Bolest bránice: vše co potřebujete vědět

Bránice (diafragma) je plochý sval oddělující dutinu hrudní od dutiny břišní. Má kopulovitý tvar a její hlavní funkcí je pomáhat při dýchání. Proto se jí také říká primární dýchací sval.

Při nádechu se brániční klenba posouvá dolů, aby se plíce mohly dobře naplnit vzduchem. Naopak při výdechu se bránice posunuje nahoru a vytlačuje vzduch z plic, což usnadňuje jejich vyprazdňování.

Bolest nebo tlak v oblasti bránice může být způsoben celou řadou různých příčin, od poranění bránice a okolních svalů a kostí, přes onemocnění žlučníku, až po onemocnění hrudních orgánů (jako je například bronchitida, zápal plic, zánět pohrudnice nebo osrdečníku).

V tomto článku popisujeme nejčastější příčiny bolesti bránice a možnosti jejich léčby.

Příčiny

Mezi nejčastější příčiny bolesti bránice a jejího okolí, mimo jiné, patří:

Poranění

Tupý úder na horní polovinu břicha nebo hrudník nebo chirurgický výkon v této oblasti může vést k poranění bránice, které se projevuje setrvalou nebo záchvatovitou bolestí.

Někdy může dojít k natržení bráničního svalu, pak hovoříme o ruptuře bránice, což je závažný stav, který lze diagnostikovat s pomocí počítačové tomografie (CT) nebo thorakoskopie.

Mezi příznaky ruptury bránice, mimo jiné, patří:

• bolest břicha

• dušnost

• bolesti na hrudi, které mohou připomínat infarkt a vyzařovat do čelisti či ramene

• kašel

• bušení srdce (palpitace)

• nevolnost

• zvracení

Protože dýchat musíme a bránice je tak neustále v pohybu je jakákoli trhlina velký problém, který se sám od sebe nezahojí a musí se spravit chirurgicky (operací).

Muskuloskeletární problémy

Poranění mezižeberních nebo břišních svalů (natažení či natržení) nebo zlomeniny žeber vyvolávají stejné příznaky jako poranění bránice. Ke zlomeninám žeber často dochází při pádech, po rvačkách nebo autonehodách, zatímco nejčastější příčinou natažení mezižeberních svalů bývá dlouhodobý kašel.

Při jakékoli bolesti v oblasti žeber nebo bránice, zejména po pádu nebo autonehodě je nutné vyhledat lékařskou pomoc a nechat si udělat rentgen či CT vyšetření, aby se vyloučily fraktury žeber.

Poranění žeber a mezižeberních svalů se většinou léčí konzervativně (tedy nechirurgicky), ale v závažných případech může být nutná operace.

Mezi další způsoby léčby poranění mezižeberních svalů, mimo jiné, patří:

• užívání volně prodejných léků proti bolesti, jako je paracetamol nebo ibuprofen

• ledování postiženého místa (ledové obklady) po dobu prvních 3 dnů po poranění

• zahřívání postiženého místa (teplé obklady) po uplynutí 3 dnů od poranění

• dechová cvičení

• rehabilitace

Zlomená žebra se většinou zhojí sama od sebe do šesti týdnů. Jedná se o nepříjemné a bolestivé poranění, jehož léčba vyžaduje čas. Kromě lékařem doporučené léčby vám mohou pomoci následující tipy a rady:

• odpočinek

• vyhýbání se nadměrné fyzické zátěži v době rekonvalescence

• ledování postiženého místa

• užívání volně prodejných léků proti bolesti

• dechová cvičení

• nechat si opíchnout nervová vlákna v okolí žeber anestetiky (léky proti bolesti)

V minulosti se v léčbě zlomených žeber doporučovalo užívání hrudních pásů a kompresních zábalů, ale dnes se ukazuje, že nadměrná komprese zvyšuje riziko zápalu plic a zhoršuje dýchání. Proto se od tohoto způsobu léčby pomalu upouští. Nicméně pokud vám lékař nošení hrudního pásu doporučí, poslechněte ho :).

Nadměrná fyzická námaha

Při extrémní fyzické námaze stoupají nároky organizmu na kyslík a zrychluje se dýchání. To může vést až ke křeči (spasmu) bránice a s tím spojené ostré bolesti.

Většinou je bolest tak silná, že narušuje dýchání a postižená osoba má pocit, že se nemůže dostatečně nadechnout (lidově nemůže popadnout dech).

Pokud fyzická námaha pokračuje, příznaky se zhoršují.

Jestliže během cvičení nebo fyzické námahy pocítíte bolest v oblasti bránice, je vhodné si dát chvíli pauzu a odpočinout si dokud křeče neodezní. Nejlepší prevencí spasmu bránice je dostatečné rozcvičení před fyzickou námahou.

Onemocnění žlučníku

Nemoci žlučníku a žlučových cest (záněty žlučníku a žlučových cest, cholestáza a rakovina žlučníku, a další) se projevují podobnými příznaky, jako bolest bránice a je velice obtížné je od sebe odlišit).

Mezi další příznaky onemocnění žlučníku, mimo jiné, patří:

• změna vzhledu moči a stolice (například tmavá moč, mastná průjmovitá stolice – steatorea, krev nebo hlen ve stolici)

• horečka a zimnice

• průjem

• nevolnost

• žluté zbarvení kůže a sklér (žloutenka)

• zvracení

Léčba onemocnění žlučníku závisí na konkrétní příčině. V některých případech postačí žlučníková dieta a užívání léků proti bolesti a zánětu, zatímco jindy je nutné žlučník chirurgicky odstranit (cholecystektomie).

Mezi vhodné změny životního stylu, které pomáhají zabránit nebo zmírnit příznaky onemocnění žlučníku, mimo jiné, patří:

• v případě nadváhy se snažte hubnout pomalu a dlouhodobě a nedělejte žádné excesy ve formě drastických diet

• správná léčba diabetu a dalších onemocnění

• pravidelné cvičení

• zanechání kouření

• omezení konzumace alkoholu

Hiátová hernie

Hiátová hernie vzniká v případě, kdy se horní část žaludku protlačí otvorem v bránici, kterým prochází jícen (hiatus esophageus) do hrudní stěny. Někdy se hiátová hernie označuje jako brániční kýla, což ale není úplně správné, protože bráničních kýl je více typů a některé z nich jsou vrozené (Bochdalekova kýla nebo Morgagniho hernie) a neprochází pouze přes hiatus esophageus, ale i přes další části bránice.

Malé hiátové hernie nemusí pacientovi způsobovat žádné obtíže a lidé často ani neví, že nějakou kýlu mají.

Nicméně u větších hiátových hernií se mohou objevit další příznaky, jako jsou například:

• refluxní choroba jícnu

• krev ve stolici nebo černá barva stolice

• bolest na hrudi nebo bolest břicha

• pálení žáhy

• dušnost

• zvracení, obvykle časně po jídle

Nejčastěji se hiátová hernie léčí léky na snížení kyselosti žaludku a na zabránění refluxu (zpětnému průchodu potravy ze žaludku do jícnu). Někdy je nutné hiátovou hernii spravit operačně.

Zmírnit příznaky spojené s hiátovou hernií můžete také dodržováním následujících zásad:

• jezte spíše menší porce častěji než 3 velká jídla denně

• vyhněte se tučným a překyseleným potravinám a také potravinám a nápojům, které vyvolávají pálení žáhy

• nejezte alespoň 3 hodiny před spaním

• zanechte kouření

• udržujte si tělesnou hmotnost ve zdravém rozmezí

• na spaní si podkládejte hlavu polštářem tak, aby byla zhruba 15 cm nad úrovní postele. Snížíte tím riziko refluxu a pálení žáhy.

Pokud je hiátová hernie velká nebo vyvolává závažné příznaky, je většinou nutné jí operativně odstranit (operační metodou zvanou fundoplikace).

Těhotenství

V pozdějších fázích těhotenství se děloha zvětšuje a vytlačuje bránici směrem nahoru. To vede k útlaku plic a k dušnosti (těhotné ženy mají pocit, že se nemohou dostatečně nadechnout). Někdy se může objevit i pocit tlaku či bolesti v okolí bránice.

Tyto příznaky nejsou většinou žádným důvodem k obavám a odezní po porodu.

Nicméně, pokud se objeví některý z následujících příznaků, je nutné okamžitě vyhledat lékaře:

• silná nebo setrvalá (přetrvávající) bolest

• přetrvávající kašel

• těžká dušnost (nemožnost se nadechnout) či cyanóza (modré zbarvení sliznic a kůže)

Zánět pohrudnice

Zánět pohrudnice (pleuritida) je zánět pleury, což je tenká blána, která má dva listy a vystýlá vnitřní povrch hrudní dutiny a kryje také povrch plic. Pokud se zanítí, objeví se ostrá, bodavá bolest na hrudi, která se zhoršuje při dýchání a často je doprovázena dušností. V některých případech se při zánětu pohrudnice může objevit také kašel a horečka. Někdy bolest vystřeluje do ramene nebo do zad.

Léčba zánětu pohrudnice spočívá v užívání léků proti bolesti v a léčbě vyvolávající příčiny. Pokud je příčinou bakteriální infekce, jsou lékem volby antibiotika a léky proti bolesti a horečce. Pokud je příčinou zánětu pohrudnice autoimunitní onemocnění, užívají se kortikosteroidy a další léky. Někdy může být příčinou zánětu pohrudnice také srpkovitá anémie, která se léčí krevními transfúzemi a dalšími léky.

Zánět průdušek

Zánět průdušek (bronchitida) je zánět výstelky vnitřní stěny průdušek, které přivádí do plic vzduch z vnějšího prostředí. Bronchitida je buď akutní nebo chronická.

Zánět průdušek se projevuje bolestmi, které mají podobný charakter jako bolest bránice.

Mezi další příznaky bronchitidy, mimo jiné, patří:

• zimnice

• kašel

• únava

• horečka

• dušnost

• vykašlávání hlenů různé barvy, někdy s příměsí krve (hemoptýza)

Akutní bronchitida se nejčastěji vyvine z běžného nachlazení a odezní zhruba do týdne. Léčba většinou spočívá v užívání léků proti kašli a horečce.

Chronická bronchitida je závažnější problém, který přetrvává několik týdnů či měsíců a je nutné ho správně léčit s pomocí protizánětlivých léků, dechové rehabilitace a dalších opatření.

V případě, že kašel, horečka, dušnost, zimnice a další příznaky neodezní do 3 až 4 dnů nebo se váš stav zhorší, je nutné okamžitě vyhledat lékaře.

Zápal plic

Zápal plic (pneumonie) je zánět plicních sklípků. Příčinou je bakteriální, virová nebo plísňová infekce.

Mezi příznaky pneumonie, mimo jiné, patří:

• dušnost

• bolest na hrudi

• zimnice

• horečka

• produktivní (vlhký, s vykašláváním hlenů) nebo neproduktivní (suchý) kašel

V některých případech může být pneumonie i život ohrožující, zejména u malých dětí a seniorů a u osob se sníženou imunitou či dalšími zdravotními problémy.

Léčba zápalu plic spočívá v užívání antibiotik (u pneumonií vyvolaných baktériemi), užívání léků proti kašli, horečce a bolesti. V některých případech je nutná hospitalizace pacienta v nemocnici.

Ostatní příčiny

Mezi ostatní příčiny bolesti bránice, mimo jiné, patří:

• autoimunitní onemocnění (například systémový lupus erythematodes)

• zánět slinivky (pankreatitida)

• poškození nervů, zejména bráničního nervu (nervus phrenicus)

Někdy může bolest bránice vzniknout po radioterapii nebo operaci srdce.

Co si z článku odnést?

Prognóza bolestí bránice závisí na vyvolávající příčině. Pokud je příčinou nadměrná fyzická námaha nebo fyzická zátěž, postačí pár dní odpočinku a pacient se uzdraví.

V případě ruptury bránice po úrazu je doba léčby mnohem delší a často je nutné pacienta operovat.

V případě chronických onemocnění, které se projevují bolestí bránice, jako jsou chronická bronchitida nebo hiátová hernie, pomáhají léky, změny životního stylu a další způsoby léčby.