Bulka v ústech: příčiny a možnosti léčby

5. září 2022 9:45

Bulka v puse nemusí hned znamenat rakovinu či jiné závažné onemocnění. Tento problém je dokonce častější než si možná myslíte.

Obsah článku

  1. Torus palatinus
  2. Afty
  3. Opary
  4. Mukokéla
  5. Orální kandidóza
  6. Cysta ductus nasopalatinus
  7. Nadpočetné zuby (hyperodoncie)
  8. Neprořezaný zub
  9. Nádory dutiny ústní
  10. Úrazy a poranění dutiny ústní
  11. Syndrom ruka, noha, ústa (sedmá dětská nemoc)
  12. Kdy vyhledat lékaře?
  13. Co si z článku odnést?

Ve většině případů není bulka v ústech nic závažného a jedná se jen o kostěný výčnělek, drobnou cystu nebo aft.

Nicméně někdy může být bulka v ústech i známkou rakoviny, a proto je potřeba být opatrný a vždy vyhledat lékařskou pomoc pokud se v dutině ústní či v hrdle objeví výrůstek, který tam předtím nebyl.

Bulky v ústech mohou vypadat různě. Některé jsou krvavé, jiné jsou spíše čiré a některé jsou nažloutlé, protože obsahují hnis.

Tento článek popisuje 12 důvodů, proč se bulky v ústech objevují, včetně možností léčby.

Torus palatinus

Torus palatinus je kostěný výrůstek na tvrdém patře, krytý měkkou tkání, který může být různé velikosti, od malého sotva poznatelného hrbolku, až po obrovskou lézi, která pacientovi značně obtěžuje život a brání mu v normálním příjmu potravy a ztěžuje mluvení či dýchání.

Bulka může být na omak tvrdá i měkká a většinou není posunlivá vůči spodině.

Pokud torus palatinus pacientovi nezpůsobuje žádné obtíže, není nutná žádná léčba, ale v případě, že je bulka tak velká, že brání v normálním příjmu potravy, mluvení a/nebo dýchání, je nutné jí odstranit chirurgicky.

Afty

Afty jsou malé kráterovité léze (vředy) na sliznici dutiny ústní a dásní.

Na rozdíl od oparů nejsou afty nakažlivé a nevyskytují se na sliznici rtů.

Afty jsou často velice bolestivé, přičemž bolest se zhoršuje při jídle a mluvení.

Jak může vypadat bulka v ústech? Afta vs mukokéla vs torus palatinus

Jak může vypadat bulka v ústech? Afta vs mukokéla vs torus palatinus

Afty vypadají jako poměrně dobře ohraničené žluté až bílé léze, s červeným lemem na okraji.

Přesnou příčinu vzniku aft neznáme, ale mezi spouštěče patří například:

  • stres
  • používání ústních vod a zubních past, které obsahují laurethsulfát sodný
  • drobné oděrky na sliznici dutiny ústní způsobené rovnátky nebo nešetrným čištěním zubů
  • potravinové alergie či intolerance, zejména pak alergické reakce na čokoládu, kávu, jahody, vejce, ořechy, sýry a kořeněná či kyselá jídla
  • nedostatek některých vitamínů a minerálů, zejména pak vitamínu B12, kyseliny listové nebo železa
  • alergická reakce na některé baktérie žijící v dutině ústní
  • infekce dutiny ústní baktérií Helicobacter pylori, která je, mimo jiné, odpovědná za záněty žaludku a žaludeční či peptické vředy
  • hormonální nerovnováha během menstruace či těhotenství

Afty také častěji trápí pacienty s Crohnovou chorobou a dalšími nespecifickými záněty, osoby s oslabenou imunitou a pacienty s Behcetovou chorobou.

Ve většině případů afty zmizí bez jakékoli léčby do dvou týdnů.

Pokud vás afty trápí opakovaně nebo se dlouho nehojí, vyhledejte lékařskou pomoc.

Lékař vám může doporučit speciální ústní vody, gely či masti, které obsahuji protizánětlivě působící kortikosteroidy (například dexametazon) a látky tišící bolest (například lidokain). 

Někdy vám lékař může předepsat kortikosteroidy i perorálně, ve formě tablet.

Opary

Opar je infekční onemocnění způsobené herpes viry a projevuje se výsevem drobných puchýřků na sliznici rtů a ústních koutků.

Na rozdíl od aft je opar nakažlivý a postihuje zejména sliznici rtů, a to jak zvenčí, tak zevnitř dutiny ústní.

Někdy se opar může objevit i na patře.

Opary vypadají jako malé bulky vyplněné čirou tekutinou, které označujeme pojmem vezikuly.

Mezi hlavní příznaky oparů patří:

  • Brnění rtů následované výsevem puchýřků naplněných čirou tekutinou
  • Puchýřky mohou mít různou velikost, někdy je opar tvořený jen jednou vezikulou, jindy se skládá z několika drobných puchýřků.
  • Po několika dnech puchýřky prasknou a rána se překryje strupem (krustou) a následně se zahojí

Ve většině případů opary nevyžadují žádnou léčbu, nicméně ve fázi brnění rtů lze někdy výsevu oparu zabránit použitím krému či gelu s acyklovirem (například přípravky Herpesin, Zovirax, apod.).

Pokud se opar již vyseje, acyklovir již zásadně nezrychluje dobu hojení a doporučuje se střídavě opary několikrát denně mazat přípravky, s vysušujícími účinky (například Francovkou, která obsahuje alkohol) a krémem či gelem s hojivými účinky (například s obsahem vápníku).

Vhodné přípravky k léčbě oparů vám doporučí lékař nebo lékárník.

Mukokéla

Mukokéla je druh retenční cysty, která postihuje vývody slinných žlázek v dutině ústní. 

Nejčastější příčinou vzniku mukokély je poranění nebo zánět postiženého vývodu, což vede ke vzniku okrouhlé bulky vyplněné čirou tekutinou.

Nejčastěji se mukokéla objevuje na vnitřní straně rtů a na dásních v místě, kde se nachází vývody slinných žláz.

Ve většině případů se mukokéla zahojí i bez léčby do několika týdnů.

Pokud se tak nestane nebo pokud vám léze vadí při příjmu potravy nebo mluvení, je na místě její chirurgické odstranění.

Orální kandidóza

Orální kandidóza neboli moučnivka (též soor) je kvasinková infekce dutiny ústní, která se projevuje vystouplými bílými lézemi v krku či na jazyku.

Někdy mohou kvasinky na jazyku vytvořit až souvislý bílý povlak.

Nejčastějším původcem kvasinkové infekce dutiny ústní je plíseň Candida albicans, která je přirozenou součástí ústní mikroflóry a trávicího traktu, nicméně většinou je neškodná, protože náš imunitní systém brání přemnožení kvasinek v těle.

Moučnivka vzniká nejčastěji u pacientů s oslabenou imunitou (lidé s nádorovým onemocněním, diabetem či jiným chronickým onemocněním).

Léčba moučnivky spočívá především v odstranění vyvolávající příčiny a také v důkladné ústní hygieně a případně užívání léků proti plísním (antimykotik), které vám předepíše lékař.

Cysta ductus nasopalatinus

Cysta ductus nasopalatinus vypadá jako malý hrbolek na patře těsně za řezáky.

Přesnou příčinu proč tyto cysty vznikají neznáme, ale pravděpodobně se na jejich vzniku podílí úrazy dutiny ústní a zubů a/nebo při zánětu sliznice canalis nasopalatinus.

Pokud cysta pacientovi působí obtíže je možné jí chirurgicky odstranit (exstirpací).

Nitroústní cysty u novorozenců (Bohnovy cysty, Epsteinovy perly)

U novorozenců představují bulky v dutině ústní nejčastěji takzvané Bohnovy noduly nebo Epsteinovy perly.

Obě tyto léze patří mezi vývojové intraorální cysty a postupně samovolně zanikají (1). 

Bohnovy cysty se nachází nejčastěji v blízkosti alveolárních výběžků, zatímco Epsteinovy perly se nejčastěji vyskytují při patrovém švu, ve střední čáře na tvrdém patře.

V obou případech se jedná o cystické léze žluté až bílé barvy, které samovolně zanikají zhruba do 3 měsíců věku.

Nadpočetné zuby (hyperodoncie)

Mléčný chrup dítěte má 20 zubů a chrup dospělého člověka má za normálních okolností 28 – 32 zubů, podle toho, zda se prořezaly i zuby moudrosti (třetí stoličky) či ne.

Nadpočetné zuby jsou poměrně časté, přičemž většinou se nachází na tvrdém patře za horními řezáky.

Nadpočetné zuby vytváří na patře tvrdou bulku, která je neposunlivá vůči podloží.

Pacientovi nemusí působit žádné problémy, ale někdy se mohou objevit bolesti hlavy, čelisti nebo patra.

Nadpočetné zuby se obvykle chirurgicky odstraňují (vytrhnou).

Neprořezaný zub

Neprořezané (retinované) zuby  vytváří na dásních v oblasti alveolárního výběžku tvrdou bulku krytou měkkými tkáněmi. Postupně jak se zub prořezává, může dojít k zarudnutí dásně a k otokům.

Po prořezání zubu se pak defekt v dásni zahojí. 

V dospělosti se nejčastěji prořezávají třetí stoličky (zuby moudrosti), a proto bulka na dásni ve věku kolem 20 let a více může být první známkou prořezávání třetích stoliček. 

Nádory dutiny ústní

Nádory dutiny ústní mohou být zhoubné či nezhoubné.

Mezi nejčastější nezhoubné nádory dutiny ústní patří dlaždicobuněčný papilom.

Mezi zhoubné nádory dutiny ústní patří dlaždicobuněčný karcinom dutiny ústní, karcinomy mandlí, hlasivek a jazyka.

Nádory dutiny ústní, hrdla či jazyka mohou zprvu vypadat jako malá bulka různé barvy, od bílé, přes růžovou a červenou až po černou.

Někdy může taková bulka i krvácet.

Mezi další příznaky nádorů dutiny ústní patří přetrvávající chrapot či kašel, změny hlasu, ztuhlost dolní čelisti, nehojící se vřed, apod.

Pokud se shora uvedené příznaky objeví a/nebo zaznamenáte v dutině ústní bulku, která tam předtím nebyla a jste si jisti, že se nejedná o mukokélu, aftu nebo opar, měli byste neprodleně vyhledat lékaře (stomatologa nebo otorhinolaryngologa).

Úrazy a poranění dutiny ústní

Sliznice dutiny ústní a jazyka je velmi citlivá a snadno se poraní.

Při popálení příliš horkými nápoji nebo jídlem se mohou objevit otoky a puchýře.

Stejně tak při otlačení dásní rovnátky se mohou v dutině ústní objevit krvácející či bolestivé léze, které se zhojí vazivovou tkání a vytvoří bulku označovanou pojmem fibrom.

Ve většině případů se drobné oděrky či popáleniny v dutině ústní zahojí během několika dnů.

Na urychlení hojení a k prevenci infekce si můžete pravidelně kloktat slanou vodou nebo zředěným roztokem peroxidu vodíku.

Syndrom ruka, noha, ústa (sedmá dětská nemoc)

Původcem tohoto onemocnění jsou coxsackie viry a hlavními příznaky tohoto onemocnění jsou bolestivé puchýře a červené boláky v dutině ústní, hrdle a nose.

Mezi další příznaky syndromu ruka, noha, ústa patří horečka, bolesti kloubů a/nebo stolice s příměsí hlenu.

Syndrom ruka, noha, ústa nejčastěji postihuje malé děti, ale může se vyskytnout i u dospělých.

Léčba je symptomatická nicméně na urychlení hojení boláků vám lékař může předepsat speciální ústní vodu.

Kdy vyhledat lékaře?

Bulka v dutině ústní nemusí být vždy důvodem k obavám a ve většině případů je příčina tohoto problému banální a odezní bez nutnosti léčby.

V následujících případech byste měli vždy vyhledat lékařskou pomoc:

  • Pokud se v dutině ústní objeví bulka, která zde dosud nebyla
  • Pokud bulka krvácí a/nebo se dlouho (déle než 2 týdny) nehojí
  • Pokud se objeví jiné obtíže, jako jsou zápach z úst, dušnost, motání hlavy, ztuhlost šíje a další neurologické příznaky, jako jsou pokles ústního koutku nebo porucha hybnosti na těle a/nebo se na těle objeví tečkovitá vyrážka připomínající červené špendlíkové hlavičky (petechie).
  • Pokud se objeví vysoké horečky, které se nedaří zvládnout s pomocí volně prodejných léků proti horečce (například paralen, ibuprofen nebo jiné léky ze skupiny nesteroidních protizánětlivých léků)
  • Pokud se objeví potíže s polykáním, řečí a/nebo žvýkáním
  • Pokud se bulka začne rychle zvětšovat

Co si z článku odnést?

Bulka v dutině ústní může být mukokéla, fibrom, afta, opar nebo různé druhy novorozeneckých cyst.

Někdy může být příčinou boule v ústní dutině neprořezaný (retinovaný) zub a/nebo kvasinková infekce.

Ve většině případů se tyto léze zahojí bez nutnosti léčby nebo je lze snadno odstranit chirurgicky či vyléčit s pomocí běžně dostupných léků.

Pokud se léze nehojí, krvácí, rychle roste nebo vás jakkoli obtěžuje, vyhledejte lékařskou pomoc.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Medicalnewstoday, Healthline a Mayoclinic

Zdroje obrázků:

MSDmanuals, Semanticscholar

Článek naposled aktualizován: 5. září 2022 9:45
Datum příští revize: 5. září 2024 9:45
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace