Disekce aorty: vše co potřebujete vědět!

Disekce aorty je život ohrožující onemocnění, při kterém dochází ke vzniku trhliny ve vnitřní stěně (tunica intima) srdečnice (aorty), což je největší a hlavní tepna lidského těla.

Trhlinou proniká do stěny aorty krev, což vede k oddělení vnitřní a střední vrstvy stěny aorty, což označujeme odborným termínem disekce.

Disekce aorty je život ohrožující stav, protože hrozí ruptura stěny této tepny s následným masivním vnitřním krvácením.

Kromě toho může při disekci dojít k narušení zásobení životně důležitých orgánů, jako jsou například ledviny, žaludek nebo střeva, krví a živinami, což vede k jejich selhání a úmrtí pacienta.

Disekce aorty je poměrně vzácné onemocnění, které nejčastěji postihuje muže ve věku 60 až 70 let.

K disekci aorty může dojít také následkem úrazu, například po pádech z výšky nebo autonehodách (náraz hrudníku na volant).

Podle způsobu vzniku se disekce rozdělují na traumatické (vzniklé následkem úrazu) a netraumatické (vzniklé jiným než úrazovým mechanizmem).

Příznaky disekce aorty jsou velmi podobné dalším onemocněním, jako je například infarkt myokardu nebo plicní embolie, což často způsobuje prodlení v diagnostice a léčbě tohoto problému.

Pokud se disekce aorty zachytí včas a je urychleně zahájena správná léčba, má pacient poměrně dobrou šanci na vyléčení.

Spolu s intramurálním hematomem a penetrujícím vředem patří disekce aorty mezi takzvané akutní aortální syndromy, což je skupina život ohrožujících stavů postihujících aortu.

Příznaky

Příznaky disekce aorty jsou velmi podobné jiným kardiovaskulárním onemocněním, jako je například infarkt myokardu.

Mezi možné příznaky disekce aorty patří:

• Náhlá silná bolest na hrudi nebo náhlá silná bolest hrudní části zad (zejména v oblasti mezi lopatkami), která se šíří směrem do krku nebo naopak dolů k nohám, podél bederní páteře.
• Píchání u srdce
• Silná bolest břicha
• Ztráta vědomí
• Pocit na zvracení, nevolnost, motání hlavy, zvracení
• Dušnost
• Bolest nohou
• Rozdíl krevního tlaku mezi pravou a levou horní končetinou a/nebo slabý pulz na končetinách na jedné straně těla
• Příznaky podobné těm, se kterými se setkáváme při cévních mozkových příhodách, jako jsou náhlé zhoršení či ztráta zraku, problémy s chápáním mluveného slova a/nebo s řečí (artikulací) a slabost či ochrnutí končetin na jedné straně těla
• Poruchy chůze

Kdy navštívit lékaře?

V případě, že se objeví některý z následujících příznaků, okamžitě volejte záchranku na čísle 155 (nebo 112):

• Silná bolest či tlak na hrudi, která se nemění při změně polohy, neodezní do 15 minut a/nebo vyzařuje do dalších částí těla (například rameno, dolní čelist, krk, třísla, podbřišky, mezi lopatky) a/nebo doprovázena vegetativními příznaky, jako jsou silné pocení, dušnost, pocit na omdlení, nevolnost, zvracení nebo ztráta vědomí.

I když výše uvedené příznaky nemusí být vždy známkou disekce aorty či jiného závažného onemocnění, je lepší vyhledat okamžitě lékařskou pomoc a provést vyšetření na vyloučení těchto onemocnění.

Příčiny

Nejčastější příčinou disekce aorty je oslabení její stěny, ke kterému dochází z mnoha různých důvodů.

U traumatické disekce aorty je příčinou poškození vnitřní stěny aorty (tunica intima) silným nárazem.

Aneuryzma aorty je významným rizikovým faktorem disekce aorty. Jeho léčba spočívá v zavedení stentgraftu.

Disekce aorty se podle Stanfordské klasifikace dělí do dvou typů, podle toho, která část aorty je postižena.

• Typ A (též Stanford A): tento typ disekce je častější a je nebezpečnější, protože je postižen již samotný odstup aorty ze srdce a/nebo vzestupná aorta (část od odstupu aorty ze srdce po odstup levé podklíčkové tepny - a. subclavia sinistra z aortálního oblouku). Trhlina se může rozšířit i na sestupnou aortu a propagovat se až do břišní aorty či ilických (pánevních) tepen. Léčba disekce aorty typu A spočívá v urgentním chirurgickém výkonu (operaci).
• Typ B (též Stanford B): tento typ disekce je méně častý a postihuje sestupnou aortu (trhlina začíná až za odstupem levé a. subclavia). Stejně jako u disekce typu A i u disekce typu B se může trhlina rozšířit až do břišní aorty a ilických tepen. Léčba disekce aorty typu B spočívá v užívání léků.

Rizikové faktory

Mezi faktory, které zvyšují riziko disekce aorty, mimo jiné, patří:

• Vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze)
• Ateroskleróza
• Oslabená stěna tepny (například výdutí neboli aneuryzmatem). Aneuryzmatická dilatace aorty je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů disekce.
• Vrozené vady aortální chlopně (například dvojícpá neboli bikuspidální aortální chlopeň)
• Vrozené vady aorty (například koarktace aorty)

Riziko disekce aorty zvyšují také některá geneticky podmíněná onemocnění, jako jsou například:

• Turnerův syndrom: jedná se o genetickou poruchu spojenou s vrozeným chyběním jednoho pohlavního chromozomu (X). Tato choroba je spojena s vysokým krevním tlakem, kardiovaskulárními onemocněními a dalšími chorobami, včetně vyššího rizika disekce aorty.
• Marfanův syndrom: jedná se o vrozené onemocnění pojivové tkáně, které způsobuje oslabení některých struktur, včetně cév. Pacienti s Marfanovým syndromem mají častější výskyt aneuryzmatu aorty a ostatních tepen a také disekce aorty.
• Další vrozené poruchy pojivových tkání: mezi další vrozené poruchy pojiva, které zvyšují riziko disekce aorty patří například Ehlersův-Danlosův syndrom, což je onemocnění spojené s křehkými krevními cévami a poruchami kloubního pouzdra nebo Loeysův-Dietzův syndrom, který se projevuje extrémním zakroucením (vinutím) tepen, zejména na krku.
• Zánětlivé změny tepen (obrovskobuněčná arteritida) rovněž zvyšují riziko disekce aorty.

Mezi další možné rizikové faktory disekce aorty patří:

Pohlaví: disekce aorty je častější u mužů než u žen.

• Věk: disekce aorty se častěji vyskytuje u osob starších 60 let
• Drogy: osoby užívající narkotika, jako je kokain, mají vyšší riziko disekce, protože tyto drogy dočasně zvyšují krevní tlak.
• Těhotenství: vzácně se disekce aorty může vyskytnout u jinak zdravých těhotných žen
• Zvedání těžkých břemen: při zvedání těžkých břemen nebo vzpírání se zvyšuje riziko aorty, protože během těchto fyzicky náročných činností dochází k prudkému zvýšení krevního tlaku.

Komplikace

Mezi možné komplikace disekce aorty patří:

• Smrt z důvodu vnitřního krvácení
• Poškození orgánů ischémií (nedostatkem kyslíku), zejména život ohrožující selhání ledvin nebo poškození střev
• Cévní mozková příhoda
• Poškození aortální chlopně (aortální regurgitace - nedomykavost) nebo ruptura stěny srdce (srdeční tamponáda)

Prevence

Snížit riziko disekce aorty můžete tak, že budete dobře pečovat o zdraví svého srdce a kardiovaskulárního systému a také používat bezpečnostní prvky při jízdě motorovými vozidly.

V rámci prevence disekce aorty je vhodné dodržovat tato opatření:

• Udržování krevního tlaku ve zdravém rozmezí: pokud máte vysoký krevní tlak, navštivte svého lékaře, užívejte předepsané léky na tlak. Kupte si domů kvalitní tlakoměr a pravidelně si krevní tlak měřte, ideálně alespoň 2x denně, ráno a večer.
• Zanechání kouření: kuřáci mají vyšší riziko aterosklerózy a tím i disekce aorty. Zanechání kouření je tak vhodným preventivním opatřením, které pomáhá tomuto problému předejít.
• Udržujte tělesnou hmotnost ve zdravém rozmezí: nadváha a obezita zvyšují riziko arteriální hypertenze a tím i disekce aorty. Omezte příjem soli, jezte stravu bohatou na ovoce a zeleninu a dbejte na dostatečnou pohybovou aktivitu.
• Používejte bezpečnostní pásy: při jízdě autem používejte bezpečnostní pásy. Snížíte tím riziko poranění hrudníku při autonehodě, které je jednou z častých příčin traumatické disekce aorty.
• Informujte svého lékaře pokud se ve vaší rodině vyskytují onemocnění zvyšující riziko disekce aorty (bikuspidální aortální chlopeň, vrozená onemocnění pojiva, disekce aorty u přímých příbuzných - rodiče, prarodiče, sourozenci). o onemocnění pojiv. U některých vrozených onemocnění, která zvyšují riziko disekce aorty vám lékař může doporučit užívání léků, i když máte tlak v normě.

Diagnostika

Diagnostika disekce aorty je velmi obtížná, protože se tento problém projevuje stejnými příznaky jako mnoho dalších onemocnění.

Klinicky nelze disekci aorty odlišit od ostatních onemocnění ze skupiny akutních aortálních syndromů (intramurální hematom nebo penetrující vřed) ani od dalších onemocnění, jako je plicní embolie nebo infarkt myokardu, a proto hrají v diagnostice disekce aorty zásadní roli zobrazovací metody, zejména výpočetní tomografie (CT) a dopplerovské ultrazvukové vyšetření srdce.

Podezření na disekci aorty může lékař pojmout zejména v těchto případech:

• Při bolestech na hrudi, které vystřelují do krku, mezi lopatky nebo do beder.
• Pokud zjistí výrazný rozdíl krevního tlaku mezi pravou a levou paží
• Pokud se na rentgenovém snímku hrudníku či při jiných vyšetřeních zjistí rozšíření nebo aneuryzma aorty.

Mezi zobrazovací metody používané v diagnostice disekce aorty patří:

• Jícnové sonografické vyšetření srdce (jícnové ECHO): při tomto vyšetření lékaři skrz jícen vyšetří srdce a aortu ultrazvukem. Toto vyšetření je přesnější než transthorakální echokardiografie (vyšetření srdce ultrazvukem zvenku, přes hrudní stěnu) a je také spolehlivější v diagnostice disekce aorty, i když někdy lze tento problém diagnostikovat i transthorakální echokardiografií.
• Výpočetní tomografie (CT) - CT angiografie aorty: při podezření na disekci aorty nebo jiné akutní aortální syndromy hraje CT vyšetření zásadní roli. Musí se provést nativní vyšetření aorty v celém rozsahu, následované poskontrastním vyšetřením v arteriální fázi (20 sekund po podání kontrastní látky) a ve venózní fázi (cca 60 sekund po podání kontrastní látky). Při takto provedeném vyšetření lze disekci s vysokým stupněm jistoty odhalit a odlišit od dalších akutních aortálních syndromů, jako jsou intramurální hematom nebo penetrující vřed.
• Magnetická rezonance - MR angiografie: na rozdíl od CT angiografie, která využívá rentgenové záření, využívá MR angiografie ke zobrazování magnetické pole. MR angiografie je také poměrně spolehlivou metodou pro odhalení disekce aorty, ale je méně dostupná, než CTA.

Při diagnostice disekce aorty je nutné odhalit, zda se jedná o disekci typu A nebo typu B, protože léčba každého typu probíhá jiným způsobem.

Léčba

Disekce aorty je život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou léčbu.

Léčba obou typů disekce se poněkud liší, a proto musí být primárně toto onemocnění správně diagnostikováno.

Léčba disekce aorty typu A (Stanford A)

Léčba tohoto typu disekce spočívá v operaci, při níž lékaři provedou rekonstrukci poškozené aorty speciální výztuhou označovanou jako stentgraft, která disekci aorty přemostí. Pokud je poškozena i aortální chlopeň, mohou jí lékaři nahradit umělou náhradou, která se umístí do stentgraftu.

Disekce aorty typu A (Stanford A) se léčí operací, implantací stentgraftu a užíváním léků na snížení krevního tlaku a tepové frekvence

Kromě operace se pacientům podávají léky na snížení tepové frekvence a krevního tlaku, které zabraňují dalšímu zhoršování obtíží. U pacientů s disekcí aorty typu A se tyto léky nejčastěji užívají před operací kvůli optimalizaci krevního tlaku.

Nicméně některé léky vám lékaři mohou předepsat i po operaci.

Léčba disekce aorty typu B (Stanford B)

Při léčbě tohoto typu disekce aorty se využívají zejména léky na snížení krevního tlaku a tepové frekvence, což zabrání dalšímu zhoršování obtíží.

V případě komplikovaných disekcí typu B mohou lékaři doporučit podobnou operaci, jako u disekce typu A, kdy se do postižených částí aorty zavede speciální výztuha (stent), který chrání stěnu aorty před dalším poškozováním.

Po léčbě disekce aorty je pacient nadále sledován a musí docházet na pravidelné kontroly, jejichž součástí jsou kontrolní CT angiografická vyšetření aorty, aby se včas odhalila případná recidiva onemocnění.

Co si z článku odnést?

Disekce aorty je život ohrožující stav, při kterém dojde ke vzniku trhliny ve stěně aorty s následným oddělením vnitřní stěny (tunica intima) od zbytku stěny.

Do této trhliny zatéká krev, čímž dochází ke zvýšení napětí ve stěně aorty a ke vzniku jakési přepážky, která od sebe odděluje pravé a nepravé lumen.

Disekce je život ohrožující, protože může dojít k prasknutí oslabené stěny aorty a k vnitřnímu krvácení a/nebo selhání životně důležitých orgánů, zejména ledvin a střev, z důvodu přerušení jejich zásobení (kvůli disekci se krev nemusí k některým orgánům dostat, nejčastěji je postižena levá ledvina nebo střevní kličky).

Podle místa, ke disekce aorty začíná rozlišujeme typ Stanford A a B.

Léčba u typu A spočívá zejména v urgentní operaci a implantaci stentgraftu, což je vlastně výztuha, která přemostí trhlinu ve stěně aorty a případně i v náhradě poškozené aortální chlopně.

U typu B spočívá léčba zejména v podávání léků na snížení krevního tlaku a tepové frekvence, aby se zabránilo dalšímu zhoršování stavu pacienta.

Příznaky disekce, mezi něž patří zejména krutá silná bolest na hrudi nebo v zádech v oblasti hrudníku či břicha, která může často vyzařovat do oblasti bederní páteře nebo do krku.

Často se objevuje také výrazný rozdíl tlaků mezi oběma horními končetinami.

Vzhledem k tomu, že příznaky disekce mohou připomínat i jiná onemocnění, je včasná diagnostika tohoto onemocnění zásadní pro nasazení správné léčby.