Kousnutí od mravence: jak vypadá, jak se projevuje a jaké jsou možnosti jeho léčby?

Kousnutí od mravence vypadá jako červený flek (pupen) na kůži a i když většinou není nebezpečné, může být někdy spojeno s nepříjemnými příznaky, jako jsou bolest, pálení nebo svědění.

Někdy se po kousnutí mravencem může objevit i alergická reakce.

Ne všechny druhy mravenců ale koušou.

Existují i bodavé druhy mravenců, které mají žihadlo (například takzvaní ohniví mravenci z rodu Solenopsis) a jejich štípnutí je velmi bolestivé a vyvolává silnější alergické reakce.

Jiné druhy mravenců zase namísto kousání či štípání vypouští kyselinu mravenčí, která dráždí kůži a způsobuje její poleptání.

Kde se s mravenci můžete setkat?

Mravenci si svá mraveniště staví prakticky všude a můžeme se tak s nimi setkat prakticky kdekoli.

Nejčastěji se vyskytují v půdě, v lesích a také v prasklinách domů a dalších objektů.

Každý druh mravenců si staví mraveniště svým vlastním způsobem.

Některá mraveniště jsou jen velmi malá, zatímco jindy mohou mít průměr i kolem 1 m a být i vyšší než 50 cm.

Něco málo o mravencích

Mravenci patří mezi hmyz řádu Hymenoptera, do skupiny Formicidae.

Kromě mravenců patří do řádu Hymenoptera, mimo jiné, také včely a vosy.

Existuje více než 12 tisíc druhů mravenců.

I když většina z nich má kusadla nebo žihadlo a mohou tak člověka kousnout či štípnout, jen velmi málo druhů má tak silný jed, že dokáže u lidí vyvolat závažnější místní a/nebo systémovou alergickou reakci.

Většina mravenců je příliš malá na to, aby dokázala prokousnout kůži člověka do větší hloubky, a tak jejich kousnutí působí jen malé obtíže.

Nicméně bodnutí ohnivými mravenci nebo mravencem zrnojedem (Messor barbarus) je velmi bolestivé a může vyvolat závažnou alergickou reakci.

Asijský mravenec jehličnatý (Brachyponera chinensis) je invazivní druh mravence původem z Číny a východní Asie, jehož štípnutí může vyvolat anafylaktický šok.

Myrmecia pilosula (jack jumper mravenec) pochází z Austrálie a jeho kousnutí může vyvolat smrtelnou anafylaktickou reakci.

Nicméně v České republice se tento mravenec naštěstí nevyskytuje, ale můžete se s ním setkat například v Tasmánii.

Jak vypadá kousnutí od mravence a jaké jsou doprovodné příznaky?

Typickou reakcí na kousnutí či štípnutí mravencem je bolest a lokální reakce v podobě pupenů růžové až červené barvy na kůži (takzvaná lokalizovaná kopřivka – urticaria) v místě, kudy kusadla nebo žihadlo proniklo do kůže.

Během několika hodin dochází k lokálnímu edému (otoku) a výsevu svědivých pupenů, které mohou být vyplněny čirou tekutinou nebo hnisem (pustuly).

Kousnutí mravencem se na kůži projeví jako červené pupínky, které silně svědí. Dalšími častými příznaky jsou bolest, otok a zarudnutí kůže v okolí pokousaného místa.

Obtíže se zhoršují při tření kůže pod oděvem nebo při škrábání svědící kůže.

Alergická reakce na kousnutí či štípnutí mravencem

Obecně platí, že alergická reakce na kousnutí mravencem je mírnější než alergická reakce na bodnutí žihadlem.

Alergické reakce, které se vyskytují u hmyzu řádu Hymenoptera (kam kromě mravenců patří například i včely, vosy nebo sršni), lze rozdělit do 4 skupin:

Místní (lokální) reakce

Místní reakce je nejčastější formou alergické reakce po kousnutí či bodnutí hmyzem. Projevuje se místní bolestí, svěděním, zčervenáním, pupencem (indurací) a otokem měkkých tkání.

Otok je většinou lokální, nepřesahuje místo kousnutí o více než 5 cm a někdy se může objevit i kopřivková reakce (výsev typických pupenů, které označujeme pojmem pomfus).

Místní alergická reakce odezní za méně než 24 hodin.

Rozsáhlá místní alergická reakce

Tato alergická reakce se projevuje stejnými příznaky jako místní alergická reakce (bolest, zarudnutí, puchýře, svědění a otok), ale otok kolem místa kousnutí či bodnutí je větší než 10 cm a příznaky přetrvávají déle než 24 hodin.

Obvykle nejzávažnější příznaky odezní do 1 až 2 dnů, ale často trvá týden až 10 dní než úplně odezní.

Mírná systémová reakce

Systémová reakce postihuje více orgánových systémů. Kromě kůže může postihnout také trávicí a dýchací ústrojí a centrální nervový systém.

Mezi kožní projevy systémové alergické reakce patří, svědění kůže (pruritus), angioedém, kopřivka a zarudnutí kůže, které postihuje i oblasti velmi vzdálené od místa vpichu.

U mírné systémové alergické reakce se většinou nesetkáváme s příznaky postihujícími dýchací ústrojí (sípání, laryngospasmus, dušnost), ale často se setkáváme Mezi příznaky postihující dýchací ústrojí patří laryngospasmus a dušnost a mezi příznaky postihující trávicí ústrojí patří například nevolnost, průjem a/nebo bolest či křeče v břiše.

U silnějších systémových alergických reakcí se setkáváme s příznaky, jako jsou dušnost, motání hlavy nebo pocit na zvracení.

Těžká systémová alergická reakce

Těžká systémová alergická reakce na mravenčí jed se vyznačuje klinickými projevy alespoň ve 2 orgánových systémech, vyjma kožních projevů.

Například se tedy jedná o postižení dýchacího ústrojí (laryngospasmus, stridor, chrapot, bronschospasmus), kardiovaskulárního systému (angioedém, bolest na hrudi či hypotenze), trávicího ústrojí (bolest břicha a silné zvracení) nebo močopohlavního ústrojí (křeče dělohy).

U pacienta se také může rozvinout anafylaktický šok a dojít ke ztrátě vědomí či zástavě dýchání či krevního oběhu.

Závažné lokální a systémové alergické reakce jsou zprostředkovány imunoglobuliny IgE a setkáváme se s nimi u osob alergických na mravenčí jedy (kyselinu mravenčí a další látky).

Diagnostika

Diagnostika kousnutí mravencem je založena na klinickém nálezu a možném kontaktu s mravenci.

Alergologické vyšetření se doporučuje jen v případě závažné systémové alergické reakce.

U místních alergických reakcí většinou není nutné doplňovat alergologické vyšetření, protože riziko anafylaxe při kousnutí běžně se vyskytujícími druhy mravenců je velmi nízké.

Jak se léčí kousnutí či štípnutí mravencem?

Léčba kousnutí či bodnutí mravencem závisí na druhu alergické reakce, kterou mravenčí jed vyvolá.

Nejprve je třeba odstranit všechny mravence z kůže a postižená místa omýt vlažnou vodou.

V léčbě kousnutí mravencem se používají různé léky, jako jsou například kortikosteroidy, adrenalin nebo léky na alergii (antihistaminika)

Následně přiložte studený obklad na zmírnění otoků a svědění.

Léčba místních alergických reakcí

Léčba místní alergické reakce na kousnutí mravencem spočívá v následujících opatřeních:

• Perorálně podávaná antihistaminika (léky na alergii), která zmírňují projevy svědění a kopřivky
• Léky na bolest (analgetika), jako jsou například paracetamol nebo nesteroidní protizánětlivé léky
• Krátkodobá léčba perorálně podávanými kortikosteroidy (například Prednison), na zmírnění místní zánětlivé reakce
• Poučení pacienta o preventivních opatřeních na ochranu před mravenci: nošení správného oblečení do přírody, jako jsou trika s dlouhým rukávem či kalhoty s dlouhými nohavicemi a zavřené boty, nošení rukavic a ochranných pomůcek při práci venku, ochrana obydlí před mravenci sítěmi a dalšími prostředky, apod.

Léčba systémové alergické reakce

Léčba systémové alergické reakce na kousnutí mravencem spočívá v okamžitých a dlouhodobých opatřeních.

Okamžitá léčba

Součástí okamžité léčby jsou následující léky a opatření:

• Injekční aplikace adrenalinu, která rychle stáhne rozšířené cévy (má vazokonstrikční účinky) a posílí srdeční aktivitu.
• V případě anafylaktického šoku urgentní léčba na jednotce intenzivní péče
• Injekce antihistaminik na zmírnění projevů alergické reakce

Dlouhodobá opatření

Pokud se u pacienta vyskytne závažná systémová alergická reakce na kousnutí mravencem je nutné ho odeslat na kožní alergologické testy, ze kterých se zjistí síla alergické reakce na mravenčí jed.

Stejně tak je nutné těmto pacientům předepsat adrenalinové pero, které musí stále nosit při sobě jako život zachraňující lék k okamžitému použití v případě pokousání mravenci.

Adrenalinové pero je vlastně speciální injekční aplikátor adrenalinu a pacient ho musí použít co nejdříve po pokousání mravenci, aby se zabránilo rozvoji prudké alergické reakce.

U dětí mladších 16 let, u kterých se po pokousání mravencem rozvine lokální alergická reakce není speciální imunoterapie většinou potřebná, ale je vždy nutné předem se poradit s lékařem.

Prognóza kousnutí mravencem?

Obecně platí, že riziko závažné systémové alergické reakce na kousnutí či bodnutí mravencem je vyšší u dospělých (zejména u osob starších 45 let), než u dětí.

Pokud se u dospělých rozvine systémová alergická reakce na kousnutí mravencem, až v 85 % případů se jedná o těžkou formu této reakce, zatímco u dětí se těžká forma systémové alergické reakce rozvine jen ve 40 % případů.

Pokud je pacient alergický na mravenčí jed a rozvine se u něj alergická reakce, je riziko mnohem závažnější alergické reakce při následném pokousání poměrně malé (menší než 1 %). 

Co si z článku odnést?

Většina lidí se domnívá, že mravenci nás mohou jen kousnout svými kusadly, ale existují i druhy mravenců, které mají žihadlo a způsobují bolestivé štípnutí a/nebo mravenci, kteří nekoušou ani neštípou a namísto toho vypouští kyselinu mravenčí, kterou naleptávají kůži.

Ve většině případů není kousnutí mravencem nic závažného a projeví se jen bolestí, otokem a svědivými pupeny, které mohou připomínat kopřivku.

Pokud je pacient alergický na mravenčí jed, může se po kousnutí mravencem rozvinout buď místní (méně závažná) nebo systémová (závažnější) alergická reakce.

Mezi projevy systémových alergií na kousnutí mravenci patří například dušnost, laryngospasmus, stridor, chrapot, průjmy, angioedém, motání hlavy nebo ztráta vědomí.

V závažných případech může dojít k anafylaktickému šoku a selhání orgánů.

Léčba alergických reakcí na kousnutí mravencem spočívá v užívání léků na alergii (antihistaminika), injekční aplikaci adrenalinu, podávání kortikosteroidů a léků na bolest.

Na otoky a svědění pomáhají také studené obklady.