Zvětšení jater (hepatomegalie): vše co potřebujete vědět!

Zvětšení jater (hepatomegalie): vše co potřebujete vědět!
23. března 2020 8:35

Hepatomegalie neboli zvětšení jater není onemocnění samo o sobe, ale příznak celé řady jiných chorob. Mezi nejčastější příčiny hepatomegalie patří onemocnění jater, jako jsou infekční mononukleóza, žloutenka, steatóza, cirhóza nebo rakovina jater, ale ke zvětšení jater může dojít i při některých dalších chorobách, jako jsou například srdeční selhání, žlučníkové kameny nebo trombóza jaterních žil.

Obsah článku

  1. Příznaky hepatomegalie
  2. Příčiny
  3. Rizikové faktory
  4. Diagnostika
  5. Léčba
  6. Prevence
  7. Co si z článku odnést?

V tomto článku popisujeme hlavní příčiny, příznaky a možnosti léčby a prevence hepatomegalie.

Příznaky hepatomegalie

Zvětšená játra pacientům často nezpůsobují žádné potíže, ale někdy je tento stav doprovázen dalšími příznaky, jako jsou například:

  • bolesti v pravém podžebří (tedy v místě, kde se játra nachází)
  • únava
  • poruchy trávení (dyspepsie), jako jsou nechutenství, nevolnost, zvracení nebo průjmy
  • žloutenka (žluté zbarvení kůže a očního bělma) z důvodu zvýšené koncentrace bilirubinu v krvi

Příčiny

Játra jsou chemická továrna organismu, ve které probíhá množství metabolických procesů. Jakákoli porucha metabolismu se tedy může projevit chorobou jater a jejich následným zvětšením.

Játra hrají také důležitou roli v detoxikaci organizmu a čistí krev od toxinů (jedů), léků a alkoholu.

Do jater přitéká krev ze všech orgánů trávicí soustavy (nepárovou žilou označovanou jako vena portae neboli portální žíla) a poté co je v játrech tato krev vyčištěna, odtéká jaterními žilami do dolní duté žíly a odtud do srdce.

Při srdečním selhávání a dalších chorobách srdce pak srdíčko nefunguje správně a vyčištěná krev se hromadí v játrech a způsobuje jejich zvětšení.

I proto je srdeční selhání jednou z příčin hepatomegalie.

Mezi nejčastější příčiny zvětšení jater, mimo jiné, patří:

  • cirhóza
  • hepatitida (zánět jater) typu A-F
  • infekční mononukleóza
  • srdeční selhání
  • perikarditida (zánět osrdečníku, což je vazivový obal chránící srdce)
  • Bud-Chiariho syndrom – ucpání jaterních žil krevní sraženinou
  • steatóza (ztukovatění jater), a to jak alkoholová, tak nealkoholová
  • amyloidóza (ukládání defektních bílkovinných struktur do jater)
  • Wilsonova choroba (ukládání mědi do jater)
  • Hemochromatóza (ukládání železa do jater)
  • Gaucherova choroba (ukládání tukových částic do jater)
  • jaterní cysty (obvykle nezhoubné dutiny vyplněné tekutinou)
  • benigní (nezhoubné) nádory jako je hemangiom či adenom
  • obstrukce žlučníku nebo žlučových cest žlučovými kameny či jinak (cholestáza)
  • toxické hepatitidy (způsobené alkoholem, jedovatými či toxickými látkami, léčivy)
  • zhoubné nádory jater a metastázy (sekundární nádory, které začaly v jiné části těla, ale rozšířily se i do jater)
  • leukémie a lymfomy (nádory postihující kostní dřeň, krvetvorné buňky a mízní systém). U těchto chorob bývá zvětšení jater často doprovázeno také zvětšením sleziny (splenomegalie).

Rizikové faktory

Mezi rizikové faktory hepatomegalie a poškození jater, mimo jiné, patří:

  • Nadměrné holdování alkoholu. Pravidelné a dlouhodobé pití alkoholu poškozuje játra a vede k alkoholové tukové nemoci, cirhóze a následné rakovině jater.
  • Nadměrné užívání léků, vitamínů a potravinových doplňků. Konzumace vyšší než předepsané dávky vede k poškození jater.
  • Bylinné doplňky stravy a homeopatika. Některé bylinky, včetně jmelí a ploštičníku hroznatého (větevnatého), který se používá ke zmírnění příznaků menopauzy, mohou zvýšit rizikohepatomegalie a onemocnění jater. Navíc není účinnost ploštičníku na projevy menopauzy dostatečně prokázaná.
  • Infekce. Mezi infekce zvyšující riziko poškození jater patří malárie, Q-horečka a hepatitidy.
  • Obezita a strava se zvýšeným obsahem tuků.

Diagnostika

Pro diagnostiku hepatomegalie je, stejně jako u všech jiných chorob, důležitá hlavně anamnéza, což je pohovor s lékařem zaměřený na zjištění potíží, které pacienta aktuálně trápí, léků, které pacient užívá, výskyt chorob v rodině a další.

V dnešní době se anamnéza často podceňuje, ale staří doktoři říkají, že anamnéza je 80% diagnózy.

Proto je důležité svému lékaři pravdivě odpovídat na dotazy a dobře mu popsat příznaky onemocnění.

Snažte se také nic nezamlčovat, protože například to, že pravidelně konzumujete alkohol lékař snadno zjistí z výsledků jaterních testů (vyšetření hladiny jaterních enzymů v krvi) a budete akorát za pitomce.

Mezi další metody, užívané v diagnostice hepatomegalie, mimo jiné, patří:

  • Fyzikální vyšetření. Lékař dokáže zvětšená játra odhalit už fyzikálním vyšetřením. Při tomto vyšetření vám lékař podrobně prohmatá břicho, aby zjistil velikost jater a také jejich další vlastnosti (tvrdost, pravidelný nebo hrbolatý tvar, apod.).
  • Vyšetření krve. Lékař vám odebere vzorek krve a odešle ho na vyšetření hladiny jaterních enzymů (takzvané jaterní testy). Z krve se také zjišťují známky hepatitidy (záněty jater) a hladiny dalších důležitých látek v krvi (například glukóza, minerály, hormony a další látky, jejichž hladina pomáhá zjistit příčinu hepatomegalie).
  • Zobrazovací metody. Mezi rutinní zobrazovací metody užívané v diagnostice onemocnění jater (včetně jejich zvětšení) patří ultrazvukové vyšetření, počítačová tomografie (CT) a magnetická rezonance.
  • Transientní elastografie jater (někdy též označovaná jako Fibroscan nebo ultrazvuková elastografie jater). Jedná se o poměrně novou metodu diagnostiky poškození jater na základě měření „pružnosti“ jater ultrazvukem. Užívá se zejména v diagnostice steatózy, cirhózy a fibrózy jater.
  • Biopsie jater. Biopsie spočívá v odebrání vzorku jaterní tkáně pomocí tenké jehly. Tento vzorek se pak posílá na vyšetření pod mikroskopem (na oddělení patologie).

Léčba

Léčba hepatomegalie závisí na vyvolávající příčině. V případě infekční mononukleózy nebo virové hepatitidy (zánětu jater) léčba spočívá v dostatku tekutin, odpočinku a hlavně dodržování poměrně přísné diety. Steatóza jater bývá často způsobena nadměrnou konzumací alkoholu nebo dlouhodobým užíváním některých léků. V takovém případě vám lékař doporučí vyhnout se alkoholu nebo vám může předepsat jiné léky (sami byste nikdy neměli vysazovat žádné léky bez předchozího souhlasu svého lékaře).

V případě, že je hepatomegalie způsobena nádorovým onemocněním, je potřeba nejprve vyléčit toto onemocnění (například s pomocí chemoterapie, radioterapie, biologické léčby nebo odstraněním nádoru chirurgicky).

Léčba obezity spočívá hlavně ve změnách životního stylu a u těžké obezity se pak používají různé druhy bariatrických operací (odstranění nebo zaškrcení části žaludku tak, aby byl pacient nucen jíst jen malé množství jídla, což časem vede ke zhubnutí).

U vrozených metabolických onemocnění je nutné vyhnout se některým potravinám, které rizikové látky obsahují.

Choroby žlučníku, jako jsou žlučníkové kameny, se léčí chirurgicky (odstranění žlučníku – cholecystektomie).

Někdy hepatomegalii nelze léčit vůbec.

Prevence

V některých případech není možné zvětšení jater zabránit a prevence tak není možná.

Nicméně následující opatření vám přesto mohou pomoci snížit riziko hepatomegalie:

  • Alkohol pijte s mírou nebo vůbec.
  • Nezvyšujte si svévolně dávku léků a vitamínů. Nepřekračujte doporučenou denní dávku, pokud vám lékař neřekne jinak.
  • Vyhněte se zbytečnému kontaktu s chemikáliemi a toxiny. Pokud musíte používat insekticidy, čistící aerosoly a jiné toxické chemikálie, dělejte tak jen v dobře větraných místnostech. Používejte vhodné ochranné prostředky (gumové rukavice, dlouhé rukávy a roušku na obličej).
  • Zanechte kouření.
  • Udržujte si zdravou hmotnost. Pokud máte nadváhou, začněte se zdravě stravovat a dostatečně hýbat.
  • Bylinné doplňky stravy či vitamíny užívejte jen se souhlasem svého lékaře. Nekupujte kraviny za drahé peníze, které vám stejně nepomohou.

Co si z článku odnést?

Hepatomegalie je odborný termín pro zvětšení jater a vzniká jako důsledek různých onemocnění a není tedy chorobou v pravém slova smyslu.

Mezi nejčastější příčiny hepatomegalie patří onemocnění jater (hepatitidy, infekční mononukleóza, steatóza, cirhóza či nádory) nebo onemocnění kardiovaskulární soustavy (srdeční selhání, trombóza jaterních žil, portální hypertenze, apod.).

Ke zvětšení jater může dojít také u nádorových onemocnění, zejména u leukémií a lymfomů nebo v důsledku nadměrného užívání léků nebo alkoholu.

Zvětšení jater způsobují také některé vrozené metabolické poruchy.

Léčba závisí na vyvolávajícím onemocnění.

Nejlepší prevencí hepatomegalie je nepít, nekouřit, zdravě se stravovat a udržet si zdravou tělesnou hmotnost.

V některých případech ale zvětšení jater nelze zabránit.

Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Mayoclinic.org

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 23. března 2020 8:35
Datum příští revize: 23. března 2022 8:35
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace