Průjem ze stresu a úzkosti: vše co potřebujete vědět!

Průjem ze stresu a úzkosti: vše co potřebujete vědět!
23. listopadu 2021 22:09

Stres a úzkost jsou duševní onemocnění, které se projevují celou řadou různých příznaků, jako jsou obavy, nervozita a strach.

Obsah článku

  1. Příčiny
  2. Syndrom dráždivého tračníku
    1. Jaké jsou příznaky syndromu dráždivého tračníku?
  3. Léčba
  4. Kdy navštívit lékaře?
  5. Co si z článku odnést?

Nicméně u řady lidí bývá stres spojený také s dalšími obtížemi, jako je například průjem.

Pokud ve stresujících situacích či při stavech vyvolávajících úzkost míváte průjmy, nejste sami.

Při úzkostných stavech a stresu jsou trávicí potíže častější než si myslíte.

Naštěstí ve většině případů je možné tento problém řešit a zmírnit tak jeho nežádoucí dopady.

V tomto článku se dozvíte vše o příčinách průjmu při stresu a úzkosti a o možnostech jak tomuto problému předcházet a jak ho léčit.

Příčiny

Průjem a další trávicí obtíže, jako jsou bolest břicha, nevolnost nebo pocit a zvracení často doprovází stres a úzkost, protože mezi trávicím traktem a mozkem existuje vzájemná souvislost, která se označuje jako osa střevo-mozek.

Tato osa propojuje centrální nervový systém s enterickým (střevním) nervovým systémem, který funguje jako autonomní nervový systém trávicího traktu a je centrálně řízen hlavními autonomními systémy celého těla (sympatikus x parasympatikus).

Enterický nervový systém pomáhá nejen regulovat činnost trávicího traktu, ale současně ovlivňuje také emoce a chování, a to díky svému spojení s mozkem.

Pokud jste ve stresu, vznikají v mozku látky (neurotransmitery), které přenáší stresové signály do nervových pletení v trávicím ústrojí.

Na tyto signály pak trávicí trakt reaguje různými příznaky, jako jsou nevolnost, zácpa nebo průjem.

Toto spojení funguje i obráceně. Pacienti s trávicími potížemi mohou trpět neurologickými a psychickými příznaky.

Některá onemocnění, jako je například syndrom dráždivého tračníku či nespecifické střevní záněty (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, apod.) jsou také významným rizikovým faktorem pro rozvoj úzkosti a dalších poruch nálady.

Syndrom dráždivého tračníku

Pokud vás záchvaty průjmu přepadávají vždy, když jste ve stresu, měli byste navštívit lékaře, aby se vyloučil syndrom dráždivého tračníku.

Jedním z častých příznaků syndromu dráždivého tračníku jsou záchvaty průjmu při stresu a úzkosti.

I když přesná příčina tohoto onemocnění není známá, lékaři se domnívají, že jednou z možných příčin je přecitlivělost sliznice tračníku a její abnormální reakce na některé potraviny, stres či úzkost.

Ukazuje se, že většina lidí s úzkostmi trpí současně syndromem dráždivého tračníku.

Studie naznačují, že syndrom dráždivého tračníku se často vyskytuje spolu s depresí a úzkostmi (1).

Proto pacienti, kteří některou z těchto chorob mají, jsou více ohroženi syndromem dráždivého tračníku a mají tak i vyšší riziko, že součástí jejich odpovědi na stres budou zažívací potíže, jako jsou průjmy nebo nevolnost.

A funguje to i obráceně, tedy osoby se syndromem dráždivého tračníku častěji trpí změnami nálady a úzkostmi.

Jaké jsou příznaky syndromu dráždivého tračníku?

Mezi běžné příznaky syndromu dráždivého tračníku patří:

  • Chronické bolesti břicha či pocit nafouklého břicha, které mají záchvatovitý charakter (střídavě se objevují amizí)
  • Křeče v břiše
  • Plynatost
  • Průjem, zácpa nebo střídání průjmu a zácpy

Mezi faktory, které příznaky spouští nebo zhoršují patří například kouření, alkohol, abnormální konzumace kofeinu a konzumace některých potravin, jako jsou červené víno, mléčné výrobky nebo lepek.

Pokud výše uvedené obtíže přetrvávají déle než 3 měsíce, mohlo by se jednat o syndrom dráždivého tračníku a měli byste navštívit lékaře.

Léčba

Léčba průjmu při stresu je komplexní a složitá a v první řadě se pacient musí naučit se stresem a úzkostí bojovat.

K tomu je nutné vyhledat pomoc psychoterapeuta, psychologa nebo psychiatra.

Léčba nejčastěji spočívá v kombinaci psychoterapeutických postupů a léků.

Pacientům s depresemi a úzkostmi, kteří současně trpí průjmy při stresových situacích, mohou pomoci antidepresiva.

Tyto léky často pomáhají zmírnit jak deprese či úzkost, tak průjmy spojené se stresovými situacemi.

Kromě odborné léčby můžete na zmírnění stresu a úzkosti využít také následující tipy:

  • Vyhněte se tabákovým výrobkům a alkoholu
  • Konzumujte méně kávy a dalších potravin a nápojů s kofeinem
  • Dbejte na dostatečný přísun tekutin
  • Jezte vyváženou stravu založenou na konzumaci bílkovin, ovoce a zeleniny
  • Dbejte na dostatek pohybu

Poraďte se s psychologem nebo psychiatrem o dalších způsobech jak se vypořádat se stresem a úzkostí.

Tipy na rychlé zmírnění trávicích potíží při stresu a úzkosti

Pokud trpíte průjmy či dalšími trávicími obtížemi ze stresu, můžete vyzkoušet některé z následujících tipů:

  • Několik minut klidně dýchejte. Pomalé, hluboké dýchání zmírňuje stres a úzkost a pomáhá zklidnit rozbouřený žaludek.
  • Dopřejte si krátkou, rychlou procházku.
  • Pokud nemůžete jít ven, vyzkoušejte jógu nebo meditaci nebo si zacvičte.
  • Vyzkoušejte relaxační cvičení a techniky.
  • Promluvte si se svými blízkými. Nebudete tak na své problémy sami.
  • Vyzkoušejte techniku uzemnění (grounding). Pokud se kvůli stresu a úzkosti nemůžete soustředit, technika uzemnění vám pomůže se zklidnit.

V dlouhodobém časovém horizontu může pomoci pečlivé plánování denního programu, a to jak v práci tak doma.

Pokud máte pocit, že na vás všechno padá a máte toho hodně, udělejte si důkladnou inventuru svých povinností a položte si otázku, zda danou věc skutečně musíte udělat vy osobně nebo zda jí můžete delegovat na jinou osobu.

Kdy navštívit lékaře?

V případě, že vám stres a úzkost způsobují trávicí potíže, jako jsou průjmy nebo nevolnost a výše uvedené tipy vám nepomáhají, měli byste navštívit lékaře, aby se vyloučil syndrom dráždivého tračníku a další příčiny.

Stejně tak je namístě vyhledat lékařskou pomoc v následujících případech:

  • Pokud se obtíže zhoršují nebo do několika týdnů neodezní
  • Pokud vás průjmy obtěžují i v noci
  • Pokud máte krev ve stolici nebo má vaše stolice neobvyklou barvu (zelenou, oranžovou, černou, apod. nebo je naopak výrazně světlá či mastně šedá)
  • Pokud se po odchodu stolice či plynů nedostaví úleva
  • Pokud hubnete bez zjevné příčiny
  • Pokud bez zjevné příčiny zvracíte

Lékař se pokusí zjistit příčinu vašich problémů a nabídne léčbu, jejíž součástí bývá změna jídelníčku, psychoterapie a léky, v závislosti na příčině obtíží.

Co si z článku odnést?

Stres a úzkost ovlivňují nejen duševní rozpoložení člověka a jeho schopnost se soustředit a vykonávat běžné denní úkony, ale u některých lidí mohou vyvolávat i trávicí obtíže, jako je průjem, zácpa, bolesti břicha nebo nevolnost.

Mezi centrálním nervovým systémem a trávicím ústrojím existuje vazba, označovaná jako osa mozek střevo.

Stres a úzkost mohou vyvolat nejen průjmy, ale i zácpu či jiné trávicí potíže, jako je nevolnost a pocit na zvracení.

Stres a úzkost mohou vyvolat nejen průjmy, ale i zácpu či jiné trávicí potíže, jako je nevolnost a pocit na zvracení.

To znamená, že duševní či neurologická onemocnění mohou ovlivnit funkci trávicího traktu a naopak.

Průjmy ze stresu mohou být někdy způsobeny abnormální citlivostí střevní sliznice na stresové reakce, které v těle probíhají.

Tento stav označujeme jako syndrom dráždivého tračníku a pokud vás průjmy ze stresu trápí opakovaně či dlouhodobě, je nutné navštívit lékaře a tuto příčinu vyloučit.

Léčba průjmu ze stresu závisí na vyvolávající příčině a spočívá především v kombinaci léků (například antidepresiv), psychoterapeutických postupů (techniky na zvládání stresu a úzkosti) a změny jídelníčku (omezení konzumace některých potravin, které obtíže zhoršují, jako jsou mléčné výrobky, lepek, alkohol nebo kofein).

Pokud obtíže neodezní do 3 týdnů, objevují se pravidelně či opakovaně nebo zaznamenáte krev ve stolici či zjistíte, že vaše stolice má neobvyklou barvu, je vhodné vyhledat lékařskou pomoc.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Healthline.com

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 23. listopadu 2021 22:09
Datum příští revize: 23. listopadu 2023 22:09
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace