Impetigo: vše co potřebujete vědět

Impetigo: vše co potřebujete vědět
6. ledna 2022 17:10

Impetigo (odborně impetigo vulgaris) je vysoce nakažlivé kožní infekční onemocnění, které postihuje hlavně batolata a malé děti, ale setkáváme se s ním i u dospělých. Onemocnění se velmi rychle šíří zejména v dětských kolektivech (jesle, mateřské školy, apod.).

Obsah článku

  1. Příznaky
    1. Nebulózní impetigo (nepuchýřnatá forma)
    2. Bulózní impetigo (puchýřnatá forma)
    3. Ecthyma
  2. Jaká je inkubační doba impetiga?
  3. Příčiny
  4. Rizikové faktory
  5. Komplikace
  6. Kdy navštívit lékaře?
  7. Prevence
  8. Diagnostika
  9. Léčba
  10. Co si z článku odnést?

Impetigo se nejčastěji projevuje charakteristickými červenými boláky či puchýřky, které se nejčastěji objevují na obličeji v okolí nosu a úst a na rukou a nohou, ale mohou se vyskytnout kdekoli na těle.

Výjimkou není ani impetigo ve vlasech.

Během několika dnů tyto boláky nebo puchýřky praskají a na jejich povrchu se objevuje medově zbarvená krusta (strup).

Podle charakteru kožních projevů a celkové závažnosti onemocnění se impetigo dělí do tří skupin (bulózní a nebulózní impetigo a ecthyma).

Protože se jedná o bakteriální kožní onemocnění, spočívá léčba impetiga v užívání antibiotik, které se aplikují topicky (antibiotický gel, krém či mast na impetigo) nebo systémově (perorálně užívaná antibiotika na stafylokoky a streptokoky, kteří jsou nejčastějšími původci infekce).

Důležité je také dodržovat hygienická opatření a nechat děti ze školy doma, minimálně po dobu, kdy jsou infekční (což je 48 hodin po zahájení antibiotické léčby).

Příznaky

Existují tři různé formy impetiga a každá z nich se projevuje trochu jinými příznaky.

Nebulózní impetigo (nepuchýřnatá forma)

Nebulózní impetigo (impetigo contagiosa) je nejčastější formou tohoto onemocnění.

Mezi jeho příznaky patří červené boláky, které se objevují kolem nosu a úst a také na dalších částech těla, zejména na končetinách.

Impetigo může postihnout kteroukoli část těla, včetně pokožky vlasaté části hlavy.

Nebulózní forma impetiga je nejčastější a postihuje zejména kůži kolem úst, nosu a také končetiny

Nebulózní forma impetiga je nejčastější a postihuje zejména kůži kolem úst, nosu a také končetiny

Boláky na kůži se postupně zvětšují a během několika dnů praskají a zanechávají po sobě silnou, medově zbarvené krusty (strupy) o průměru zhruba 2 cm.

Tyto krusty vypadají podobně jako pšeničné lupínky ze snídaňových cereálií.

Po zaschnutí krusty zůstává na kůži červená skvrna, která se obvykle zahojí ad integrum, tedy bez zanechání jizvy.

Nicméně než tyto červené flíčky zmizí trvá to několik dnů až několik týdnů.

Boláky na kůži jsou nebolestivé, ale často silně svědí.

Je důležité na boláky nesahat ani se neškrábat, protože se tak infekce šíří nejen na další části těla, ale z rukou se pak přenáší i na další lidi.

Další příznaky, jako jsou horečka nebo zduření lymfatických uzlin, jsou u nebulózní formy impetiga málo časté, ale mohou se objevit v těch nejzávažnějších případech nebo u neléčeného onemocnění.

Bulózní impetigo (puchýřnatá forma)

Bulózní forma impetiga (impetigo bullosa) seprojevuje výsevem tekutinou vyplněných vezikul (puchýřků), a to zejména v oblasti trupu a na končetinách.

Velikost puchýřků bývá zhruba 1 - 2 cm.

Puchýře se rychle šíří po celém těle a následně během několika dnů praskají a zanechávají po sobě medově žlutou krustu, která se obvykle zhojí bez zanechání jizvy.

Na rozdíl od nebulózní formy impetiga, mohou puchýře bolet a kůže kolem nich silně svědí.

Bulózní impetigo se vyskytuje nejčastěji na trupu a končetinách a je méně časté než nebulózní impetigo.

Bulózní impetigo se vyskytuje nejčastěji na trupu a končetinách a je méně časté než nebulózní impetigo.

Stejně jako u nebulózního impetiga je důležité si na puchýře nesahat, ani si postižené části kůže neškrábat, aby se infekce neroznášela dále.

Horečka a zduřelé lymfatické uzliny jsou u bulózního impetiga častější než u nebulózní formy.

Ecthyma

Ecthyma je nejzávažnější formou impetiga a na rozdíl od ostatních dvou forem, které postihují pouze vrchní vrstvu pokožky, je ecthyma spojena s postižením podkoží.

Tato forma impetiga se projevuje tvorbou hlubokých vředů a lézí, které zasahují do podkoží a po jejich prasknutí často na kůži zůstávají trvalé jizvy.

Ecthyma se rozvíjí nejčastěji při dlouhodobě neléčeném impetigu a je spojena s řadou dalších komplikací, jako jsou horečka, zduřelé lymfatické uzliny nebo zánětlivé onemocnění ledvin.

Jaká je inkubační doba impetiga?

Inkubační doba impetiga je zhruba 4 až 10 dní od nákazy. Do té doby pacient o své infekci neví, protože se onemocnění neprojevuje žádnými příznaky.

Proto je impetigo vysoce nakažlivé a snadno se přenáší zejména v dětských kolektivech, kde si děti společně hrají v těsné blízkosti a snadno tak mohou přijít do kontaktu s nákazou.

Příčiny

Impetigo je vysoce nakažlivé kožní bakteriální onemocnění, které vyvolávají nejčastěji stafylokoky a některé streptokoky.

Hlavními původci jsou zlatý stafylokok (Staphylococcus aureus) a pyogenní streptokok (Streptococcus pyogenes).

Tyto baktérie žijí na kůži většiny lidí a za normálních okolností zdravému člověku neškodí.

Nicméně někdy mohou proniknout hlouběji do kůže a vyvolat kožní infekci, jako je například impetigo.

Děje se to těmito způsoby:

  • při poranění jinak zdravé kůže (oděrky, řezné rány, bodnutí nebo štípnutí hmyzem, apod.). Takto vzniklé onemocnění označujeme jako primární impetigo (vzniká primárně, infikováním jinak zdravé kůže)
  • infikováním kůže změněné či narušené jiným základním kožním onemocněním, jako jsou například vši, svrab nebo ekzém. Takto vzniklé onemocnění označujeme jako sekundární impetigo (vzniká sekundárně, tedy jako "komplikace" jiného základního kožního onemocnění). Proces, kdy ke vzniku impetiga došlo sekundárně, infikováním jiných kožních lézí či ran označujeme jako impetiginizace.

Pro impetigo je charakteristické že se rychle šíří, a to zejména blízkým kontaktem s infikovanou osobou (například dotykem nebo sdílením ručníků, hygienických potřeb či ložního prádla).

Vzhledem k tomu, že impetigo má poměrně dlouhou inkubační dobu (4 až 10 dní od nákazy), může se šířit nevědomky, zejména v dětském kolektivu.

Pacient s impetigem přestává být infekční (nakažlivý) po 48 hodinách od začátku užívání antibiotik a/nebo po 48 hodinách od vytvoření medově žluté krusty (strupu) na posledních bolácích.

Rizikové faktory

Mezi rizikové faktory impetiga, mimo jiné, patří:

  • věk: impetigo se nejčastěji vyskytuje u dětí ve věku 2 až 5 let, nicméně může postihnout i starší děti či dospělé osoby.
  • blízký kontakt:impetigo se dobře šíří v rodinách, v dětských kolektivech (školky, školy) a také při kontaktních sportech či hromadných akcích, kde jsou lidé namačkáni blízko u sebe a může docházet k jejich těsnému kontaktu
  • vlhké, teplé počasí: impetigo se nejlépe šíří za teplého, vlhkého počasí.
  • poranění kůže: baktérie, které impetigo způsobují se často do kůže dostanou přes drobná poranění a ranky, jako jsou oděrky, vyrážka nebo léze po bodnutí či štípnutí hmyzem
  • některá onemocnění: riziko impetiga zvyšují některá kožní onemocnění, jako jsou například atopická dermatitida (atopický ekzém) nebo dyshidrotický ekzém. Stejně tak pacienti s diabetem, některými autoimunitními chorobami a dalšími nemocemi, které oslabují imunitní systém, jako je například rakovina či AIDS mají vyšší riziko, že onemocní impetigem. Významným rizikovým faktorem impetiga je také transplantace orgánů (pacienti musí dlouhodobě užívat imunosupresiva a mají horší imunitní systém než běžná populace).
  • některé léky oslabující imunitu: riziko impetiga zvyšují také léky užívané při léčbě závažných onemocnění, které oslabují fungování imunitního systému. Mezi tyto léky patří například kortikosteroidy, léky užívané při chemoterapii, apod.
  • osoby, které jsou kolonizovány zlatým stafylokokem: některé osoby mohou být trvale kolonizováni zlatým stafylokokem, který jim ale za normálních okolností nepůsobí žádné obtíže. Při poranění kůže nebo oslabení imunitního systému ale může dojít k rozvoji infekce, jako je například impetigo.

Komplikace

Ve většině případů není impetigo nebezpečné a zhojí se zcela bez následků a bez jizev na kůži.

Nicméně vzácně se mohou vyskytnout závažné, až život ohrožující komplikace, jako jsou:

  • Celulitis (též celulitida nebo flegmóna): jedná se o hnisavý neohraničený zánět podkoží, který se může rozšířit do lymfatických uzlin a krví i do dalších částí těla a způsobit život ohrožující otravu krve. Pokud je původcem infekce masožravý streptokok (druh streptokoků produkujících toxiny, které působí rozpad měkkých tkání a svalů podkoží), může pacient skončit s amputovanou končetinou nebo na takovou masivní infekci zemřít.
  • Poškození ledvin: některé druhy baktérií, které vyvolávají impetigo mohou způsobit chronický zánět ledvin či glomerulů (glomerulonefritida), který vede k jejich trvalému či dlouhodobému poškození.
  • Zápal plic (pneumonie): vzhledem k tomu, že původcem impetiga jsou baktérie, které vyvolávají řadu dalších onemocnění, včetně pneumonie, mohou se v souvislosti s tímto kožním onemocněním u pacienta rozvinout také zápal plic
  • Otrava krve (sepse): neléčené impetigo může vést k proniknutí baktérií do krevního oběhu, což odborně označujeme pojmem bakterémie. To vyvolá celkovou zánětlivou reakci organizmu označovanou pojmem sepse (lidově otrava krve). Krví se pak baktérie mohou rozšířit do dalších částí těla a vyvolat například osteomyelitidu (zánět kostní dřeně) nebo pneumonii.
  • Osteomyelitida: jedná se o poměrně vzácnou komplikaci impetiga spojenou s proniknutím baktérií do krve a jejich hematogenním rozsevem po celém organizmu, včetně kostní dřeně.
  • Trvalé jizvy na kůži: i když se většinou impetigo zhojí bez jakýchkoli jizev na kůži, vředy, které způsobuje nejtěžší forma tohoto onemocnění (ecthyma) se někdy mohou zhojit vazivovou jizvou, která zůstává na kůži trvale.

Kdy navštívit lékaře?

Pokud se domníváte, že by vaše dítě mohlo mít impetigo, navštivte svého lékaře, nejlépe dermatologa nebo praktického lékaře pro dospělé či děti a dorost.

Prevence

Nejlepší prevencí impetiga je dbát na čistotu a zdraví kůže.

Veškerá poranění kůže, jako jsou oděrky, hmyzí bodnutí, puchýře, apod. je potřeba vždy co nejrychleji ošetřit a vyčistit.

Důležité je také dodržovat hygienické návyky a pravidelně se mýt šetrným mýdlem, které nedráždí pokožku

V rámci prevence dalšího šíření impetiga a zhoršování obtíží, dodržujte následující opatření:

  • postižená místa si omývejte šetrným mýdlem pod tekoucí vodou (ve sprše) a následně je překryjte gázou
  • oblečení, ložní prádlo, hygienické potřeby a ručníky, které používá nemocná osoba každý den vyperte v teplé vodě a zajistěte, aby je nikdo jiný nepoužíval
  • při ošetřování lézí antibiotickou mastí používejte ochranné rukavice a po ukončení aplikace si vždy pečlivě umyjte ruce teplou vodou a mýdlem
  • u malých dětí dbejte na to, aby měly krátké nehty a neškrábaly se
  • dokud vám lékař nepotvrdí, že je vaše dítě neinfekční (což bývá zhruba za 48 hodin od začátku antibiotické léčby nebo za 48 hodin ode dne, kdy se na posledních bolácích vytvořila medová krusta), neposílejte ho do školky ani do školy
  • naučte vaše dítě správným hygienickým návykům (nácvik správné techniky mytí rukou, nácvik správné hygieny po použití toalety, apod.)

