Syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi u dětí spojený s COVID-19 (PIMS-TS, MIS-C): vše co potřebujete vědět

Syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi u dětí a mladistvých je soubor závažných příznaků, které se objevují u dětí v souvislosti s infekcí novým koronavirem SARS-CoV2, původcem onemocnění COVID-19.

U většiny dětí se nákaza COVID-19 projeví jen mírnými nebo žádnými příznaky.

U některých dětí (včetně kojenců či batolat) se může rozvinout velice závažný stav, označovaný jako multisystémový zánětlivý syndrom spojený s COVID-19 (MIS-C, PIMS-TS), kdy dochází k silnému zánětlivému postižení některých orgánů a tkání, včetně srdce, plic, cév, ledvin, trávicího traktu, mozku, kůže nebo očí.

Příznaky se u jednotlivých dětí liší, v závislosti na tom, který orgán je postižen touto vystupňovanou zánětlivou reakcí.

MIS-C je syndrom, tedy není to nemoc jako taková, ale skupina příznaků. Zatím se s tímto stavem učíme pracovat a mnoho o něm nevíme, a tak neznáme ani přesný důvod ani rizikové faktory pro vznik syndromu multisystémové zánětlivé odpovědi u dětí.

Po celém světě v současné době probíhají studie, do kterých jsou zařazovány děti se syndromem PIMS-TS a jednotlivá zdravotnická zařízení si vzájemně mění informace o léčbě a svých zkušenostech.

V České republice se léčbou multisystémového zánětlivého syndromu u dětí v souvislosti s COVID-19 zabývá například fakultní nemocnice v Motole (Praha) a i ostatní fakultní nemocnice v Brně, Ostravě, Olomouci, Plzni či Hradci Králové dokážou poskytnout špičkovou péči. .

U dospělých se vzácně může vyskytnout podobný stav, označovaný jako syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi u dospělých spojený s COVID-19 (MIS-A). Nejčastěji postihuje dospělé, kteří se onemocněním COVID-19 nakazili a měli jen velmi mírné či žádné příznaky. Syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi u dospělých spojený s COVID-19 se obvykle objeví za několik týdnů po prodělání onemocnění COVID-19, ale u některých lidí se může objevit i při probíhající infekci.

Syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi u dětí spojený s COVID-19 je vzácný a většina dětí se při správné a rychlé lékařské péči uzdraví. Nicméně u některých dětí dochází k rychlému zhoršování stavu a mohou být ohroženy na životě.

O multisystémovém zánětlivém syndromu u dětí při COVID-19toho zatím moc nevíme, nicméně platí, že pokud se u vašeho dítěte, kojence či batolete objeví některý z níže uvedených příznaků, je nutné neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.

Příznaky

Příznaků syndromu multisystémové zánětlivé odpovědi u dětí spojeným s COVID-19 (MIS-C, PIMS-TS) je celá řada a v zásadě je lze rozdělit na běžné a závažné příznaky:

Běžné příznaky

Mezi běžné příznaky syndromu PIMS-TS (MIS-C) patří:

• Horečka trvající 24 hodin nebo déle
• Zvracení
• Průjem
• Bolesti břicha
• Kožní vyrážka
• Neobvykle silná únava
• Tachykardie (zrychlený tep)
• Tachypnoe (zrychlené dýchání)
• Červené oči
• Zčervenání nebo otok rtů či jazyka
• Zčervenání nebo otoky rukou a nohou
• Bolest hlavy, tlak na spáncích, závrať, pocity na omdlení, motání hlavy
• Zvětšené lymfatické uzliny

Výše uvedené příznaky se nemusí vyskytnout současně, ale zpozornět byste měli pokud se objeví i jeden z nich, bez nějaké zjevné příčiny (z plného zdraví).

Závažné příznaky

Mezi závažné příznaky syndromu multisystémové zánětlivé odpovědi u dětí spojeným s COVID-19 (MIS-C, PIMS-TS) patří:

• Silné bolesti břicha
• Dušnost
• Modré zbarvení rtů nebo obličeje
• Nově vzniklá zmatenost či apatie
• Neschopnost udržet se na nohou
• Nadměrná spavost (dítě okamžitě po probuzení upadá zpět do spánku, je apatické)
• Světloplachost (zvýšená citlivost na světlo)

Kdy vyhledat lékaře?

Pokud se objeví kterýkoli z výše uvedených závažných příznaků nebo je dítě zjevně nemocné a má jakékoli výše uvedené běžné příznaky, je nutné okamžitě volat záchranku.

Pokud dítě není zjevně nemocné, ale má některé výše uvedené běžné příznaky syndromu MIS-C, zavolejte svému pediatrovi (dětskému lékaři) a poraďte se s ním o dalším postupu.

V případě podezření na syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi u dětí spojený s COVID-19 lékaři provedou řadu vyšetření (např. laboratorní vyšetření krve, vyšetření srdce, hrudníku, mozku, ledvin nebo břicha zobrazovacími metodami a testy a vyšetření na COVID-19).

Cílem těchto vyšetření je zjistit rozsah postižení.

Příčiny

Přesnou příčinu syndromu multisystémové zánětlivé odpovědi u dětí spojeným s COVID-19 neznáme, ale lékaři se domnívají, že jednou z příčin je vystupňovaná (nadměrná) reakce imunitního systému na COVID-19.

U některých dětí se syndromem MIS-C se při vyšetřeních zjistí negativní PCR či antigenní test, ale mají pozitivní protilátky proti původci COVID-19 (SARS-CoV2), což znamená, že tuto infekci v minulosti prodělali.

U některých dětí naopak PCR nebo antigenní testy potvrdí pozitivitu na COVID-19.

Rizikové faktory

V současné době probíhá intenzivní výzkum rizikových faktorů pro rozvoj syndromu multisystémové zánětlivé odpovědi u dětí spojeným s COVID-19.

Zatím nemáme dostatečné informace, ale víme, že většina dětí, u kterých se syndrom PIMS-TS (MIS-C) vyskytuje, je ve věku 3 - 12 let, přičemž průměrný věk nemocných dětí je 8 let.

Bolest břicha, horečka, apatie a únava jsou častými příznaky multisystémového zánětlivého syndromu dětí a mladistvých (MIS-C) při COVID-19

Nicméně vyskytly se i případy syndromu MIS-C u starších dětí a u kojenců.

Komplikace

Většina lékařů považuje syndrom PIMS-TS za komplikaci onemocnění COVID-19. Bez včasné diagnostiky a rychlé a správné léčby může syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi u dětí spojený s COVID-19 způsobit těžké poškození životně důležitých orgánů jako jsou srdce, plíce, ledviny nebo mozek. Ve vzácných případech může být toto poškození trvalé nebo může dojít k úmrtí dítěte.

Prevence

Nejlepší prevencí syndromu multisystémové zánětlivé odpovědi u dětí spojeným s COVID-19 je zabránit tomu, aby se COVID-19 dostal do rodiny.

Dodržujte následující opatření a naučte vaše děti, aby je také dodržovaly:

• Čisté ruce: myjte si často ruce teplou vodou a mýdlem po dobu alespoň 20 sekund. Pokud nemáte k dispozici vodu s mýdlem, používejte alkoholovou dezinfekci s obsahem alespoň 60% alkoholu.
• Vyhýbejte se nemocným lidem: vyhýbejte se lidem, kteří kašlou, kýchají, vykazují jakékoli známky respirační infekce nebo by mohli být nakažliví.
• Dodržujte rozestupy: udržujte si odstup od ostatních lidí. Neměli byste se k lidem přibližovat na vzdálenost kratší než 2 m.
• Noste respirátory třídy FFP2 (lépe FFP3, ale ty jsou drahé) nebo kvalitní roušky z nanovláken: ve všech vnitřních prostorách s výjimkou domova, kde se setkáváte s ostatními lidmi, noste kvalitní respirátory nebo roušky z nanovláken. Totéž platí i venku, kde se můžete setkat s ostatními lidmi (například zastávky MHD, metro, rušné městské ulice, apod.).
• Nesahejte si na obličej: naučte děti, aby si nesahaly na obličej, nos, ústa či do očí. A samozřejmě si na obličej nesahejte ani sami.
• Zakrývejte si ústa při kašli či kýchání: pokud si musíte na veřejnosti kýchnout nebo zakašlat, vždy si zakryjte ústa loktem nebo látkovým kapesníkem. V zásadě ale platí, že byste se známkami respirační infekce (kašel, kýchání, rýma, apod.) neměli na veřejnost chodit vůbec.
• Každý den dezinfikujte exponované povrchy: každý den očistěte dezinfekcí vypínače na světlo, dveřní kliky, jídelní či pracovní stoly, židle, klávesnice počítačů, dálkové ovladače, chytré telefony, vodovodní baterie, záchod a dřez kvalitním dezinfekčním přípravkem se 60% alkoholem.
• Často perte oblečení podle pokynů výrobce: oblečení perte podle pokynů výrobce na správnou teplotu. Nezapomeňte také prát a dezinfikovat dětské plyšové hračky.

Diagnostika

U některých dětí se syndromem multisystémové zánětlivé odpovědi u dětí spojeným s COVID-19 mohou být antigenní i PCR testy na COVID-19 negativní, což znamená, že v době testu nejsou nakaženi virem SARS-CoV-2, který COVID-19 způsobuje.

Nicméně dosavadní zkušenosti naznačují, že většina dětí se syndromem MIS-C v minulosti prodělala nákazu COVID-19, protože mívají pozitivní testy na protilátky proti novému koronaviru.

Pozitivita protilátek znamená, že imunitní systém dítěte si vytvořil protilátky proti viru, který COVID-19 vyvolává, což znamená, že se příslušné dítě COVID-19 prodělalo (a nemuselo mít vůbec žádné příznaky).

U některých dětí se syndromem MIS-C prokážou testy na COVID-19 aktuálně probíhající infekci.

Tyto testy se v České republice nejčastěji provádí stěrem z nosohltanu a není to nic příjemného.

Nicméně v poslední době jsou někde k dispozici i kloktací testy nebo testy, kde stačí stěry z okraje nosních dírek nebo z krku, které jsou "příjemnější" než stěry z nosohltanu.

Kromě antigenních a PCR testů na COVID-19 či vyšetření protilátek proti COVID-19 se v diagnostice multisystémového zánětlivého syndromu u dětí (MIS-C) využívají také následující vyšetření:

• Laboratorní vyšetření krve a moči za účelem vyšetření laboratorních známek zánětu či přítomnosti nežádoucích příměsí v moči (krev, cukr, bílkoviny, apod.).
• Zobrazovací metody (například rentgen hrudníku, ultrasonografické vyšetření srdce nebo břicha, CT vyšetření břicha, hrudníku nebo mozku, případně magnetická rezonance).
• Další vyšetření v závislosti na postižených orgánech (například MR mozku, gastroskopie nebo kolonoskopie, apod.).

Multisystémový zánětlivý syndrom u dětí a mladistvých (MIS-C) může vážně poškodit srdce, cévy, ledviny, trávicí trakt, mozek, kůži nebo oči.

Pokud lékaři mají podezření na syndrom MIS-C musí kromě COVIDu-19 vyloučit také další systémová zánětlivá onemocnění, která mohou mít podobné příznaky, jako je například Kawasakiho syndrom, sepse (otrava krve) nebo syndrom toxického šoku.

Léčba

Většina dětí s multisystémovým zánětlivým syndromem dětí a mladistvých v souvislosti s COVID-19 (MIS-C) vyžaduje nemocniční léčbu.

Některé děti je nutné léčit na jednotkách intenzivní péče.

Léčba je jednak podpůrná (doplnění tekutin, oxygenoterapie, apod.) a jednak cílená na zmírnění zánětlivých reakcí v postižených orgánech.

Smyslem léčby je zabránit trvalému poškození orgánů.

Konkrétní léčba závisí na závažnosti postižení a také na tom, který orgán je postižen.

Podpůrná léčba

Součástí podpůrné léčby multisystémového zánětlivého syndromu dětí a mladistvých v souvislosti s COVID-19 (MIS-C) je:

• Doplnění tekutin, pokud je to potřeba, aby se zabránilo dehydrataci
• Oxygenoterapie, tedy připojení na kyslík, pro zlepšení zásobení organizmu kyslíkem
• Léky na krevní tlak s cílem normalizovat krevní tlak při šokovém stavu a s cílem podpořit činnost srdce
• Připojení na umělou plicní ventilaci (pokud to stav pacienta vyžaduje)
• Podávání léků na snížení rizika tvorby krevních sraženin (antiagregancia a antikoagulancia)
• V nejtěžších a nejzávažnějších případech (naštěstí se děje vzácně) je nutné pacienta připojit na extrakorporální membránovou oxygenaci (ECMO), což je přístroj který dočasně nahrazuje činnost srdce a plic a umožňuje jim se zotavit.
• Další léčba (doplnění živin, minerálů, vitamínů, apod.)

Cílená protizánětlivá léčba

V rámci cílené protizánětlivé léčby se snažíme potlačit otoky a zánět jednotlivých orgánů.

Při této léčbě se používají:

• Antibiotika na prevenci případných bakteriálních koinfekcí
• Kortikosteroidy (mají protizánětlivé účinky a tlumí nadměrnou reakci imunitního systému, což pomáhá zabránit trvalému poškození orgánů)
• Intravenózní imunoglobuliny (IVIG), které obsahují protilátky proti COVID-19
• Další léčba zaměřená na snížení vysokých hladin zánětlivých proteinů (cytokinů), které jsou odpovědné za rozvoj zánětlivého postižení jednotlivých orgánů.

V současné době nemáme žádné důkazy o tom, že by se multisystémový zánětlivý syndrom dětí a mladistvých (MIS-C) při COVID-19 mohl přenášet na ostatní děti, nicméně vaše dítě může prodělávat aktivní COVID-19 nebo toto onemocnění v minulosti prodělalo a/nebo může být nakažlivé.

V nemocnici k němu proto budou přistupovat jako ke každému nakaženému COVIDem-19, tedy v ochranných oblecích, bude ležet na speciální jednotce intenzivní péče, apod.

Více informací se dozvíte v nemocnici.

Co si z článku odnést?

Multisystémový zánětlivý syndrom dětí a mladistvých (MIS-C) v souvislosti s COVID-19 není onemocnění jako takové, ale soubor příznaků, které se vyskytují u dětí a mladistvých v reakci na setkání se s COVID-19.

Příznaky tohoto syndromu jsou velice různorodé a patří mezi ně silné bolesti břicha, horečka, bolesti hlavy, zvětšené lymfatické uzliny, zrychlené dýchání či tep, zčervenání nebo otoky rtů, jazyka, rukou či nohou, motání hlavy, spavost, světloplachost, dušnost, cyanóza (modré zbarvení rtů či obličeje).

Pokud se některý z výše uvedených příznaků u vašeho dítěte vyskytne a v minulosti jste v rodině prodělali COVID-19 nebo se vaše dítě mohlo setkat s někým, kdo toto onemocnění prodělal (třeba chodí do školky nebo do školy s takovou osobou) je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Léčba spočívá v potlačení abnormální zánětlivé odpovědi organizmu na COVID-19 a ve většině případů je nutná hospitalizace na jednotce intenzivní péče.