Hyperventilace: vše co potřebujete vědět

Hyperventilace: vše co potřebujete vědět
15. listopadu 2020 12:34

Hyperventilace je stav, který se projevuje náhlým výrazným zrychlením dechové frekvence (nadměrné dýchání), což vede k narušení rovnováhy mezi vdechovaným kyslíkem a vydechovaným oxidem uhličitým.

Obsah článku

  1. Příčiny hyperventilace
  2. Příznaky hyperventilace a kdy vyhledat lékařskou pomoc?
  3. Léčba hyperventilace
    1. Jak si okamžitě pomoci doma?
    2. Léčba u lékaře
  4. Prevence hyperventilace
  5. Co si z článku odnést?

To vede k prudkému poklesu hladiny oxidu uhličitého v těle, což může vést ke stažení cév (vazokonstrikci), které zásobují mozek krví.

To se projeví různými příznaky, jako jsou závrať, motání hlavy nebo brnění prstů.

Při těžké hyperventilaci pak dochází až ke ztrátě vědomí.

Za normálních okolností se hyperventilace vyskytuje velmi vzácně, například při panické emoční reakci na silný stresový podnět (při extrémním strachu) nebo v reakci na některá onemocnění či užívání návykových látek či léků.

Nicméně u některých lidí se hyperventilace vyskytuje často a zcela běžně v rámci reakce na emoční stavy, jako jsou deprese, úzkost nebo zlost.

V takovém případě hovoříme o takzvaném hyperventilačním syndromu.

Příčiny hyperventilace

Příčin hyperventilace je celá řada, přičemž nejčastějšími spouštěči hyperventilace jsou úzkost, panika, nervozita nebo silný stres. Hyperventilace se nejčastěji vyskytuje při takzvané panické atace (záchvat silné emoční reakce, kterým někteří lidé reagují na více či méně silný stresový podnět).

Zatímco u některých lidí panická ataka vznikne až při opravdu silném stresu (například při ohrožení života nebo v situaci, kdy se staneme svědky násilného trestného činu), u jiných osob může být spouštěčem záchvatu panické ataky a hyperventilace i naprosto „banální“ věc, jako je třeba setkání s cizí osobou nebo jednání na úřadě.

Každý to prostě má jinak a není radno se nikomu smát či brát tyto záchvaty na lehkou váhu.

Mezi další příčiny hyperventilace, mimo jiné, patří:

  • krvácení
  • užívání stimulancií a návykových látek
  • předávkování léky (například předávkování kyselinou acetylsalicylovou)
  • silná bolest
  • těhotenství
  • zápal plic či další závažná chronická plicní onemocnění, jako jsou například CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc) nebo astma
  • onemocnění srdce (například infarkt myokardu)
  • diabetická ketoacidóza (komplikace vznikající u pacientů s diabetem 1. typu, při prudkém zvýšení hladiny glukózy v krvi – hyperglykémii)
  • poranění hlavy
  • pobyt ve vysokých nadmořských výškách (nad 2500 m)
  • hyperventilační syndrom

Příznaky hyperventilace a kdy vyhledat lékařskou pomoc?

Hyperventilace může být velice závažný stav a její příznaky mohou přetrvávat po dobu 20 – 30 minut.

Pokud zaznamenáte následující příznaky, měli byste co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc:

Mezi další příznakyhyperventilace, mimo jiné, patří:

  • bolest hlavy
  • plynatost, nadýmání, říhání
  • svalové fascikulace (nedobrovolné škubání svalů, obvykle na končetinách nebo obličeji)
  • silné pocení
  • změny v kvalitě zraku (tunelové, dvojité nebo rozmazané vidění)
  • problémy se soustředěním nebo paměti
  • ztráta vědomí (omdlení)

Pokud se některé z výše uvedených příznaků vyskytují opakovaně, informujte o tom svého lékaře. V takovém případě se může jednat o takzvaný hyperventilační syndrom. O příčinách jeho vzniku toho mnoho nevíme, nicméně má podobné příznaky jako panická porucha a často ho i lékaři nesprávně diagnostikují jako astma.

Léčba hyperventilace

Hlavní zásadou při akutních záchvatu hyperventilace je zachovat klid. To se lehko řekne, ale těžko udělá, nicméně pokud budete dodržovat níže uvedená opatření, dá se hyperventilace vcelku dobře zvládnout.

Cílem léčby je zpomalit dýchání na přijatelnou úroveň a zvýšit tak hladinu oxidu uhličitého v těle.

Jak si okamžitě pomoci doma?

Ideální je, pokud je při záchvatu hyperventilace přítomna ještě jiná osoba, která pomůže a poradí, nicméně jestliže jste sami, vyzkoušejte následující tipy:

  • Vezměte si papírový sáček a pomalu do něj začněte vydechovat, tak aby se jen lehce nafouknul. Pokud nemáte papírový sáček můžete začít pomalu vydechovat do sepnutých dlaní přiložených k ústům nebo nejprve nechat chvilku vydechovaný vzduch v ústech a nafouknout jím tváře, a pak ho pomalu vydechnout přes sevřené rty.
  • Před každým výdechem na chvíli (10 – 15 sekund) zadržte dech
  • Zkuste střídavě vydechovat jednou a druhou nosní dírkou. Zakryjte si ústa a levou nosní dírku a soustřeďte se na vydechování pravou (nezakrytou) nosní dírkou. Poté si zakryjte ústa a pravou nosní dírku a vydechněte levou nosní dírkou. Opakujte tento postup, dokud se dechová frekvence nevrátí do normálu.
  • Naučte se dýchání do břicha (brániční neboli břišní dýchání), které využijete nejen při záchvatu hyperventilace, ale i normálně.
  • Někdy může pomoci i rychlá chůze, cvičení či běh, při kterých musíte dbát na vdechování i vydechování vzduchu nosem, nikoli ústy.

Léčba u lékaře

Pokud výše uvedené postupy nepomáhají, je nutné co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc (vhodné je zavolat si rovnou záchranku nebo pověřit někoho, ať to udělá za vás – dostane se vám odborné pomoci a v případě potřeby i rychlého převozu do nemocnice).

V léčbě hyperventilace s užívají zejména léky na uklidnění, užívané v psychiatrii, jako jsou například benzodiazepiny (například alprazolam) nebo antidepresiva (například tricyklická antidepresiva nebo antidepresiva ze skupiny inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu – SSRI).

Tyto léky by se ale měli užívat jen v nejnutnějších případech a výhradně na lékařský předpis. Jakákoli samoléčba může váš stav zhoršit.

Podle některých předběžných studií, může v léčbě hyperventilace, která nereaguje na výše uvedený opatření, pomoci i akupunktura (1).

Nicméně než začneme akupunkturu v léčbě hyperventilace používat, musíme provést další studie, abychom účinnost této metody bezpečně prokázali.

Nedílnou součástí léčby hyperventilace jsou konzultace u psychologa či psychiatra.

Je velice důležité zjistit, co u pacienta hyperventilaci spouští a naučit ho se se svými úzkostmi, fobiemi či strachy pracovat tak, aby se četnost záchvatů snížila na minimum.

K tomu slouží různé techniky na zmírnění stresu.

Prevence hyperventilace

Někdy není možné hyperventilaci zabránit, nicméně dodržováním některých zásad a nácvik vhodných relaxačních a dechových technik vám pomohou snížit riziko na přijatelné minimum.

Zásadní je zjistit, co hyperventilaci vyvolává a těmto situacím se naučit do budoucna vyhnout.

Vhodné je naučit se také správné relaxační a dechové techniky, jako jsou například:

  • meditace
  • relaxační cvičení, jako jsou tai-či nebo jóga
  • brániční dýchání
  • dýchání nosem (se střídavým vydechováním pravou a levou nosní dírkou)

Pravidelná pohybová aktivita (procházky, běh, jízda na kole) rovněž pomáhá v prevenci hyperventilace.

Co si z článku odnést?

Hyperventilace je odborné označení pro rychlé dýchání, při kterém dochází k narušení rovnováhy mezi přísunem kyslíku a výdejem oxidu uhličitého z organizmu, což vede k různým příznakům, jako jsou například závrať, motání hlavy, silné pocení, poruchy soustředění či paměti nebo ztráta vědomí.

Příčin hyperventilace je celá řada, nicméně nejčastěji tento stav vzniká při takzvané panické atace, což je neadekvátní silná emoční reakce na nějaký stresový podnět.

Při záchvatu hyperventilace se pokuste zůstat klidní a naučte se pomalu vydechovat do papírového sáčku nebo do sepnutých dlaní. Někdy pomůže také střídavé vydechování pravou a levou nosní dírkou nebo zadržení dechu na 10 – 15 sekund před každým výdechem.

Pokud výše uvedené postupy nefungují a objeví se příznaky hyperventilace, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

V rámci prevence hyperventilace je nutné nejprve s pomocí psychologů či psychiatrů zjistit, co konkrétně spouští záchvaty hyperventilace ve vašem případě a tyto spouštěče pak odstranit nebo se s nimi naučit pracovat.

Kromě toho bychom si měli osvojit relaxační a dechové techniky, jako jsou brániční dýchání, meditace, tai-či, jóga a dbát na pravidelnou pohybovou aktivitu. 

Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Healthline.com

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 15. listopadu 2020 12:34
Datum příští revize: 15. listopadu 2022 12:34
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace