6 příznaků, kterými se projevuje nedostatek vitaminu A?

6 příznaků, kterými se projevuje nedostatek vitaminu A?
31. března 2022 18:25

Vitamin A představuje skupina látek, z nichž nejdůležitější je retinol. Vitamin je nerozpustný ve vodě a dokáže se ukládat v játrech do zásoby. Lidské tělo ho umí získat z provitaminů – např. karotenoidů – vyskytujících se v potravě. Denní doporučená dávka pro dospělé je 750μg za den, což je přibližně 50g čerstvé mrkve.

Obsah článku

  1. Jaká je denní doporučená dávka vitaminu A?
  2. Jaká je maximální tolerovaná denní dávka vitaminu A?
  3. Jak se projevuje nedostatek vitaminu A?
    1. Suchá kůže, ekzémy, akné a další zánětlivá kožní onemocnění
    2. Problémy se zrakem a očima
    3. Neplodnost a problémy s početím
    4. Zpomalení až zástava růstu
    5. Zhoršené hojení ran
    6. Respirační infekce a zápal plic
  4. Jak se diagnostikuje nedostatek vitamínu A?
  5. Jaké jsou příčiny nedostatku vitamínu A?
  6. Jak doplnit vitamin A?
  7. Pozor na nadbytek vitamínu A!
  8. Hypervitaminóza A vs karotenémie
  9. Co si z článku odnést?

Vitamin A patří mezi vitaminy rozpustné v tucích a v přírodě se vyskytuje v aktivní a neaktivní formě.

Aktivní forma, též označovaná jako preformovaný vitamin A, se vyskytuje v živočišných výrobcích, jako jsou například vejce, rybí tuk nebo hovězí maso, zatímco neaktivní formy se vyskytují v potravinách rostlinného původu, jako jsou například papriky, listová zelenina nebo žlutý meloun a patří mezi karotenoidy.

Preformovaný vitamin A je biologicky dostupnější, zatímco z neaktivních forem (takzvaných provitaminů) si tělo tento vitamín musí nejprve vyrobit.

Existují tři hlavní druhy neaktivních forem vitaminu A, a to beta-karoten, alfa-karoten a beta-kryptoxantin.

V České republice je nedostatek vitaminu A poměrně vzácný, protože jíme hodně potravin, které ho obsahují.

Nicméně pokud vás trápí onemocnění narušující normální vstřebávání živin, jako jsou nespecifické střevní záněty nebo potravinové alergie či intolerance můžete mít vitaminu A nedostatek.

Stejně tak je škodlivý a nebezpečný i nadbytek vitaminu A.

Jaká je denní doporučená dávka vitaminu A?

Denní doporučená dávka vitaminu A se vyjadřuje v mikrogramech retinolového ekvivalentu (RE), přičemž 1 mikrogram RE odpovídá 1 mikrogramu vitaminu A v aktivní podobě (retinol), respektive 6 mikrogramům vitaminu A v neaktivní formě.

Aktuální doporučené denní dávky vitaminu A podle věku jsou (1, 2):

  • Novorozenci a kojenci ve věku 0 - 6 měsíců: 400 mikrogramů RE (chlapci), 400 mikrogramů RE (dívky)

  • Kojenci ve věku 7 až 12 měsíců: 500 mikrogramů RE (chlapci), 500 mikrogramů RE (dívky)

  • Batolata ve věku 1 až 3 let: 300 mikrogramů RE (chlapci), 300 mikrogramů RE (dívky)

  • Děti ve věku 4 až 8 let: 400 mikrogramů RE (chlapci), 400 mikrogramů RE (dívky)

  • Děti ve věku 9 až 13 let: 600 mikrogramů RE (chlapci), 600 mikrogramů RE (dívky)

  • Dospívající ve věku 14 až 18 let: 900 mikrogramů RE (chlapci), 900 mikrogramů RE (dívky)

  • Dospělí ve věku 19 a více let: 900 mikrogramů RE (muži), 700 mikrogramů RE (ženy)

  • Těhotné ženy: 750 - 770 mikrogramů

  • Kojící ženy: 1200 - 1300 mikrogramů RE

Jaká je maximální tolerovaná denní dávka vitaminu A?

Nadbytek vitaminu A může být velmi škodlivý, což platí zejména pro jeho nadužívání v těhotenství, kdy by budoucí maminka v žádném případě neměla překračovat maximální tolerovanou denní dávku, a to zejména mezi 28 - 70 dnem těhotenství.

Vitamin A má totiž v nadbytku teratogenní účinky na plod a způsobuje vrozené vady srdce, mozku, končetin aobličeje (1).

Maximální tolerovaná denní dávka vitaminu A pro jednotlivé věkové kategorie činí:

  • Novorozenci a kojenci ve věku 0 - 6 měsíců: 600 mikrogramů RE (chlapci), 600 mikrogramů RE (dívky)

  • Kojenci ve věku 7 až 12 měsíců: 600 mikrogramů RE (chlapci), 600 mikrogramů RE (dívky)

  • Batolata ve věku 1 až 3 let: 600 mikrogramů RE (chlapci), 600 mikrogramů RE (dívky)

  • Děti ve věku 4 až 8 let: 900 mikrogramů RE (chlapci), 900 mikrogramů RE (dívky)

  • Děti ve věku 9 až 13 let: 1700 mikrogramů RE (chlapci), 1700 mikrogramů RE (dívky)

  • Dospívající ve věku 14 až 18 let: 2800 mikrogramů RE (chlapci), 2800 mikrogramů RE (dívky)

  • Dospělí ve věku 19 a více let: 3000 mikrogramů RE (muži), 3000 mikrogramů RE (ženy)

  • Těhotné ženy do 19 let: 2800 mikrogramů RE

  • Kojící ženy do 19 let: 2800 mikrogramů RE

  • Těhotné ženy nad 19 let: 3000 mikrogramů RE

  • Kojící ženy nad 19 let: 3000 mikrogramů RE

Jak se projevuje nedostatek vitaminu A?

Vitamin A v těle plní mnoho důležitých funkcí a jeho nedostatek se, mimo jiné, může projevit těmito příznaky.

Suchá kůže, ekzémy, akné a další zánětlivá kožní onemocnění

Vitamin A je důležitý pro obnovu a reparaci (opravu) kožních buněk a navíc je důležitý pro správné fungování imunitního systému (4).

Jeho nedostatek tak zpomaluje obnovu kožních buněk, což se projevuje olupováním a šupinkovatěním kůže a vyšší náchylností k infekčním a zánětlivým onemocněním.

Důsledkem je suchá kůže a náchylnost k ekzémům a dalším zánětlivým kožním onemocněním.

Mnoho studií také naznačuje, že nedostatek vitamínu A je spojený se zhoršením projevů akné (5).

I když je příčin suché kůže celá řada, může za tímto problémem někdy být i nedostatek vitaminu A.

Problémy se zrakem a očima

Vitamin A je důležitý pro správnou funkci zraku (5).

Jeho absolutní nedostatek (avitaminóza) vede k šerosleposti neboli zhoršenému vidění za šera.

Jedním z častých příznaků nedostatku vitamínu A je šeroslepost, která je jednou z hlavních příčin slepoty dětí a mladistvých v rozvojových zemích

Jedním z častých příznaků nedostatku vitamínu A je šeroslepost, která je jednou z hlavních příčin slepoty dětí a mladistvých v rozvojových zemích

V České republice je šeroslepost (též označovaná pojmem nyctalopia nebo hemeralopie) vzácná, ale v rozvojových zemích je docela častá.

Mezi další oční problémy, které nedostatek vitamínu A může způsobit, patří narušení slzného filmu a snížená tvorba slz, což vede k onemocnění označovanému jako syndrom suchého oka.

Proto patří vitamín A mezi nejdůležitější živiny pro oči.

Neplodnost a problémy s početím

Vitamin A ovlivňuje plodnost mužů i žen a je důležitý i pro správný růst a vývoj plodu (6).

Jeho nedostatek tak může způsobit problémy s otěhotněním a/nebo vývojem plodu.

Zpomalení až zástava růstu

Studie na dětech v rozvojových zemích, které neměly dostatečný příjem vitaminu A ve stravě naznačuje, že hypovitaminóza A může způsobit zpomalení až zástavu růstu (7).

Zhoršené hojení ran

Vitamin A je důležitý pro tvorbu kolagenu, což je bílkovina důležitá pro obnovu a opravu kožních buněk a vaziva (8).

Narušení tvorby kolagenu tak může vést k problémům s hojením ran.

Respirační infekce a zápal plic

Nedostatek vitamínu A zhoršuje fungování imunitního systému, což se projevuje i vyšší náchylností k respiračním infekcím i zánětům dolních cest dýchacích, jako je například zápal plic.

Studie naznačují, že lidé s vyšší hladinou karotenoidů v krvi mají nižší riziko respiračních infekcí (9).

Jak se diagnostikuje nedostatek vitamínu A?

Nejčastěji se na nedostatek vitamínu A přijde při vyšetření u očního lékaře, který na rohovce a na povrchu oka zaznamená typické žluté skvrny, které označujeme jako Bitotovy skvrny. Tyto skvrny jsou známkou vysychání rohovky, což odborně označujeme pojmem xeróza (10).

Při těžké hypovitaminóze A mohou lékaři při očním vyšetření zjistit i závažnější problémy, jako jsou rohovkové vředy, které mohou vést až k trvalému oslepnutí.

Další možností jak diagnostikovat nedostatek vitamínu A je stanovení koncentrace retinolu v krevní plazmě.

Pokud je hladina retinolu v krevní plazmě nižší než 0,7 mikromolu na litr, jedná se o hypovitaminózu. Při poklesu hladiny retinolu v plazmě pod 0,35 mikromolu na litr hovoříme o těžké hypovitaminóze (11).

Jaké jsou příčiny nedostatku vitamínu A?

Příčiny nedostatku vitamínu A se dělí na primární a sekundární.

Primární příčinou hypovitaminózy A je dlouhodobě nedostatečný příjem tohoto vitamínu v potravě.

V České republice to většinou není problém, protože jíme poměrně hodně mrkve, masa a dalších potravin, které jsou bohatým zdrojem vitamínu A.

V zemích, kde je hlavním zdrojem potravy rýže, která neobsahuje žádné karotenoidy (jako je například většina zemí jihovýchodní Asie) je ale nedostatek vitamínu A poměrně častý.

V rozvojových zemích je pak šeroslepost jednou z častých příčin slepoty u dětí.

Příčinou hypovitaminózy A není jen nedostatečný přísun tohoto vitamínu v potravě, ale také některá onemocnění, jako je například cystická fibróza

Příčinou hypovitaminózy A není jen nedostatečný přísun tohoto vitamínu v potravě, ale také některá onemocnění, jako je například cystická fibróza

Mezi sekundární příčiny nedostatku vitamínu A patří onemocnění a stavy, které zhoršují vstřebávání, transport nebo ukládání vitamínu A v těle a/nebo snižují biologickou dostupnost provitaminu A (karotenoidů) (12).

Mezi onemocnění a stavy, které mohou být sekundární příčinou hypovitaminózy A, mimo jiné, patří:

Jak doplnit vitamin A?

Pokud je příčinou nedostatku vitaminu A jeho nedostatečný přísun v potravě, stačí do jídelníčku zařadit potraviny s vysokým obsahem vitaminu A, jako jsou například (13):

  • vejce

  • mléčné výrobky (sýry, mléko, jogurty)

  • játra a výrobky z jater (tyto potraviny byste měli jíst maximálně jednou týdně, protože obsahují opravdu hodně vitamínu A a hrozí tak předávkování tímto vitamínem se všemi nežádoucími důsledky)

  • listová zelenina, jako je špenát, hlávkový salát nebo zelí, papriky a žluté ovoce, jako jsou například žluté melouny, mango, meruňky nebo papája.

Pro lidské tělo je přirozenější přijímat vitamín A v přírodní formě (takzvaný preformovaný vitamín A) z potravin živočišného původu, zatímco potraviny rostlinného původu obsahují provitamíny (karotenoidy), ze kterých si tělo vitamín A dokáže syntetizovat.

Nejlepší způsob jak doplnit chybějící vitamín A je zařadit do jídelníčku potraviny, které ho obsahují

Nejlepší způsob jak doplnit chybějící vitamín A je zařadit do jídelníčku potraviny, které ho obsahují

Pokud je příčinou nedostatku vitamínu A nějaké onemocnění či stav, který zhoršuje jeho vstřebávání, ukládání nebo transport v těle, je nutné řešit vyvolávající příčinu a teprve poté vitamín A doplnit.

Pozor na nadbytek vitamínu A!

Stejně jako škodí nedostatek vitamínu A i jeho nadbytek je špatný.

Při dlouhodobém překračování maximálních tolerovatelných denních dávek vitamínu A hrozí závažné problémy, mezi něž patří:

  • osteoporóza

  • poškození jater

  • zvýšené riziko rakoviny (platí zejména při užívání provitaminu A ve formě doplňků stravy)

  • poškození plodu v těhotenství (vrozené vady a defekty obličeje, končetin či srdce).

Důvodem toxicity vitamínu A je skutečnost, že se jedná o vitamín rozpustný v tucích, který se v těle ukládá do zásoby.

Proto při dlouhodobém překračování maximální tolerovatelné dávky vitamínu A hrozí shora uvedené potíže.

Nadbytek vitamínu A je nebezpečný zejména v těhotenství, protože může způsobit vrozené vady plodu

Nadbytek vitamínu A je nebezpečný zejména v těhotenství, protože může způsobit vrozené vady plodu

Při akutním předávkování vitamínem A se objevují další příznaky, jako jsou nevolnost, průjem nebo zvracení.

Hypervitaminóza A vs karotenémie

Karotenémie je zvýšená hladina beta karotenoidů v krvi, která se objevuje při dlouhodobě abnormálně zvýšené konzumaci potravin rostlinného původu bohatých na tyto látky (například mrkev, papriky a další druhy ovoce a zeleniny).

Hlavním projevem karotenémie je oranžové zbarvení kůže, zejména na ploskách nohou a na dlaních.

Tento stav odezní sám od sebe pokud snížíte přísun beta-karotenoidů v potravě.

Karotenémie je neškodná, pokud jsou zdrojem beta-karotenoidů potraviny, ale pokud je přijímáte ve formě doplňků stravy, může předávkování a dlouhodobě zvýšená koncentrace v krvi zvýšit riziko nádorových onemocnění (rakoviny).

Co si z článku odnést?

Vitamín A je esenciální živina, kterou musíme přijímat v potravě, protože si jí neumíme vyrobit.

V přírodě se tento vitamín vyskytuje jako biologicky aktivní preformovaný vitamín A (retinol), který je pro lidské tělo nejlépe využitelný a najdeme ho v potravinách živočišného původu, jako jsou játra, mléčné výrobky nebo vejce a jako neaktivní forma vitamínu A (takzvaný provitamín), kterou najdeme v potravinách rostlinného původu s obsahem látek zvaných karotenoidy (například listová zelenina, mrkev, papriky, mango, papája, žlutý meloun, meruňky, apod.).

Vitamín A je důležitý pro zdraví očí, obnovu a růst tkání a podílí se i na správném fungování imunitního systému.

S jeho nedostatkem je spojena například šeroslepost, která patří mezi častou příčinu oslepnutí dětí v rozvojových zemích, zvýšená náchylnost ke kožním a dalším infekčním onemocněním, jako je například akné nebo různé druhy ekzémů a také zhoršená kvalita kůže (suchá pokožka s tendencí k tvorbě olupujících se šupin).

V České republice je primární nedostatek vitamínu A velmi vzácný, protože většina lidí ho v dostatečné míře přijímá v potravě.

Můžeme se ale setkat se sekundárním nedostatkem vitamínu A, který vzniká při onemocněních a stavech spojených se zhoršením vstřebávání, transportu, ukládání nebo biologické dostupnosti tohoto vitamínu v těle.

Mezi taková onemocnění patří například chronické průjmy, nespecifické střevní záněty, potravinové alergie či intolerance, cystická fibróza, onemocnění jater a žlučových cest a mnoho dalších.

Léčba nedostatku vitamínu A spočívá zejména ve vyřešení vyvolávající příčiny a v jeho doplnění, nejlépe tak, že do jídelníčku zařadíte potraviny bohaté na tento vitamín, mezi něž patří mléčné výrobky (sýry, mléko, jogurty), vejce nebo výrobky z jater a také potraviny rostlinného původu, jako jsou listová zelenina, mrkev, papriky, meruňky nebo žlutý meloun.

Užívání doplňků stravy s vitamínem A může vést k předávkování a s ním spojenými nežádoucími příznaky, jako jsou průjem, nevolnost, zvracení, poškození jater a/nebo vrozené vady plodu v případě nadužívání (abúzu) vitamínu A v těhotenství.

Pokud se domníváte, že máte nedostatek vitamínu A, zajděte si k lékaři a poraďte se s ním o nejvhodnějším způsobu jak tento vitamín doplnit.

Bez souhlasu svého lékaře neužívejte žádné doplňky stravy (ani ty na přírodní bázi) s vitamínem A v aktivní podobě (retinol) či v neaktivní formě (karotenoidy).

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Článek naposled aktualizován: 31. března 2022 18:25
Datum příští revize: 31. března 2024 18:25
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace