Škytavka: vše co potřebujete vědět

Škytavka: vše co potřebujete vědět
21. května 2020 22:32

Pojmem škytavka označujeme opakované, nekontrolovatelné stahy bránice, což je sval, který odděluje dutinu hrudní od dutiny břišní a nachází se těsně pod plícemi.

Obsah článku

  1. Jak škytavka vzniká?
  2. Příčiny
  3. Rizikové faktory
  4. Léčba
  5. Komplikace neléčené škytavky
  6. Prevence škytavky
  7. Co si z článku odnést?

Bránice je hlavním dýchacím svalem a při dýchacích pohybech se pohybuje. Při nádechu se plíce rozpínají a plní kyslíkem, což vede k posunu bránice směrem dolů. Naopak při výdechu se plíce stahují a bránice, ve snaze vytlačit přebytečný oxid uhličitý z plic do dýchacích cest a ven z organizmu se pohybuje nahoru.

Škytavka vzniká v případě, kdy se bránice stahuje mimo obvyklý rytmus dýchacích pohybů (nádech – výdech). Jsou to vlastně spontánní křečovité stahy bránice, které způsobí reaktivní uzavření hrtanu a hlasivek, což vede k prudkému návratu vzduchu do plic, na což tělo reaguje tím, že vydáme typické „heknutí“, charakteristické pro škytavku.

Odborný lékařský termín pro škytavku je singultus.

Jak škytavka vzniká?

Škytavku nelze předvídat ani očekávat a vzniká náhodně z řady různých příčin (viz. dále).

Při každém stahu bránice obvykle pocítíme krátkodobý tlak na hrudi a pocit „knedlíku v krku“ a následně vydáme typický škyt.

Ve většině případů škytavka najednou začne a najednou přestane, bez zjevné příčiny.

Epizody škytavky obvykle trvají pouze několik minut.

Pokud škytavka trvá déle než 48 hodin, označujeme jí jako přetrvávající nebo perzistující.

Vzácně může škytavka trvat i několik měsíců. V takovém případě jí označujeme jako obtížně zvladatelnou a léčba je svízelnější.

Příčiny

Příčin škytavky je celá řada, ovšem i tak neznáme všechny spouštěče škytavky.

Tento problém se často objevuje a mizí bez jakéhokoli zjevného důvodu.

Mezi nejčastější příčiny krátkodobé škytavky (která trvá méně než 48 hodin), mimo jiné, patří:

  • přejídání se
  • konzumace kořeněných jídel
  • konzumace alkoholu
  • pití sycených nápojů (například perlivé limonády)
  • konzumace velmi studených nebo horkých jídel
  • náhlá změna teploty vzduchu
  • spolykání vzduchu při žvýkání žvýkačky nebo potravy
  • vzrušení nebo emoční stres
  • aerofagie (spolykání velkého množství vzduchu)

Přetrvávající škytavku, která trvá déle než 48 hodin, můžeme rozdělit podle nervů, jejichž podrážděním škytavka vznikla.

V zásadě platí, že přetrvávající škytavka vzniká chronickým drážděním bloudivého nervu (nervus vagus) nebo bráničního nervu (nervus phrenicus).

Oba tyto nervy ovládají pohyby bránice a k jejich podráždění (a vyvolání škytavky) může dojít například při:

  • podráždění ušního bubínku, například cizím tělesem nebo ušními záněty (například zánětem středního ucha nebo zevního zvukovodu)
  • podrážděním hrdla nebo záněty krku (například při dlouhodobých bolestech v krku nebo respiračních infekcích)
  • zvětšená štítná žláza
  • refluxní choroba jícnu (onemocnění, při kterém se kyselé žaludeční šťávy vrací zpět do jícnu a dráždí ho)
  • nádory nebo cysty jícnu, hrtanu, hlasivek a dalších orgánů

Další příčinou škytavky jsou různá onemocnění a poruchy centrálního nervového systému(mozku a míchy). Pokud dojde k poškození centrálního nervového systému, může dojít k tomu, že tělo ztratí schopnost ovládat a řídit škytání.

Mezi nejčastější poruchy a onemocnění centrálního nervového systému, které mohou způsobit dlouhodobou škytavku, mimo jiné, patří:

  • cévní mozková příhoda
  • roztroušená skleróza (chronické degenerativní onemocnění nervové soustavy)
  • nádory
  • meningitidy a encefalitidy (záněty mozku a mozkových plen)
  • poranění hlavy nebo mozku
  • hydrocefalus (hromadění tekutiny – mozkomíšního moku) v mozku
  • neurosyfilis a další infekční onemocnění nervové soustavy

Přetrvávající (perzistentní) škytavku může způsobit také:

  • nadměrná konzumace alkoholu
  • kouření
  • reakci na anestézii (uspání) po operaci
  • některé druhy léků, jako jsou barbituráty, steroidy nebo léky na uklidnění (trankvilizéry)
  • diabetes
  • elektrolytická nerovnováha
  • selhání ledvin
  • arteriovenózní malformace (onemocnění při kterém vznikají patologická klubíčka tepen a žil v mozku. Ta mohou prasknout a způsobit krvácení do mozku)
  • nádorová onemocnění a chemoterapie
  • Parkinsonova choroba (degenerativní onemocnění mozku)

V některých případech může být škytavka způsobena iatrogenně, tedy zásahem lékaře, například při provádění některých vyšetření nebo léčbě některých onemocnění.

Mezi iatrogenní příčiny škytavky, mimo jiné, patří:

  • srdeční katetrizace
  • zavedení stentu do jícnu s cílem udržet ho otevřený (například při tumorech jícnu)
  • bronchoskopie (vyšetření průdušek speciálním přístrojem, který se zavádí ústy do průdušnice a průdušek)
  • tracheostomie (chirurgické otevření dýchacích cest řezem na krku s cílem zajistit dýchání při překážce v horních cestách dýchacích (krku a hrtanu)

Rizikové faktory

Škytavka se vyskytuje ve všech věkových kategoriích, a to včetně novorozenců. Dokonce byly popsány i případy škytavky u plodu v děloze matky.

Nicméně existuje řada rizikových faktorů, které zvyšují pravděpodobnost výskytu škytavky.

Vyšší riziko škytavky mají:

  • muži
  • osoby, u kterých dochází k silným duševním či emočním reakcím, jako je například úzkost, vzrušení, strach, obavy, panická ataka, apod.
  • osoby, které se v nedávné minulosti podrobily operaci v celkové anestézii (tedy operaci, při které došlo k uspání pacienta)
  • osoby, které se podrobily chirurgickým výkonům, a to zejména v oblasti břicha

Léčba

Škytavka není ve většině případů akutní záležitost a pokud se objeví, není to důvod k obavám.

Nicméně přetrvávající škytavka může podstatně narušit kvalitu života a je pro pacienta velice nepříjemná.

Pokud vás škytavka trápí déle než dva dny, měli byste vyhledat lékaře, aby provedl vyšetření a pokusil se zjistit příčinu škytavky.

Možností léčby škytavky je celá řada.

Krátkodobá epizoda škytavky většinou odezní sama, bez nutnosti jakékoli léčby.

Nicméně škytavka často podstatně narušuje kvalitu života a pokud je příliš obtěžující, můžete nejprve vyzkoušet některé domácí způsoby léčby.

Níže uvedené domácí způsoby léčby škytavky nemusí fungovat u každého, ale mohou pomoci alespoň zmírnit nepříjemné časté škytání:

  • Dýchejte do papírového sáčku
  • Snězte jednu kávovou lžičku krystalického cukr (například cukr krystal nebo krupice, které koupíte v obchodech s potravinami)
  • Zadržte dech
  • Vypijte sklenici studené vody
  • Vyplázněte jazyk a zatáhněte za něj
  • Zvedněte uvulu (měkký čípek visící nad zadní části hrdla) lžičkou – toto nezkoušejte pokud se vám snadno zvedá žaludek
  • Snažte se vyvolat krknutí (říhnutí)
  • Přitáhněte kolena k hrudi a vydržte v této pozici několik minut
  • Vyzkoušejte Valsalvův manévr (provádí se tak, že zavřete ústa, nosní dírky zmáčknete dvěma prsty a prudce vydechnete
  • Uvolněte se a pomalu, řízeně dýchejte

Pokud škytavka neodezní do 48 hodin (2 dní), je nutné vyhledat lékaře.

Lékař pravděpodobně jako první zkusí škytavku zastavit masáží karotického sinu (masírováním karotid na krku). Karotidy jsou hlavní tepny na krku, které vedou krev do mozku a do obličeje. Říká se jim také krkavice.

V případě, že masáž krkavic nepomůže, může lékař vyzkoušet ještě laváž žaludku (vypumpování žaludku).

V případě, že je příčina škytavky nejasná, provede lékař další vyšetření s cílem zjistit, co škytavku vyvolalo.

Mezi vyšetření používaná v diagnostice přetrvávající nebo obtížně zvladatelné škytavky, mimo jiné, patří:

  • laboratorní vyšetření krve s cílem zjistit příznaky infekce, diabetu nebo onemocnění ledvin
  • jaterní testy (vyšetření funkce jater z krve)
  • zobrazovací metody, jako jsou například rentgen hrudníku, vyšetření počítačovou tomografií (CT) nebo na magnetické rezonanci (MRI)
  • EKG pro zjištění funkce srdce
  • endoskopické vyšetření trávicího ústrojí (gastroskopie nebo kolonoskopie)
  • bronchoskopické vyšetření průdušek (bronchoskopie)

Při bronchoskopii a gastroskopii se do průdušnice a průdušek, respektive do trávicí trubice zavede hadička s kamerou a dalšími nástroji a tato vyšetření tak umožní prohlédnout si vyšetřované orgány zevnitř, případně provést odběr materiálu k dalšímu vyšetřování a/nebo zaléčit některá onemocnění.

V případě, že je příčinou škytavky některé výše uvedené onemocnění, vyléčení (odstranění) této příčiny, obvykle vede i k vyléčení škytavky.

V případě, že se nepodaří zjistit přesnou příčinu škytavky, nasadí lékař některé léky.

Mezi nejčastěji používané léky v léčbě škytavky, mimo jiné, patří:

  • chlorpromazin a haloperidol (léky ze skupiny antipsychotik užívané též při léčbě některých duševních onemocnění)
  • benzodiazepiny (léky ze skupiny trankvilizérů, tedy léky na uklidnění)
  • antihistaminika
  • metoklopramid (lék užívaný v léčbě nevolnosti a zvracení - antiemetikum)
  • baklofen (lék na uvolnění svalů – myorelaxans)
  • nifedipin (lék užívaný v léčbě vysokého krevního tlaku)
  • léky proti křečím, jako je například gabapentin

V případě těžké škytavky, která nereaguje na léčiva, je možné využít některé invazivní postupy, jako jsou například:

  • zavedení nazogastrické sondy (zastrčení tenké hadičky nosem do žaludku)
  • periferní nervová blokáda bráničního nervu (blokáda nervus phrenicus): tento postup spočívá v injekční aplikaci anestetika (znecitlivující látky) do inervační oblasti nervus phrenicus, což vede k jeho znecitlivění a k zastavení škytavky.
  • chirurgická implantace diafragmantického (bráničního) pacemakeru, což je elektronické zařízení na bateriový pohon, které stimuluje bránici a pomáhá regulovat dýchání

Komplikace neléčené škytavky

Perzistentní škytavka je nejen velice nepříjemná, ale může dokonce poškodit naše zdraví.

Neléčená přetrvávající škytavka podstatně narušuje spánek a příjem potravy a může vést k následujícím potížím:

Prevence škytavky

Bohužel neexistuje žádný prověřený způsob jak zabránit vzniku škytavky. Pokud vás tento problém trápí dlouhodobě nebo často, můžete se zkusit vyhnout některých častým spouštěčům škytavky.

Vhodné je přijmout následující opatření:

  • Nepřejídejte se
  • Nepijte perlivé nápoje
  • Chraňte se před náhlými teplotními změnami
  • Nepijte alkohol
  • Vyhněte se extrémní duševní či fyzické námaze a zátěži (zejména prudkým výkyvům emocí, nálad a reakcí)

Co si z článku odnést?

Škytavka je velice nepříjemné onemocnění, které vzniká neovladatelnými a nekontrolovatelnými stahy bránice a je spojeno s typickými „hekavými“ zvuky.

Příčin škytavky je celá řada, od banálních, jako je například spolykání většího množství vzduchu při hltání jídla, až po závažná onemocnění centrálního nervového systému (mozku a míchy) a další choroby, které způsobují chronické dráždění bloudivého nervu (nervus vagus).

Léčba škytavky spočívá v některých domácích tipech, jako je Valsalvův manévr, v medicínských postupech jako je laváž žaludku nebo masáž karotického sinu, v užívání některých léků a/nebo v invazivních metodách, jako je například periferní nervová blokáda nervus phrenicus, zavedení nazogastrické sondy nebo implantace speciálního diafragmatického (bráničního) pacemakeru.

Pokud vás škytavka trápí déle než dva dny, měli byste vyhledat lékařskou pomoc, aby se vyloučila závažná onemocnění, která mohou přetrvávající škytavku způsobovat.

Sdílet článek
Tags:
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Healthline.com

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 21. května 2020 22:32
Datum příští revize: 21. května 2022 22:32
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace