Brnění rtů: vše co potřebujete vědět

Brnění rtů: vše co potřebujete vědět
7. prosince 2020 21:29

Brnění rtů je velice nepříjemný pocit, se kterým se za života setká většina z nás. Je to důvod k obavám? V tomto článku popisujeme 10 nejčastějších příčin brnění a mravenčení rtů, od banalit až po závažné příčiny, které vyžadují urgentní lékařskou pomoc.

Obsah článku

  1. Alergie
  2. Popraskané rty nebo ústní koutky
  3. Opary
  4. Pásový opar
  5. Poškození nervů
  6. Cévní mozková příhoda
  7. Poranění hlavových nervů
  8. Panická ataka
  9. Systémový lupus erythematodes
  10. Raynaudův syndrom (fenomén)
  11. Kdy vyhledat lékařskou pomoc?
  12. Co si z článku odnést?

Všechny vjemy, které pociťujeme, včetně bolesti, mravenčení, brnění, pálení, apod. jsou přenášeny nervovou soustavou, která se skládá z nervových buněk a vláken.

Člověk má takzvaný centrální nervový systém, který je tvořen mozkem a míchou a periferní nervový systém, který se skládá z periferních (obvodových) nervů.

Obvodové nervy inervují celé tělo, včetně končetin, rtů či pokožky.

Poškození periferních nervů, které je často spojeno s pocity brnění nebo mravenčení, označujeme jako periferní neuropatii.

Brnění a mravenčení může postihnout všechny části těla, včetně rtů, jazyka nebo končetin.

Periferní neuropatie většinou není příčinou brnění rtů.

Mezi nejčastější příčin brnění rtů patří spíše zvýšená citlivost pokožky, chladné počasí nebo popálení rtů horkým jídlem či nápojem.

Nicméně příčin brnění rtů může být celá řada, včetně, mimo jiné, následujících:

Alergie

Alergická reakce, která se projeví brněním rtů má nejčastěji podobu otoku podkožních tkání na rtech a odborně se označuje angioedém.

Nejčastější příčinou těchto alergií jsou potravinové alergie nebo alergické reakce na léky.

V případě, že se objeví jakákoli alergická reakce doprovázená brněním nebo otoky rtů, bolestí jazyka, brněním končetin, dušností, silným pocením, motáním hlavy, závratí, bušením srdce nebo ztrátou vědomí, je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Této závažné alergické reakci se říká anafylaktický šok a pokud by nebyla okamžitě zahájena léčba, hrozí smrt pacienta do několika minut.

Lékařům pomůžete v diagnostice alergií, pokud si budete pamatovat, co alergickou reakci vyvolalo, abyste se tomu příště mohli vyhnout.

U osob s vysokým rizikem anafylaktického šoku a také u osob s těžkou alergií na některé potraviny (například na ořechy) či pyly, lékaři předepisují adrenalinové pero, které by dotyčná osoba měla neustále nosit při sobě a v případě potřeby ho použít.

Adrenalinové pero může zachránit život, protože zpomaluje náběh silné alergické reakce a poskytuje pacientovi čas, než dorazí záchranka.

Popraskané rty nebo ústní koutky

Popraskané rty nebo bolavý koutek jsou často spojeny s otoky rtů a nepříjemnými pocity brnění či pálení.

Rty často praskají v zimě, kdy je venku mrazivý a suchý vzduch, ale mohou popraskat i v extrémním horku, pokud je dostatečně nezvlhčujeme (nebo málo pijeme) a často také praskají při některých kožních onemocněních, jako jsou například ekzémy.

V prevenci popraskání rtů je nejlepší použít balzám na rty, který je udrží vlhké a brání vzniku prasklin.

Na ošetření popraskaných rtů je vhodné používat přípravky bez přísad, jako je například čistá kosmetická vazelína.

Přísady v některých přípravcích totiž mohou rty ještě více dráždit a pocity brnění či pálení ještě zhoršovat.

Opary

První známkou oparu bývá brnění a mravenčení kolem úst a rtů a po několika hodinách se na postiženém místě vytvořídrobné váčky vyplněné obvykle čirou tekutinou, které postupně praskají a hojí se strupem.

Původcem oparu je virus herpes simplex, který je velmi nakažlivý a přenáší se blízkým kontaktem s nakaženou osobou (například při líbání nebo používání stejných ručníků, apod.).

Pokud se virem herpes simplex jednou nakazíte, může se opar objevit kdykoli znovu, protože virus žije v některém z nervových ganglií a může se ve vhodné příležitosti znovu reaktivovat.

Opary se obvykle zahojí bez jakékoli léčby do 7 až 10 dnů. Urychlit hojení můžete s pomocí vhodných gelů nebo mastí s protivirovými účinky (antivirotika). Účinnou látkou užívanou v těchto přípravcích je například aciklovir (též acyklovir).

Vhodný přípravek vám doporučí lékař nebo lékárník.

Pásový opar

Většina lidí v dětství onemocní planými neštovicemi, jejichž původcem je virus Varicella – Zoster (virus planých neštovic).

Po prodělání planých neštovic zůstává doživotní imunita, nicméně virus v inaktivní podobě v těle přetrvává a přežívá v některém nervovém gangliu.

U některých lidí se v pozdějším věku může Varicella – Zoster virus reaktivovat a způsobit onemocnění známé jako pásový opar, které se projevuje svěděním, brněním a pálením kůže a následným výsevem bolestivých puchýřů nebo vyrážky.

Pásový opar může postihnout kteroukoli část těla, včetně rtů nebo očí a jedním z jeho prvních příznaků jsou právě pocity brnění a mravenčení.

Pásový opar získal svůj název kvůli tomu, že se puchýřky vysévají v pruzích, odpovídajících průběhu nervů, které inervují příslušnou část kůže. Tato inervace má na trupu charakter pruhů nebo pásů, označovaných jako dermatomy.

Na obličeji se puchýřky vysévají v průběhu nervů inervujících pokožku obličeje nebo oko.

Léčba pásového oparu může být svízelná, protože se jedná o velmi bolestivý stav, který často vyvolává takzvanou neuropatickou bolest.

Tu nelze ztišit běžnými léky proti bolesti, a proto se v léčbě pásového oparu používají speciální velmi silné léky proti bolesti, které předepisují lékaři.

Kromě toho se v léčbě pásového oparu používají také antivirotika (léky proti virům) a režimová opatření (zmírnění stresu, odpočinek, studené obklady, apod.).

Poškození nervů

Jednou z příčin brnění rtů může být i poškození nervů.

Odborně se tomuto stavu říká neuropatie a vzniká při fyzickém poškození kůže extrémním chladem (omrzliny), teplem (popáleniny, včetně popálenin od sluníčka), poleptáním chemikáliemi, apod.

Mezi příznaky takového poškození rtů pak, kromě bolesti, patří i pocity brnění, mravenčení či pálení.

Cévní mozková příhoda

Cévní mozková příhoda je život ohrožující stav, při kterém dochází k přerušení zásobování mozku krví. Tento stav se, mimo jiné, může projevit i brněním rtů, jazyka nebo končetin a také dalšími příznaky (viz. níže).

Příznaky cévní mozkové příhody nastupují velice rychle, a pokud se objeví některý z následujících příznaků, je nutné okamžitě volat záchranku:

  • náhlá slabost nebo nemožnost pohnout končetinami na jedné straně těla
  • zmatenost nebo obtíže rozumět mluvenému slovu či správně artikulovat
  • silná bolest hlavy bez zjevného důvodu
  • pokles očního víčka nebo ústního koutku na jedné straně obličeje
  • poruchy rovnováhy (nejistá chůze, zakopávání, apod.), závrať nebo motání hlavy

Poranění hlavových nervů

Hlavové nervy jsou nervy, které vystupují z mozku a inervují oči, nos, obličej i vnitřní orgány.

Člověk má celkem 12 párů hlavových nervů.

Při poranění mozku úrazem, pádem nebo při poškození mozku při cévní mozkové příhodě, nádory či jinak, může dojít k poškození těchto nervů, což negativně ovlivní jejich funkci.

Za senzitivní inervaci obličeje (tedy za přenášení vjemů jako jsou bolest, pálení, brnění, teplo, chlad, chuť, apod.) je odpovědný 5. hlavový nerv nebo trojklaný nerv (nervus trigeminus).

Při jeho poškození může dojít ke ztrátě citlivosti tváře, což se, mimo jiné, může projevit i jako brnění nebo mravenčení rtů.

V případě poranění hlavy jakéhokoli druhu byste měli vyhledat lékařskou pomoc, aby se vyloučilo závažné poranění mozku.

Panická ataka

Jedním z příznaků panického záchvatu neboli panické ataky jsou pocity brnění a mravenčení. Pokud je brnění rtů doprovázeno dalšími příznaky, jako jsou bušení srdce, dušnost, zrychlení tepové frekvence, třes končetin, apod., může to být známkou panické ataky.

Tento stav trvá obvykle 5 až 20 minut a nejvhodnější první pomocí je postiženému člověku dát dýchat do papírového sáčku. Tím se jeho stav v řadě případů zklidní.

Pokud panickými záchvaty trpíte opakovaně je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Systémový lupus erythematodes

Systémový lupus erythematodes (lupu erythematosus disseminatus) je autoimunitní onemocnění, které může postihnout všechny části lidského těla, včetně nervů.

Pokud dojde k otoku tkáně kolem nervů, může to vést k útlaku nervu a ke zhoršení jeho schopnosti přenášet informace.

To se, mimo jiné, může projevit pocity brnění, pálení nebo mravenčení.

Lupus se velmi obtížně diagnostikuje, protože se projevuje mnoha různými příznaky.

Mezi další příznaky, které mohou signalizovat poškození nervového systému, mimo jiné, patří problémy se zrakem (například rozmazané nebo dvojité vidění), bolest obličeje nebo pokles očního víčka.

Raynaudův syndrom (fenomén)

Toto onemocnění ovlivňuje průtok krve v nejvzdálenějších částech těla, jako jsou ruce nebo chodidla, ale může postihnout i rty a jazyk.

Krevní cévy reagují na chlad nebo stres tím, že se stáhnout (vazokonstrikce), což vyvolá pocit extrémního chladu, brnění či mravenčení. V některých případech dokonce postižená část těla může zbělat či zmodrat.

Raynaudův syndrom neumíme vyléčit, ale dokážeme jeho projevy zmírnit.

V léčbě se využívají jednak léky (zejména léky s vazodilatačními účinky, které roztahují cévy, jako jsou například blokátory kalciových kanálů) a také režimová opatření (pacienti by měli být v teple a suchu, snažit se zmírnit stres a pokud možno zanechat kouření).

Kdy vyhledat lékařskou pomoc?

Pokud se brnění rtů objeví jako jeden z příznaků cévní mozkové příhody, je nutné okamžitě zavolat záchranku.

Moderní léčba cévní mozkové příhody často umožňuje minimalizovat následky onemocnění, musí být ale poskytnuta včas.

V případě, že je brnění rtů způsobeno alergickou reakcí, je nutné navštívit alergologa nebo imunologa (lékaři se specializací na alergická onemocnění či poruchy imunitního systému).

V případě těžké alergické reakce (anafylaktického šoku), kdy je brnění rtů doprovázeno dušností, závratí, nevolností, ztrátou vědomí nebo bušením srdce, je nutné okamžitě volat záchranku.

V případě, že je brnění rtů doprovázeno dalšími závažnými příznaky, jako je dušnost, otok hrdla nebo bolest při polykání a/nebo se objeví kopřivka či křeče v břiše, je rovněž nutné okamžitě volat záchranku.

V případě, že je brnění rtů jedním z příznaků Raynaudova syndromu, systémového lupusu nebo pásového oparu, je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Rychlá a přesná diagnostika je nedílnou součástí správné a rychlé léčby brnění rtů, která spočívá jednak ve zmírňování nepříjemných příznaků a jednak v léčbě základního (vyvolávajícího) onemocnění.

Co si z článku odnést?

Nejčastější příčinou brnění rtů je fyzické poranění rtů (například popraskání), kožní onemocnění (opary, ekzémy) a alergické reakce.

V některých případech může být brnění rtů způsobeno závažnějšími chorobami, jako je cévní mozková příhoda nebo poškození hlavových nervů.

Pokud se brnění rtů objeví náhle a bez zjevné příčiny a/nebo je spojeno s dalšími příznaky, jako jsou dušnost, otok hrdla, bolesti při polykání, spadlý koutek či oční víčko na jedné straně obličeje, neschopnost správně artikulovat nebo porozumět mluvenému slovu, slabost nebo ochrnutí končetin či obličeje na jedné polovině těla, je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Medicalnewstoday.com

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 7. prosince 2020 21:29
Datum příští revize: 7. prosince 2022 21:29
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace