Legionářská nemoc (legionelóza): vše co potřebujete vědět

Legionářská nemoc (legionelóza): vše co potřebujete vědět
2. srpna 2020 7:55

Legionářská nemoc neboli legionelóza je zánětlivé onemocnění plic způsobené infekcí vyvolanou baktériemi rodu Legionella. Nejčastějším původcem legionelózy je baktérie Legionella pneumophila. Většina lidí dostane legionářskou nemoc po vdechnutí vody nebo prachu kontaminovaného Legionellami.

Obsah článku

  1. Příznaky
  2. Příčiny
    1. Jak se nákaza šíří?
  3. Rizikové faktory
  4. Diagnostika
  5. Léčba
  6. Komplikace
  7. Kdy vyhledat lékaře?
  8. Prevence
  9. Co si z článku odnést?

Nejnáchylnějšími osobami jsou starší lidé, kuřáci a lidé s oslabeným imunitním systémem.

Baktérie rodu Legionella vyvolávají také onemocnění zvané Pontiacká horečka, což je v podstatě mírnější forma legionelózy, kdy nejsou postiženy plíce, ale onemocnění se projevuje podobnými příznaky jako chřipka (vysoká horečka, suchý kašel).

Zatímco Pontiacká horečka obvykle odezní bez jakékoli léčby, neléčená legionelová pneumonie může být smrtelná.

Léčba legionářské nemoci spočívá v podávání antibiotik a ve většině případů se těmito léky podaří nemoc zcela vyléčit, nicméně u některých lidí mohou problémy přetrvávat i po léčbě.

Příznaky

Inkubační doba legionářské nemoci (doba, za kterou se projeví první příznaky onemocnění po nákaze původcem onemocnění) je 2 – 10 dní, nicméně byly zaznamenány i případy, kdy se nemoc projevila až za 16 dní od nákazy (1).

Mezi první příznaky legionářské nemoci, mimo jiné, patří:

  • Bolest hlavy
  • Bolest svalů
  • Horečka kolem 40°C i vyšší

Druhý až třetí den poté, co se objeví výše uvedené příznaky, se rozvinou další symptomy, mezi které, mimo jiné, patří:

  • Kašel, nejčastěji produktivní, s vykašláváním hlenu a někdy i krve
  • Dušnost, která vzniká na podkladě zhoršené funkce nemocné plicní tkáně, často v kombinaci s pleurálním výpotkem, který se rovněž u pacientů s legionářskou nemocí vyskytuje.
  • Bolest na hrudi
  • Trávicí (dyspeptické) potíže, jako jsou nevolnost, zvracení nebo průjem
  • Zmatenost a další kognitivní poruchy

I když legionářská nemoc postihuje primárně plíce, v některých případech mohou Legionelly způsobit i infekce ran a dalších částí těla, včetně srdce nebo  mozku.

Mírná forma legionářské nemoci při které nejsou postiženy plíce, se nazývá Pontiacká horečka, která se projevuje horečkami, zimnicí, bolestmi hlavy a svalů. Pontiacká horečka nezpůsobuje zápal plic a její příznaky obvykle odezní bez nutnosti léčby do dvou až pěti dní.

Příčiny

Nejčastější příčinou legionářské nemoci je infekce baktérií Legionella pneumophila. Ve venkovním prostředí přežívají baktérie rodu Legionella jen v půdě či ve vodě, nicméně ve vodovodních a vzduchovodních instalacích, jako jsou například klimatizace nebo vodovodní potrubí může dojít k pomnožení baktérie Legionella pneumophila a konzumací kontaminované vody se pak člověk nakazí.

I když se můžeme legionářskou nemocí nakazit i z domácího vodovodního potrubí, ve většině případů vznikají epidemie legionelózy ve velkých budovách (například v domovech pro seniory, nemocnicích, apod.). Je to pravděpodobně proto, že Legionelly se snáze množí a šíří ve velkých potrubních systémech. Stejně tak domácí klimatizační jednotky ani klimatizace v autě nevyužívají vodu pro chlazení, takže z nich nemůžeme dostat legionářskou nemoc.

Jak se nákaza šíří?

Většinou se nákaza přenáší kapénkovou infekcí, tedy vdechnutím drobných mikroskopických kapek vody, které obsahují baktérii Legionella pneumophila. Můžete se nakazit ve sprše při sprchování,ve vířivce, vodou z kohoutku nebo vodou z větracích systémů ve velkých budovách.

Nejčastějších zdrojem infekce jsou:

  • vířivky a sauny
  • chladící a klimatizační systémy ve velkých budovách
  • zásobníky a ohřívače teplé vody (bojlery)
  • dekorativní fontánky
  • bazény
  • masážní vany
  • vany pro rodičky v nemocnicích
  • rozvody pitné vody

Mezi další možnosti šíření nákazy legionářskou nemocí, mimo jiné, patří:

  • Aspirace: tímto odborným termínem označujeme náhodné vdechnutí tekutin, potravy či jiných cizích látek do průdušnice a plic. Legionářskou nemoc můžete dostat pokud omylem vdechnete vodu kontaminovanou původcem tohoto onemocnění (baktérie Legionella pneumophila).
  • Půda: v minulosti byly zaznamenány i případy nákazy legionelózou u lidí pracujících na zahradě či doma se zeminou kontaminovanou Legionellami.

Rizikové faktory

Legionářskou nemocí nemusí nutně onemocnět všichni lidé, kteří se nakazí baktérií Legionella pneumophila.

U některých lidí se onemocnění nemusí vůbec rozvinout.

Nejvyšší riziko, že se u nich po styku s Legionellami rozvine legionářská nemoc, mají:

  • Kuřáci: kouření poškozuje plíce a další orgány a narušuje přirozenou obranyschopnost dýchacího systému (například ničí řasinkový epitel dýchacích cest, který usnadňuje odstraňování hlenů a cizorodých látek z plic). Proto jsou kuřáci všeobecně náchylnější k infekcím dýchacích cest, včetně legionelózy.
  • Osoby s oslabenou imunitou: důvodů, proč může pacient mít oslabenou imunitu je celá řada. Nejčastěji imunitu oslabují některá onemocnění (například AIDS) a také některé léky, jako jsou například kortikosteroidy a další léky užívané v léčbě nádorových onemocnění nebo po transplantacích. Lidé s nádorovým onemocněním nebo po transplantacích, kteří musí dlouhodobě užívat tyto léky, pak mají rovněž vyšší riziko, že se u nich rozvine legionářská nemoc.
  • Osoby s onemocněním plic či jinými závažnými chorobami: mezi onemocnění, která zvyšují riziko legionářské nemoci, mimo jiné, patří rozedma plic (plicní emfyzém), diabetes, onemocnění ledvin nebo nádorová onemocnění.
  • Osoby starší 50 let.

Epidemie legionářské nemoci často propukají v nemocnicích či domovech pro seniory, kde je největší koncentrace osob náchylných k infekci.

Diagnostika

Legionářská nemoc se podobá ostatním pneumoniím a stejně tak je podobná i diagnostika.

Mezi vyšetření užívaná v diagnostice legionářské nemoci, mimo jiné, patří:

  • Vyšetření krve a moči: cílem těchto vyšetření je odhalit přítomnost protilátek proti Legionellám a zjistit další známky zánětu, mezi které patří zvýšení koncentrace C-reaktivního proteinu (CRP) v krvi nebo zvýšení počet bílých krvinek v krvi (leukocytóza).
  • Rentgen nebo CT vyšetření hrudníku: z těchto vyšetření nelze přímo diagnostikovat legionářskou nemoc, nicméně slouží k tomu, aby se zjistil rozsah postižení plicní tkáně, přítomnost pleurálního výpotku a dalších změn, které mohou souviset s legionářskou nemocí (například plicní emfyzém či jiná onemocnění plic, včetně nádorů).
  • Vyšetření vzorku hlenu (sputa) nebo plicní tkáně: tato vyšetření slouží k potvrzení přítomnosti baktérie Legionella pneumophila a pomáhají diagnostikovat i jiná onemocnění. Vzorek hlenu se odebírá výtěrem z krku a nosohltanu, vzorek plicní tkáně a ostatních tkání dýchacích cest se odebírá biopticky s pomocí speciálních vyšetření, jako jsou bronchoskopie nebo videotorakoskopie (VTS), případně přímo nasátím do stříkačky (tenkojehlová aspirační biopsie).

Léčba

Léčba legionářské nemoci spočívá v užívání antibiotik. Čím dříve je léčba zahájena, tím nižší je riziko rozvoje závažných komplikací. Ve většině případů probíhá léčba legionářské nemoci za hospitalizace pacienta v nemocnici, kvůli možnosti připojení na umělou plicní ventilaci.

Pontiacká horečka (mimoplicní forma legionářské nemoci) obvykle odezní sama, bez nutnosti jakékoli léčby a většinou nezanechává žádné trvalé následky a nezpůsobuje závažné komplikace.

Komplikace

S legionářskou nemocí se pojí celá řada život ohrožujících komplikací, mezi které, mimo jiné, patří:

  • Respirační insuficience až ARDS (syndrom akutní dechové tísně): tento stav vzniká v případě, kdy plíce nejsou schopny dostatečně okysličovat krev kyslíkem a/nebo neodvádí oxid uhličitý z krve. Při kritickém nedostatku kyslíku začnou selhávat jednotlivé orgány, což může vést až k úmrtí pacienta. Hromadění oxidu uhličitého v krvi vede k hyperkapnii, která rovněž znemožňuje normální zásobení orgánů kyslíkem a má podobné důsledky jako nedostatek kyslíku.
  • Sepse až septický šok: lidově se sepsi říká otrava krve, nicméně toto označení je poněkud nesprávné, protože sepse se, kromě přítomnosti baktérií v krvi projevuje dalšími příznaky, které jsou mnohem závažnější a mohou vést až k septickému šoku a smrti pacienta. Mezi hlavní příznaky sepse patří vysoká horečka (nad 39°C) nebo naopak hypotermie (teplota nižší než 36°C), tachykardie (zrychlený srdeční rytmus, který může vyústit až v palpitace – bušení srdce), tachypnoe (zrychlené dýchání) a oligurie až anurie (život ohrožující stav kdy ledviny vylučují příliš málo moči nebo naopak vůbec žádnou moč). Při septickém šoku se navíc přidává ještě náhlý prudký pokles krevního tlaku, což snižuje zásobení životně důležitých orgánů (zejména ledvin a mozku) kyslíkem a může vést až k úmrtí pacienta.
  • Akutní selhání ledvin: stav, kdy ledviny nejsou již schopny filtrovat krev a odstraňovat toxické či odpadní látky z krve a vylučovat je v moči. Tím dochází k jejich hromadění v těle, což může vést k řadě problémů, včetně smrti.

Pokud není legionářská nemoc včas a správně léčena, může být toto onemocnění smrtelné.

Kdy vyhledat lékaře?

Pokud máte pocit, že jste se mohli nakazit Legionellami nebo se u vás objeví některé z výše uvedených příznaků legionářské nemoci, je nutné co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc.

U lidí s rizikovými faktory (starší osoby, kuřáci, lidé se sníženou imunitou či jinými závažnými chorobami, apod.) je rychlé zahájení léčby zásadní.

Prevence

Někdy není možné onemocnění zabránit nicméně riziko legionářské nemoci lze snížit důkladnou a pravidelnou údržbou vodovodních a klimatizačních systémů v budovách a pěstováním zdravého životního stylu (zejména zanechání kouření a dodržování správné životosprávy).

Co si z článku odnést?

Legionelóza neboli legionářská nemoc je závažné zánětlivé onemocnění plic (pnemonie) způsobené baktériemi rodu Legionella, zejména pak baktérií Legionella pneumophila.

Zdrojem nákazy jsou nejčastěji nedostatečně udržované vodovodní či klimatizační rozvody v nemocnicích či jiných zařízeních, kde se vyskytuje vysoká koncentrace rizikových osob (vyšší věk, pacienti s dalšími těžkými onemocněními, apod.).

Inkubační doba legionářské nemoci je 2 – 10 dní, vzácně může být i delší (až 16 dní).

Příznaky legionářské nemoci jsou podobné jako příznaky jakéhokoli jiného zápalu plic a patří mezi ně dušnost, vysoká horečka (až nad 40°C), bolest hlavy a kloubů.

Existuje i mimoplicní forma legionářské nemoci označovaná jako Pontiacká horečka. Ta se neprojevuje postižením plic a většinou odezní do několika dnů bez nutnosti léčby.

Léčba legionářské nemoci spočívá v užívání antibiotik.

V prevenci legionářské nemoci je důležité zajistit pravidelnou údržbou vodovodních a klimatizačních systémů ve velkých budovách a zanechat kouření (kuřáci mají vysoké riziko, že u nich toto onemocnění propukne).

Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Mayoclinic.org

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 2. srpna 2020 7:55
Datum příští revize: 2. srpna 2022 7:55
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace