Favismus (deficit glukóza-6-fosfátdehydrogenázy): vše co potřebujete vědět

Favismus (deficit glukóza-6-fosfátdehydrogenázy nebo G6PD) je vrozená metabolická porucha způsobená nedostatkem enzymu glukóza-6-fosfátdehydrogenázy (G6PD). Tento enzym má zásadní význam pro správnou funkci červených krvinek a pokud je jeho hladina v těle příliš nízká, může docházet k předčasnému rozpadu červených krvinek (hemolýze).

Pokud tělo nedokáže rychle nadměrné ztráty červených krvinek kompenzovat vzniká onemocnění označované jako anémie (chudokrevnost).

Nedostatek enzymu G6PD však sám o sobě nestačí k tomu, aby způsobil hemolýzu a k tomu, aby k rozpadu červených krvinek došlo jsou nutné nějaké spouštěcí faktory, jako jsou například některá infekční onemocnění, některé léky nebo konzumace fazolí fava, která může způsobit potenciálně závažnou akutní hemolytickou anémii známou jako favismus.

Mezi příznaky favismu patří například bledost kůže, hyperbilirubinémie až žloutenka (žluté zbarvení kůže a očního bělma), dušnost, zrychlený tep, bušení srdce, tmavé zbarvení moči nebo zvětšená slezina (splenomegalie).

Příčiny

Většina lidí s deficitem enzymu G6PD o svém onemocnění neví, dokud se nesetkají s nějakým vyvolávajícím faktorem, který vyvolá akutní hemolytickou anémii.

Mezi vyvolávající faktory favismu patří fazole fava, některá bakteriální a virová infekční onemocnění a také některé léky (například některá antimalarika, zejména pak primaquine) a další léky a chemické látky, mezi které, mimo jiné, patří: cotrimoxazol, acetanalidi, dapson, doxorubicin, furazolidon, methylenová modř, moxifloxacin, toluidinová modř, sulfapyridin nebo trinitrotoluen.

Deficit enzymu glukóza-6-fosfátdehydrogenázy je způsoben mutacemi genu G6PD, který je navázán na X chromozóm.

Existuje až 400 různých variant genu G6PD a zatím je známo 186 mutací, které mohou způsobit hemolýzu a další příznaky favismu.

Světová zdravotnická organizace dělí mutace genu G6PD do několika tříd, podle zbytkové aktivity enzymu glukóza-6-fosfátdehydrogenázy a závažnosti onemocnění.

Mutace třídy I jsou nejzávažnější a způsobují chronickou hemolýzu i při absenci jakéhokoli vyvolávajícího faktoru. Mutace třídy II a III se vyznačují výrazným nedostatkem (deficitem) enzymu, ale nevyvolávají chronickou hemolýzu. Mutace třídy IV představují varianty genu G6PD s normální enzymovou aktivitou (a nevyvolávají tedy hemolýzu) a mutace třídy V jsou mutace genu G6PD, které jsou charakterizovány zvýšenou enzymovou aktivitou.

Příznaky

Většina lidí s deficitem enzymu glukóza-6-fosfátdehydrogenázy o svém onemocnění neví dokud se nesetkají se spouštěcím faktorem, který vyvolá akutní hemolytickou anémii.

Ta může být v některých případech i velmi závažná až život ohrožující (zejména u dětí).

Mezi spouštěcí faktory favismu u osob s deficitem enzymu G6PD patří některá infekční onemocnění, léky nebo konzumace fazolí fava.

První příznaky se objeví do 2 - 3 dnů po expozici spouštěči, ale pokud je vyvolávajícím faktorem konzumace fazolí fava, mohou se objevit i mnohem dříve.

Epizodě hemolytické anémie mohou předcházet změny chování, jako jsou podrážděnost, neklid, letargie nebo apatie.

Mezi hlavní příznaky favismu patří:

• únava
• dušnost
• zrychlený tep (tachykardie) a palpitace (bušení srdce)
• tmavá moč
• hyperbilirubinémie (vysoký bilirubin) a žloutenka (zežloutnutí kůže nebo očních sklér)
• zvětšení sleziny (splenomegalie)
• bolest bederní páteře
• trávicí potíže (průjem, nevolnost, bolest břicha, tvrdé a nafouklé břicho, plynatost a nadýmání, apod.)

Deficit G6PD může také způsobit novorozeneckou žloutenku, která je způsobena nadměrnou hladinou bilirubinu v krvi. Bilirubin je oranžovožluté žlučové barvivo, které je také vedlejším produktem přirozeného rozkladu hemoglobinu v červených krvinkách. Ve vzácných případech u některých novorozenců může neléčená žloutenka přejít v neurologické problémy, jako je kernikterus, což je stav charakterizovaný nahromaděním toxických hladin bilirubinu v mozku, který se projevuje apatií, nezájmem o příjem potravy, horečkou, zvracením a těžkým poškozením mozku.

Akutní hemolytická anémie způsobená konzumací fazolí fava (favismus) může mít velmi rychlý nástup.

Favismus za svůj název vděčí skutečnosti, že jedním z jeho spouštěcích faktorů je konzumace fazolí fava

Favismus se může vyskytnout v každém věku, ale častěji a se závažnějšímu příznaky se projevuje u dětí. Dítě může během 24-48 hodin od konzumace fava fazolí mít mírně zvýšenou teplotu a může být podrážděné a agresivní nebo naopak apatické, bez zájmu o okolí.

Dalšími častými příznaky jsou nevolnost, bolesti břicha a průjmy.

Po 6 - 24 hodinách se objevuje výrazně tmavá moč, která může mít červenou, hnědou až prakticky černou barvu.

Postižené děti mohou být bledé a mohou mít vysokou klidovou tepovou frekvenci (tachykardie).

Může se u nich objevit také žloutenka a zvětšení jater a sleziny (hepatosplenomegalie).

Nejzávažnějšími příznaky favismu jsou hypovolemický šok, kdy srdce již nedokáže přečerpávat dostatek krve do těla, vzhledem k masivnímu rozkladu červených krvinek a tkáním se tak nedostává kyslíku a živin.

Ve vzácných případech se u některých jedinců s mutací genu G6PD třídy I může rozvinout chronická hemolytická anémie, která vzniká i bez dalšího vyvolávajícího faktoru.

Postižení jedinci jsou téměř vždy muži, kteří po narození prodělali novorozeneckou žloutenku.

Chronická hemolytická anémie se může projevit jen mírným či středně závažným nedostatkem červených krvinek, ale u některých lidí se může rozvinout i těžká anémie a postižený jedinec je pak závislý na krevních transfúzích.

Těžká akutní hemolýza může vyvolat hypovolemický šok či akutní selhání ledvin.

Kdo je deficitem enzymu G6PD nejvíce ohrožen?

Podle Světové zdravotnické organizace trpí nějakou mutací genu G6PD, která může vyvolat favismus až 400 milionů lidí na celém světě.

Vzhledem k tomu, že se jedná o mutaci vázanou na pohlavních chromozómech X jsou více ohroženi muži, protože mají jen jeden X chromozóm, zatímco ženy bývají často asymptomatické přenašečky mutací genu G6PD (protože mají dva X chromozómy a k tomu, aby se mutace projevila naplno by musely být oba vadné, což je velmi nepravděpodobné).

Diagnostika a léčba

Diagnostika favismu je založena na genetickém vyšetření, které dokáže některé mutace genu G6PD odhalit a také na základě specifických příznaků.

Pokud má pacient po konzumaci fazolí fava příznaky typické pro hemolytickou anémii, jako je například tmavá moč (příznak, který může mimo jiné znamenat přítomnost krve v moči), časté močení , únava, bolesti břicha, nevolnost nebo zvracení, může se jednat o favismus.

Ve většině případů není léčba favismu nutná, protože pacienti o svém problému neví a pokud se nesetkají s nějakým vyvolávajícím faktorem, nemusí se u nich deficit enzymu G6PD vůbec projevit.

V případě rozvinuté hemolytické anémie je důležité doplnit chybějící krevní elementy a tekutiny (krev, plazma a tekutiny se podávají nitrožilně formou transfúzí a infúzí).

Stejně tak je nutné odstranit vyvolávající faktor, což v případě bakteriálních infekcí znamená užívání antibiotik.

Pokud je favismus a s ním spojená hemolytická anémie způsoben nežádoucími účinky léků, je nutné tyto léky nahradit jinými, které tyto vedlejší účinky nemají.

Co si z článku odnést?

Favismus je vrozená metabolická porucha způsobená nedostatkem enzymu glukóza-6-fosfátdehydrogenázy (G6PD).

Jeho příčinou je mutace genu pro tento enzym (G6PD), která vede k jeho nedostatku, což v případě, že se pacient setká s některým ze spouštěcích faktorů (nežádoucí účinky léků, konzumace fazolí fava nebo některá bakteriální či virová infekční onemocnění) může vyvolat závažnou hemolytickou anémii (masivní rozklad červených krvinek).

Mezi příznaky favismu patří únava, žloutenka a trávicí potíže (bolest břicha, nevolnost, zvracení, průjmy, apod.).

Léčba spočívá v odstranění spouštěcího faktoru (například v užívání antibiotik při bakteriální infekci nebo v náhradě léků vyvolávajících tyto potíže za jiné léky, které hemolýzu nezpůsobují).

Důležité je také doplnit cirkulující objem a nahradit krevní ztráty a krevní elementy, což se provádí v nemocnici infuzemi.