy cukru přijímaného stravou. Cukr je tvořen z 50% glukózou a 50% fruktózou, zatímco vysoce fruktózový kukuřičný sirup obsahuje přibližně 55% fruktózy a 45% glukózy.

Jedním z nežádoucích účinků uměle přidávaných cukrů a sladidel ve stravě je zvýšení rizika vzniku zánětu, který následně může vést ke vzniku závažnějších onemocnění (4, 5, 6, 7, 8).

Jedna z klinických studií vyšetřovala myši, které byly krmeny stravou s vysokým obsahem sacharózy, přičemž u těchto myší došlo ke vzniku rakoviny prsu s následným rozšířením ložisek (metastázováním) do plic.

V další studii došlo u myší krmených stravou s vysokým obsahem sacharózy k potlačení protizánětlivého působení omega-3 mastných kyselin (7).

Jiná randomizovaná klinická studie, ve které byli pacienti vyšetřovaného souboru rozřazeni do skupin (pijící sodu pravidelně, dietní sodu, mléko, či vodu).

U skupiny pacientů, kteří pravidelně konzumovali sodu, došlo ke zvýšení hladiny kyseliny močové, což vede ke zvýšení rizika vzniku zánětu a podporuje vznik inzulinové rezistence (tedy situace, kdy buněčné receptory nejsou schopny adekvátně a správně reagovat na hormon inzulín, což je jednou z hlavních příčin diabetu - cukrovky druhého typu) (8).

Sacharóza patří mezi prozánětlivé potraviny

Zvýšený příjem fruktózy také může vést ke zvýšení zdravotních obtíží. Zatímco malé množství fruktózy přijímané ve formě ovoce a zeleniny je zdraví prospěšné, konzumace velkého množství je pro organizmus škodlivá (zvýšený příjem fruktózy je spojen s obezitou, vznikem inzulinové rezistence a diabetu, nádorových onemocnění a chronického onemocnění ledvin) (9, 10, 11, 12, 13, 14, 15).

Vědecké studie rovněž prokázaly, že fruktóza způsobuje zánětlivé poškození endotelových buněk tvořících stěny krevních cév (16).

Vysoký příjem fruktózy prokazatelně zvyšuje hladiny zánětlivých ukazatelů v krvi u lidí i myší (10, 17, 18, 13, 19, 20).

Trans-mastné kyseliny

Je všeobecně známo, že tzv. trans-mastné kyseliny jsou řazeny mezi nejvíce nezdravé tuky. Struktura trans formy se liší přidáním vodíku na nenasycené mastné kyseliny, které jsou kapalné, s cílem zajistit větší stabilitu sloučeniny. Trans-mastné kyseliny bývají na etiketách výrobků často označovány jako „částečně ztužené“ tuky.

Trans-mastné kyseliny jsou obsaženy ve většině margarínů, cílem jejich přídání je prodloužení trvanlivosti potraviny.

Trans kyseliny se mohou přirozeně vyskytovat v mléčných výrobcích či mase, naopak umělé trans-mastné kyseliny se vyznačují prozánětlivou aktivitou (prokazatelně zvyšují riziko vzniku dalších onemocnění) (21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29).

Mezi jejich nepříznivé účinky patří snížení HDL cholesterolu („hodného), dále mají nepříznivý vliv na endotelové buňky tvořící stěnu cév (26).

Pokud se chcete o cholesterolu a jeho snižování dozvědět více, přečtěte si tento článek.

Umělé trans-mastné kyseliny také zvyšují krevní hladiny zánětlivých markerů- interleukinu 6 (IL-6), tumor nekrotizující faktoru (TNF) a C-reaktivního proteinu (CRP - jeden z ukazatelů, který signalizuje, že v těle probíhá zánět).

V jedné velké studii s názvem Nurses Health Study bylo prokázáno, že u 78% žen s vysokým příjmem trans-mastných kyselin ve stravě, došlo ke zvýšení hladiny CRP (26).

V randomizované kontrolované studii, při které byl vyšetřen soubor starších žen s nadváhou, bylo prokázáno, že konzumace hydrogenovaného sojového oleje vedla ke vzniku zánětlivých změn podstatně větší měrou než při konzumaci palmového či slunečnicového oleje (27).

Výzkumný soubor v dalších studiích byl složen ze skupiny zdravých mužů a skupiny mužů se zvýšenou hladinou cholesterolu, přičemž byly zkoumány změny hladiny zánětlivých markerů v závislosti na konzumaci trans- mastných kyselin. Hladiny zánětlivých markerů se mezi skupinami nelišily (byly u obou skupin přibližně stejně zvýšené) (28, 29).

Rostlinné a semenné oleje

Přestože se názory na problematiku druhů konzumovaných olejů různí, v poslední době je zastáván názor, že konzumace rostlinných olejů není zrovna nejzdravější. Na rozdíl od panenského olivového oleje a kokosového oleje, jsou průmyslově zpracovávané rostlinné oleje často extrahovány za použití rozpouštědel, např. hexan (součást benzínu). Mezi rostlinné oleje vyrobené tímto způsobem patří tyto zdroje: kukuřice, světlice barvířská, slunečnice, řepka, arašídy, sezam a sója.

V průběhu 20. století se spotřeba rostlinných olejů celosvětově zvýšila o 130%.

Díky struktuře (složení z polynenasycených mastných kyselin) jsou tyto oleje velmi náchylné k oxidačnímu poškození. Tyto oleje navíc podporují vznik zánětu vzhledem k vysokému obsahu omega-6 mastných kyselin (30, 31, 32, 33).

Přestože některé z omega-6 mastných kyselin jsou pro tělo nezbytné, typická západní strava obsahuje mnohem větší množství těchto látek, než je třeba.

Naproti tomu je velice důležité zvýšit příjem potravin s obsahem omega-3 mastných kyselin (např. tučné ryby), abychom vylepšili poměr mezi omega 3 a 6 mastných kyselin a mohli těžit z protizánětlivých účinků omega-3 mastných kyselin.

V jedné z klinických studiích, která se zabývala výzkumem potkanů, bylo prokázáno, že potkani konzumující omega 6 a omega 3 mastné kyseliny v poměru 20:1, reagovali mnohem vyšší hladinou zánětlivých markerů v porovnání s těmi potkany, kteří konzumovali uvedené kyseliny v poměru 1:1 či 5:1 (33).

Rafinované sacharidy

Sacharidy obecně se spíše řadí k látkám ne příliš prospěšným. Pravdou ovšem je, že ne všechny sacharidy vedou ke vzniku zdravotních komplikací.

Naši předkové konzumovali především sacharidy s vysokým obsahem vlákniny ve formě trav, kořínků rostlin a ovoce (34).

Konzumace rafinovaných rychlých cukrů však může vést ke vzniku zánětu a následně rozvoje řady onemocnění (34, 35, 36, 37, 38).

Rafinované cukry neobsahují téměř žádnou vlákninu (jejíž konzumace vyvolává pocit nasycení, stabilizuje hladinu krevního cukru a slouží jako potrava pro prospěšné střevní bakterie).

Výzkumy uvádějí, že rafinované cukry obsažené v naší stravě v poměrně velké míře podporují růst škodlivých střevních bakterií, které mohou zvýšit riziko vzniku obezity a zánětlivých střevních onemocnění, včetně Crohnovy choroby (34, 36).

Rafinované cukry mají vyšší glykemický index (GI) v porovnání s nezpracovanými sacharidy (polysacharidy). Potraviny s vyšším glykemickým indexem zvyšují hladinu krevního cukru mnohem rychleji než potraviny s nízkým glykemickým indexem.

Výzkumná studie s vyšetřovaným souborem starších pacientů, kteří často konzumovali potraviny s vysokým glykemickým indexem, měli 2,9 x vyšší pravděpodobnost úmrtí na některé ze zánětlivých onemocnění, jako je například chronická obstrukční plicní nemoc (37).

V kontrolované studii mladých zdravých mužů, kteří konzumovali 50 g rafinovaných cukrů denně (ve formě bílého chleba), byly prokázány vyšší hladiny krevního cukru a zvýšení zánětlivého markeru NF-kB (38).

Nadměrná konzumace alkoholických nápojů

Konzumace alkoholických nápojů v malém množství má pozitivní účinky na zdraví. Konzumace většího množství alkoholických nápojů však může vést k vážným zdravotním problémům.

Jedna z klinických studií prokázala vzestup zánětlivého markeru CRP u lidí, kteří byly pod vlivem alkoholu. Vzestup hladiny CRP byl přímo úměrný vypitému množství alkoholu (39).

Lidé, kteří často konzumují alkoholické nápoje, si mohou zadělat na četné zdravotní problémy.

Jedním z nich je narušení střevní mikroflóry (bakterie se následně dostávají ze střeva do dalších částí těla, což vede k rozšíření zánětu a poškození dalších tělních systémů a tkání). Tomuto stavu se říká syndrom děravého (prosakujícího) střeva (40, 41)

Abychom předešli případným zdravotním komplikacích, příjem alkoholických nápojů by měl být co nejnižší, v každém případě je doporučeno omezení denní konzumace na max. dvě skleničky u mužů (zhruba jedna láhev piva denně nebo jeden panák tvrdého alkoholu denně nebo 2 sklenky = 4 dcl vína denně) a max. jedna sklenka (2 dcl) u žen.

Průmyslově zpracované masné výrobky

Konzumace zpracovaného masa je spojena se zvýšeným rizikem vzniku kardiovaskulárních onemocnění, diabetu, nádorového onemocnění žaludku a tlustého střeva (42, 43, 44).

Mezi tyto produkty řadíme: klobásy, slanina, šunka, uzené maso, sekaná, apod.

Tyto produkty obsahují glykované proteiny a pokročilé produkty glykace (AGEs) ve větší míře, než je tomu u většiny ostatních druhů libového masa.

Pokročilé produkty glykace vznikají během procesu vaření a přípravy masa a některých dalších potravin při vysokých teplotách a vedou ke vzniku zánětlivých změn, které mohou vyvolat závažné onemocnění (45, 46).

Ze všech onemocnění, které se pojí s konzumací nezdravých zpracovaných masových produktů, nejčastěji vzniká nádorové onemocnění tlustého střeva.

Ačkoli ke vzniku tohoto onemocnění přispívá celá řada faktorů, častá konzumace červeného masa a masových zpracovaných výrobků představuje významný rizikový faktor (47).

Co si z tohoto článku odnést?

Příčiny vzniku zánětlivého procesu jsou nesmírně rozmanité. V některém případě vzniká zánětlivý proces jako reakce na nějakou událost- zranění či onemocnění. Cílem takové zánětlivé reakce je obrana organismu před cizorodými činiteli.

Doporučujeme věnovat pozornost konzumovaným potravinám, neboť je známo, že některé z nich významně přispívají ke vzniku zánětlivého procesu v těle. Dodržujte prevenci, snažte se tedy dodržovat zdravý životní styl s konzumací co největšího množství zdravých potravin, rovněž nezapomínejte na pravidelnou fyzickou aktivitu.

P.S. Pokud vás naopak zajímá co jíst, abyste tělu pomohli vypořádat se s chronickým zánětem, tady je seznam potravin s protizánětlivými účinky.