Diagnostika

Ve většině případů lze impetigo diagnostikovat pohledem při fyzikálním vyšetření, protože kožní léze mají typický vzhled a nelze si je prakticky s ničím jiným splést.

Žádná další speciální vyšetření nejsou většinou nutná, nicméně pokud se stav pacienta do několika dnů od předepsání antibiotik nezlepší, může lékař odebrat vzorek sekretu z boláků a odeslat ho na mikrobiologické vyšetření s cílem zjistit citlivost baktérie, která onemocnění vyvolává, na jednotlivé druhy antibiotik.

Na základě výsledků tohoto vyšetření pak předepíše vhodná antibiotika.

Léčba

Léčba impetiga spočívá především v ošetřování kožních lézí mastí či krémem s antibiotikem mupirocin (v ČR se prodává například pod názvy Bactroban, Mupirocin nebo Mupina).

Mast se aplikuje nejčastěji 2 - 3x denně po dobu 5 - 10 dnů.

Někdy je nutné pokračovat s léčbou ještě déle.

Před aplikací masti omyjte ošetřovanou oblast teplou vodou nebo jí na několik minut obalte čistou namočenou látkou tak, aby se kůže dostatečně hydratovala.

Následně kůži jemně osušte (poklepáváním nikoli drhnutím či třením) a odstraňte olupující se části tak, aby antibiotikum dobře proniklo do kůže.

Ošetřená místa zakryjte gázou nebo materiálem, který se k lézím nepřilepí, aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy.

Impetigo se léčí antibiotiky, která se podávají jednak topicky (masti, gely a krémy) a jednak systémově (perorálně)

Impetigo se léčí antibiotiky, která se podávají jednak topicky (masti, gely a krémy) a jednak systémově (perorálně)

U závažných forem impetiga, které postihují hlubší vrstvy kůže (ecthyma) nebo v případě, že samotná topická léčba nestačí, může lékař pacientovi předepsat perorálně užívaná antibiotika, u kterých je vždy nutné dobrat celou předepsanou dávku, a to i v případě, že se boláky již zahojily.

Co si z článku odnést?

Impetigo (odborně impetigo vulgaris) je vysoce nakažlivé bakteriální kožní onemocnění, rychle se šíří zejména v dětských kolektivech a jeho původcem je nejčastěji bakterie staphylococcus aureus (zlatý stafylokok) nebo streptococcus pyogenes.

Existují tři formy tohoto onemocnění, a to nepuchýřnatá (nebulózní impetigo), puchýřnatá (bulózní impetigo) a ecthyma, což je nejzávažnější forma, postihující i podkoží.

Onemocnění se projevuje charakteristicky vypadajícími kožními lézemi, které se objevují nejčastěji kolem úst, nosu a na končetinách, ale mohou se objevit kdekoliv na těle, včetně vlasaté části hlavy.

U těžších forem impetiga se setkáváme i s horečkami nebo zvětšením lymfatických uzlin.

Nejčastěji toto onemocnění postihuje děti ve věku 2 až 5 let, ale s impetigem se můžeme setkat i u starších dětí a dospělých.

Léčba spočívá v topické aplikaci antibiotik (krémy a masti s antibiotikem mupirocin), přičemž celková doba léčby bývá 5 až 10 dnů, ale někdy může být i delší.

U těžších forem či průběhů může lékař předepsat i perorálně užívaná antibiotika.

Komplikace tohoto onemocnění jsou vzácné, nicméně neléčené impetigo může vyvolat problémy s ledvinami (chronický zánět ledvin), způsobit hnisavý zánět podkoží označovaný jako cellulitis (flegmóna) a/nebo trvalé jizvy na kůži.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Mayoclinic.org a NHSinform.scot

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 6. ledna 2022 17:10
Datum příští revize: 6. ledna 2024 17:10
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace