Hepatopatie: vše co potřebujete vědět!

19. února 2022 11:54

Hepatopatie je lékařský termín, kterým označujeme zvýšené jaterní testy na podkladě nenádorových onemocnění jater. Příčinou zvýšených jaterních testů je mnoho různých onemocnění.

Obsah článku

  1. Steatóza
    1. Alkoholová steatóza jater
    2. Nealkoholová steatóza jater
  2. Cirhóza jater
  3. Záněty jater (hepatitidy)
    1. Virové hepatitidy
    2. Autoimunitní záněty jater a žlučových cest
    3. Alkoholová hepatitida
  4. Hemochromatóza
  5. Wilsonova choroba
  6. Deficit alfa-1 antitrypsinu
  7. Těhotenská hepatopatie
  8. Co jsou jaterní testy?
  9. Co si z článku odnést?

Těhotenská hepatopatie je označení pro zvýšené jaterní testy u těhotných, které může a nemusí být známkou závažného onemocnění.

Mezi onemocnění spojená s hepatopatií patří například steatóza, cirhóza a záněty jater (hepatitidy), hemochromatóza nebo Wilsonova choroba.

Mezi nejčastější nenádorová onemocnění jater spojená s hepatopatií patří:

Steatóza

Toto onemocnění bychom mohli zjednodušeně popsat jako „ztučnění“ jater, protože je spojeno s ukládáním abnormálního množství tuku v jaterních buňkách.

Steatóza jater je jednou z častých příčin hepatopatie, dělíme jí na alkoholovou a nealkoholovou

Steatóza jater je jednou z častých příčin hepatopatie, dělíme jí na alkoholovou a nealkoholovou

Steatózu jater dělíme do dvou hlavních skupin, a to na alkoholovou a nealkoholovou.

Alkoholová steatóza jater

Jak již název napovídá, jedná se o poškození jater nadměrnou konzumací alkoholu.

Onemocnění má celkem 3 stádia, která označujeme jako prostá alkoholová steatóza, alkoholová steatohepatitida (alkoholový zánět jater) a alkoholová cirhóza jater.

K rozvoji alkoholové steatózy jater může dojít již po několikadenním intenzivním pití alkoholu (takzvané nárazové pití alkoholu označované také jako „binge drinking“) nebo se toto onemocnění rozvíjí při dlouhodobé konzumaci nadměrného množství alkoholu.

Nárazové pití alkoholu může vyvolat alkoholovou steatózu jater a vzácněji pak komplikaci v podobě alkoholového zánětu jater (alkoholová steatohepatitida).

Naopak chronická (dlouhodobě zvýšená) konzumace alkoholu může vést nejen ke ztučnění a zánětu jater, ale může se rozvinout až v nevratné poškození jater, které označujeme pojmem cirhóza.   

Při cirhóze jater dochází k náhradě normálních funkčních buněk jaterního parenchymu vazivovými uzly, což vede k trvalému zhoršení funkce jater až k jejich selhání.

Nealkoholová steatóza jater

Jak již název napovídá není tento typ ztučnění jater spojený s abnormální konzumací alkoholu.

Toto onemocnění má 4 stádia:

  • Prostá nealkoholová steatóza jater: jedná se o v zásadě neškodné nahromadění tuku v jaterních buňkách, které pacientovi, kromě lehce zvýšených jaterních testů, nezpůsobuje žádné další obtíže. Obvykle se na steatózu jater přijde náhodně při vyšetření zobrazovacími metodami (například při ultrasonografickém vyšetření břicha nebo při výpočetní tomografii – CT břicha). V lékařské zprávě z UZ vyšetření břicha lékař steatózu popisuje například pojmy: difúzně zvýšená echogenita jater, difúzní nebo fokální jaterní léze charakteru steatózy, difúzní nebo fokální hepatopatie charakteru steatózy, apod. Existují i speciální ultrasonografická vyšetření jater, která dokážou steatózu a její další stádia, včetně cirhózy, s vysokou přesností diagnostikovat na podkladě měření „pružnosti nebo elasticity“ jaterního parenchymu. Toto vyšetření se jmenuje UZ elastografie jater.
  • Nealkoholová steatohepatitida: jedná se o závažnější formu nealkoholové steatózy, kdy jsou již přítomny známky zánětu jaterního parenchymu
  • Fibróza: v tomto stádiu již došlo kvůli přetrvávání zánětlivých změn k náhradě části jaterního parenchymu fibrózními pruhy, ale játra zatím stále dokážou normálně fungovat.
  • Cirhóza: jedná se o nejtěžší stádium, které se rozvíjí po mnoha letech chronického zánětu jater. V tomto stádiu dochází ke zmenšení jater, která mají hrbolatou konturu a parenchym je z větší části nahrazen tuhými vazivovými uzly a jizvami. Jedná se o trvalé poškození, které může vést k selhání jater a smrti pacienta a je také spojeno s vysokým rizikem maligních nádorů jater (zejména hepatocelulárního karcinomu – HCC).

Mezi rizikové faktory nealkoholové steatózy jater patří:

Kromě zvýšených jaterních testů mezi příznaky alkoholové i nealkoholové steatózy jater patří také extrémní únava, svědění celého těla a v pokročilých fázích se objevuje i hyperbilirubinémie spojená se žloutenkou (žluté zbarvení očního bělma a kůže), nevolnost, zvracení a další obtíže spojené s poruchami funkce jater.

Cirhóza jater

Cirhóza je nevratné poškození jater, kdy dochází k přestavbě jaterního parenchymu a nahrazení normálních funkčních jaterních buněk vazivovými uzly.

Cirhóza je nevyléčitelné onemocnění, které dokážeme pouze zpomalit a v některých případech může vést až k selhání jater.

Pak je jedinou nadějí pacienta transplantace.

Cirhóza může být způsobena dlouhodobým užíváním alkoholu (nejtěžší stádium alkoholové steatózy jater), vzniká jako komplikace nealkoholové steatohepatitidy (nealkoholové ztučnění a zánět jater) nebo při některých onemocněních žlučových cest (primární biliární cholangoitida) či při dlouhodobě neléčených zánětech jater.

Někdy může být cirhóza spojena s dlouhodobým užíváním některých léků, autoimunitními chorobami nebo některými geneticky podmíněnými (vrozenými) chorobami.

Častou komplikací cirhózy je portální hypertenze spojená s tvorbou rozšířených žilních pletení v jícnu (takzvané jícnové varixy) a dalších orgánech.

Krvácení z jícnových varixů je urgentní a život ohrožující stav, který se, mimo jiné, projevuje zvracením krve a vyžaduje okamžitou léčbu. 

Záněty jater (hepatitidy)

Hepatitida je odborný termín pro zánět jater vyvolaný nejčastěji viry, autoimunitní reakcí nebo chronickým nadužíváním alkoholu.

Virové hepatitidy

Mezi nejčastější virové hepatitidy patří hepatitidy A – E, přičemž proti hepatitidám A a B existuje účinné očkování.

Hepatitida A je způsobena virem hepatitidy A a je označována jako „nemoc špinavých rukou“. Šíří se konzumací jídla kontaminovaného stolicí nakažených osob. Nejčastěji se s ní setkáváme v rozvojových zemích se špatnými hygienickými podmínkami.

Hepatitida B je způsobena virem hepatitidy B a šíří se kontaktem s krví nemocné osoby. Šíří se také při nechráněném pohlavním styku a nebo na novorozence z nakažených matek.

Hepatitida C je způsobena virem hepatitidy C a patří mezi nejčastější příčiny cirhózy a selhání jater. Šíří se kontaktem s krví nakaženého pacienta, zejména mezi narkomany, kteří sdílí stříkačky a jehly. Zrádnost této hepatitidy spočívá v tom, že řada lidí o svém onemocnění neví a nemusí mít žádné příznaky, až se pak z ničeho nic objeví příznaky cirhózy. Proti hepatitidě C nemáme žádné účinné očkování, ale existuje účinná léčba vhodnými antivirotiky (léky proti virové infekci).

Hepatitida D je způsobena virem hepatitidy D. Šíří se kontaktem s krví nakaženého pacienta, ale napadá pouze osoby, které již mají hepatitidu typu B.

Hepatitida E je způsobena virem hepatitidy E a toto onemocnění se přenáší hlavně konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa či mořských plodů.

Autoimunitní záněty jater a žlučových cest

Autoimunitní hepatitida je způsobena abnormální reakcí imunitního systému, který z neznámého důvodu začne napadat a ničit zdravé jaterní buňky. Mechanizmus vzniku autoimunitní hepatitidy není zcela známý, léčba pak spočívá v užívání léků na potlačení abnormální reakce imunitního systému.

Mezi nejčastější autoimunitní záněty jater a žlučových cest patří autoimunitní hepatitida, primární biliární cholangitida nebo primární sklerózující cholangitida

Alkoholová hepatitida

Alkoholová hepatitida je zánětlivé onemocnění jater spojené s nadměrnou konzumací alkoholu.

Lékaři doporučují nepřekračovat 14 jednotek alkoholu týdně, což odpovídá zhruba 6 pivům nebo 10 skleničkám (200 ml) vína.

Zrádnost alkoholové hepatitidy spočívá v tom, že se onemocnění často neprojevuje žádnými příznaky.

Zpočátku se objevuje jen mírná hepatopatie v podobě zvýšení jaterních testů a steatózy jater, ale časem onemocnění může přerůst v chronický alkoholový zánět jater (alkoholová steatohepatitida) či cirhózu jater.

Hemochromatóza

Hemochromatóza je vrozené onemocnění spojené s abnormálním hromaděním železa v organizmu.

Postupně pak dochází k přetížení železem, což se projevuje řadou potíží, včetně poškození jater, kloubů, pankreatu a srdce.

Léčba spočívá v takzvané chelátové terapii zaměřené na odstranění těžkých kovů z těle nebo v pravidelné terapeutické venepunkci (pouštění žilou), kdy pacientovi pravidelně (2 – 4x ročně) odebíráme část krve, čímž se sníží koncentrace železa v organizmu.

Wilsonova choroba

Wilsonova choroba je vzácné geneticky podmíněné onemocnění, které postihuje zhruba 1 člověka ze 30 tisíc. Pacienti s Wilsonovou chorobou mají narušené vylučování mědi do žluči, což vede k tomu, že se měď hromadí v játrech, která poškozuje a postupně se krví dostává do dalších částí těla, jako jsou mozek, oči nebo ledviny, kde se rovněž ukládá a vyvolává nepříjemné obtíže.

Neléčená Wilsonova choroba je smrtelná.

V léčbě Wilsonovy choroby se užívají léky, zejména octan zinečnatý (přípravek Wilzin s účinnou látkou dihydrát octanu zinečnatého) a chelátová činidla.

Deficit alfa-1 antitrypsinu

Jedná se o vrozené onemocnění spojené s nedostatkem enzymu alfa-1 antitrypsinu, což se projevuje zvýšeným rizikem některých onemocnění, jako jsou CHOPN nebo onemocnění jater. Postižení pacienti mívají časté záněty jater a plic, rozvíjí se u nich plicní emfyzém a mohou trpět dlouhodobě zvýšenou koncentrací bilirubinu v krvi.

Léčba nedostatku alfa-1 antitrypsinu s převahou plicního postižení spočívá v substituci funkčního lidského enzymu (alfa-1 antitrypsinu), což ale pacientům s postižením jater moc nepomáhá.

U pacientů s poškozením jater je jedinou možností transplantace, která pacienta vyléčí, protože "nová" játra produkují funkční alfa-1 antitrypsin a u pacienta pak již nedochází ke zhoršení stavu. 

Těhotenská hepatopatie

Zvýšené jaterní testy v těhotenství jsou poměrně častým nálezem a ne vždy se musí jednat o závažnou patologii.

Nicméně těhotenská hepatopatie může být i nebezpečná až život ohrožující, a to jak pro plod tak pro matku, protože zvýšené jaterní testy mohou být někdy známkou HELLP syndromu, preeklampsie a eklampsie a/nebo virových zánětů jater.

Proto by měl lékař těhotnou pacientku se zvýšenými jaterními testy vždy odeslat na další vyšetření, aby se vyloučily závažnější příčiny hepatopatie.

Co jsou jaterní testy?

Pojmem jaterní testy označujeme laboratorní vyšetření funkce jater z krve.

Funkce jater se hodnotí zejména podle hladiny důležitých jaterních enzymů v krvi a také podle koncentrace albuminu a bilirubinu v krvi.

Hepatopatie je spojena s poškozením jater, které probíhá v několika stádiích - ztučnění (steatóza) jater, zánět jater (steatohepatitida), cirhóza jater a hepatocelulární karcinom

Hepatopatie je spojena s poškozením jater, které probíhá v několika stádiích - ztučnění (steatóza) jater, zánět jater (steatohepatitida), cirhóza jater a hepatocelulární karcinom

Zvýšené jaterní testy jsou známkou zhoršené funkce jater a setkáváme se s nimi u mnoha onemocnění jater i dalších orgánů.

Mezi látky, jejichž hladina se v rámci jaterních testů sleduje, mimo jiné, patří:

  • Alaninaminotransferáza (ALT): tento enzym se nachází zejména v játrech a pomáhá štěpit proteiny v jaterních buňkách, jako zdroj energie. V krvi se nachází jen velmi malé množství ALT. Při poškození jater a zhoršení jejich funkce dochází ke zvýšení hladiny alaninaminotransferázy v krvi nad normální hodnoty (0,10–0,80 µkat/l u mužů, respektive 0,10–0,60 µkat/l u žen)
  • Aspartátaminotransferáza (AST): tento enzym pomáhá metabolizovat aminokyseliny a stejně jako u ALT platí, že u zdravého člověka je v krvi koncentrace AST jen velmi nízká (normální hodnoty jsou 0,10–0,85 µkat/l u mužů, respektive 0,10–0,60 µkat/l u žen). Zvýšená koncentrace AST v krvi pak signalizuje zhoršenou funkci jater a také poškození nebo onemocnění svalů.
  • Alkalická fosfatáza (ALP): tento enzym se nachází v játrech a v kostech a je důležitý pro štěpení bílkovin. Abnormální koncentrace alkalické fosfatázy (normální hodnoty jsou 0,10–2,2 µkat/l u mužů, respektive 0,10–2,20 µkat/l u žen) je známkou poškození nebo onemocnění jater a žlučových cest (například známkou obstrukce), některých onemocnění kostí nebo prostaty.
  • Gamaglutamyltransferáza (GGT): normální hladina tohoto enzymu v krvi je 0,10–0,85 µkat/l u mužů, respektive 0,10–0,70 µkat/l u žen. Jeho izolované zvýšení (tedy stav, kdy je zvýšená pouze hodnota tohoto jaterního enzymu a ostatní hodnoty jsou normální) může být známkou abúzu (škodlivého užívání) alkoholu. Zvýšená koncentrace tohoto enzymu v krvi je také známkou onemocnění jater a žlučových cest.
  • Laktátdehydrogenáza (LD): tento enzym se nachází v játrech a jeho zvýšení je známkou mnoha různých onemocnění, včetně poškození jater či sepse.
  • Albumin a celková bílkovina: albumin je jednou z nejdůležitějších bílkovin v těle a je vyráběn v játrech. Tělo ho potřebuje pro správné fungování imunitního systému a má i řadu dalších funkcí (zejména funguje jako přenašeč důležitých látek krví). Abnormálně nízká hladina albuminu a celkové bílkoviny v těle může být známkou zhoršené funkce jater.
  • Bilirubin: tato látka vzniká v játrech jako normální odpadní produkt při štěpení odumřelých červených krvinek. Jeho zvýšení se projevuje žloutenkou, která může být známkou poškození jater, nádorových onemocnění a některých druhů anémií.
  • Protrombinový čas (tromboplastinový čas, Quickův test): tento ukazatel měří za jak dlouho se krev začne srážet. Zvýšený protrombinový čas může být známkou poškození jater a/nebo užívání léků na ředění krve (například warfarin nebo nová antikoagulancia – NOAC).

Jaterní testy obecně nejsou jedinou možností jak diagnostikovat jaterní onemocnění. Pro přesnější diagnostiku jsou nutná další vyšetření, zejména zobrazovací metody (CT, MRI nebo ultrazvuk) či biopsie jater

Co si z článku odnést?

Hepatopatie je odborný termín, kterým označujeme zvýšené jaterní testy na podkladě nenádorových onemocnění jater.

Pojmem jaterní testy označujeme vyšetření koncentrace jaterních enzymů v krvi.

Zvýšené jaterní testy jsou známkou mnoha různých onemocnění.

Mezi nejčastější onemocnění spojená s hepatopatií patří steatóza, cirhóza a záněty jater, Wilsonova choroba a hemochromatóza.

Těhotenská hepatopatie může být známkou závažných těhotenských komplikací, jako jsou virová hepatitida, HELLP syndrom, preeklampsie nebo eklampsie.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

NHS.UK

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 19. února 2022 11:54
Datum příští revize: 19. února 2024 11:54
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace