16 příčin, které způsobují ranní bolest břicha a jejich léčba?

16 příčin, které způsobují ranní bolest břicha a jejich léčba?
29. dubna 2021 22:13

Příčin ranní bolesti břicha je mnoho, od mírných a krátkodobých trávicích potíží až po závažná gastrointestinální onemocnění. Bolest břicha je noční můrou všech chirurgů a internistů, protože se pod ní může skrývat cokoli.

Obsah článku

  1. Refluxní choroba jícnu
    1. Příznaky
    2. Léčba
  2. Zánět žaludku
    1. Příznaky
    2. Léčba
  3. Gastroenteritida (střevní chřipka)
    1. Příznaky
    2. Léčba
  4. Vředová choroba žaludku a duodena (gastroduodenální vředy)
    1. Příznaky
    2. Léčba
  5. Zánět červovitého přívěšku slepého střeva (apendicitida)
    1. Příznaky
    2. Léčba
  6. Crohnova choroba
    1. Příznaky
    2. Léčba
  7. Trávicí potíže (dyspepsie)
    1. Příčiny
    2. Léčba
  8. Syndrom dráždivého tračníku
  9. Abdominální adheze
  10. Potravinové alergie
  11. Zácpa
  12. Divertikulóza a divertikulitida
  13. Pánevní zánětlivá nemoc (hluboký zánět pánve)
  14. Celiakie
  15. Onemocnění žlučníku
  16. Zánět slinivky (pankreatitida)
  17. Kdy vyhledat lékaře?
  18. Co si z článku odnést?

Pacienti by se proto měli lékaři vždy snažit maximálně pomoci a co nejpřesněji popsat své příznaky, protože příčin bolesti břicha je opravdu velmi mnoho a nesprávné informace od pacientů mohou lékaře často svést na scestí a podstatně ztížit diagnostiku.

Tento článek popisuje 16 běžných příčin ranních bolestí břicha, včetně příznaků a závažnosti.

Dozvíte se také, kdy byste měli vyhledat lékařskou pomoc.

Refluxní choroba jícnu

Refluxní choroba jícnu (refluxní ezofagitida) je onemocnění, při kterém se kyselé žaludeční šťávy vrací ze žaludku zpět do jícnu a krku, což může způsobit pocit knedlíku v krku a pálení v hrdle (pálení žáhy).

Příznaky

Mezi nejčastější příznaky refluxní choroby jícnu patří pálení žáhy (pyróza), pocit knedlíku v krku, zápach z úst (halitóza), kovová či hořká chuť v ústech a bolest v epigastriu (část břicha těsně pod hrudníkem).

Někteří lidé udávají i bolest na hrudi podobnou infarktu myokardu.

Pálení žáhy je velice častý problém a podle některých studií postihuje až 45 % lidí (1).

Neléčené pálení žáhy způsobuje refluxní ezofagitidu (zánět jícnu způsobený chronickým drážděním jeho sliznice kyselým žaludečním obsahem), ze které se v závažných případech může rozvinout i rakovina jícnu.

Léčba

Léčba refluxní choroby jícnu spočívá ve 3 zásadních krocích, a to:

  • Režimová opatření: pálení žáhy je často způsobeno konzumací kořeněných potravin, kávy či alkoholu a omezení příjmu potravin, které pálení žáhy u pacienta způsobují často vede ke zmírnění potíží.
  • Užívání léků: v léčbě refluxní choroby jícnu se užívají léky na snížení kyselosti žaludečních šťáv (antacida), respektive léky na snížení tvorby žaludečních kyselin (například inhibitory protonové pumpy a blokátory H2 receptorů).
  • Operační řešení: v případě, že je příčinou refluxní choroby jícnu poškozený nebo nefunkční dolní jícnový svěrač, může pacientovi pomoci operační řešení. Užívají se různé operační metody, jako je například Nissenova fundoplikace, metoda LINX, endoskopické operace nebo radiofrekvenční ablace. Konkrétní způsob léčby vám doporučí lékař.

Zánět žaludku

Zánět žaludku neboli gastritida může být akutní nebo chronický a jeho nejčastější příčinou bývá chronické užívání léků, které dráždí žaludek (například nesteroidní protizánětlivé léky) nebo infekce Helicobacter pylori.

Příznaky

Mezi nejčastější příznaky zánětu žaludku patří bolest v horní části břichauprostřed (v epigastriu), nevolnost, a další dyspeptické potíže, jako jsou pocit plnosti, plynatost nebo zvracení.

Léčba

V léčbě gastritidy se uplatňují zejména:

  • Režimová opatření: stejně jako u jiných trávicích potíží, pomáhají při zánětu žaludku režimová opatření. Zejména je vhodné jíst menší porce, omezit konzumaci kávy, alkoholu a kořeněných jídel a zanechat kouření.
  • Léky: v případě, že je zánět žaludku způsoben infekcí Helicobacter pylori, pomáhají pacientům antibiotika, v kombinaci s léky na snížení kyselosti žaludečních šťáv (antacida) či snížení tvorby žaludeční kyseliny (inhibitory protonové pumpy, antagonisté H2 receptorů). U zánětů žaludku vyvolaných dlouhodobým užíváním léků dráždících žaludek (například nesteroidních antiflogistik) pomůže záměna těchto léků za jiné (například záměna ibuprofenu za paracetamol nebo nimesulid). Než začnete užívat či vysazovat jakékoli léky, vždy se poraďte se svým lékařem.

Gastroenteritida (střevní chřipka)

Stejně jako zánět žaludku i gastroenteritida se může rozvinou akutně nebo může být chronický.

Příznaky

Mezi hlavní příznaky gastroenteritidy patří bolest břicha a průjmy.

Někdy se objeví i další potíže, jako jsou křeče v břiše nebo zvracení.

Léčba

Vzhledem k tomu, že gastroenteritida se kromě bolesti břicha projevuje hlavně průjmy, při nichž tělo ztrácí tekutiny, je nutné zejména doplňovat ztracené tekutiny (ideálně ve formě neslazeného čaje nebo čisté vody), aby se zabránilo dehydrataci.

Při průjmech je také potřeba upravit jídelníček.

Vředová choroba žaludku a duodena (gastroduodenální vředy)

Gastroduální vředy je onemocnění při kterém dochází k narušení sliznice žaludku a duodena (dvanáctníku), což se projevuje tvorbou defektů, označovaných jako žaludeční (peptické) nebo dvanáctníkové (duodenální) vředy.

Příznaky

Hlavním příznakem gastroduodenálních vředů je bolest břicha, která se objevuje buď po jídle nebo nalačno. U duodenálních vředů se bolesti objevují spíše nalačno, zatímco u žaludečních (peptických) vředů se bolesti objevují spíše po jídle, ale nemusí to být vždy pravidlem.

Nadměrné užívání nesteroidních protizánětlivých léků je častou příčinou ranní bolesti břicha

Nadměrné užívání nesteroidních protizánětlivých léků je častou příčinou ranní bolesti břicha

Tyto bolesti obvykle nereagují na antacida (léky na snížení kyselosti žaludečních šťáv) a často jsou spojeny s dalšími příznaky trávicích potíží jako jsou nevolnost, nechutenství, nadýmání nebo zvracení.

Neléčené gastroduodenální vředy mohou vést k závažným až život ohrožujícím komplikacím v podobě prasknutí (ruptury) vředu, což se projeví krutými bolestmi břicha, zvracením krve (hematemeza), krvácením do břicha nebo ileózním stavem.

Léčba

Léčba vředové choroby žaludku a duodena spočívá především ve změně životosprávy, užívání léků na snížení kyselosti žaludečních šťáv a eradikace Helicobacter pylori (2).

Nejde ani tak o dietu, jako o častější konzumaci menších porcí jídel, což vede k přirozenému snížení kyselosti žaludečních šťáv. Důležité je také zanechat kouření a omezit konzumaci alkoholu.

Součástí léčby vředové choroby žaludku a duodena je také užívání léků na snížení tvorby žaludeční kyseliny, zejména těch ze skupiny inhibitorů protonové pumpy (například omeprazol, pantoprazol, apod.).

V případě, že se prokáže infekce Helicobacter pylori je nedílnou součástí léčby eradikace této baktérie s pomocí kombinace antibiotik.

Zánět červovitého přívěšku slepého střeva (apendicitida)

Apendicitis (apendicitida) je odborné označení pro zánět slepého střeva. Jedná se o poměrně častou příčinu bolesti břicha.

Příznaky

Hlavním příznakem apendicitidy je bolest v epigastriu, které se postupně zhoršuje a přesunuje do pravého dolního kvadrantu břicha (pravého hypogastria).

Mezi další časté příznaky apendicitidy patří nevolnost, průjem, zvracení a horečka.

Léčba

Léčba akutní apendicitidy je nejčastěji chirurgická a spočívá v odstranění apendixu.

Apendektomie (operace, při které se apendix odstraní) se provádí buď laparoskopicky (přes několik otvorů ve stěně břišní) nebo otevřenou břišní operací.

Crohnova choroba

Crohnova choroba patří mezi takzvané nespecifické střevní záněty, přičemž zánět může postihnout kteroukoli část trávicí trubice, od dutiny ústní až po řiť (anus).

Příznaky

Hlavními příznaky Crohnovy choroby jsou bolest břicha, průjem, zácpa, hubnutí a chronická únava.

Léčba

V léčbě protizánětlivé léčby se uplatňují například protizánětlivé léky (například kortikosteroidy nebo kyselina 5-aminosalicylová), imunosupresiva (léky na potlačení abnormální reakce imunitního systému), biologická léčba (natalizumab, infliximab nebo ustekinumab), antibiotika a léky proti průjmům, vitamíny a další.

V některých případech je nutná i operační léčba, protože Crohnova choroba má tendenci vytvářet chronické píštěle (patologická spojení mezi střevem a ostatními vnitřními orgány nebo kůží), které je nutné chirurgicky uzavřít. Chronické záněty také střeva poškozují a někdy je tak nutné poškozené a nefunkční části resekovat (odstranit).

Nedílnou součástí léčby Crohnovy choroby jsou také režimová opatření a změna jídelníčku, ze kterého je vhodné některé potraviny vyřadit.

Trávicí potíže (dyspepsie)

Dyspepsie je odborný lékařský termín pro trávicí potíže. Příčin tohoto problému je celá řada, od špatné životosprávy, až po závažná onemocnění trávicího traktu, jako jsou nespecifické střevní záněty, potravinové alergie nebo rakovina.

Příčiny

Hlavním příznakem dyspepsie je bolest břicha, která je často doprovázena dalšími příznaky, jako jsou nevolnost, zvracení, průjmy, zácpa, plynatost, nadýmání, apod.

Léčba

Léčba trávicích potíží závisí na vyvolávající příčině.

Kromě toho se v léčbě trávicích potíží uplatňují léky proti průjmům, zácpě (laxativa), léky na snížení kyselosti žaludečních šťáv, antibiotika, apod.

Vhodné je také změnit jídelníček, zanechat kouření a omezit konzumaci alkoholu, kávy a dalších nápojů s obsahem kofeinu.

Syndrom dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku je onemocnění, jehož hlavními příznaky jsou bolesti břicha, změny ve vyprazdňování stolice (například časté střídání průjmů a zácpy), plynatost a nadýmání.

Léčba spočívá v zejména v úpravě jídelníčku, užívání léků na zácpu, průjem či snížení tvorby žaludečních kyselin.

V léčbě syndromu dráždivého tračníku se dále uplatňují probiotika nebo operační způsoby léčby.

Abdominální adheze

Abdominální adheze neboli srůsty v břiše jsou častou komplikací hojení břišních operací. Při operaci musí totiž lékaři od sebe oddělit jednotlivé orgány a tkáně a takto poraněná tkáň se poté hojí vazivovými srůsty, které již nemají stejné vlastnosti jako původní tkáň, což se může projevit chronickými bolestmi břicha, nadýmáním, zácpou nebo nevolností.

Léčba adhezí spočívá zejména v rehabilitaci (cvičení).

V závažných případech může být nutné operační řešení, kdy se srůsty rozruší.

Potravinové alergie

Bolest břicha je častým příznakem potravinových alergií, které postihují 4 - 6 % dětí a 4 % dospělé populace (3).

Mezi další příznaky potravinových alergií patří nevolnost, kopřivka, dušnost, hypotenze a v závažných případech i anafylaktický šok, což je prudká, život ohrožující alergická reakce.

Alergie na některé potraviny se často projevují ranní bolestí břicha

Alergie na některé potraviny se často projevují ranní bolestí břicha

Léčba potravinových alergií spočívá především ve vyřazení alergenů z jídelníčku.

V případě silné alergické reakce je nutné podat adrenalin, kortikoidy a další léky.

Osoby se silnou potravinovou alergií, kterým hrozí anafylaktický šok, musí být pod neustálým lékařským dohledem a lékaři jim předepíší adrenalinové pero, aby si mohli v případě nastupující alergické reakce aplikovat adrenalin a projevy alergické reakce tak zastavit.

Zácpa

Jako zácpu označujeme sníženou četnost vyprazdňování stolice pod 3 stolice za týden.

Kromě bolestí břicha se zácpa projevuje také nadýmáním, křečemi v břiše, obtížným či bolestivým vyprazdňováním stolice a dalšími příznaky.

Léčba zácpy spočívá ve změně životního stylu (dostatek pohybu, dostatečný přísun tekutin, změna jídelníčku) a užívání léků, které usnadňují vyprazdňování (laxativa).

Laxativa bychom ale nikdy neměli užívat dlouhodobě, protože hrozí návyk a komplikace v podobě syndromu líného střeva či chronické zácpy.

Divertikulóza a divertikulitida

Divertikulóza je onemocnění, které postihuje zhruba polovinu lidí starších 60 let (4). Při tomto onemocnění vznikají výchlipky ve stěně tlustého střeva, které za normálních okolností nezpůsobují pacientovi žádné problémy, ale pokud se zanítí objeví se další příznaky, jako je bolest břicha, horečka, nevolnost, apod.

Tento stav pak označujeme jako divertikulitidu neboli zánět divertiklu.

Léčba divertikulitidy spočívá v užívání antibiotik a dalších léků.

Pokud se rozvinou komplikace v podobě prasknutí (ruptury) divertiklu, je často nutná operační revize dutiny břišní.

Pánevní zánětlivá nemoc (hluboký zánět pánve)

Pánevní zánětlivá nemoc, někdy označovaná jako hluboká zánět pánve nebo postaru jako zánět vejcovodů.

Pánevní zánětlivá nemoc postihuje vaječníky, dělohu i vejcovody a tento problém trápí zhruba 5 % žen, zejména ve věku 15 až 24 let.

Nejčastějšími příznaky jsou bolest v podbřišku, horečka, výtok z pochvy a bolest při pohlavním styku či močení.

Léčba spočívá v užívání léků, jako jsou antibiotika a další léky.

V některých případech je nutná i operace.

Celiakie

Celiakie je odborný název pro alergii na lepek.

U osob s celiakií způsobují potraviny s lepkem reakci imunitního systému, která poškozuje střevní stěnu.

Lepek je obsažen prakticky ve všech obilninách, včetně pšenice, ječmene nebo žita a také v mnoha dalších potravinách.

Mezi nejčastější příznaky celiakie patří bolesti břicha, průjmy, nadýmání.

Léčba spočívá ve vyřazení lepku z jídelníčku a v důsledném dodržování takzvané bezlepkové diety.

Onemocnění žlučníku

Onemocnění žlučníku se projevují bolestmi břicha, zejména bolestí v pravém podžebří.

Nejčastější příčinou bolesti žlučníku jsou žlučové kameny (cholecystolitiáza), které se mohou projevit typickými záchvaty, při kterých se střídá období silné bolesti s relativním klidem.

Tato záchvatovitá bolest se označuje jako biliární kolika.

Mezi další příznaky onemocnění žlučníku patří nevolnost, zvracení, tmavá moč a zvýšený bilirubin (hyperbilirubinémie).

Léčba onemocnění žlučníku závisí na vyvolávající příčině. Nejčastějším způsobem léčby je odstranění žlučníku (cholecystektomie).

Zánět slinivky (pankreatitida)

Pankreatitida je odborný termín pro zánět slinivky. Častou příčinou tohoto onemocnění je nadužívání alkoholu nebo žlučové kameny. Kromě bolesti v horní polovině břicha patří mezi další příznaky zánětu slinivky nevolnost a zvracení.

Léčba spočívá především v nitrožilní výživě (při léčbě zánětu slinivky se živiny a tekutiny musí doplňovat parenterálně nebo nazogastrickou sondou, aby se slinivka nedráždila ještě více) a v nitrožilní aplikaci léků (antibiotika, léky proti bolesti, apod.) ve formě infuzí.

Kdy vyhledat lékaře?

Příčin ranní bolesti břicha je celá řada. Někdy potíže odezní sami od sebe, zatímco jindy je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

V následujících případech byste měli vždy co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc:

V případě, že jsou bolesti tak silné, že se nemůžete postavit nebo vás výrazně obtěžují a brání v normálním fungování.

V případě, že ranní bolesti břicha neodezní do několika dnů, zhoršují se nebo se vyskytují opakovaně.

V případě, kdy se spolu s bolestmi břicha objeví další příznaky, jako jsou nevolnost, horečka, zvracení, krev ve stolici, dušnost, motání hlavy, ztráta vědomí, apod.

Co si z článku odnést?

Příčin ranní bolesti břicha je mnoho a ve většině případů potíže odezní do několika dnů bez nutnosti návštěvy lékaře.

Pokud ale bolesti břicha přetrvávají nebo se objeví další příznaky, jako jsou nevolnost, horečka, dušnost, zvracení, krev ve stolici, motání hlavy nebo ztráta vědomí, vyhledejte co nejrychleji lékařskou pomoc.

Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Medicalnewstoday.com

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 29. dubna 2021 22:13
Datum příští revize: 29. dubna 2023 22:13
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace