Vše co potřebujete vědět o duodenogastrickém refluxu

Vše co potřebujete vědět o duodenogastrickém refluxu
7. června 2021 0:34

Duodenogastrický reflux není onemocnění jako takové, ale jedná se o stav, kdy se zásadité trávicí šťávy z duodena vrací spolu se žlučí zpět do žaludku (odtud je odvozen i latinský název tohoto problému - duodenum = dvanáctník neboli úsek tenkého střeva navazující na žaludek, gaster = žaludek).

Obsah článku

  1. Příznaky
  2. Kdy navštívit lékaře?
  3. Jaká je funkce žluči?
  4. Duodenogastrický reflux
  5. Reflux žluči do jícnu
  6. Příčiny duodenogastrického refluxu
  7. Komplikace
  8. Diagnostika
  9. Léčba
    1. Léky
    2. Chirurgická léčba
    3. Změny životního stylu
  10. Co si z článku odnést?

V některých případech může zásaditá trávicí šťáva spolu se žlučí proniknout až do jícnu, který spojuje dutinu ústní se žaludkem.

Pokud se tak stane ojediněle je to normální jev, ale při opakovaném refluxu žaludečního obsahu do jícnu vzniká onemocnění zvané refluxní choroba jícnu neboli refluxní ezofagitida, které e projevuje nepříjemnými příznaky, jako jsou pálení žáhy nebo chronický kašel.

Na rozdíl od refluxu žaludečních šťáv nelze duodenogastrický reflux jednoduše ovlivnit změnou stravy nebo životního stylu.

Součástí léčby je tak podávání léků a v závažných případech je nutné operační řešení.

Příznaky

Příznaky duodenogastrického refluxu jsou jen obtížně odlišitelné od refluxu žaludeční kyseliny do jícnu a navíc se oba tyto problémy mohou vyskytnout současně.

Mezi hlavní příznaky duodenogastrického refluxu patří:

  • Bolest v epigastriu (střední část břicha nacházející se těsně pod hrudní kostí). Tato bolest může být i velmi silná a pacienti jí někdy lokalizují až do oblasti hrudníku za hrudní kost, což si lékaři mohou snadno splést s infarktem myokardu.
  • Pálení žáhy, které pacienti popisují jako pálení na hrudi, které se šíří až do krku.
  • Nepříjemná pachuť v ústech různého charakteru (hořkost, kovová chuť nebo sucho v ústech)
  • Nevolnost
  • Zvracení žluči (zelenožluté tekutiny)
  • Chrapot a chronický kašel (zejména ráno po probuzení a několik hodin po požití většího množství jídla)
  • Nechtěný úbytek tělesné hmotnosti

Kdy navštívit lékaře?

V případě, že vás často trápí pálení žáhy a další příznaky refluxní choroby jícnu (chrapot, chronický kašel, nepříjemné pachutě v ústech, apod.) a/nebo pokud bezdůvodně hubnete, vyhledejte lékařskou pomoc.

Stejně tak je nutné vyhledat lékařskou pomoc v případě, že vám lékařem doporučená léčba refluxní choroby jícnu dostatečně nepomáhá.

Pokud vám lékař předepsal léky na snížení tvorby žaludečních kyselin, jako jsou blokátory protonové pumpy - Omeprazol, Nolpaza, Pantoprazol, apod. a tyto léky nepomáhají zmírnit vaše potíže, je to důvod k opětovné návštěvě lékaře, protože se může jednat o gastroezofageální reflux způsobený protékáním zásaditých trávicích šťáv z duodena až do jícnu a léčba se musí upravit.

Jaká je funkce žluči?

Žluč je nezbytná pro trávení tuků a také pro odstraňování opotřebovaných červených krvinek a vylučování některých toxinů z těla.

Žluč se tvoří v játrech a ukládá se ve žlučníku.

Konzumace jídla které obsahuje i malé množství tuku, je signálem pro žlučník, aby uvolnil žluč, která zevním žlučovodem (ductus choledochus) proudí do horní části tenkého střeva (duodena neboli dvanáctníku),kde prostřednictvím Vaterské papily ústí, obvykle spolu s pankreatickým vývodem, který sem přivádí pankreatickou šťávu a napojuje se na žlučovod těsně před ústím do duodena.

Duodenogastrický reflux

Žluč se ve dvanáctníku smíchá se zásaditou pankreatickou šťávou a za normálních okolností pokračuje do dalších částí trávicího traktu.

Na konci žaludku, v místě, kde přechází v duodenum se nachází zúžená část zvaná vrátník (pylorus), který je zakončen silným svalovým prstencem a chlopní (valvula pylorica), která se otevírá jen velmi málo tak, aby do duodena propustila velmi malé množství tekuté rozmělněné potravy (o objemu cca 3,75 ml) a současně brání zpětnému refluxu trávicích šťáv a žluči z duodena zpátky do žaludku.

U pacientů s duodenogastrickým refluxem se pylorická chlopeň správně neuzavírá, což způsobuje zpětný tok zásaditých žaludečních šťáv a žluči do žaludku.

To může vést k zánětu žaludeční sliznice (biliární gastritida).

Reflux žluči do jícnu

Pokud správně nefunguje dolní jícnový svěrač, může se kyselý žaludeční obsah spolu se žlučí vracet zpátky do jícnu (gastroezofageální reflux). Dolní jícnový svěrač odděluje jícen a žaludek a u zdravého člověka se otevírá jen na tak dlouho, aby potrava mohla projít do žaludku.

V případě oslabení nebo jiné poruchy dolního jícnového svěrače, může kyselý žaludeční obsah či žluč (pokud se do žaludku dostane při duodenogastrickém refluxu) proniknout zpět do jícnu.

Příčiny duodenogastrického refluxu

Příčin duodenogastrického refluxu je celá řada.

Nejčastější příčinou duodenogastrického refluxu jsou pooperační komplikace a stav po cholecystektomii

Nejčastější příčinou duodenogastrického refluxu jsou pooperační komplikace a stav po cholecystektomii

Mezi ty nejčastější patří: 

  • Pooperační komplikace. Chirurgické výkony na žaludku, včetně úplného nebo částečného odstranění žaludku (parciální nebo totální gastrektomie) a bypassu žaludku za účelem snížení hmotnosti, jsou jednou z nejčastějších příčin duodenogastrického reflexu.
  • Peptické vředy. Peptický vřed může zablokovat pylorickou chlopeň, takže se neotevírá nebo nezavírá správně. Stagnující potrava v žaludku může zvýšit tlak v žaludku, což usnadňuje zpětný tok žluči do žaludku i kyselého žaludečního obsahu do jícnu.
  • Operace žlučníku. Lidé po cholecystektomii (odstranění žlučníku) mají duodenogastrický reflux mnohem častěji než lidé, kteří žlučním stále mají.

Komplikace

Duodenogastrický reflux je spojován se zvýšeným rizikem rakoviny žaludku. V kombinaci s gastroezofageálním refluxem zvyšuje duodenogastrický reflux riziko následujících komplikací:

  • Refluxní choroba jícnu. Toto onemocnění se nazývá také refluxní ezofagitida, protože kyselý žaludeční obsah vracející se zpět do jícnu (bez ohledu na to, zda s příměsí žluči či nikoli) dráždí sliznici jícnu a způsobuje její chronický zánět (jícen se latinsky řekne ezofagus a termín ezofagitida označuje zánět jícnu). Hlavním způsobem léčby refluxní ezofagitidy je užívání léků na snížení tvorby žaludeční kyseliny (inhibitory protonové pumpy), které většině pacientů přinesou úlevu. Pokud se příznaky refluxní choroby jícnu při užívání těchto léků nezlepší, může být příčinou duodenogastrický reflux, při kterém žluč proniká nejprve zpět do žaludku z dvanáctníku a poté protéká přes dolní jícnový svěrač i do jícnu spolu s kyselými žaludečními šťávami.
  • Barrettův jícen. Při dlouhodobém působení žaludeční kyseliny a žluči na sliznici jícnu může dojít k trvalému poškození buněk sliznice jícnu a jejich nahrazení jiným typem buněk (metaplazie), což zvyšuje riziko rakoviny jícnu. Tento stav pak označujeme jako Barrettův jícen.
  • Rakovina jícnu. Studie na zvířatech naznačují, že dlouhodobý, chronický reflux do jícnu podstatně zvyšuje riziko rakoviny jícnu.

Diagnostika

Pokud k lékaři přijdete s pálením žáhy a dalšími příznaky typickými pro refluxní chorobu jícnu, ke diagnostika tohoto onemocnění obvykle velmi jednoduchá.

Nicméně odlišit gastroezofageální reflux od duodenogastrického refluxu jen podle příznaků je nemožné a lékař tak v případě podezření na duodenogastrický reflux musí provést další vyšetření, jako jsou například:

  • Gastroskopie. Při tomto vyšetření lékař ústy zavede do jícnu, žaludku a části duodena ohebnou trubičku s kamerou (endoskop). Při gastroskopii lze v žaludku a jícnu zjistit přítomnost žluči (často lékaři popisují tento stav jako jezírko žluči v žaludku), diagnostikovat žaludeční vředy, Barretův jícen, zánětlivá i nádorová onemocnění jícnu, žaludku i duodena.
  • Jícnová pH metrie s impedancí.Tímto testem se měří, zda do jícnu pronikají plynné látky nebo tekutiny. Je vhodný pro lidi s refluxem zásaditých látek (například žluči), které nelze zachytit při standardní bezdrátové pH metrii (Bravo testu).
  • Bezdrátová jícnová pH metrie. Při tomto vyšetření se měří zda do jícnu proniká kyselý žaludeční obsah či nikoli. Tento test lékařům umožňuje vyloučit reflux kyselého žaludečního obsahu do jícnu, ale nedokáže vyloučit reflux zásaditých látek, jako je například žluč nebo trávicí šťávy z duodena.

Léčba

Změny životního stylu a užívání léků na snížení kyselosti žaludečních šťáv (antacida) nebo snížení tvorby žaludeční kyseliny (inhibitory protonové pumpy) mohou být velmi účinné v léčbě gastroezofageálního refluxu, ale ne vždy fungují i v léčbě duodenogastrického refluxu.

Duodenogastrický reflux se léčí kombinací léků a změny životního stylu. V závažných případech se používá i operační léčba.

Léky

Mezi léky, které se užívají v léčbě duodenogastrického refluxu patří:

  • Kyselina ursodeoxycholová. Tento lék (v ČR prodávaný pod názvem Ursosan) patří mezi takzvaná hepatoprotektiva (léky chránící játra) a pomáhá zlepšit jejich funkci, včetně regulace tvorby a sekrece žlučových kyselin. Někdy může zmírnit i příznaky duodenogastrického refluxu. může snížit četnost a závažnost vašich příznaků.
  • Sukralfát. Tento lék se používá zejména v léčbě žaludečních a peptických vředů, ale může se uplatnit i v léčbě gastroezofageálního či duodenogastrického refluxu. Pomáhá vytvořit ochranný povlak na sliznici, který chrání sliznici žaludku a jícnu před poškozením žaludečními kyselinami, respektive zásaditými duodenálními šťávami a žlučí.
  • Sekvestranty žlučových kyselin (pryskyřice). Tyto léky na sebe vážou žluč v duodenu a usnadňují její vylučování z těla ven. Užívají se například na snížení cholesterolu, ale své místo mají i v léčbě duodenogastrického refluxu. Bohužel ale mají vedlejší účinky v podobě nadýmání, plynatosti a dalších trávicích potíží, a tak se dnes používají jen minimálně.

Chirurgická léčba

V případě, že ostatní způsoby léčby duodenogastrického refluxu nepomáhají, pacient má závažné příznaky nebo se při gastroskopii zjistí nádorové změny nebo prekanceróza (například metaplazie sliznice jícnu čili Barrettův jícen, který je předstupněm rakoviny), může být vhodným způsobem léčby duodenogastrického refluxu i operace.

Při chirurgické léčbě duodenogastrického či gastroezofageálního refluxu se užívají různé druhy operací, zejména biliopankreatická diverze, kdy lékaři vytvoří novou přípojku pro odtok žluči dále v tenkém střevě, což pomáhá zmírnit příznaky duodenogastrického refluxu a fundoplikace na posílení dolního jícnového svěrače.

Účinnost fundoplikace u duodenogastrického refluxu je ale poněkud sporná, protože nemáme dostatek důkazů o tom, že tato metoda skutečně funguje.

Změny životního stylu

Na rozdíl od gastroezofageálního refluxu nesouvisí duodenogastrický reflux s životním stylem.

Proto pouhou změnou životního stylu příznaky duodenogastrického refluxu neodezní.

Nicméně vzhledem k tomu, že většina lidí s duodenogastrickým refluxem má současně i gastroezofageální reflux, mohou následující tipy pomoci zmírnit příznaky gastroezofageálního refluxu:

  • Přestaňte kouřit. Kouření zvyšuje produkci žaludečních kyselin a snižuje tvorbu slin, které pomáhají chránit sliznici jícnu před poškozením.
  • Jezte menší porce jídla. Konzumace menšího množství potravy snižuje tlak na dolní jícnový svěrač, což pomáhá snížit riziko gastroezofageálního refluxu.
  • Nelehejte si bezprostředně po jídle. Po jídle počkejte dvě až tři hodiny, než si lehnete, aby se žaludek vyprázdnil.
  • Omezte tučná jídla. Jídla s vysokým obsahem tuku zpomalují rychlost odchodu potravy ze žaludku, což zvyšuje tlak na dolní jícnový svěrač a pylorus a zvyšuje riziko duodenogastrického i gastroezofageálního refluxu.
  • Vyhýbejte se problematickým potravinám a nápojům. Některé potraviny zvyšují produkci žaludeční kyseliny a jsou spojeny s vyšším rizikem gastroezofageálního refluxu. Mezi potraviny, kterým je třeba se vyhnout, patří nápoje s obsahem kofeinu (včetně kávy), alkohol, sycené nápoje, čokoláda, citrusové plody a šťávy či džusy, dresinky na bázi octa, cibule, rajčata, kořeněná jídla a máta peprná.
  • Snažte se zhubnout. Nadváha a obezita zvyšují tlak na žaludek a zhoršují projevy refluxu. Měli byste se tedy snažit udržovat si tělesnou hmotnost ve zdravém rozmezí.
  • Dejte si více pod hlavu na spaní. Zvyšte si horní část postele na spaní o 10 - 15 cm (například pěnovým klínem nebo s pomocí několika polštářů). Tím zabráníte zpětnému toku žaludečních kyselin do jícnu a do krku a snížíte tak riziko nepříjemných pocitů, jako jsou dušnost, chrapot nebo kašel.
  • Uvolněte se. Když jste ve stresu, trávení se zpomaluje, což může zhoršit příznaky refluxu. Pomoci mohou relaxační techniky, jako jsou hluboké dýchání, meditace nebo jóga.

Co si z článku odnést?

Duodenogastrický reflux vzniká v případě, kdy žluč a zásadité šťávy z duodena pronikají přes pylorickou chlopeň zpět do žaludku.

Příznaky duodenogastrického refluxu jsou stejné jako příznaky gastroezofageálního refluxu, ale rozdíl je v tom, že léčba duodenogastrického reflexu vyžaduje poněkud jiné léky a jiný přístup než léčba gastroezofageálního refluxu.

Pokud se u vás pravidelně vyskytují příznaky refluxní choroby jícnu, jako jsou pálení žáhy, chrapot, kašel nebo bolest na hrudi, vyhledejte lékařskou pomoc.

Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Mayoclinic.org

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 7. června 2021 0:34
Datum příští revize: 7. června 2023 0:34
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace