Tapottement: vše co potřebujete vědět!

7. března 2023 5:40

Tapottement (v českém přepisu někdy nesprávně též tapotement) je vyšetřovací technika založená na úderu malíkovou hranou dlaně do oblasti ledvin.

Obsah článku

  1. Jak se tapottement provádí?
  2. Onemocnění, při kterých může být tapottement pozitivní
  3. Co si z článku odnést?

U zdravého člověka tento úder vedený přiměřenou silou na oblast ledvin nevyvolává žádnou bolest, zatímco u pacientů s některými chorobami ledvin či močového ústrojí, je tento poklep bolestivý.

Pozitivní tapottement je jednou z nepřímých známek zánětlivých nebo autoimunitních onemocnění ledvin či močového ústrojí, jako jsou pyelonefritida (zánět ledvin a ledvinové pánvičky) nebo glomerulonefritida.

Tapottement může být pozitivní také při některých neinfekčních onemocněních ledvin, jako jsou například močové kameny (nefrolitiáza nebo ureterolitiáza).

Proto se toto vyšetření provádí jako součást fyzikálního vyšetření u pacientů s podezřením na onemocnění ledvin a vylučovacího (močového) ústrojí.

Tapottement pomáhá také zúžit diferenciální diagnostiku u pacientů s bolestmi břicha, podbřišků, podžebří, zad, třísel a/nebo bolestmi v boku.

V případě pozitivity tapottement je nicméně vždy nutné provést další vyšetření, jako jsou například laboratorní vyšetření krve, laboratorní a chemické vyšetření moči nebo vyšetření zobrazovacími metodami (ultrazvuk, CT, rentgen, MR, apod.), aby se zjistila konkrétní příčina pacientových obtíží.

Jak se tapottement provádí?

Postup při vyšetření je zhruba následující:

Lékař požádá pacienta, aby se pohodlně usadil a stoupne si mu za záda. Následně malíkovou hranou své dominantní ruky nebo malíkovou hranou ruky sevřené v pěst udeří pacienta zezadu těsně pod žebra, na jedné a druhé straně páteře.

Tapottement se provádí šetrným úderem malíkovou hranou dlaně do oblasti ledvin

Tapottement se provádí šetrným úderem malíkovou hranou dlaně do oblasti ledvin

Pokud pacient při úderu do oblasti ledvin udává bolest, může to být nepřímou známkou zánětlivého či jiného onemocnění ledvin a močového (vylučovacího) ústrojí.

Úder při tapottement musí být vedený šetrně, protože příliš silný úder do této oblasti vyvolá bolest i bez onemocnění ledvin.

Onemocnění, při kterých může být tapottement pozitivní

Nejčastěji je tapottement pozitivní při zánětlivých onemocněních ledvin, ale s jeho pozitivitou se můžeme setkat i u dalších onemocnění a stavů.

Mezi nejčastější onemocnění, při kterých bývá tapottement pozitivní, mimo jiné, patří:

  • Zánět ledvin (pyelonefritida) a infekce močového ústrojí: jedná se o bakteriální infekci, která se do ledvin rozšíří z močového trubice a močového měchýře. Může postihnout jednu nebo obě ledviny současně a projevuje se močovou urgencí, častým močením, bolestmi a nepříjemnými pocity při močení (pálení, řezání, přítomnost krve v moči), nevolností, zvracením a/nebo horečkami. Infekce močového ústrojí mohou kromě ledvin postihnout také močový měchýř (cystitida), močovody nebo močovou trubici a projevují se podobnými příznaky jako zánět ledvin.
  • Močové kameny: hlavní funkcí ledvin je filtrovat krev a odvádět odpadní látky z těla močí. V případě nedostatečného přísunu tekutin se odpadní látky v ledvinách hromadí, čímž je položen základ pro tvorbu ledvinových kamenů. Ty mohou zablokovat odtok moči z ledvin a způsobit městnání v dutém systému ledviny. To se projevuje krutými, kolikovitými bolestmi, zvracením, nevolností, krví v moči a dalšími příznaky. Někdy se ledvinový kámen může z ledviny uvolnit a ucpat močovod (ureter) nebo jeho ústí do močového měchýře (vezikoureterální ústí), což vyvolá podobné příznaky.
  • Pánevní zánětlivá nemoc: toto onemocnění se také nazývá jako hluboký zánět pánve nebo nesprávně zánět vejcovodů. Jedná se o zánětlivé postižení kterékoli části ženského pohlavního ústrojí, včetně zánětu vejcovodů, vaječníku nebo dělohy. Projevuje se bolestmi v podbřišku, horečkou a dalšími příznaky.
  • Absces v dutině břišní: absces je kolekce hnisu nebo zánětlivě změněné tekutiny. V případě, že postihne orgány dutiny břišní, jako jsou játra, ledviny nebo pankreas, může mít pacient pozitivní tapottement.

Samotný pozitivní tapottement neslouží k potvrzení diagnózy, ale pomáhá zúžit diferenciální diagnostiku na některá z výše uvedených onemocnění.

Na zjištění konkrétní příčiny pacientových obtíží je nutné provést další vyšetření, jako jsou vyšetření funkce ledvin, laboratorní vyšetření krve a moči nebo vyšetření zobrazovacími metodami.

Výsledky vyšetření je také nutné korelovat s klinickým nálezem pacienta a teprve poté je možné stanovit diagnózu.

Co si z článku odnést?

Tapottement je úder malíkovou hranou dlaně (nebo malíkovou hranou sevřené pěsti) do oblasti ledvin.

Jedná se o orientační vyšetření, které pomáhá zúžit diferenciální diagnostiku při bolestech v oblasti břicha.

Za normálních okolností nezpůsobuje tapottement pacientovi žádnou bolest.

Pokud pacient při tomto vyšetření udává bolest na jedné či obou stranách zad, jedná se o nepřímou známku onemocnění ledvin a močového ústrojí, jako jsou pyelonefritida, záněty močových cest nebo močové kameny.

Tapottement může být pozitivní také u některých břišních abscesů nebo u pánevní zánětlivé nemoci.

Toto vyšetření je pouze orientační a ke stanovení přesné diagnózy je nutné ho vždy doplnit o další vyšetření, jako jsou laboratorní vyšetření krve a moči, vyšetření zobrazovacími metodami, apod.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Hellodoctor.com

Zdroje obrázků:

Canva.com, obrázek tapottementu upraven podle webu Propedeutika.cz

Článek naposled aktualizován: 7. března 2023 5:40
Datum příští revize: 7. března 2025 5:40
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace