Bolesti nohou: vše co potřebujete vědět!

Bolest nohou neboli přesněji dolních končetin je častým příznakem úrazů či jiných traumatických poranění a může být též známkou řady různých onemocnění.

Příčin bolestí nohou je celá řada.

Mezi traumatické (úrazové) příčiny, patří například poranění při sportování, nehodách nebo pádech.

Nicméně bolest nohou se může objevit i při onemocnění či poranění cév, nervů, svalů, kloubů, měkkých tkání či kostí.

Léčba bolesti nohou závisí na vyvolávající příčině.

Někdy bolest nohou odezní spontánně bez jakékoli léčby, jindy postačí například studené nebo teplé obklady a v některých případech je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Tento článek popisuje nejčastější příčiny bolesti nohou a možnosti léčby.

Rychlá fakta o bolesti nohou

Níže uvádíme základní přehled informací o bolesti nohou. Podrobnosti pak najdete v dalších částech článku.

• Příčiny bolesti nohou mohou být muskuloskeletální (způsobené poraněním nebo onemocněním svalů, kostí a měkkých tkání), neurologické (způsobené poraněním nebo onemocněním nervů) nebo vaskulární (způsobené poraněním nebo onemocněním cév)
• Mediální tibiální stresový syndrom (zánět okostice projevující se bolestí na zadní vnitřní straně holenní kosti (tibie) a stresové zlomeniny nejčastěji vznikají při opakovaném přetěžování postižené končetiny (například při dlouhodobém běhání či jiných sportovních aktivitách)
• Bolesti nohou mohou být způsobeny závažnými cévními chorobami, jako je hluboká žilní trombóza nebo onemocnění periferních tepen (ischemická choroba dolních končetin). V případě, že není rychle zahájena léčba těchto onemocnění, mohou být i smrtelná.
• Bolest nohou často odezní bez nutnosti zásahu lékaře, pokud ale bolesti přetrvávají a jsou spojeny s dalšími příznaky, jako jsou například otoky, zarudnutí (často se vyskytuje spolu s otoky a kůže bývá na omak teplá), horečka nebo velmi silné bolesti, je nutné vyhledat lékařskou pomoc co nejrychleji.

Co jsou bolesti nohou?

Bolest je reakce organizmu na inzult (narušení integrity těla zvenčí nebo zevnitř), který může být způsoben například tlakovým namáháním, vysokými či nízkými teplotami nebo poleptáním chemickými látkami, jako jsou kyseliny či zásady.

Bolest se přenáší specifickými nervovými zakončeními do mozku a také některými chemickými látkami, které se uvolňují při poškození tkáně (například zánětlivé cytokiny, apod.).

Bolest může vzniknout v kterékoli části těla (včetně nohou) a může mít různý charakter.

Existuje bolest ostrá, tupá, místní nebo naopak vyzařující do jiných částí těla. V některých případech se bolest může projevit jako brnění nebo mravenčení končetin a dalších částí těla nebo jako snížená citlivost.

Bolest nohou může být akutní (tedy náhle vzniklá a obvykle krátkodobá) nebo chronická (tedy dlouho trvající a obtěžující).

Závažnost bolesti se hodnotí čísly 1 až 10, přičemž číslo 1 znamená mírnou bolest a číslo deset naopak nejsilnější bolest.

Akutní bolest nohou vzniká nejčastěji traumaticky (poraněním při sportování, pádu nebo nehodě) a pacient je většinou schopen určit přesnou příčinu bolesti a místo poranění (například pád na oblast kyčle nebo kolena se projeví bolestí v příslušné oblasti, výron kotníku se projeví otoky a silnou bolestí v místě poranění, apod.).

Naproti tomu bolesti nohou způsobené onemocněním periferních tepen (PAD), jako je například ischemická choroba dolních končetin, jsou obvykle chronické a postupně se zhoršují. Mohou mít charakter klaudikačních bolestí (objevují se záchvatovitě po ujití určité vzdálenosti, které se říká klaudikační vzdálenost a po chvíli odpočinku odezní). Klaudikační vzdálenost (tedy to, kolik metrů je člověk schopen ujít, než se musí kvůli silné bolesti nohou zastavit) je důležitým ukazatelem stavu cévního řečiště a indikují se podle ní vhodné způsoby léčby.

Nicméně někdy se za normálních okolností chronické bolesti mohou projevit akutně a naopak akutní bolesti mohou přejít do chronicity.

Například bolest při poranění dolní končetiny bývá akutní, ale někdy se může postupně a chronicky narůstat v důsledku opakovaných drobných akutních poranění, což může vést třeba ke stresovým frakturám (zlomeniny vzniklé z přetěžování).

Stejně tak u pacientů, kteří nevyhledají lékaře se mohou po poranění objevit chronické bolesti nohou (například při špatně srostlé fraktuře, zhojení v nesprávném postavení nebo při dlouhodobém přetěžování, apod.).

Je důležité si pokud možno zapamatovat za jakých okolností bolesti nohou vznikly a kde se poprvé objevily, což lékařům pomáhá stanovit správnou diagnózu a zahájit správnou léčbu.

Příčiny

Podle příčiny lze bolesti nohou rozdělit na neurologické, muskuloskeletární a vaskulární, přičemž v některých případech se jednotlivé příčiny překrývají.

Muskuloskeletální příčiny

Muskuloskeletální bolesti nohou vznikají při poranění nebo onemocnění kostí, svalů a měkkých tkání v postižené oblasti.

Příkladem onemocnění, která mohou vyvolat muskuloskeletální bolesti nohou, je revmatoidní artritida (autoimunitní onemocnění kloubů, které postihuje i kyčelní, kolenní nebo hlezenní kloub), artróza (degenerativní onemocnění kloubů – coxartróza, gonartróza, artróza hlezenního kloubu či drobných kloubů nártu a zánártí). Dalšími příčinami muskuloskeletální bolesti nohou jsou noční křeče, kompartment syndrom nebo stresové fraktury.

Muskuloskeletální bolesti nohou jsou nejčastěji způsobeny přetěžováním (například bolesti chodidla a paty při chronickém přetěžování plantární aponeurózy) a/nebo úrazy při sportování nebo nehodách (například natažení nebo natržení svalů a vazů – typicky poranění předního zkříženého vazu v koleni nebo menisků či natažení hamstringů – svalů na zadní straně stehna, výrony kotníku, apod.).

Muskuloskeletální bolesti se vyskytují také u lidí s nadváhou a obezitou (důvodem je vysoká zátěž na kosti a klouby) nebo u těhotných žen (rovněž z důvodu vysoké zátěže na kosti a klouby).

Vaskulární příčiny

Mezi vaskulární příčiny bolesti nohou patří postižení periferních tepen (například ischemická choroba dolních končetin), hluboká žilní trombóza, křečové žíly, růže (erysipel), celulitis (flegmóna) nebo varikózní ekzém. U některých vaskulárních příčin bolestí mohou se objevují také další příznaky, jako jsou horečka nebo změna zbarvení kůže.

Jednou z příčin bolestí nohou v těhotenství mohou být právě křečové žíly, protože v těhotenství dochází k oslabení žilní stěny (vzhledem k vyšším nárokům na krevní oběh, kdy tělo matky musí zásobovat krví i plod), což zvyšuje riziko vzniku křečových žil.

Neurologické příčiny

Mezi neurologická onemocnění, která mohou způsobit bolesti nohou, mimo jiné, patří syndrom neklidných nohou, který se, mimo jiné, projevuje nekontrolovatelnými záškuby nohou (hlavně ve spánku) a bolestmi, nebo neuropatické bolesti, které mohou být způsobeny buď poškozením vlastního nervu (například po úrazech nebo útlakem), jeho obalů (například při onemocněních jako je roztroušená skleróza, amyotrofická laterální skleróza nebo syndrom Guillain-Barré)  a/nebo poškozením cévního zásobení nervu (což je jedna z častých komplikací diabetu označovaná jako periferní neuropatie).

Někdy bolest do dolních končetin vyzařuje z páteře nebo sedacího nervu (například při výhřezech meziobratlových plotének, útlaku nervových kořenů nebo zánětu sedacího nervu, který se odborně označuje jako ischias).

Pokud jsou bolesti nohou způsobeny neurologickými obtížemi, mohou být přítomny i v klidu.

V další části článku se podíváme na některé typy bolestí nohou podrobněji.

Typy bolestí nohou

Některá onemocnění se mohou projevovat bolestmi nohou stejného charakteru. Proto je důležité pacienta vyšetřit komplexně a snažit se zjistit skutečnou příčinu onemocnění a tu správně léčit.

Křeče do nohou

Křeče jsou obvykle krátkodobé epizody silné bolesti, které trvají několik minut a jsou spojeny s křečovitým stažením svalu.

Nejčastěji postihují svaly na zadní straně lýtek, ale mohou se vyskytnout kdekoli jinde, včetně stehen nebo chodidel.

Křeče se vyskytují hlavně v noci a postihují spíše starší lidi.

Podle odhadů má více než 30% osob starších šedesáti let noční křeče nohou, přičemž u 40% z nich je tento problém velice častý (více než 3x týdně).

Onemocnění periferních tepen

Bolesti nohou vznikají také z důvodu zhoršeného krevního oběhu, kdy se do některých částí nohy nedostává dostatečné množství krve a živin. Bez léčby může být toto onemocnění, označované jako ischemická choroba dolních končetin, smrtelné.

Příčinou jsou často sklerotické změny v tepnách, které způsobují jejich zúžení a neprůchodnost.

Hlavním příznakem jsou intermitentní (přechodné) klaudikace.

Tyto klaudikační bolesti jsou signálem, že došlo k podstatnému zhoršení zásobení svalů krví, což vede k nedostatku kyslíku a živin.

Bolest je tak v tomto případě jakousi obrannou reakcí.

Klaudikační bolesti mají různý charakter a projevují se například jako:

• bolesti svalů podobné křečím při cvičení nebo fyzické námaze (i běžné chůzi)
• bolesti gluteálních svalů (zadnice), stehen, lýtek a plosek nohou
• bolesti při chůzi po rovině nebo do schodů

Zpočátku se křeče objevují jen občas, ale postupně se začnou objevovat po ujití určité vzdálenosti (takzvaná klaudikační vzdálenost) a v klidu obvykle odeznívají (1).

Hluboká žilní trombóza

Hluboká žilní trombóza vzniká, když krevní sraženina ucpe některou z větví hlubokého žilního systému (včetně svalových větví). Toto onemocnění nejčastěji vzniká při dlouhodobém sezení (například po dlouhodobém letu letadlem či jiným dopravním prostředkem, kdy pacient sedí v nepřirozené poloze a nemá možnost si nohy protáhnout a projít se).

Mezi příznaky hluboké žilní trombózy patří kromě bolesti postižené dolní končetiny také otoky a zčervenání kůže, která je na omak teplá.

Bolesti se mohou objevovat například jen při chůzi nebo při vstávání.

Krevní sraženina se může rozpustit sama od sebe, nicméně pokud se výše uvedené příznaky objeví, je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc a hlubokou žilní trombózu vyloučit (obvykle na základě ultrazvukového vyšetření hlubokého žilního systému dolních končetin).

Neléčená hluboká žilní trombóza může vést k závažnému onemocnění, které označujeme jako plicní embolie a které vzniká v případě, kdy se část krevní sraženiny z ucpané žíly na dolní končetině utrhne a dostane se do plic.

Plicní embolie se projevuje dušností a v těžkých případech i vykašláváním krve (známka srdečního selhávání) a pokud se tento stav urychleně neléčí, může pacient zemřít.

Léčba spočívá zejména v užívání léků na ředění krve.

Hluboká žilní trombóza a plicní embolie nepostihují jen starší lidi, ale také osoby s rizikovými faktory.

Například některé genetické poruchy zvyšují srážlivost krve a pacient je pak náchylnější ke vzniku krevních sraženin. Jednou z těchto genetických poruch je takzvaná Leidenská mutace, která zvyšuje srážlivost krve a v kombinaci s dalšími rizikovými faktory (například užívání hormonální antikoncepce nebo kouření) může krevní sraženina vzniknout i u velmi mladých lidí.

Proto je velice důležité nechat si před užíváním hormonální antikoncepce provést test na Leidenskou mutaci (vyšetření se provádí z krve a pojišťovna ho hradí jen těm ženám, které tuto mutaci mají v rodině prokázanou).

Cévní poruchy, při kterých se jako příznak objevuje bolest nohou, mohou být velmi závažné.

Jak periferní onemocnění tepen, tak hluboká žilní trombóza se někdy nemusí projevit žádnými příznaky a prvním příznakem je až náhlá smrt pacienta.

Proto je velice důležité být si vědom rizikových faktorů a snažit se jim předcházet.

Meidální tibiální stresový syndrom

Toto poněkud odborně znějící onemocnění není chorobou v pravém slova smyslu, ale souborem příznaků, které se objevují při nadměrné fyzické námaze a sportování. Například pravidelné běhání po tvrdém povrchu může vést k chronickém přetěžování šlach a svalů. To vede k zánětu blány na povrchu kosti (okostice) nejčastěji na vnitřní zadní straně holenní kosti (tibie), což se projeví silnými bolestmi zadní strany lýtka, které jsou někdy doprovázeny křečemi.

Chronické přetěžování šlach a svalů může vést také k tvorbě mikrotrhlinek a k ruptuře (prasknutí). Nejčastější je ruptura Achillovy šlachy nebo natržení či natažení svalů a jejich úponů.

Fraktury a stresové fraktury

Nejčastější příčinou fraktur (zlomenin) jsou úrazy způsobené různými pády nebo nehodami.

Některé fraktury jsou snadno a okamžitě viditelné na rentgenových snímcích (někdy se poznají i bez snímku) a kromě bolesti se projevují otoky, deformitami v postiženém místě a modřinou (hematomem).

Tyto fraktury je nutné okamžitě léčit, buď sádrovou fixací a v některých případech i operačně (osteosyntézou s pomocí různých druhů dlah a/nebo umělých kloubních náhrad, například po frakturách krčku stehenní kosti, apod.).

Naproti tomu někdy mohou být fraktury skryté a na první pohled se nic nepozná ani z rentgenového snímku nebo z CT vyšetření.

Až při dalším zatěžování kostí se objeví stresová fraktura (nejčastěji postihuje kosti nártu (hlavně 2. a 3. metatars).

Stresová fraktura se projevuje obvykle chronickými, dlouhodobými bolestmi, které mohou postupně narůstat.

Zánět podkolenní šlachy

Zánět podkolenní šlachy je zánět šlachy m. popliteus, který je důležitý pro stabilitu kolena. Nejčastěji se projevuje bolestí při chůzi ze schodů nebo běhání z kopce.

Natažení nebo natržení ischiokrurálních svalů (hamstringů)

Akutní poranění hamstringů (svalů na zadní straně stehna) může způsobit jejich natažení nebo natržení, což se projeví silnou bolestí v místě poranění.

Tyto svaly se aktivují hlavně při běhání a chůzi a k jejich poranění dochází zejména při nedostatečném zahřátí svalů před běháním a/nebo naopak nedostatečném protažení svalů po běhání.

Většinou je ruptura hamstringů pouze částečná, nicméně pokud pacient běhá nebo cvičí přes bolest, může dojít k úplné ruptuře a k podstatnému zhoršení stavu.

Kompartment syndrom

Kompartment syndrom je velice závažný stav, zejména pro traumatology.

Pokud dojde k závažnému poranění končetiny spojenému s otokem, může ve svalech vzniknout obrovský tlak, který způsobí akutní nebo chronický kompartment syndrom.

Kompartment syndrom vzniká nejčastěji po frakturách končetin nebo po těžkém zhmoždění spojeném s tvorbou hematomu (krevní sraženiny).

Otoky svalů způsobí zhoršení jejich zásobení kyslíkem a živinami, což se projeví krutými bolestmi a křečemi, které zcela neodpovídají závažnosti poranění (nemají typický charakter bolesti při zlomeninách).

V závažných případech může dojít až k ochrnutí postižené končetiny a k trvalému poškození svalů.

Bolesti nohou od páteře

V některých případech je příčinou bolestí nohou útlak nervových kořenů míšních nervů nebo jejich poranění či onemocnění.

Častými příčinami bolestí vystřelujících do nohou jsou výhřezy meziobratlové ploténky v lumbální (bederní) oblasti), zánět nebo útlak sedacího nervu (ischias, lumbago).

Někdy jsou tyto bolesti způsobeny přirozenými degenerativními změnami na páteři ve stáří, které ale mohou být akcelerovány nesprávným držením těla při chůzi nebo nesprávným zakřivením páteře (skolióza, apod.).

Při nesprávném držení těla totiž dochází ke zvýšenému namáhání svalů kolem páteře, což se se může projevit otoky a útlakem míšních nervů a z toho vyplývajícími bolestmi, které vystřelují ze zad do všech částí dolní končetiny.

Nádorová onemocnění

Některé nádory v oblasti malé pánve a nohy (například nádory vaječníků, dělohy nebo kostí) a/nebo metastázy jiných nádorů do kostí, se mohou projevit otoky a bolestmi dolní končetiny.

Léčba bolestí nohou

V některých případech bolest nohou odezní sama bez nutnosti jakékoli léčby, jindy pomohou níže uvedené tipy a jindy je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Křeče

Pokud vás křeče trápí dlouhodobě nebo opakovaně a/nebo se je nedaří běžnými prostředky zvládnout či znemožňují chůzi, je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Na úlevu od křečí vyzkoušejte následující tipy:

• Neberte si léky na snížení bolesti (například nesteroidní protizánětlivé léky nebo paracetamol). Tyto léky bolesti způsobené křečemi nezmírní.
• Jakmile se objeví křeč v nohou napněte prsty a špičku nohy přitáhněte směrem k hlavě. Pomalu choďte po patách, dokud křeč neodezní. Někdy může pomoci také rozmasírování křečí postiženého svalu. Tím se sval prohřeje a uvolní.

Pro prevenci křečí v nohou jsou důležité následující opatření:

• Vždy před cvičením svaly prohřejte a po cvičení svaly protáhněte (ne naopak).
• Pijte dostatek Dehydratace je jednou z příčin křečí.
• Pravidelně si protahujte a masírujte nohy.

Úrazy při sportování a pohybových aktivitách

Nezávažná sportovní poranění, jako jsou natažené svaly nebo menší výrony, je vhodné léčit metodou RICE (z angličtiny Rest – klid, Ice – led, Compression – komprese, stažení, Elevation – elevace, zvednutí postižené končetiny):

• Klid: dopřejte poraněné noze klid. Zkrátíte tím dobu léčby a zamezíte riziku dalšího poranění.
• Led: ledové obklady pomáhají zmírnit otoky, zánět a bolest. Nikdy ledové obklady nepřikládejte přímo na kůži, ale zabalte například zmrzlý pytlík zeleniny do utěrky a přiložte na poraněné místo na dobu 20 minut, a pak sejměte. Opakujte 3 – 4 x denně.
• Komprese: s pomocí elastického obinadla pevně (ale ne příliš těsně) stáhněte poraněné místo. Zmírníte tím bolest a otok.
• Elevace: zvedněte poraněnou nohu nad úroveň srdce tak, aby se z poraněné nohy lépe odváděla krev směrem k srdci (na principu gravitace), což zmírňuje bolesti i otok. Elevace dolní končetiny docílíte například tak, že si vleže podložíte nohu polštářem.

V případě silné bolesti si vezměte léky proti bolesti (analgetika), jako jsou například nesteroidní protizánětlivé léky (Ibuprofen, Brufen) nebo paracetamol (například Paralen či Panadol). Pokud bolesti neodezní nebo přetrvávají déle než 3 dny, je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

K fyzické aktivitě se vracejte postupně a pomalu, aby nedošlo ke zhoršení poranění a dbejte na dostatečné prohřátí a protažení svalů.

Oběhové potíže

V případě, že se objeví klaudikační bolesti nebo jiné výše popsané vaskulární příčiny bolestí nohou (příznaky hluboké žilní trombózy, jako jsou otoky spojené se zčervenáním postiženého místa, které je navíc teplé na omak, horečka, dušnost nebo pocity slabosti, brnění či necitlivosti dolní končetiny) je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, protože hrozí riziko infarktu myokardu, plicní embolie nebo cévní mozkové příhody.

Léčba hluboké žilní trombózy spočívá v rozpuštění sraženiny a/nebo v dlouhodobém užívání léků na ředění krve.

Léčba klaudikačních bolestí spočívá ve zprůchodnění ucpaných tepen (s pomocí stentů nebo různých bypassů).

V rámci prevence rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, lékaři doporučují:

• přestat kouřit
• pravidelně cvičit se střední zátěží (stačí například svižná chůze po dobu 30 minut alespoň 5 x týdně)
• udržovat hladinu cholesterolu, glukózy v krvi a lipidů ve zdravém rozmezí
• udržovat krevní tlak ve zdravém rozmezí a v případě vysokého krevního tlaku dodržovat léčebná opatření (užívat léky předepsané lékařem, jako jsou například ACE inhibitory či jiné léky)
• v případě rizikových faktorů pro vznik krevních sraženin dodržovat pokyny lékaře a užívat podle jeho předpisu léky na ředění krve
• konzumovat zdravou a vyváženou stravu bohatou na ovoce a zeleninu

Studie naznačují, že dostatek pohybu a zdravé stravování jsou v prevenci chorob oběhové soustavy zásadní, stejně jako zanechání kouření.

Poraďte se se svým lékařem o nejvhodnějším cvičení a dietě pro váš konkrétní zdravotní problém.

Co si z článku odnést?

Příčin bolesti nohou je celá řada, od muskuloskeletálních, přes vaskulární až po poranění a onemocnění nervů.

Často se jednotlivé příčiny překrývají a je proto důležité stanovit přesnou diagnózu a zahájit léčbu, podle konkrétní příčiny.

Nejčastěji nás bolí nohy po fyzické námaze, následkem úrazů a také při některých onemocněních, jako jsou periferní neuropatie, hluboká žilní trombóza nebo ischemická choroba dolních končetin, které mohou být závažné a vyžadují urgentní léčbu u lékaře.

Pokud bolest nohou neodezní do 3 dnů nebo je spojena s klaudikacemi, zčervenáním postiženého místa, horečkou, otoky, dušností, silnými křečemi a dalšími závažnými symptomy, je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.